Lékařská poradna

Poslední dobou různé vědecké týmy mapují mikroby žijící ve střevu pomocí dekódování signálů. Můžeme si to představit tak, že dekódují jazyk pro dorozumívání střeva s celým tělem.

Vnější svět se převádí do signálů, které usměrňují náš vnitřní svět, naši fyziologii, náladu, energii a odolnost. Střevo je komunikační centrum.

Každá bakterie je schopna vylučovat signály, každá buňka je vlastně malá farmaceutická továrna. Používá signální molekuly - látky schopné přenášet signál. Buněčnou signalizaci zabezpečuje dostatečná hladina omega-3 (EPA), která patří mezi eikosanoidy.

Předpokladem pro komunikaci je vyrovnaný mikrobiom ve střevě. Lidský mikrobiom a jeho genetická výbava mikroorganismů mají vliv na mnohé pochody v těle. Existuje vzájemná propojenost a mozek je informován o tom, co se v těle děje. Tyto procesy neovlivňujete svou vůlí přes mozkovou kůru, ale lze předpokládat, že reagujete i podle toho, jaké je složení vašich bakterií ve střevě.

Mikrobiom byl původně definován jako soubor genů mikroorganismů. Později se objevil termín „mikrobiota“, který popisuje soubor všech mikroorganismů. Jde o plísně, viry, bakterie, které žijí na našem těle a v našem těle - na kůži, v uších, v plicích, v pohlavních orgánech, v trávicí soustavě a zejména v tlustém střevě. Naše mikrobiota je pro každého z nás specifická stejně jako otisk ruky.

Dříve se myslelo, že uvnitř nás žije jen několik desítek druhů bakterií, ale s poznáním metody genetického sekvenování se zjistilo, že uvnitř nás je až 35.000 druhů bakterií. (Metoda umožňuje popsat pořadí nukleotidů v určitém úseku DNA.)

Ekosystém střeva představuje asi 3 % hmotnosti člověka. Povrch tenkého střeva je pokryt klky – miniaturními výběžky, jež umožňují zvětšení vnitřního povrchu a usnadňují tak vstřebávání. Tenké střevo člověka je asi 3–5 metrů dlouhé a 3–3,5 cm široké. Má plochu až 300 m2 (tenisové hřiště pro čtyřhru má 260 m2).

Bakterie mluví k našemu tělu

Tyto bakterie nepomáhají pouze se zpracováním živin, ale také k našemu tělu mluví, a to díky chemickým procesům a díky molekulám, které vznikají při trávení. Tyto molekuly se nazývají metabolity a jejich schopností je, že se mohou dostat do cévního systému a mohou tak ovlivňovat další signály těla. Když se tyto signály změní, pak to vlastně může ovlivnit celý uvedený systém. Metabolity nám ukazují, jak s námi mikrobiom komunikuje. Jsou jazykem střev, a když se tento jazyk změní, ovlivní to chování celého systému.

Nejlépe to můžeme pozorovat přes metabolismus tryptofanu. Je to esenciální aminokyselina, kterou je nutno přijímat ze stravy. Další postup závisí na systému, jak na tryptofan reaguje. Můžete si představit tryptofan (TRP), jak stojí na křižovatce a před sebou má tři různé cesty, jimiž se může vydat.

• První cestě říkáme cesta kynureninová a je nejčastější, protože se týká 90-95 % metabolismu TRP. Je základní, protože tím získáváme pro buňky energii. Podporuje biosyntézu nukleových kyselin NAD +. Ale zároveň to ukazuje, jak tělo reaguje na stres, protože je velice citlivá na signály stresu.
• Druhá cesta je menší, tam putuje 1-2 % tryptofanu. Pomáhá nám s regulací spánku a bdění a také souvisí se střevní signalizací.
• Třetí cesta nás vlastně zajímá nejvíc, jestliže mluvíme o zdraví ve smyslu zdraví střev, a to je mikrobiální indolová cesta. Zde se TRP přeměňuje na deriváty indolu. Je jich více druhů, ale ta nejdůležitější je kyselina indol-3-propionová (IPA). Odráží vzájemnou mikrobiální metabolickou reakci mezi hostitelem a mikrobiomem.

Když jste ve stresu (a tím pádem celý systém je ve stresu), více tryptofanu proudí do kynureninu. Když jste v pohodě a váš systém je v rovnováze, tryptofan proudí více do indolu, jako je IPA. Nemůžete změnit tu křižovatku, ale můžete ovlivnit, kterou cestou se TRP vydá. Strava a životní styl může ovlivnit cestu indolovou a naopak stres a jiné zátěže rozhodují o tom, že se TRP vydá kynureninovou cestou.

IPA - kyselina indol-3-propionová

je produkována střevními specifickými bakteriemi, a to pouze za vhodných podmínek. Vyžaduje mikrobiální komunitu, potřebuje k tomu stravu obsahující tryptofan a vzájemně spolupracující metabolické procesy. Pak podporuje epiteliální strukturu střevní bariéry a její udržení. Totiž přes sliznice vstupují do těla také patogeny, které jsou nositeli různých infekcí. Střevní mikrobiom tvoří mikrobiální bariéru. Když se na sliznicích správně vytvoří mikrobiom, ten pak znemožní přímý vliv patogenních zárodků. Jsou to především bifidobakterie a laktobacily, kdo podpoří slizniční obranné procesy. Pokud je tato mikrobiální bariéra nedostatečná, mohou patogeny (např. alergeny) bez překážky proniknout do sliznice a do vrstev pod sliznicí. Imunita na ně reaguje přehnanou reakcí a může to vést k rozvoji zánětlivého onemocnění střeva, jako je Crohnova choroba nebo ulcerózní kolitida. Společným jmenovatelem je tedy zvýšená střevní propustnost, která může nastartovat migrény, záněty kloubů, chronické záněty s poškozením mnohých tělních orgánů včetně duševních schopností vnímat okolní svět. Přítomnost IPA v našem krevním oběhu není náhodná. Stará se o rovnováhu mezi signály imunitního systému. Podporuje toleranci bez potlačování nezbytných reakcí. IPA funguje jako „chytrý modulátor“, který ladí imunitní systém. IPA upevňuje těsné spoje mezi buňkami epitelu, uzavírá střevní propustnost, a tím brání pronikání bakterií a toxinů do krevního oběhu, čímž odstraňuje samotný spouštěč nevhodné imunitní reakce.

IPA prokázala antioxidační vlastnosti, které chrání buňky před oxidačním stresem.

IPA není jen tak nějaká molekula, říká nám, jak efektivně funguje střevní ekosystém. Nižší hladiny naznačují, že podmínky pro mikrobiální přeměnu nejsou dobré. Mít v pořádku imunitní systém je základ pro dobré zdraví.

Složení střevní mikroflóry je dynamické

Platí zásada, že mikrobiom je MULTIKMENOVÝ a má být v symbióze. A proto je třeba odstranit působení škodlivých faktorů. Každý z nás víme, co jsou to škodlivé faktory. Dodávat pravidelně výživu prospěšným bakteriím a podpořit tak jejich růst (a to přímo stravou, nikoli např. jen probiotiky), podpořit růst prospěšných bakterií specifickou vlákninou či bylinnými extrakty.

Máme zde poznatek, že výživa je to hlavní, co ovlivňuje náš systém. A je to hlavně vláknina! Souvisí s tuky a polyfenoly, které přijímáme.
Souvisí se spánkem, se stresem a s celkovou fyzickou aktivitou.

Pokud je vlákniny málo, je mikrobiální výživa omezená, klesá fermentační aktivita, snižuje se dostupnost tryptofanu pro mikroby a klesá produkce metabolitů indolu (IPA). Když máme dostatečný příjem vláknin, fermentace v tlustém střevě se zvyšuje. Mikrobiom je aktivní a produkuje mastné kyseliny s krátkým řetězcem - butyrát (SCFA). Může se tvořit více metabolitů indolu (IPA). Nesledujeme jen jednu živinu, ale celý koordinovaný stravovací systém, který formuje mikrobiální činnost, a tím jeho produkci metabolitů.

Zdroje vlákniny

Je potřeba jíst pravidelně potraviny bohaté na vlákniny, tj. zeleninu, ovoce, luštěniny a ořechy. Z významných zdrojů vlákniny lze jmenovat fazole, hrách, čočku, maliny, ostružiny, jablka, hrušky, dýni, ovesné vločky, kukuřici, pohanku, otruby, brokolici, bílou ředkev, špenát, kapustu, hnědou rýži, cizrnu, mandle, avokádo, lněná semínka, papáju a artyčok. Třeba sušené ovoce s dostatkem vlákniny - fíky, meruňky a švestky - se právem doporučuje konzumovat při zácpě. Naopak ani trochu vlákniny nezískáte ze živočišných zdrojů: masa, vajec, mléčných výrobků. Vlákniny obsahují i mnoho dalších živin včetně vitaminů, minerálů a jiných fytochemikálií.

Možná jsem zde použil vysvětlení, které je moc medicínské. Takže to na závěr zjednoduším. Když je mikrobiální produkce indolu vyšší, zlepšuje nám to funkci epiteliální bariéry. Je lepší koordinace signálů mezi střevem a celým tělem. Celkový systém je stabilní.

Více vlákniny = lepší spánek, více síly pro pohyb.

Pokud je mikrobiální produkce indolu snížena (ukazuje nám to nižší hladiny metabolitů indolu), vidíme větší odklon tryptofanu, který se mění kynureninovou cestou.

Málo vlákniny = únava, deprese.

Přednáška a beseda na uvedené téma bude vždy včas inzerována v rubrice „Pořádané akce.“ https://www.symbivita.cz/seminare/. K dispozici je také individuálně přizpůsobená speciální internetová poradna https://www.symbivita.cz/lekarska-poradna/privatni.

MUDr. P. Šácha