Lékařská poradna

Pokud se člověk cítí zdráv, nemá žádné projevy nemoci, nechce o příznacích nemoci raději nic slyšet, a dokonce si ani nepřipouští, že by někdy mohl být nemocný. 

Medicína zná pojem prevence a základní heslo:

>> Čím dříve začneme nemoc léčit, tím větší jsou vyhlídky na uzdravení.

Základní otázkou je, kdy začíná nemoc a kdy je rozpoznána. Nemoc rozhodně nezačíná v okamžiku, kdy se objeví první příznak, nýbrž se k tomuto projevu tělo již určitou dobu chystá. A to je smyslem prevence: >> odhalit projevy nemoci dříve, než se objeví klinický příznak.

Nejprve se dostavuje před-klinická fáze nemoci a je definována jako soubor nespecifických příznaků, ohlašujících příchod nemoci, nebo v lékařské praxi se hovoří o tzv. prodromálním stadiu, kdy člověk „cítí, že na něj něco jde“.

Známe také pojem latentní fáze: Pochází z latinského latens, ve významu, že příznak je „skrytý, utajený, není zjevný“. Užívá se o jevech, které se (zatím) neprojevují, přesto jsou už přítomné a mohou se za příhodných okolností manifestovat.

Latentní onemocnění je takové, které sice už nastalo, ale zatím se neprojevuje klinickými příznaky:

• Např. nakažlivé choroby se projeví až po latentní či inkubační době, kdy se změní v onemocnění akutní. A různé nemoci mají různě dlouhou inkubační dobu, řádově od několika hodin až po několik týdnů. Maminky to znají třeba u neštovic. Jejich dítě se setkalo s kamarádem, který má akutní výsev neštovic, a tak může očekávat, že za čtrnáct dní bude mít neštovice i její dítě.

Zkušenost

Vídávám pozitivní alergologické výsledky v době, kdy pacient nevykazuje žádné projevy nebo nemá žádné zkušenosti s tím, že by se mu při kontaktu s alergenem dařilo hůře. Pokud se můžeme spolehnout na pravdivost pozitivity testu, pak je to typická latentní fáze. Klinické příznaky nejsou, ale alergie je již detekována testy, imunitní systém již na alergen reaguje. Pokud se bude dotyčný s vytestovaným alergenem neustále kontaktovat, bude citlivost vůči alergenu postupně narůstat, až překročí specifický práh citlivosti; tehdy nastane situace, že každý další kontakt s alergenem způsobí viditelné projevy alergické nemoci čili sennou rýmu, astma apod.

Při preventivní prohlídce se vám objeví nějaká hodnota, která je mimo normu. Jde o to, jak je tato veličina interpretována v komplexních souvislostech, ale lékař dostává do ruky argument, který upozorňuje na blížící se nemoc navzdory tomu, že se dotyčný člověk cítí zdráv. Uvedená veličina ukazuje, jak tělo reaguje, neříká sice, proč tak reaguje, ale lze předpokládat, kde je problém. Když máte vysoký cholesterol, tuky, kyselinu močovou nebo nízké parametry antioxidantů, saturace kyslíkem, málo hemoglobinu, má následovat analýza historie jedince (anamnéza), způsobu života, rodinných predispozic. Pokud se uvedená veličina zjistila poprvé, je vhodné vyšetření za určitou dobu opakovat, a pokud se objevuje opakovaně, pravděpodobnost blížící se nemoci se zvyšuje. Podle toho se pak má člověk zachovat, přijmout opatření, aby se tato hodnota co nejdříve dostala zpět do normy. Lékaři dnes mají k dispozici sadu různých vyšetřovacích markerů, které jim pomáhají skryté nemoci odhalovat. To je pokrok.

Je třeba zmínit ještě další termíny, jež souvisejí s tématem, že nemoc je přítomna, ale neprojevuje se klinickými projevy. Do tohoto tématu je vhodné hovořit o remisi.

Remise znamená návrat pacienta do stavu, v jakém byl ještě před vypuknutím nemoci. Remise je období, kdy pacient již nemá žádné příznaky choroby. Neznamená to, že se nemoci zcela zbavil, tu může mít stále, ale bez zjevných projevů. K remisi může dojít i přirozeně, bez příslušné léčby a bez užívání léků. Po remisi někdy přichází relaps, návrat příznaků i nemoci. Je dobré sledovat tzv. markery = ukazatele nemoci. Takovým markerem je třeba kalprotektin.

Zvýšená hladina kalprotektinu v klidové fázi např. u Crohnovy choroby či ulcerózní kolitidy může poukazovat na blížící se zhoršení nemoci. A tak můžeme včas přikročit k léčebným opatřením, aby ke zhoršení nedošlo. Některé nemoci se vyléčit nedaří, a proto je i dlouhé období remise úspěchem.

Běžně se stanovuje kromě glykované bílkoviny také glykovaný hemoglobin. Jeho stanovení se využívá pro kontrolu diabetes mellitus. Ze zvýšených hodnot vyplývá, že v průběhu uplynulých týdnů převažovaly u pacienta zvýšené hodnoty glukózy v krvi a že diabetes mellitus nebyl dostatečně kompenzován.

Lékař tímto způsobem dokáže rozpoznat, že léčba neprobíhá správně, protože pacient pravděpodobně nedodržuje dietu.

Zvýšené hodnoty glykovaného hemoglobinu prozrazuje onu latentní fázi. Pokud pacient nebude respektovat doporučení lékaře, bude to jen otázkou času, kdy se jeho cukrovka zhorší.

Podobně lze využívat tzv. balančního testu, který prozradí

nerovnováhu mezi nenasycenými omega mastnými kyselinami (OMK). Pokud test prokáže, že převažuje hodnota omega-6 nad omega-3 MK, naznačuje, že jsou v těle vytvořeny podmínky pro zánět, alergie a jiné patologie. Pokud majitel této nerovnováhy neprovede změnu ve svém životním stylu, stravování apod., lze očekávat, že jeho nemoci budou pokračovat, ba dokonce se mohou zhoršovat a přejdou do chronického stavu.

Podstata preventivního postupu je jasná a logická a záleží na tom, jak si každý svou situaci vyhodnotí. Je to vždy na něm samotném, on si rozhoduje o svém zdraví.

Konzultace o zdravotním stavu dětí i dospělých buď probíhá prostřednictvím privátní individuální internetové poradny PIIP (http://www.symbivita.cz/lekarska-poradna/privatni), nebo probíhá konzultace v Brně přímo při osobním setkání

https://www.symbivita.cz/lekarska-poradna/osobni. Nejlepší variantou je konzultace, která se uskuteční kombinací obou.

MUDr. P. Šácha