Josef Babáček

„ HISTORIE JE SŮL,
KDO NEZNÁ SVOJI A NÁRODNÍ MINULOST
ANI SE O NI NEZAJÍMÁ,
JE ČLOVĚK HLUCHÝ A SLEPÝ “

OBSAH:

I. Stručné údaje o obci 4

II. Obec Morkůvky, též zvaná Morkovičky. 8

III. Domovní čísla a jejich obyvatelé. 10

IV. Emigranti 88

V. Zaniklá jména rodin. 90

VI. ZBOŘENIŠTĚ – jejich popisná čísla. 91

VII. Přidělená popisná čísla po zbořených domečkách. 92

VIII. Obrazová příloha. 93

I. Stručné údaje o obci

První písemná zmínka o obci se v mnoha pramenech různí, ale nepřesahuje rozmezí mezi léty 1348–1356. Skutečné stáří vesnice sahá patrně do mnohem dávnější minulosti. Název obce Morkůvky je s největší pravděpodobností odvozen od osobního jména Morek. Od něho se lidé nazývali Morkovi, z čehož se patrně ustálil dnešní název. Archeologové se domnívají, že tak se jmenoval zeman, jehož hrob, ve kterém byl nalezen i meč, byl odkryt na Hotařském kopci. Tehdejší majitel meče dnešním přirovnáním jako by vlastnil velmi moderní tank nebo letadlo.

Archeologické nálezy v Morkůvkách svojí bohatostí dokládají, že území katastru bylo nepřetržitě osídleno, od dob lovců mamutů přes pozdější kultury a doby, bronzovou únětickou, halštatskou, až po slovanské osídlení. Výčet nálezů by byl značný, snad nejvýznamnější jsou pozůstatky slovanského sídliště a pohřebiště na Hotařském kopci, s bohatou výbavou ve třech hrobech bojovníků, především zbraní a milodarů, které byly objeveny roku 1984. Z tohoto období je očekáváno svědectví rovněž v lokalitách Hrádek a Topolany.

Nejvýznamnějšími držiteli vesnice byly rody jako páni z Potštejna, ze Zástřizl, z Lipé a město Brno. Roku 1551 vesnice přechází pod panství hodonínské, a to až do poloviny 19. století.

Vesnice tak jako všechny okolo nebyla ušetřena vojenských nájezdů, plenily ji jak stavovští, tak císařští vojáci, ale i různé tlupy lapků. Z toho pramenila bída obyvatel i různé potíže, cholera a jiné decimující nemoci, pak také útěky osadníků. Důsledkem byl katastrofální úbytek obyvatel a zaniklé vesnice (viz Harasice-Přestavlky).

V roce 1620 měly Morkůvky 39 domů a 310 obyvatel. O dvacet let později 27 obydlených domů a 21 pustých, 68 hektarů vinic a polí také pustých. V roce 1653 (sedm let po skončení třicetileté války) bylo obydleno jen 17 domků. Až teprve v roce 1716 při sčítání komínů (pro výměr daně) bylo napočítáno o 37 domů více.

V dalších letech se dědina vyvíjela následovně: v roce 1763 zde žilo 243 lidí a 101 rodin. V roce 1787 bylo 62 domů a 358 duší. O 59 roků později bylo 477 obyvatel a 108 domů. Také v následujících letech rostla demografická křivka. V roce 1869 zde bylo 634 obyvatel a 150 domů a v roce 1900 bylo ve 160 domech 861 duší. V roce 1930 ve 214 domech žilo 782 mužů a žen.

Robotu občané vykonávali s potahem jeden den týdně a „pěšo“ dva dny v týdnu, až do roku 1848. V tomto roce se vykoupili z roboty, za což po dvacet let platili ročně 10 zlatých.

Zvonice byla postavena v roce 1883 a byla vybavena větším zvonem s názvem LEOPOLD za starosty Buly. Nejstarší rody v obci: Bula (300 roků), Klement, Kyncl, Miklík, Škrla a Skřivánek.

Morkůvky po skončení první světové války v roce 1921 dosáhly 811 obyvatel. V dalším období je zaznamenán pokles. V roce 1950 zde žilo už jen 609 duší a až do dnešní doby je stále klesající tendence.

Obec se rozkládá na půdorysu kříže v údolí potoka Harasky tekoucího od západu k východu. Vyrůstala jako typická ulicovka. Jednotlivé části obce mají poetické názvy: U jezírka, U větřáku, V dědině, Suchý řádek, Mrštník, Kaštánka, Plácka, Za humny, Vrchní konec, Dolní konec.

Nejstarší budova obce se nachází na křižovatce silnic s popisným číslem 20. Již roku 1691 to byl obecní šenk, pak obecní hostinec, dnes víceúčelová budova s obecní knihovnou, prodejnou potravin, sálem atd. V jejím těsném sousedství stávala hasičská zbrojnice.

Střed obce se nachází kousek západnějším směrem, na místě zvaném Plácka. Dominantou tohoto prostranství je bývalá sokolovna, dnes Kulturní dům, kde se odbývá většina kulturního a společenského dění. Před ním se nachází plocha, na které se v minulosti prováděla veřejná sokolská cvičení. Na jejím severním okraji stojí pomník obětem první světové války se dvaceti jmény. V sousedství stojí bývalá evangelická škola, nyní modlitebna, a naproti bývalá katolická škola. Přes silnici je památník Boží muka a vedle nově postavený pomník, unikátní svým obsahem, věnovaný obětem druhé světové války.

Vesnici vévodí obecní zvonice z roku 1883 s přilehlým hřbitovem. Východním směrem za vesnicí stával vodní mlýn připomínaný již v 17. století. Tento mlýn, již motorový, podlehl červenému kohoutu v roce 1946. Větrný mlýn stával Na kopci do roku 1915 (viz foto z mé knihy Ozvěny pohnutých dob). Severním směrem, na Klobouky, stojí od roku 1824 samota zvaná Dvorek, bývalý vrchnostenský statek rozparcelovaný za první republiky.

Západně od vesnice, pod lesem Zadní Šitkovce a vrchem Hotařský kopec, jsou stopy zaniklé vesnice Topolany. O ní vypovídají jen povrchové archeologické nálezy, historické listiny o ní mlčí. Přes nivu a potok Harasku (Svodnici), doslova naproti se nalézala ves zvaná Přestavlky, doložená v písemnostech roku 1562, v té době bohužel již opuštěná.

Mezi Morkůvkami a Brumovicemi se nacházely Harasice, jejich existence je poměrně detailně archeologicky i historicky doložena. Na jejich objevení i na odkrytí nálezů na Hotařském kopci se podílelo několik našich spoluobčanů: František Kincl, Jakub Kulíšek, Zdeněk Herben a další. Dnes tuto ves připomíná místní vodoteč. Na okraji katastru se nacházely Divice, které zanikly za třicetileté války. Dnes je připomíná trať Rybníček.

Po správní stránce prodělala obec Morkůvky docela pestrý vývoj. V majetkové držbě se střídala řada držitelů a šlechtických rodů, nakonec obec přešla do vlastnictví císařského domu. Po zániku vládnoucí správy v roce 1848, zrušení roboty a poddanského stavu převzali řízení a správu obcí občané. Tedy ne už vrchnost, tu nahradil stát.

Počínaje rokem 1850 byly voleny obecní samosprávy – zastupitelstva, v čele se starostou a radními. Jejich vyšším článkem a nadřízeným správním orgánem se stalo hejtmanství (později okresy), obsáhlejší území se dělilo na menší správní úseky, bývalé soudní okresy, se sídlem soudu a berním, tedy finančním úřadem.

Morkůvky přináležely Okresnímu hejtmanství hustopečskému a Soudnímu okresu klobouckému. Po německé okupaci od 8. října 1938 politicky patřily do Hodonína, po osvobození do Hustopečí, soudní okresy zanikly. V roce 1960 přešly do nově vzniklého okresu Břeclav.

Malá chronologie

Na čísle 1 býval svobodný dvůr s kovárnou, o němž je zmínka již v roce 1712.
V letech 1711–1716 bývaly tuhé zimy, ve kterých pomrzla zvěř i lidé. Bývalo mnoho sněhu, z něhož pak nastaly povodně.
V roce 1802 bývala horka až 40 °C, vše živé usychalo.
V roce 1805 Napoleonova vojska plenila nejen naši obec.
Státní bankrot v roce 1811 ožebračil obyvatele, hodnota peněz klesla na jednu pětinu.
V roce 1831 zemřelo na choleru 32 občanů.
Obilí málo a vína bohatě bylo v roce 1834 následkem takového tepla, že v lednu se chodilo bosky.
Stavba železnice Brno – Vídeň v letech 1837–1838 měla příznivý vliv i na obec – zaměstnání.
V roce 1847–1848 byla postavena evangelická škola na č. 129.
V roce 1866 přitáhlo do vesnice asi 1 200 pruských vojáků a snědli vše, co bylo. Od té doby se traduje rčení „žrál jak Prajz“. Ale 23.–24. května přišly silné mrazy a nevídaně pomrzlo obilí, vinice i sady. Z hladu a následkem války zemřelo 28 obyvatel.
O dva roky později, roku 1868, k zármutku všech vyhořela obecní hospoda. A na čísle 149 byla postavena katolická škola.
V roce 1877 byly u obou hřbitovů postaveny cihlové zídky.
Na neštovice pomřelo 8 osob a 90 onemocnělo. Nemocní měli po celém těle i na obličeji mnoho malých vřídků, které pak zanechaly hluboké stopy. Poslední takto onemocnělá byla Terezie Boháčková na č. 137.
Kopec „Kravská mísa“ byl slavnostně pojmenován na počest zásnub korunního prince Rudolfa (1881) na „Rudolfův sad“ a osázen třešněmi a lipami. Pak to byl v roce 1908 „Sad císaře Františka I.“, později v roce 1919 „Sad svobody“. Po celém kopci je jehličnatý les z roku 1908 a 1929. „Kravská mísa“ se říká dosud.
Vybudování železniční dráhy Hodonín – Zaječí v roce 1896 mělo úžasný vliv pro obyvatele. Její prodloužení do Sokolnic se bohužel k veliké škodě obce neuskutečnilo.
Vytvořením čtenářského spolku „Palacký“ (1898) nastalo období organizované kulturní a společenské činnosti. Plánovalo se také založení hasičské jednoty, to se však nepodařilo.
Rok 1899 byl bohatý na události. Hned v červnu vyhořelo najednou 6 domů. Byly postaveny obecní stáje. Nový pokus založit jednotu hasičskou opět nevyšel.
V roce 1900 bylo při sčítání lidu – 861 obyvatel.
V roce 1903 byla dokončena stavba silnice do Boleradic a v následujícím roce byla postavena silnice do Klobouk. Také v tomto roce byl zřízen poštovní úřad v Brumovicích.
Dne 16. července 1904 vyhořel vodní mlýn č. 18 Jana Mráčka.
Počátkem roku 1905 byla dostavena dráha Čejč – Klobouky – Ždánice: nastalo zlepšení dopravních možností. Také v tomto roce bylo vysázeno do školky u cihelny tisíc akátů.
V roce 1915 byl zrušen větrný mlýn Jana Sirného nad obcí, o 8 let později byl prostor osázen třešněmi a jasany.
Deset dnů po vzniku samostatného státu se konala veřejná oslava – 8. listopadu 1918.
V letech 1919–1920 byla založena Sokolská jednota. V roce 1924 zakoupila stodolu na stavbu sokolovny, o rok později byla stavba dokončena nákladem 25 000 Kč. Členové Sokola odvedli práci za 50 000 Kč.
V roce 1923 proběhlo jednání o výstavbě silnice Morkůvky – Kobylí, pro finanční tíseň kobylských bylo neúspěšné, žel i v pozdějších jednáních.
V letech 1924–1925 začal jezdit dvakrát denně autobus Klobouky – Hustopeče. A také byl konečně založen Sbor dobrovolných hasičů. Byla zakoupena hasičská stříkačka za 28 000 Kč. Také byla provedena parcelace dvorku Augustinov. Začala pracovat Obecní záložna.
V roce 1926 byla provedena kanalizace vzhůru dědinou.
V roce 1927 se provedla elektrifikace celé obce za částku 250 000 Kč.
V roce 1930 byla adaptována stará církevní škola na trojtřídku školy obecné.
V roce 1932 obecní zastupitelstvo zamítlo připojení telefonu.
V roce 1936 bylo již znát blížící se nebezpečí války. Obec darovala 10 000 Kč na obranu státu. Opravovala se škola a byl pro ni zakoupen promítací přístroj. Byl opraven pomník obětem první světové války.
V roce 1938 při říjnové mobilizaci bylo povoláno 29 občanů a československé vojsko bylo ubytováno v sokolovně.

Doba protektorátu poznamenala obec neblahými událostmi. Byl zaveden systém potravinových lístků, vydán zákaz prodeje alkoholu, vína a výroby másla. Byly zavedeny povinné dodávky zemědělských výrobků, nařízeno pěstování tabáku a papriky, vydán zákaz poslechu zahraničního rozhlasu a rozpuštěn Sokol. První obětí této krutovlády se stal rodák, učitel Pavel Krupička ve Ždánicích.

Předzvěstí válečných operací v roce 1945 se staly opevňovací práce kolem obce. První sovětské vojsko přišlo od Boleradic a zároveň od Kobylí. V ranních hodinách 16. dubna se o vesnici tvrdě bojovalo a ztráty na obou stranách byly obrovské. Útočící Sověti zaznamenali ztrátu 75 vojáků a německá armáda 45–50 vojáků. A celkem 124 koní. Když vezmeme v úvahu, že na jednoho zabitého připadnou i více než tři ranění, je ta suma hrůzná.

Další události a rozvoj obce již spadá do novodobé historie poznamenané nebývalým rozvojem, ale i řadou negativních trendů. Tyto pohnuté historické události zasahující až do současnosti by vydaly na samostatnou kapitolu či knihu, avšak nejsou předmětem této práce.

Tímto úvodem se konečně dostáváme k vlastnímu předmětu naší práce. V této knize bychom chtěli především zachytit pohyb osob, obyvatel, kteří více či méně tvořili dějiny obce, podíleli se na jejím životě, rozvoji a osudu, a rovněž zaznamenat historii jejich domečků, které obývali.

Nechť následující stránky přispějí zejména příštím pokolením k zachycení genia loci této vesnice, života předků, k poznání její historie, jež by mělo sloužit jako předpoklad spokojeného a radostného přebývání v tomto místě.

II. Obec Morkůvky, též zvaná Morkovičky

současný znak obce, v minulosti byly ve znaku 2 radlice a 1 hrozen)

v roce 1924 byl počet obyvatel 850

Stručný stav v obci zachycený z roku 1924, tj. 6 let po vzniku samostatné Československé republiky

Železniční stanice Brumovice

Pošta Brumovice na Moravě

Ti. Klobouky u Brna

St. Klobouky u Brna

Majetek obce:

polí 100 ha, 20 ha lesů, 1 hostinec, cihelna
dluhy 70 000 Kč

Přirážky obce: 347 %

Starosta: Petráš Jan, rolník

obecní tajemník Páleník Josef

obecní sluha Novotný Josef

Místní školní výbor: předseda Kratochvíl Josef

Obecná škola – dvoutřídka: správce – Harcuba Josef, učitel – Florian Jaroslav

Porodní asistentka: Hrdličková Kristýna

Rolníci: Beneš Josef, Dobeš Emanuel, Dobeš Josef, Dobeš Ludvík, Dobeš Tomáš, Gála František, Huták Josef, Kincl František, Klement Josef, Kratochvíl Josef, Malinka Josef, Páleník Jan, Petráš Jan, Skřivánek František, Skřivánek Josef, Škrla Jan, Škrla Šimon, Tlek Josef

Cihelna – obecní: nájemce Kotulan Antonín (hostinský)

Bednář: Kyncl František

Fotograf: Babáček Václav

Hostinec: Kotulan Antonín – nájemce obecní cihelny a obchodu s vepřovými dobrotami

Kolář: Kroupa František

Kováři a podkováři: Juras Ignác, Páleník František

Mlynář: Siegl František

Hokynářský: Babáček Václav (i prodej uzenin)

Krupařský: Musil Josef (i prodej láhvového piva)

Potraviny: Báchora Josef, Souchopová Ludmila, Svobodníková Františka

Obuvníci: Zajíček Štěpán, Zvonař Ludvík

Pekaři: Fojtík František, Sýkorová Františka

Pokrývač: Hradečný Augustin

Řezník a uzenář: Šenk Rudolf

Spolky a politické organizace: Sokol, Sbor dobrovolných hasičů, Skupina válečných poškozenců, Domovina, Místní dobrovolná pojišťovna

Aby se úplně nezapomnělo na názvy lesů a polí:

Lesy: Netroufalky, Ochůzky, Přední, Prostřední a Zadní Šitkovce, Hrádek „Roviny“

Pozemky:

Přední a Zadní díly, Topolany, Svárovy, Netroufalky, Krůžky, Zadní klíny, Kváčovy, Široké, Přední a Zadní stávání, Hlaviny, Mlýnovice, Přední a Zadní louky, Harasky, Pastviska, Býkovňa, Jochy, Přední a Zadní Oulehle, Dílky u tabulky, Rolka, Nové hory, Přestavlky, Strača, Dílky pod díle, Zápovědě

III. Domovní čísla a jejich obyvatelé

V této kapitole naleznete soupis popisných čísel, z nichž se můžete dozvědět něco o historii jednotlivých domů a o životě a osudech jejich majitelů. Informace jsem čerpal z různých zdrojů, především z obecní Domovní knihy, která byla prozíravě založena v roce 1925 tehdejším starostou panem Josefem Malinkou z čísla 8. Obecním písařem byl tehdy pan František Kincl, který spolu s radním panem Františkem Luskačem z č. 165 zapisoval údaje o domech a obyvatelích podle vzpomínek pamětníků, z nichž mnohé se týkaly událostí starých 75–80 let! Je až obdivuhodné, kolik si toho lidé pamatovali, a to bez počítačů. Měli jen udřené ruce a dobrou vůli.

Na tyto občany je třeba vzpomínat s velkou úctou, neboť vynaložili ohromné úsilí, aby tenkrát, skoro se stoletým zpožděním, zachytili skutečný pohyb obyvatel a stavby jednotlivých domků. Když si uvědomíme, že nebyly žádné občanské průkazy ani jiné pomůcky, nebyla elektřina (ta byla zavedena až v roce 1927), a přesto se jim podařilo provést až neuvěřitelně přesnou evidenci.

Průběžně během let byly informace doplňovány zaměstnanci obecního úřadu, ke konci bohužel už ne s takovou poctivostí a pravidelností. S ochotou pana starosty Ing. Kališe mi byla Domovní kniha zapůjčena k nahlédnutí. Mezitím však byl radními z funkce odvolán a knihu jsem musel ani ne do měsíce vrátit. Na zpracování takového díla mi byl bohužel ponechán velmi krátký čas.

Záznam o každém domu, třeba dnes již dávno zbořeném, začíná popisem jeho prvních nám známých majitelů a jejich pohybů.

Většina obyvatel obce se v té době živila zemědělstvím, pěstovali ječmen, pšenici, žito, brambory, řepu, mrkev, zeleninu. Ve chlévě měli kravičku, kozu a nějaké to prasátko. Obdělávali kdejaký kousek volné půdy. Půda byla počátkem třicátých let 20. století velmi vzácná a drahá. Jen někteří malozemědělci dostávali od lesní správy asi 25 arů k dispozici ve státním lese (Topolany i jinde). Jako dítě jsem chodil s dědečkem Jordánkem do lesa Topolany, až po vytěžení lesního porostu. Pak zde nastala pravá dřina, denně s nářadím – sekera, klučnice nebo krompáč, motyka, lopata, pilník, uvázané přes rameno –, v tašce kus týden starého domácího chleba, také kus uzeného špeku a čepák studniční vody, šlo se pěšky do Topolan vydobýt a vysekat ze země pařezy po vytěžených dubech. Potom „krbále“ naložit na vůz a kravičkou odvézt domů na zimní topení, pak opět kravičkou pozemek poorat a připravit na sázení brambor. Tento deputát byl osvobozen od platby z nájmu a trval jen tři roky. Ale ta namáhavá práce – vydobýt, vysekat ze země pokroucené kořeny pařezů, a pak půdu tříletým obděláváním připravit k nové výsadbě dubů. Ten deputát byl hodně zasloužený. Prosím, zavřete na chvíli oči a zkuste si představit celou tu dřinu. Děkuji.

Popisná čísla jednotlivých domečků v obci:

Páleník František, kovář a podkovář, se svojí manželkou Kateřinou, rozenou Soukupovou, *20. 1. 1846, měli děti: Františka, *?, Františku, *?, Josefa, *?, Josefku, *1872; po odchodu svých rodičů na domku zůstal nejstarší syn:
Páleník František, *?, který se oženil se slečnou, rozenou Přibylovou z Kašnice, spolu měli 5 dětí, těch samých jmen: Františka, Františku, Josefa, Josefku a navíc Bohumila, *20. 12. 1904.
Páleník Bohumil, *20. 12. 1904, zůstal na domku, svobodný, s vadou jednoho oka. Dům však zgruntu přestavěl, pak zde bydlel se svou rovněž svobodnou sestrou Josefkou, švadlenou. Po jejich odchodu zde nyní bydlí:
Hrabec Jaroslav, *1928, syn Františky, bydlí tedy „na strýcovém“. Jaroslav je však vdovec-poustevník. Dosud. U Boží muky.

Bula František, *?, majitel dominantního rohového domu uprostřed obce, patrně bývalý větší statek. (Domnívám se, že jméno držitele se původně psalo Bulla, Galla, Buffi. Majitelé tohoto jména k nám přišli již v letech 1711–1715 z Francie. Historicky je doloženo, že již v roce 1715 držel tento dům rychtář Matěj Bula.)
Bula František s Františkou, rozenou Pospíšilovou, *?, měli tři děti: Františka, *?, Marii, *?, (Jílková, Klobouky), a Jana, *?, (č. 103).
Bula František, *?, prvorozený syn, zůstal na domě, oženil se s Františkou Krejsovou, *?, s ní měl tři děti: Annu, *?, Františka, *?, a Marii, *1880. Na tento dům se přiženil:
Huták Josef, *11. 8. 1877, z Nosislavi, s Marií, *1880, a zůstali na statku. Měli spolu dvě děti: Františka, *20. 8. 1902, pozdějšího kronikáře obce a historika osudem tvrdě zkoušeného, a Josefa, *31. 5. 1904, jenž byl nadaný samouk-malíř obrázků vodovými barvami i obyčejnou tužkou a také se zabýval výrobou citer a mandolín; byl to vzdělaný zemědělec a vzácný člověk.
Huták František, *1902, který se oženil se slečnou, rozenou Zavřelovou, *31. 7. 1913, a spolu měli Františka, *1946, Zdeňka (tragicky zahynul), Miroslava, *1950, a Marii, *1952.
Huták Miroslav, *1950, po rozvodu s Janou Solničkovou drží tento dům do současnosti. Kloboucká.

Bula Václav zde bydlel v říjnu roku 1782. Pak přišel:
Dýštěnský Josef, *22. 9. 1848, Kloboučák, rolník, ženatý s Annou Dobešovou, *?, měli spolu 9 dětí: Josefa, *1871, Františku, *1875, Františka, *1878, (kováře), Emanuela, *1880, (obuvníka), Annu (později provdanou Hrabcovou), Jana, *1887, Rudolfa, *1891, Ludmilu, *1895, a Ludvíka, *1899, (obuvníka). Nový obyvatel domu přišel za Ludmilou, *1895:
Soukup František, *8. 9. 1891, vzal si tedy Ludmilu, *1895, a spolu zůstali na čísle. František byl velitelem místních dobrovolných hasičů a spolu měli dvě děti: Oldřicha, *1921, (ochotnický herec, bodrý občan, nástrojař v brněnské Zbrojovce), a Františka, *1925, (vyučen obchodním příručím). V padesátých letech byl generálním ředitelem Khonovy cihelny Brno. Na počátku protektorátu na tomto domku byla pro celou obec zřízena sběrna mléka. Tento domeček byl poslední s malovaným žudrem a v něm do své smrti zůstal:
Souchop Oldřich, ženatý s Jarmilou Hájkovou, spolu měli Oldřicha, *?, (Ostrava), a Emila, *1945. Po jejich odchodu se novými majiteli stali:
Češka Rudolf a Ivana Češková. Dosud. Kloboucká.

Kincl Josef, *?, jméno manželky zatím není známo, ale měli spolu Martina, *?, Jakuba, *?, Josefa, *?, Jana, *?, Kateřinu, *?, a Terezii, *?. Pan Šenk (z č. 7) si vzal Kateřinu a Terezka se vdala za Petráše z č. 34. Na domě zůstal syn:
Kincl Martin (prvorozený), oženil se s Aničkou Krejsovou a spolu měli: Václava, Josefa, Annu a Františku. Anička se vdala za Dobeše do Násedlovic.
Kincl Václav zůstal na domě a s Annou, *26. 5. 1857, rozenou Šedivou z Klobouk, měli děti: Marii, *1869, Annu, *1873, Františka, *1874, Františku, *1876, Josefa, *1881, Barboru, *1883, Jakuba, *1885, a Ludmilu, *1894.
Kincl Jakub, *29. 2. 1885, zůstal na domě a oženil se s Annou Delly, *14. 2. 1886. Spolu měli dvě děti: Františka, *14. 10. 1911, (vzdělaný zemědělec, pozdější samouk hry na klavír i příčnou flétnu a zapálený ochotnický divadelní režisér, sokol, historik a nejvěrnější Morkovčan), a dceru Marii, *1913. Ta se vdala za zemědělce Husáka z Kašnice.
Jakub, *1885, narukoval do první světové války, žel nebylo mu dopřáno se vrátit, padl na Doberdorské planině v Itálii. Anna se znovu provdala za:
Jílka Josefa, *1883, který byl po zranění tělesně postižený zpevněným levým kolenem.
Druhé manželství už bylo bezdětné.
Kincl František, *1911, spolužák válečného hrdiny Františka Peřiny, se oženil s Vítězkou Husákovou z Kašnice. Spolu měli: Františka, *1943, nekřtěnou dceru, *19. 8. 1945 (brzy po narození zemřela), a Jiřího, *1947.
Kincl František, *1943, oženil se s Martou Jurasovou, spolu měli: Denisu a Martina. Manželství skončilo rozvodem a pak Františkovým dobrovolným odchodem ze života. Jiří se oženil s Jitkou Holomkovou z Bohumilic. Domeček koupil pan:
Potůček Miroslav z Klobouk. Dosud. Kloboucká.

Dobeš František, *?, ženatý s Barborou Dostálovou, *?, spolu měli: Františku, *?, (Vysočanová, Klobouky), a Františka, *17. 3. 1879. Barbora Františkovi záhy zemřela. František se znovu oženil s Annou Hájkovou, se kterou měl: Annu, *?, Veroniku, *?, (Dvořáková, Brno), a Emanuela, *?, který byl vojenským důstojníkem.
Dobeš Ludvík, *1. 3. 1883, rolník, oženil se s Libuší Bulovou z Brumovic a spolu měli: Libuši, *1920, Lýdii, *1921, Ludvíka, *1923. Tito přesídlili v roce 1926 do Hodonína. Dům prodali.
Babáček Václav, *1872, je novým majitelem, umělecký fotograf, obecní tajemník. Jako nemluvně mamince spadl ze stolu, následky nesl celý život – vyražená pravá lopatka s hrbem na zádech; ženatý s Terezií Novotnou z Kašnice, měli syna Jaroslava, *1897, (malíř a natěrač), Emila, *1899, (četnický strážmistr), a Josefa, *1901, (dělník). Dům prodali. Novým majitelem se stal:
Pučálka Jakub, *1896, z Borkovan a Anděla Procházková, *1905, z Velkých Pavlovic, spolu měli jednoho syna:
Pučálku Miloslava, *1940, jeho žena Kristýna Tylová. Děti Renata a Richard. Dům generálně přestavěl a je zde dosud. Před tímto domem v dubnu 1945 při osvobozování obce padl rudoarmějec kozák Roněs Lazar Mironovič ve věku 39 let a byl na krátkou dobu pochován v jeho předzahrádce. Kloboucká.

Kincl Josef, *1842, žena Kateřina Matějčková, *1845, a děti: Josef, *1869, (Vsetín), Františka, *1871, (Straková, Morkůvky), Anna, *?, (Bohumilice), František, *1880, Barbora, *1884, (Páleníková, Morkůvky), Růžena, *1886, (Petrová, Morkůvky), a Václav, *1889.
Kincl František, *1880, který se oženil s Růženou Šedivou, *1880, z Klobouk, zůstali na domě a spolu měli dceru Růženku, *1920, která se provdala (Straková, Praha). Tito Kinclové měli přízvisko „pšeničný“. Po jejich odchodu domek odkoupil pan:
Lopaška, který později odešel, a nyní tam přebývá jeho syn Rudolf. Kloboucká.

Šenk Václav, *?, oženil se s Kateřinou Kinclovou, *?, měli syna Václava, *1885, který se oženil s Františkou Kinclovou, *?, a spolu měli 7 dětí: Františka, *1874, Josefa, *1882, Annu, *1916, (zemřela v Kroměříži), Marii, *?, (provdaná Musilová), Václava, *1887, Rudolfa, *1889, a Emilii, *1894, (později odešla do Ameriky).
Šenk Václav, *1887, syn, zůstal na domku, oženil se s Annou Novotnou a spolu měli syna Ludvíka, *1910, a Rudolfa, *1916. Ludvík se v roce 1946 odstěhoval do Zaječí. Anna však Václavovi brzy umírá a Václav se znovu žení s Růženou Dýštěnskou, rozenou Ravasovou, se kterou měli Růženu, *1915, (provdaná Peřinová), Františka, *1919, a Josefa, *1923.
Šenk Rudolf, *1916, prvorozený z prvního manželství, se žení s Marií Zlotrnulovou, *1917, spolu mají: Annu, *1940, Věru, *1941, a Ludmilu, *1945.
Šenkova rodina z obce mizí a stavební místo koupil a nový dům postavil:
Babáček Jaroslav, *1950, spolu s Věrou Krejčiříkovou, mají syny Davida a Dalibora. Rozvádí se a synové jdou za maminkou do Zaječí. Jaroslav na domku zůstává dosud. Kloboucká.

Mašek Jan, *?, vlastnil větší selské stavení na „Pláckách“ a žení se s Annou, rozenou Dýštěnskou, *?, spolu mají dceru Annu, ?. Ta zůstává na domku a za ní přišel:
Petráš Ignác, *?, jsou bezdětní a nemocný Ignác záhy umírá. Anna se znovu vdává, tentokrát za:
Navrátila Martina, *1857, z Borkovan. Není známo, zda spolu měli nějaké děti. Dům opouštějí a nastupuje nový majitel:
Malinka Josef, *1870, jeho nevěstou se stává Františka Bulová, *1874, a mají spolu Františku, *1895, (Dobešová), Emila, *1898, Ludmilu, *1901, (Bulová, Brumovice), a Růženu, *1903, (Pacasová, Kašnice).
Na domě zůstává nejstarší syn:
Malinka Emil, *1898, a žení se s Eleonorou Kratochvílovou, *1895. Spolu mají Drahušku, *1923, (Dambořice), a syna Břetislava, *1925. Na domě zůstává:
Malinka Břetislav, *1925, a žení se se slečnou Zdenkou Trumpešovou, *1932, z Klobouk. Spolu mají Jaroslava, *1956, (zemědělský inženýr), a Luďka, *1962. Na domě zůstává:
Malinka Luděk spolu s manželkou Jitkou Husákovou, ti spolu mají Lucii, Ondřeje a Annu. Na Pláckách.

Matějček Tomáš, *?, a Anna Marešová, *?, z Kašnice. Na tomto místě stávala nejdříve Matějčkova stodola. Jejich děti jsou: Anna, *?, (Babáčková, Bořetice), Kateřina, *?, (Kinclová, Morkůvky), Jan, *?, (odešel do Klobouk a založil velký rod), Františka, *?, (Šedivá, Morkůvky), Josefka, *?, (Pilátová, Klobouky), a poslední Tomáš, *?.
Matějček Tomáš, *?, tento poslední zůstává na domě, žení se s Marií Sirnou, *?, z Klobouk. Spolu mají Barboru, *?, (Buffy, Brno), Františku, *1879, (Dobešová, Morkůvky), Tomáše, *1881, (odchází do Ameriky), a Marii, *1888. Ráčková Františka, *1879, zůstává na domě a vdává se za:
Dobeše Emanuela, *?, manželství bylo pravděpodobně bezdětné a dům byl zbourán, nyní v přední části stojí Muzeum. Domovní číslo bylo úředně přiděleno.
Petráš Vladimír, manželka Jana, *?. Staví nový dům na jiném místě, jedno dítě: Vladimír.
Petráš Vladimír, syn, zůstává na domě, žena Brigita, nyní ve funkci pilné, neuvolněné starostky obce. Děti: David, Jakub a Eliška. Směr Kobylí.

Loziáš Karel, *1812, jméno jeho ženy zatím není známo, ale měli spolu Martina, *?, Marii, *1843, (Hájková, Morkůvky), Karla, *1847, (který od pěstouna z Koryčan dostal jméno RAVAS!), a Barboru, *1854, (Kulíšková, Morkůvky). Na dům přichází:
Kulíšek Jakub, *?, z Borkovan, bere si Barboru, *1854, a spolu mají Josefa, *1873, Jakuba, *1878, Františku, *1886, (Peřinová, Morkůvky), Růženu, *1891, (Bulová, Morkůvky), Františka, *1894, (Kroměříž), a Antonína, *1897, který vlastnil mlátičku a ve žních mlátil obilí spoluobčanům po celé obci; skromný a obětavý člověk.
Kulíšek Antonín, *1897, zůstává na domku, majitel pojízdné obilní mlátičky, jeho žena Rosalie Páleníková, *1897. Děti: Františka, *1919, Josef, *1921, Růžena, *1923, Libuše, *1925, (Souchopová, Hanušovice), a Jarmila, *1929. Za Růženou na dům přichází:
Zborovský Petr, *1919, zemědělec z Čejkovic, jednu chvíli předseda JZD, bere si Růženu, *1923. Spolu mají: Danu, *1945, Pavla, *1947, a Jaroslava, *1948. Za Danou na dům přichází:
Filásek František, *1942, bere si Danu, *1945, a spolu mají Luboše (Hustopeče), Milana (Hostěrádky) a Jaromíra (Pohořelice). Dosud. Kloboucká.

Pokorný František, *1850, a Anna Čejková, *1850, z Krumvíře. Děti: Johana, *?, (Otýpková, Boleradice), Josef (založil rod v Kloboukách), Františka (Dufková, Bořetice) a Terezie (Grůzová, Bořetice).
Pokorný František, *1888, zůstává v Morkůvkách, bere si Františku Jedličkovu, *1890, spolu mají Františka, *1913, a Josefa, *1920. Dům prodávají a přichází:
Rozbořil Václav, *1861, a jeho žena Františka Navrátilová, *1863, která zemřela v roce 1943, a podle roků a posloupnosti to nenavazuje na rod Pokorných. Nicméně dům, který stával v zahradě domku č. 12, byl zbořen a domovní číslo bylo přiděleno Strakovi Rostislavovi, nový dům je postaven na úplně jiném místě, směr Kobylí.
Straka Rostislav, *1945, a Jaroslava, rozená Páleníková, *1948, děti: Hana (Krátká, Brumovice), Rostislav (Brno) a Pavel (Morkůvky).

Úda (Ouda) František a Kateřina, rozená Zikmundová, *1822. Jejich děti: Josef, který brzy zemřel, František, *1856, Karel, *1858, a Anna, která také brzy zemřela. Na domku zůstal:
Úda František, *1856, s Růženou, rozenou Strachoňovou z Klobouk. Spolu měli Josefku, *1886, (Ryšavá, Morkůvky), Annu (Pilátová, Krumvíř), Františku, *1888, (Gálová, Morkůvky), Růženu, *1896, (Vlčková, Morkůvky), a Rosalii (Kučerová, Fryštát). Ve druhém manželství s Marií Kohoutkovou, *1868, vyženil nemanželského syna Emila, *1920. Na tomto čísle se objevuje:
Náprstková Hedvika, vdova, se svou dcerou Jiřinou, *1920, která domek koupila. S Jiřinou se pak žení:
Vlček Josef, *1912, a spolu mají: Josefa, *1944, Jiřinu, *1946, (Kuřim), a Marii, *1949, (Prostějov). Josef později na poli s kravským potahem zemřel na srdeční slabost. Na domě zůstává:
Vlček Josef, *1944, s Annou, rozenou Vašikovou z Klobouk, jejich děti: Roman, Jarmila a Josef. Dosud. Kloboucká.

Skřivánek Josef, *1836, Terezie, rozená Košuličová (Brumovice). Jejich děti: Josef, *1867, Kateřina, *1869, (Otáhalová, Bořetice), Veronika, *1871, (Hanzlíková, Klobouky). Na domě zůstává prvorozený syn Josef, *1867, a bere si Františku, rozenou Kinclovou, *1876. Spolu mají: syna Františka, *1897, (pozdějšího klidného, dobrotivého starostu obce), Marii, *1901, (Rouzková, Křepice), a Lidušku, *1903, (Fantová, Morkůvky).
Skřivánek František, *1897, rozvážný starosta obce, žení se s Františkou Srstkovou, *1894, spolu mají Marii, *1921, a Lýdii, *1925, která zůstává svobodná. Na dům se žení:
Vojtěch Josef, inženýr, bankovní úředník, pozdější výmluvný předseda MNV, propagátor JZD, uzavírá sňatek s Marií, *1921, a spolu mají Lýdii (Korábová, Brno).
Korábová Lýdie užívá domek jako chalupu dosud. Kloboucká.

Mašek Karel, *1840, s Františkou Kostíkovou. Spolu mají Františka, *1868, Karla, *1879, a Josefa, *1885. Tito tři sourozenci odchází hledat štěstí do Vídně, čtvrtá Anna jej hledala v Zaječí, kde sloužila u sedláka. Dům v nabídce koupil:
Kadlec František, rodinu založil s Josefkou Horňákovou z Brumovic. Narodily se jim tyto děti: František, *1909, (Brumovice), Josefka, *1913, (Kavková, Morkůvky), Antonín, *1914, Františka, (Brumovice), Marie, *1923, (Košuličová, Brumovice), Josef, *1925, (později vyšší policejní důstojník v Praze), a Václav, *1927, (závozník, Jednota spotřební družstvo, Mikulov). Na domě zůstal:
Václav, *1927, žení se se Zdenkou Hrabcovou z Boleradic a dům spolu generálně opravují. Jejich děti: Zdenka (Horáková, Morkůvky) a Václav, JUDr. (Brno).
Kadlecová Zdenka, manželka, na domečku dosud sama. Kloboucká.

Gála Ignác, datum narození není známo. A ani u jeho ženy Anny. Víme však, že měli Václava, Barboru, která se provdala do Krumvíře za Procházku, a Františka, *1855. František zůstává na domku.
Gála František, *1855, a Františka Konečná, *1860, spolu měli jen jednoho syna Františka, *1884, který také zůstává na domě.
Gála František, *1884, oženil se s Františkou Údovou, *1888, narodil se jim opět František, *1909, Josef, *1911, Marie (Charvátová, Klobouky) a Růžena, *1915, (Otýpková, Boleradice). Josef, *1911, pak postavil na jiném místě nový dům č. 222.
Tento zchátralý dům byl zbořen a na tom samém místě postaven novým majitelem Josefem Kinclem, *1951. Kloboucká.

Skřivánek František, *1842, a Kateřina Rupová, *1840, z Brumovic, jejich děti: František, *1866, a Marie (Broskvová, Hodonín). Na domku zůstal:
Skřivánek František, *1866, syn, opětoval tatínka a oženil se s Marií Rupovou, *1871, z Brumovic. Spolu měli Hedviku, *1892, (Náprstková, Morkůvky), Emílii, *1894, (Forejtniková, Velké Pavlovice), a Jaroslava, *1897. Dále na domě žila dcera Hedviky Jiřinka, *1920. Na domě pak žil a hospodařil syn:
Skřivánek Jaroslav, *1897, s Ludmilou Srourkovou měl Jaroslava, *1924, a Františka, *1934. Tento dům byl zbořen, v současnosti se zde staví nový dům.

Petráš Václav, *1827, a Marie Hábová, *1829, jejich děti: Kateřina, *1849, (Ravasová, Morkůvky), Josef, *1851, (Žádovice), Václav, *1858, (Žádovice), Viktor, *1864, (kovář, Žádovice), František, *1867, a Jan, *1871, který odejel na Slovensko. Brzy se však vrátil a na rodném domku založil rodinu.
Petráš Jan, *1871, s Annou Bedřichovou, *1869, z Nikolčic. Spolu měli pět dětí: Lýdii, *1897, (Kinclová, Morkůvky), Jana, *1900, Františka, *1904, (který v roce 1924 zemřel na vojně), Jaroslava, *1906, (ten se žení s Marií Bulovou a staví dům Za humny), a Jindřicha, *1911. Celá pětičlenná rodina se v roce 1928 odstěhovala zpátky do Bratislavy-Petržalky.
Na tento dům se nastěhoval domkař:
Šebesta František, *1893, s Marií Kulíškovou měli Libuši, *1924, a Františka, *1926, vynikající houslista a pozdější ředitel hudební školy v Moravském Krumlově. Libuše zůstala na domě a provdala se za:
Klimeše Oldřicha z Divák, spolu pak měli Lýdii (Hustopeče), Oldřišku (Perná) a Lubomíra (Brumovice). Novými majiteli se stali:
Soukup Tomáš a paní Anna Peková, a dvě její holčičky. Dosud. Kloboucká.

Škrla Vavřín, *1842, a Cecilie Lobpreisová z Klobouk, děti: František, *1868, který zemřel v Násedlovicích, Josef, *1875, (Břeclav), Šimon, *1881, Anna, *1884, (Konetíčková, Klobouky), a Matouš, *1887, (pozdější úředník Kontrolní důchodové stráže). Na domě zůstal:
Škrla Šimon, *1881, s Marií Kadlecovou, *1885, měli jen jedno dítko:
Škrlu Josefa, *1910, který se pak oženil s Marií Rupovou z Brumovic, spolu měli Marii, *1934, (Vykydalová), a Jindřišku, *1940, (Velké Němčice).
Vykydalová Marie je na domě dosud. Kloboucká.

Vlček Václav, *1889, a Hermína, rozená Bulová, *1889, spolu měli Františku, *1913, (Klementová), a Jaroslava, *1924, (zedník, obkladač). Hermína umírá a Václav se znovu žení s Růženou Bubeníčkovou, *1895, z Klobouk, ta má již dceru Růženu, která se pak provdala za Jaroslava Hnilicu (Brno).
Vlček Jaroslav, *1924, zůstává na domě a žije zde s vdovou Zdeňkou Pokornou, *1931, i s jejím synem Zdeňkem. S Jaroslavem měla dceru Jarušku, která mladá umírá.
Jaroslav, *1924, i Zdenka umírají a dům je prázdný a chátrá. V dědině.

Toto je popisné číslo obecního hostince. První rohový dům z křižovatky na Klobouky, v současné době je v něm obecní knihovna, Obřadní síň a obchod s potravinami. V minulosti to bylo centrum všeho kulturního dění. Sám Matěj Kopecký zde hrál loutkové divadlo.
Rád bych zde představil nájemce a uvedl, jakou sumu obci tehdy zaplatili. První nájemci od roku 1875 měli k hostinci propachtovanou i obecní půdu, a to 7 jiter i s loukou pod Grefty:

Šír Bedřich z Hustopečí 1875–1878 100 zl.

Vodák Markus z Dambořic 1878–1893 200 zl.

Misák Tomáš z Krumvíře 1893–1902 360 zl.

Drápal Rudolf z Krumvíře 1902–1905 205 korun

1. 11. – 31. 10. 1905

Matula Matouš z Dambořic 1905–1908 620 korun

bez pozemků

Charvát Václav z Klobouk 1908–1911 805 korun

Pokorný Josef z Hodějic 1911–1914 1 215 korun

Rádsetoulal František z Brna-Juliánova 1914–1917 1 240 korun

1917–1918 350 korun

Kincl František z Brumovic 1918–1921 950 Kč

Hojtěníček Jiří z Bukovinky 1921–1922 ? Kč

jen za opravy hostince

Kotulan Antonín z Divák 1922–1923 15 000 Kč (bez pozemků)

Kotulan Antonín z Divák od 1. 8. 1923 – 30. 7. 1926 9 500 Kč

Šenk Rudolf z Morkůvek od 28. 8. 1926 – 31. 10. 1929 9 300 Kč

Musil Josef z Morkůvek od 1. 11. 1929 8 450 Kč

Otáhal Václav z Bořetic ?

Řikovský Josef z Bořetic ?

Langáš Josef z Morkůvek ?

Vykoupil Josef ? ?

Kovář Josef ? do 1945 ?

Záklasník Stanislav z Morkůvek ?

Babáček Viktorin ? 1946 ?

Žďárský Josef z Kobylí 1952 ?

Jistě je zajímavé, že od třicátých let chybí přesnější údaje, které by napověděly o té době víc. Dnes je nám již těžko hodnotit ten čas, avšak výše uvedený přehled cosi napovídá.

Jistě by si všichni naši hospodští zasloužili větší pozornosti za námahu, kterou museli vynaložit ke spokojenosti svých spoluobčanů, avšak zastavím se jen u tří jmen.

První je Kovář Josef se svou ženou a dvěma syny. Obsluhu zajišťovala jen paní Kovářová, statná padesátnice robustnější postavy a věčně ve velké povolené zástěře. Pan Kovář se do hostinství nepletl. Nebylo lehké v době protektorátu zajistit trochu alkoholu a pak prodat a potají pít v zakouřené sekničce z kávových šálků. I když byla pálenka často jen s cukrové řepy, stejně to smrdělo a každý by to jistě poznal podle vůně řepných zkrajků. Jejich syn Josef v té době navštěvoval gymnázium a mladší Jan uprchl na západ za hranice a po válce se vrátil jako důstojník (Klapálkovy) zahraniční armády.

Druhým postarším hostinským byl Viktorin Babáček, doba jeho nástupu i odchodu však není doložena. Nicméně je známo, že tuto živnost provozoval dva či tři roky. Předtím se živil jako dělník v Petržálské lodní dopravě; nošení stokilových pytlů cukru na zádech po lávce z lodi i jiného zboží bylo pro něj běžné. Za svůj život se nadřel jako kůň. Jeho průpovídky jsou však dodnes aktuální. Obyčejně stál v širokém tmavém klobouku a v bílé zástěře za pultem a v puse zapálenou cigaretu s neodklepnutým popelem. A při točení piva obyčejně filozofoval řka: „… lidi jsou kurvy, m…. a kradou.“

Třetím, nezapomenutelným hostinským byl pan Josef Žďárský z Kobylí. Vždy čistě oblečený, úslužný a ochotný. Z Morkůvek odešel do Křenovic, kde ještě dlouho sloužil lidem.

Čest jejich práci i památce.

Ještě bych chtěl připomenout, že z tohoto obecního hostince se od roku 1952 stal Dům služeb, v němž se nacházelo kino, holičství, pošta, knihovna atd. Občané si v akci Z (zadarmo) postavili hospodu o kousek dál směrem na Klobouky. Pozdější představitelé obce ji pak neuváženě prodali Jednotě Mikulov, a tím se zbavili obecního hostince.

Dědina bez hostince je podle Švejka dědina bez hostince.

Bezděk František, Matylda, rozená Čejková, měli Lukáše (Břeclav), Barboru (Amerika) a Marii (Jakubcová, Klobouky). Všichni odchází a na dům se nastěhoval nový majitel:
Kraus Josef, *1896, obchodní cestující, jeho žena Ludmila Odstrčilová z Horních Bojanovic, *1904, jeho bratři Kraus Tomáš, *1901, obchodní cestující, a Kraus František, *1903, také obchodní cestující. Navíc s nimi přišla Odstrčilová Kateřina, *1847, Ludmilina maminka, která záhy zemřela. Josef s Ludmilou měli: Ludmilu, *1926, Josefa, *1928, (hoteliér, České Budějovice), Ludvíka, *1930, (horník), Zdeňka, *1933, Vladimíra, *1936, Evu, *1939, (Korábová, Klobouky), a Jana, *1941.
Žena Ludmila (z Horních Bojanovic) umírá v roce 1942, Josef se znovu žení se Zajícovou z Boleradic, s ní pak měl další dvě dítka. Peníze na opravu domku chlapci Krausovi neměli, a tak se v roce 1945 přestěhovali na prázdný dům č. 152 po Jindřichu Šťastném (židovi a jeho rodině, kteří se z terezínského koncentračního tábora nevrátili). Tomáš se v roce 1946 žení a stěhuje se do Zaječí.
Zchátralý dům č. 21 se v roce 1945 rozebírá a mnohem později se na jeho místě tvoří zelená „Malá náves“.
Toto popisné číslo bylo v roce 1947 přiděleno Jurasovi Ladislavu, zemědělci, *1914, a Marii Šakurské, *1923. Ta však bezdětná umírá a Ladislav se znovu žení s Pavlínou a spolu mají dceru Jaroslavu, která si bere:
Hájka Ladislava z Březí. Spolu mají Marcela (Podivín) a Radka (Horní Bojanovice). Ladislav se rozvádí a Pavlína odchází. Ladislav na domě zůstává. Opravuje šicí stroje. Dosud.

Mrázek František z Kašnice, jméno ženy zatím není známo, měli Františku, *1850, (Dohnálková), Josefa, *1853, Františka, *?, Annu, *1859, (Hájková), a Marii, *1865.
Jan Dohnálek, *1843, z Bořetic si bere prvorozenou Františku, *1850. Ještě se na domku objevuje jméno Bohumila Hulatová, *1875, vdova po Matouši Miklíkovi. Dům kupuje:
Miklík Jaroslav, *1903, Miklíková Božena, *1906, (Homoláčová, Židlochovice), Miklíková Bohumila, *1908, (Čermáková). Na domek se přižení:
Čermák Karel, *1901, z Krumvíře, bere si Bohumilu Miklíkovou, *1908. Karel je dobrovolný hasič tělem i duší a dobrý „koňák“. Spolu mají: Marii, Boženku, obě však záhy umírají, a syna Jaroslava, *1928.
Čermák Jaroslav, *1928, se žení s Pazandákovou Jarmilou, *1931, spolu mají dceru Jarmilu, ta se provdala za Vrtala. Majitelkou je nyní:
Vrtalová Jaroslava, Mgr., dcera. Dosud. Malá náves.

Žemlička František (Rabousič, Vysoké Mýto, Čechy), jeho žena Rackosová. Spolu mají Kateřinu, *1864, (Pazandáková), Josefa, *1866, a Jana, *1875. Přichází:
Pazandák František, *1863, (Klenovice, Tábor, Čechy), a s Kateřinou Žemličkovou mají: Josefku, *1894, (Konečná, Morkůvky), Marii, *1897, (Prčíková), a Františku, *1900. Na domek se přižení:
Prčík Matěj, *1903, a Marie, *1897, (Žemličková), děti: František, *1928, Jaroslav, *1930, a Jarmila, *?. Nyní se domek užívá jako chalupa. Malá náves.

Matula Josef, *1860, Veronika Hutáková, *1860, z Klobouk, bezdětní, po jejich smrti přichází nový majitel:
Hrabec Jan, *1903, a Františka Páleníková, *1903. Spolu mají Jaroslava, *1928, a Josefa, *1929, malíře pokojů. Na tomto čísle se také objevuje jméno:
Krůza Jan, krejčí, a Anna, se synem jsou zde jen po dobu druhé světové války. V roce 1946 přesídlili do Kurdějova. Dále se nastěhoval:
Mrázek Rudolf, *1914, pánský krejčí, a Marie Souchopová, *1919. Jejich děti: Rudolf, *1940, Pavel, *1946, a Blahoslav, *1947. Dům stál pod zvonicí, nyní garáž Milana Buly, později byl zbořen a popisné číslo přiděleno Františku Danajovi a Jaroslavě Hájkové (Mrštník).
Jejich děti Milan (Vysoké Mýto), Libor (Morkůvky), Jaromír (Hulín) a Josef (Morkůvky).

Malinka Jan, *1847, a Josefka Krauzová, ta však záhy umírá, Malinka dům opouští a přichází nový majitel:
Jelínek Josef z Přibic a za manželku pojímá Rosalii Krauzovou, *1883. Spolu měli Marii, *1904, Františku, *1905, (Bravencová), a Karla, *1910. Jelínek jako vyučený kolář odchází do Ameriky. Z Terezína přichází zájemce o Františku, hned si ji bere:
Bravenec Josef, *1902. Spolu měli syna Josefa, *1927. Nemocná Františka však bohužel brzy umírá. Otec Josef si bere její sestru Marii a s ní má dceru Milušku, *1940. Marie však také umírá a otec Josef hledá štěstí v Perné u Mikulova. Opuštěný domek kupuje:
Procházka Pavel s Renatou (Křížová) z Klobouk, spolu mají Tomáše, Petra a Pavla. Na opraveném domku dosud.

Kostík Josef a Anna Ryšavá, data narození nejsou známa. Spolu měli Annu, Josefa a Barboru, která se provdala do Násedlovic.
Dobeš Josef, *1884, je nový majitel s Marií Petrovou. Spolu mají Josefa *1912, (lesník, západní Čechy), Ludvíka, *1914, (známý mimořádně nadaný akademický malíř), Františka, *1918, (ochotnický divadelní režisér, sokol tělem i duší a dobrý člověk), a Vojtěcha, *1923. Dobeš se rozvádí a Marie si bere Střešinku. Na tomto čísle je také:
Petrová Marie, *1862, Kroupova žena, která v roce 1948 zemřela. Potom:
Kroupa František, *1897, který se vrátil z Argentiny.
Jindřich Josef z Brna, nyní opravený dům užívá jako chalupu.

Herben Vavřinec, oblíbený muzikant a zpěvák, a Alžběta, rodiče pozdějšího spisovatele a novináře Dr. Jana Herbena, dům prodali a odstěhovali se do vedlejších Brumovic. Dům koupil:
Petráš Jan a Jana Lexová, zemědělci, měli spolu Vavřína (Dambořice), Václava (Velké Hostěrádky), Hynka (dvůr Velké Pavlovice) a Jana (zahradník, Cahnov). Všichni odchází, dům kupuje:
Čermák Daniel (Horní Uhry, Holíč), bere si Marii Krhánkovou a spolu mají Jana, *1872.
Čermák Jan, *1872, zůstává na domě a bere si za manželku Marii Novotnou z Kašnice. Spolu pak měli Annu *1897, (Hodonín), Růženu, *1902. Opět všichni odchází a hlásí se nový majitel:
Skřivánek Josef, *1867, a Františka Kinclová, *1876, bezdětní, a po nich je tu znovu nový majitel:
Fanta František, *1900, z č. 94, absolvent Hospodářské školy v Kloboukách, s Ludmilou Skřivánkovou, *1903, z č. 13. Mají děti:
Josefa, *1929, poctivý pracovitý zemědělec, a ten se žení s Bronislavou Kulíškovou, *1931. Mají spolu: Josefa (Ledeč), Bronislava (Brno) a Lýdii (Peterková, č. 40).
Bronislava (Kulíšková) je na domečku dosud.

Z tohoto čísla byl již v roce 1779! vypovězen pro náboženské přesvědčení (protestant) Jan Pospíšil. Později přišel nový majitel:
Vodák Markus a Regina. Markus zemřel v Lovčičkách v roce 1924.
Kroupa František, *1897, (kolář, Velké Hostěrádky). Později byl v Argentině, avšak vrátil se, jeho žena Františka Petrová, *1895. Na tomto domě byla zřízena druhá pekárna v obci a pekařství zde provozoval:
Laštůvka Jaroslav, *1907, a Marie Káňová. Spolu měli dceru Milušku, a ta se provdala za Ludvíka Veselého z Brumovic. Jako chalupu ji nyní využívá:
ing. arch. Tihelka Zdeněk. Dosud.

Dýštěnský Josef z Němčiček a Anna Matějčková z Morkůvek. Jejich děti: Anna (Mašková), Marie (Brumovice), Josef a Františka (Hortvíková).
Hortvík František z Dambořic s Františkou spolu mají Annu (Drnovská) a Marii.
Drnovský Jan, *1875, a Anna Hortvíková, jejich děti: Anna, *1900, Jan, *1903, Josef, *1908, Růžena, *1910. Tito přešli do Břeclavi, a František, *1912. Dům kupuje nový majitel:
Ráček Josef, *1872, a Anna Gálová, *1876. (Josef Ráček padl na italském bojišti v roce 1916.) Měli tyto děti: Marii, *1901, (Páleníková, č. 37), Annu, *1907, (Ostřižková, Boleradice), a Josefa, *1909, (č. 219). Pozdější stavbyvedoucí meliorací a na počátku protektorátu ve svých třiceti letech nabídl obecnímu zastupitelstvu, že na obecním pozemku Zápovědě vybuduje na své náklady rybník. Podmínkou bylo, že by deset let výlov prováděl ve svůj prospěch. Po pečlivém uvažování vážené obecní zastupitelstvo jeho návrh odmítlo.
Také však provedl hloupost, když později jako člen stavební komise zrušil asanační rozhodnutí na dům č. 96. Byl také zapálený lidový myslivec a výborný vinař.
Páleník Josef, *1899, přiženěn z č. 1 a odchází na č. 37. Nyní je vlastníkem:
Oudová Barbora, domek se nevyužívá a chátrá. Dědina.

Páleník Matouš, krejčí, a Kateřina Hrabcová a jejich děti: Marie, Anna, *1867, (Vymazalová, č. 120), Františka, *1870, (Zikmundová, č. 136), a František (Brumovice).
Malinka Josef a prvorozená Marie Páleníková uzavírají manželství, zůstávají na domku a spolu měli jednu dceru Františku, která se provdala za:
Laigota Františka z Klobouk, finanční úředník, a spolu měli Františka, *1901, a Ludvíka, *1904. Marie bohužel umírá a Laigot dům opouští a odchází. Dům koupil:
Sirný Josef, *1802, přichází s Františkou Sládčíkovou, *1885, spolu mají Marii, *1905, (Terezín), Barboru, *1907, (Pazandáková, č. 155), a Františku, *1918, tuto si bere a na dům přichází:
Ravas Jan, klempíř, člověčí člověk, pracovitý, upřímný a s dobrým srdcem. Jeden z mnoha, kteří by neměli umírat. Spolu mají jednu dceru Martu, *1945, (Partyková), dnes je na domě cukrářství.

Pavel Lexa, *1875, se žení s Josefkou Dostálovou z Krumvíře, zůstává na domku, spolu mají Růženu, Karla a Františka, dům prodává Janu Páleníkovi, *1881, a jeho ženě Barboře Kinclové, *1884, a přesídlil na dům č. 172.
Páleník Jan, *1881, a Barbora Kinclová, *1884, a jejich děti: Františka, *1906, (Škrlová, Krumvíř), Josef, *1910, (učitel, sokol, Ratiškovice), František, *1918, (řezník, Velké Meziříčí), a Marie, *1921. Na domek za Marií přichází:
Machač František, Němčičky, a Marie Páleníková, *1921, spolu mají Františka, *1943, (Hustopeče), Milušku, *1948, (provdaná, Kalifornie). Miluška se sama vrátila z Kalifornie a je dosud na opraveném domečku „V Kůtku“.

Krejsa Josef a Františka Odstrčilová, *1842, spolu měli jednu dceru Annu, *1872, tu si vybral:
Kratochvíl Antonín, *1867, (Dambořice). Ti pak spolu měli Josefa, *1893, Ludvíka, *1898, pozdější rytíř ze Sůhrazd, lidový myslivec, hodný, širokého srdce, bodrý člověk, a Růženu, *1903.
Kratochvíl Josef zůstal na domě a oženil se s Annou Páleníkovou, *1897. Spolu měli Annu, *1919, (Gálová, č. 222), a Josefa, *1926.
Kratochvíl Josef, *1926, zůstává na domě a žení se s Lýdií Krátkou z Brumovic. Ti pak mají spolu jednu dceru Lýdii (MVDr. Rybová, Žatčany). Její syn:
Ryba Milan zde nyní provozuje veterinární služby, s babičkou na domě dosud.

Ryšavý Jan (Rychmanov), Dobešová Barbora, *1859, a jejich děti: Jan, *1878, František, *1880, Františka, *?, (Bednaříková, Hodonín), Anna, ?, (Kůcký řezník).
Ryšavý František, *1880, žení se s Františkou Bednaříkovou, *1887, z Brumovic. Spolu mají jednu dceru Jarmilu, a ta se vdává do Čáslavi. František však v roce 1915 na ruském bojišti ztrácí život. Vdovu si bere:
Beneš Josef, *1893, jejich manželství je však už bezdětné. Dům kupuje:
Klement Josef, *1903, rolník, bere si Františku Ryšavou, *1903, jejich děti: Josef, *1926, umírá jako svobodný, a Růžena, *1933, zůstává na domě a bere si:
Žďárský Josef, *1924. Jejich děti: Josef a Radmila.
Žďárský Josef, syn, si bere Annu Vlčkovou z Klobouk a spolu postavili na stejném místě nový dům a mají Janu, Darinu a Milana. Josef však umírá a vdova žije s:
Jiřím Vágnerem. Radmila si vzala Hovězáka z Brumovic.
Anna je na domě dosud.

Petráš Jan a Terezie Kinclová na domě a jejich čtyři děti: Kateřina (vdala se za Dellyho do Horních Uher, Holíče), Terezie (vdala se za Peřinu, č. 38), Ignác (č. 8) a Anna (která se vdala také za Dellyho do Horních Uher, ale do Trnovce). Dům kupuje a přichází nový majitel:
Delly Pavel (syn Pavla z č. 35) a bere si Annu Lexovou, *1864, a spolu mají: Marii, *1886, (Kinclová, č. 4), Kateřinu, *1887, (Amerika), Kristýnu, *1891, (Hrdličková, Morkůvky, její manžel hostinský na sokolovně, ona padesát let porodní bábou. U nich sloužila Anděla Horčičková-Čermáková z Vrbice), Daniela, *1889, (Amerika), a Pavla, *1893, (také Amerika). Jeho žena Terezie v roce 1920 umírá. Na dům se přiženil a přišel nový majitel:
Hrdlička František, *1885, z Vrbice, a bere si Kristýnu, *1891. Jejich manželství je však bezdětné. Po úmrtí Hrdličky žije Kristýna s vdovcem:
Josefem Hájkem, *1892, jeho žena zahynula v dubnu 1945. Po jejich odchodu bydlí na domě pan:
Kincl František, *1911, (další z nesmrtelných). A po jeho odchodu si vedle postavil nový dům jeho syn Jiří s Jitkou Holomkovou z Bohumilic. Dosud.

Ryšavý František, *1820, z Rychmanova, a Klobásová Anna, *1820, z Nikolčic. Jejich děti: Františka, *1848, (Kostíková, č. 26), Veronika, *1857, (Frolichová), Barbora (Krupičková, č. 88), Josef, *1859, (č. 145), Martin, *1861, (Násedlovice). Dům v nabídce kupuje nový majitel, který přišel pravděpodobně z Holíče jako potomek francouzských přistěhovalců v roce 1711–1715. Byl to zručný krejčí, který šil korduly ke krojům a kožichy z ovčiny, které se i po sto letech zachovaly.
Delly Pavel, *1837, s Kateřinou Peřinovou, *1846. Jejich děti: Pavel, *?, (č. 34), Anna, *1877, (Páleníková, č. 91), a Amalie, *1880, (Hutáková, Klobouky). Na dům se přiženil:
Páleník Jan, *1870, vzal si druhorozenou Annu, *1877. Později byl zbaven svéprávnosti. Jejich děti: Jan, *1895, (padl na Rusi v roce 1915, jeho zápisník z té doby vlastní MUDr. Pavel Šácha), Anna, *1897, (Kratochvílová, č. 33), Adolf, *1898, (č. 35), Marie, *1900, (Kratochvílová, č. 196), a Milada, *1905, (Hutáková, č. 212).
Páleník Adolf, *1898, syn Jana, zůstává na domě, přivádí si Žofii Nečasovou, *1900, z Nikolčic, se kterou má dceru Jarmilu (Klobásová), záhy se však rozvádí. Zůstává na domě sám. Na krátký čas se na dům přiženil:
Huták Josef, *1904, s Miladou, *1905, a tito si spolu staví nový dům (Sůhrazdy 212).
Adolf se znovu žení s Marií Češkovou, která již má vlastní dceru Zdenku. Adolf s Marií má však syna Adolfa, *1933, (Praha). Marie bohužel záhy umírá a Adolf se znovu žení s Blaženou Babáčkovou a s ní má pak Vladimíra, *1941, (Němčičky), a Blaženu, *1947, (Fryšták). Dům v nabídce kupuje:
Babáček Jaroslav, *1925, zemědělec, hostinský, s Jarmilou Čermákovou. Mají dceru Jarmilu, *1957, a syna Jaroslava, *1959, (č. 7). Dosud.

Dobeš Josef z Násedlovic a Františka, *?. Mají dvě dcery: Barboru, *1868, (Novotná, č. 48), a Terezii, *1871, (Krhánková, č. 156).
Klement Jakub, *1866, a Františka Mastaná, *1866, jsou novými majiteli a spolu mají: Libuši, *?, (Jílková, velkostatek Hodonín), Františka, *1891, (kolář, velkostatek Pavlovice), Josefa, *1893, (kovář, Brumovice), Františku, *?, (Hrabcová, Brumovice), a Josefku, *1897, (Maršálková, č. 133). Dům je na prodej a kupuje jej nový majitel:
Holacký František, hoteliér, číšník, s Růženou Strakovou. Spolu mají Františka (Hustopeče), Miloše, Jarmilu a Libuši. František sám je na domku dosud.

Kincl Jan, *1827, Anna Krhánková, *1836. Jejich děti: Jan, *1864, (Brumovice), Anna, *?, (Hájková, Brumovice), Barbora, *1868, (č. 37), František, *1872, (č. 167), Josef, *1874, (č. 182), Marie, *1882, (Babáčková, Bořetice), a Růžena, *?, (Kinclová, č. 49). Dům v nabídce koupil:
Kraus Josef, *1868, a Barbora Kinclová, *1868, a jsou novými majiteli. Jejich děti: Josef, *1896, Františka, *1898, (Kašnice), Tomáš, *1901, František, *1903, Kateřina, *1907, a Ludvík, *1913. Všichni přešli na č. 21.
Páleník Josef, *1899, domkář, a Marie Páleníková, *1901. Bezdětní.
Postaven nový dům (U Jezírka).
Stankonci Petr, Ing., a Eva Procházková. Jejich děti Zora a Viktor.

Peřina František, *?, a Terezie Petrášová, *?, jejich, děti: Josefka (odešla do Vídně), František, *1880, Josef, *1880, (Brumovice), Kateřina, *1883, (Brumovice), Františka, *1885, (Kavková, č. 134), a Anna, *1893, (Hájková, č. 38). Přichází nový majitel a bere si Annu, *1893.
Hájek Josef, *1892, spolu pak mají: Josefa, *1915, (po úraze ztrácí ruku a odchází v roce 1946 do obce Březí u Mikulova), Františka, *1919, (také odchází do Březí, v roce 1946), Marii, *1921, (Kinclová, č. 49), Miroslava, *1925, (pozdější major u uniformované policie SNB ve Slavkově), a Zdenku, *1931. Tato si bere:
Horáka z Boleradic, s ním má dva chlapce: Aloise, *1951, a Zdenka, *1953. Horák opouští Zdenku i dva malé chlapce. Až za dlouho za ní přišel:
Vlasák Miroslav, uzavírají sňatek a spolu mají dceru Mirku.
Vlasáková Zdenka je na domku dosud. Směr Kobylí.

Vlasák Tomáš, *1835, Marie Krauzová, *?, děti: Tomáš, *1865, (č. 98), Ferdinand, *1869, (č. 39), Františka, *1872, (Babáčková, Bořetice), Barbora, *1875, a Josef (č. 96).
Vlasák Ferdinand, *1869, zůstává na domě a bere si Marii Krupicovou, *1872, z Dambořic. Spolu mají Magdalenu, *1893, (č. 110).
Na stejném místě nyní renovoval nový dům Kadlec Jan.

Klement Vavřín, *1834, a Anna Malinková, *1841, jejich děti: Josef, *1861, Anna, *1863, (Novotná, č. 74), Marie, *1865, (Dobrovolná, Borkovany), Františka, *1847, (Horňáková, Holíč), a Josefka, *1878, (Amerika).
Klement Josef, *1861, bere si Josefku Bubeníčkovou, *1876, z Kašnice, spolu pak mají Josefa, *1903, a Libuši, *1910. Libuše zůstává na domě a bere si:
Kulíška Františka, *1906. Spolu mají jednu dceru Bronislavu, *1931, (Fantová), a její dcera Lýdie si bere:
Peterku Františka, Ing., z Krumvíře, na stejném místě si postavili nový dům. Jejich děti: Ondřej, Kateřina a Marcel. Dosud.

Zikmund Jan a Františka Langrová z Borkovan, spolu měli: Josefku (č. 131), Františku (Vlasáková) a Jana, *1868.
Zikmund Jan, *1868, zůstává na domě a bere si Františku Laigotovou, *1868. Spolu měli Ludvíka, *1894, (samouk ovládající všechna řemesla, od hoblíku až po výrobu dobrého vína, vlastnil vinný sklep Za humny), a Marii, *1906, (Páleníková, č. 214).
Lutonský Jan, *1913, holič, s Rosalií Šedivou, *1915, (oba nesmrtelní, dobří lidé s velikým srdcem, nikoho neodmítli), kupují domek. Spolu pak měli Jana, *1935, Františka, *1939, (oba hostinští), a Zdeňku, *1942. Na domku nyní žije Zdeňčin syn z prvního manželství:
Matula Luděk, rovněž chlapec velmi dobrého srdíčka. Kaštánka. Dosud.

Kučí František a Františka Moravcová z Uherčic a jejich děti: Jan (Brumovice), Cecilie, *1860, (Adamcová, č. 99), Anna, *?, (také Adamcová, č. 116), Marie, *1870, tato zůstává na domě a z vedlejší vsi přichází:
Žďárský Matěj, *1864, z Boleradic. Spolu pak mají tyto děti: Marii, *?, (odchází do Ameriky), Josefku, *?, (Brlicová, Boleradice), Františka, *1893, (odchází do Ameriky), Josefa, *1898, Ludmilu, *1902, (č. 186), a Růženu, *1908, která žel byla duševně nemocná (č. 186). Dům kupuje nový majitel:
Adamec Karel, *1889, pánský krejčí, s černou páskou přes levé oko, a Ludmila Kadlecová, *1891, z Bořetic. Jejich manželství je bezdětné, domeček prodávají a odchází na jiné místo. Novým majitelem je:
Novotný František, malíř pokojů, kulis do divadla i obrázků na stěnu, byl to veselý a humorný člověk, s Marií Lutonskou, *1911, pak mají jednoho syna Jana (profesor ruštiny, Svitavy), který se často vrací a na domku je dosud.
Novotný Jan v „Kaštánce“. Věrný syn své rodné obce.

Najman (Neuman) Antonín, *?, Herbenová, *?, spolu měli Antonína, *?, a Františku, *1831. Za Františkou, *1831, se na domeček přižení:
Luskač František, *1835, a ti pak spolu mají děti: Kateřinu, *1865, (Hrabcová, Boleradice), Františka, *1867, (č. 165), Barboru, *1869, Františku, *1879, (Jurasová, č. 59), a Jana, *1877.
Barbora i Jan zůstávají na domě spolu s nemanželskou dcerou Františkou, rozenou Kohoutkovou, *1902. Všichni místo opouštějí a dům v nabídce kupuje:
Vlček Ludvík, *1913, se svojí ženou Růženou Strakovou, *1916, a ti mají jednu dceru Růženu, *1937, (PhDr. Kinclová, Klobouky). Dům kupuje další nový majitel:
Fefko Rudolf, rozvážel uhlí, s Jarmilou Kadlecovou, *1948. Dosud.

Sirný Bartoloměj, *?, z Klobouk, a Barbora Pokorná, *?, spolu měli Františka, *?, (velkostatek Břeclav), Josefa, *1882, (č. 30), a Cecilii, *?, (Bartošíková, Kostice). Nejstarší František zůstává na domku a žení se.
Sirný František, *?, a Říhová Marie, *?, a jejich děti: František, *1901, Marie, *?, (Prčíková). Domek je v nabídce a přichází:
Hovězáková Eva, *1881, jako nová majitelka s vlastní dcerou Marií, *1906, a synem Františkem, *1917, (Filáskem).
Škrla Josef, *1903, si bere Marii Hovězákovou, *1906, a spolu staví nový dům č. 217 (Ve Žlebu).
Filásek František, *1917, dlouholetý traktorista v JZD, jeho žena je příjemná paní Božena Hodesová, *1914, z Horních Bojanovic, jsou na domku a spolu mají Františka, *1942, a Josefa, *1945.
Po jejich odchodu je domek v nabídce a novým majitelem se stává:
Horák Zdeněk s Lenkou Pučálkovou. Dosud.

Báchora František, *1859, a Josefka Páleníková, *1861, a jejich 7 dětí: Anna, *1884, (Nečasová, Nosislav), František, *1887, (sedlář, později v Hustopečích), Josefka, *1885, (Šedivá, Brno), Františka, *1890, (Jírová, Čechy), Veronika, *1891, (Straková, č. 189), Rosalie, *1894, (Mrázová, Velké Hostěrádky), a Josef, *1898, (č. 45). Nejmladší syn Josef, *1898, zůstává na domku:
Báchora Josef, *1898, s Josefkou Krejsovou, *1901, (později si staví nový dům, č. 70, na jiném místě). Spolu mají Zdenku, *1924, (č. 70), a Boženu, *1926. Dům kupuje nový majitel:
František Vymazal, *1885, a Marie Horňáková, *1894, z Klobouk, jsou na domku a mají spolu syna, který bohužel ve dvou letech zemřel v roce 1932. Na opuštěný domek přišla paní:
Totůšková a po jejím odchodu domek koupila paní:
Uhrová Dagmar. Dosud.

Rozbořil Václav, *1861, a Františka Navrátilová, *1863, a jejich děti: Františka, *1886, (Krupičková, č. 164), Rosalie, *1890, a Marie, *1893, (Petrášová, č. 195). Na domek se přiženil:
Novotný Jan, *1889, a Rosalie, *1890, zůstávají na domě, spolu měli: Františka, *1910, (učitel, protestantský kazatel, pro svou víru celý život stíhaný, dvakrát ženatý, umírá v domově důchodců v Břeclavi), a Blaženu, *1919, (divadelní ochotnice a zpěvačka). Později dům prodávají a staví si nový.
Zajíček Štěpán, *1886, z Louky u Uherského Hradiště, s Josefkou Vaisovou, *1894, z Boleradic, domek kupují a zakládají rodinu. Štěpán byl švec a tehdy za pár halířů opravoval vzácnou obuv všem z Vrchního konce. Spolu měli Marii, *1917, (Kordiovská, maminka dr. Emila Kordiovského, Klobouky), a Josefku, *1920, (Charvátová, Klobouky). Později dům kupuje:
Ždárský Josef, *1922, z Kobylí, spolu s Marií Babáčkovou, *1928, mají syna Pavla, stěhují se do Břeclavi. Oba tam umírají. Domek koupil a generálně opravil:
Zeman Josef a Naděžda (Brno), nyní je dům využíván jako chalupa.

Hájek Josef, *1864, a Terezie Vítková, *1867, jejich děti: Josef, *1892, (č. 32), Jakub, *1894, (padl ve válce v roce 1915), a Františka, *1903. Přižení se:
Soukup František, kolář z Boleradic, a Františka, *1903, jsou na domku a spolu pak mají tyto děti: Olgu, *1924, (Želetice, vysoká copatá blondýna), Františka, *1927, (který po dvou letech umírá), Jiřinu, *1931, (Dobřecká, Uherský Ostroh, drobnější děvče), a Františku, *1934, (Želetice, tichá okatá dívčina). Dům kupuje:
Jelínková Marie, *1883, vdova, milá, dobrá a hodná žena, se synem Karlem Jelínkem, *1910. Karel se žení s Františkou Kolouchovou z Krumvíře, *1913. Jejich manželství je však bezdětné. Karel byl bodrý humorista s výbornou pamětí a lidový básník. V dubnu 1945 jej hledal kozák na koni, znali se z poddůstojnické školy. Čest jeho památce.
Pan Medek z Brna nyní užívá domek jako chalupu.

Novotný Jan a Anna Hrabcová, *1830, jejich děti: František, *1856, (č. 123), Jan, *?, (č. 51), Josef, *1865, (č. 74), a Jakub, *1869.
Novotný Jakub, *1869, zůstává na domě s Barborou Dobešovou, *1869, a spolu mají tyto děti: Barboru, *1895, Josefa, *1898, (č. 173), Ludvíka, *1905, (sloužil u vládního vojska, za protektorátu v Itálii, č. 154) a Františka, *1908, (č. 154). Na dům se za Barborou přižení:
Vlasák František, *1892, a Barbora, *1895, zůstávají na domě a spolu pak mají: Františka, *1920, (pozdější tajemník OÚ a úředník v NHKG v Hustopečích), Miroslava, *1925, (obuvník, dělník), Františku, *1927, (Kobylí, Brno), Josefa, *1931, (horník), a Ludvíka, *1934, (také horník). Na domku zůstává:
Vlasák František, *1920, a Julie Burešová, *1919, a spolu mají: Zdenu (Hustopeče), Miloše, *1951, (č. 49), a Miladu. Na domek se přiženil:
Brzobohatý Milan z Bošovic a s Miladou mají Pavla a Jana. Na domku jsou dosud.

Kincl Josef, *1881, a Růžena Kinclová, spolu mají tyto děti: František, *1909, a Josef, *1911, (č. 28). Růžena v roce 1917 ještě mladá umírá a Josef se žení s Marií Babáčkovou, rozenou Kinclovou, z Bořetic. Spolu mají Vladimíra, *1919. Marie měla již nemanželského syna Josefa, narozeného v Bořeticích a trošku tělesně postiženého. Za protektorátu byl výdejcem potravinových lístků a šéfem v místní kampeličce. Jen s obyčejným perem, bez počítače. Jak to ten dobrý člověk dělal? Na dům přichází nový majitel:
Babáček Jan, *1901, rolník z Bořetic, a bere si Růženu Kinclovou, *1909, spolu mají Jana, *1929, a Václava, *1932, oba však narození ještě v Bořeticích na č. 118. Později spolu staví nový dům v Morkůvkách. Zde na čísle zůstává:
Kincl Josef, narozený v Bořeticích, a Marie Hájková, *?, a spolu mají Marii a Zdenku. Za Marií se na dům přiženil:
Vlasák Miloš (č. 48) a spolu mají Michala, Petra a Davida. Na Pláckách. Dosud.

Žemlička Josef, *1866, Rabaumy (Čechy), a Marie, *?, spolu mají: Marii, která později umírá. Na dům přichází:
Kolařík Josef, *1895, z Innersdorfu (Rakousko), je to vnuk Marie Žemličkové, s Marií Havlíčkovou, *1903, z Lovčic u Králova Městce (Čechy). Záhy však bezdětní odcházejí a hlásí se nový majitel:
Korčák Petr, *4. 2. 1902, s Františkou Žemličkovou, *1907, (tato pak v dubnu 1945, rozrušena válečným hřmotem postupující fronty, s prázdným husím košem na zádech utíkala přes les do Kobylí se ukrýt). Spolu měli: Vítězslava, *1929, Františka, *1932, a Marii, *1936. Všichni v roce 1946 přesídlili do Březí u Mikulova. Dům byl zbourán. Stával v první uličce „Dědina – Za humny“.

Novotný Jan, *1857, a Františka Malinková, *1859, mají jednu dceru Annu, *1918, (Šenková). Domek kupuje:
Peřina Václav, *1895, (č. 85), s Barborou Hájkovou, *1895, spolu mají Blaženu, *1924, a Růženu, *1930. Peřinovi odchází a staví si nový dům, č. 88. Přichází nový obyvatel domku:
Krhánek Maxmilián, *1873, a Kateřina Ráčková, *1882. Dobrá a veselá to žena, běžně se jí říkalo „Kača Maxlovka“. Bezdětní umírají a dům byl zbořen. Také stával v uličce „Dědina – Za humny“. Domovní číslo bylo ze zákona přiděleno Stanislavu Záklasníkovi pro nový dům směrem na Boleradice. Suchý řádek.

Bdinka František, *?, Kateřina Matulová, *1850. František záhy umírá a v roce 1928 bezdětná umírá i Kateřina. Dům osiřel do doby, než přišel:
Liščák František, *1900, dráteník a ortodoxní katolík, a Magdalena Slanečková, *1899. František drátoval hliněné hrnce „latušky“ místním obyvatelům i v jiných obcích. Spolu s Magdalenou měli: Marii, *1923, Františka, *1925, (ten později zemřel), Zdenka, *1931, (pozdější expert na havárie dopravních letadel), a Oldřiška, *1936. Dům byl zbourán, stál v zadní Kaštánce.

Skřivánek František, *?, a Barbora Volná, *?, bezdětní umírají a po nich se stává majitelem:
Vlček Konrád, *1874, a Růžena Údova s nemanželským synem Františkem, *1916. Spolu pak mají Ludvíka, *1920, ten se žení do Brumovic. Po jejich odchodu obydluje dům:
Matula Josef, *1908, a Svobodová, *?, již s nemanželskou dcerou Květoslavou, *1934. Tito si spolu staví nový dům (Za humny 124).
Nyní pan Pechal domek užívá jako chalupu.

Malý František, *1895, sloužil u četnické stráže, pocházel z Karlína, a Rosalie Vymazalová, *1894. Spolu mají Jarmilu, *1922, a dům opouští. V roce 1925 přichází:
Valenta Václav *1903, dělník, Zbrojovka Brno, a Františka Boháčková, *1900, sužovaná celý život revmatickými bolestmi. Spolu pak mají Václava, *1926, Libuši, *1929, Josefa, *1930, a Marii, *1933. Františka, *1900, žel Václavovi v roce 1947 umírá a Václav se znovu žení do Brumovic. Dům je zbořen, stál v Kaštánce.

Bureš Josef, *1880, z Kašnice, a Julie Otřísalová, *1884, (v roce 1933 umírá). Spolu měli: Josefa, *1907, (od roku 1946 Starovice), Marii, *1912, (Brno – Tivoli 48), Františka, *1916, (od roku 1946 Starovice), Antonii, *1919, (Brno), a Julii, *1919. Na dům přichází a nejhezčí Burešovu Julii, *1919, si bere:
Vlasák František, *1920, (č. 48), a jejich děti: Zdenka, *1946, Miluška, *1948, (která jako batole umírá), a Miloš, *1951, (č. 72). Dům je zbourán (Kaštánka). Domovní číslo podle zákona bylo přiděleno:
Knoll Adolf, *?, a Růžena Klobásová, *1932, nyní Bula Jiří, *?, Kobylí, a Alena, rozená Knollová. Jejich dcera Kristýna (Chybová, Klobouky).

Hájek Václav, *1860, a Anna Mrázková, *1859, a jejich děti: Františka, *1885, (Petrášová, č. 178), Václav, *1890, Josef, *1894, (padl ve válce v roce 1917), a František, *1901, (Amerika). Rodina odchází a přichází nový majitel:
Kulíšek Josef, *1898, a Františka Petrášová, *1906. Spolu mají Lýdii, *1930, (č. 193). Dům byl zbourán a na místě samém postaven novým majitelem:
Hanák Radim z Terezína a Klára Kališová. Děti: Kilián, Samuel a Daniel. Dosud.

Babáček Josef, *1841, a Magdalena, vdova po Marešovi. Děti: Václav, *?, (patrně kovář, Nikolčice), Kristýna, *1884, vdává se a za ní na dům přichází:
Zikmund Ludvík, *1881, a spolu mají Ludvíka, *1905, (stolař, muzikant-saxofonista, Slavkov), a Josefa, *1906, (Koryčany). Kristýna mu umírá roku 1919 a Josef, *1906, se znovu žení s Františkou Klobásovou z Nikolčic, manželství je však už bezdětné a rozvádí se. Dům opouští a přichází nový majitel:
Majtner František, *1906, z Otnice, a Františka Petrášová, *1907. Manželství je bezdětné, vychovávali však synovce Sváťu, pak i v Brně a 16. 4. 1945 při přechodu fronty byl dům bombardován a nakonec zbořen. Stával na kraji uličky „Dědina – Za humny“.

Gála Jan, *?, i toto jméno mělo původně dvě l (Gall – Francie?), a Marie, *1857, (Benešová), Kateřina, *1860, (Jedličková). Na dům za Marií se přiženil:
Beneš František, *?, a spolu mají: Barboru, *?, (Panáčková, Krumvíř), Františku, *?, (Kramerová, Velké Pavlovice), Františka, *1890, (Bořetice), a Josefa, *1893, (č. 33). Domek se prodává a přichází nový majitel:
Bulák Pavel, *1894, (ruská gubernie Grodamská, zajatec z první světové války, zde byl nasazen na práci), a Jindřiška Lexová, *1896, po čase odchází a staví si nový dům č. 126. Hlásí se nový majitel:
Štourač Bohumil, *1903, z Vysoké u Nového Města na Moravě, a Olga Menclová, *1901. Z domku vybudovali obchod, v němž prodávali rozmanité zboží od kvasnic, cukroví do škarnétky, až po šufany na maltu. Štourač byl zapálený předseda hasičů a užitečný člověk. Měli jednoho syna Josefa, *1932. Celá obchodníkova rodina odchází a domeček prodává novému zájemci:
Hnízdil Stanislav, *1918, a Antonie Kapacková, *1919, pokračují ve Štouračových šlépějích – provozují obchod. Mají Stanislava, *1941, a Janu, *1944. Tito však staví nový dům Za humny. Na č. 58 bydlela i paní Dušánková Adéla, *1915, vdova. Obchod byl zrušen a domek mnohokrát opravován novými majiteli: Nyní domek obývají:
Prokop David a Monika Florová. Opravený dům užívají dosud.

Jurás Antonín, *1859, a Barbora Sirná, spolu měli: Josefa, *1890, (sloužil u vojska v Olomouci jako intendant), a Barboru, *1893, (Páleníková). Jeho žena Barbora v roce 1895 umírá a Antonín se žení znovu s Františkou Luskačovou, *1872, a spolu mají ještě Františku, *1896, (Kadlecová), a Marii (Vavroušová, Slovensko). Na dům se přiženil:
Kadlec Jan, *1891, a Františka Jurasová, *1896, spolu mají: Františku, *1920, (č. 71), a Josefa, *1922, (pokrývač, Hodonín). Za Františkou, *1920, se na dům přiženil:
Ouda František, *1916, a Františka, *1920, mají: Františka, *1940. Nyní jeho syn Ivan, (č. 180). Dosud.

Škrla Josef, *?, a Veronika Skřivánková, *?, děti: Josef, *?, (č. 60), a Šimon, *?, (lékař, Nové Město na Moravě). Starší syn:
Škrla Josef zůstává na domě a bere si Cecilii Babáčkovou, jejich děti: Jan, *1881, Veronika, *?, (Čapková, Břeclav), Terezie, *?, (provdána za četnického strážmistra Petrů, Černá Hora), Jindřich *?, (kapitán u Ministerstva národní obrany Praha). I v tomto případě nejstarší syn zůstává na domě:
Škrla Jan, *1881, a Barbora Kinclová. Jejich děti: Růžena, *1901, (Boleradice), Josef, *1903, (č. 217, 99), Jan, *1907, (Brno), Jindřich, *1910, a František, *1912. Dům je na prodej, o který v té době měl zájem:
Vlasák Josef a Růžena Pavlová, kupují dům, a spolu měli jednoho syna Zdeňka, *1936:
Vlasák Zdeněk, *1936, si vzal Irenu Peřinovou, *1936, a spolu měli Zdeňka (č. 203) a Jaromíra, *?. Zdeněk, *1936, bohužel jako mladý ženáč umírá po úraze v kravíně (byl to výborný svářeč železa, upřímný a dobrý člověk, tankista).
Irena a Jaromír jsou na opraveném na domě dosud.

Páleník Jan, *?, a Barbora Dostálová, *?, mají jednoho syna Jana, *1870, (č. 35), který se pak přiženil za Annou Delly na dům 35. Tento dům kupuje:
Petr Josef, *?, a Marie Poláková, *?, z Kašnice. Avšak Marie brzy umírá a Josef se žení s Krupičkovou, *1862, z Brumovic. A spolu mají: Josefa, *1881, Marii, *1890, (Dobešová), a Františku, *1895, (Kroupová).
Petr Josef, *1881, zůstává na domě a bere si Růženu Kinclovou, *1886. Kolovaly o něm v té době různé zvěsti až horory, ale na muzikách a svatbách vesele hrával na knoflíkovou harmoniku (heligonku). Snad prý v té době žil na domě č. 189 žid Marek, kterého s nějakým Vítkem u něj při krádeži hodili do studny. Neutopil se, vytáhli jej. S Růženou měli jednu dceru a ta si pak vzala:
Krupičku Pavla, učitele. A spolu měli syna:
Krupičku Pavla, Ing., který se vědecky věnoval včeličkám. Na domě žije nyní jeho syn:
Krupička Pavel, také Ing. Ovšem zdaleka mu chybí rodové umění. Žije sám bez elektřiny, vody i topení.

Krhánek Jakub, *1829, a Kateřina Halasová, *?, měli 8 dětí: Anna (č. 84), Františka, *?, (Mičová, Popudiny), Terezie, *1858, (Hájková, č. 158), Kateřina, *?, (Hryzelková, č. 132), Jakub, *1865, (kovář, Šardice), Josef, *1868, (č. 156), Barbora, *1870, (Matulová), a Maxmilián, *1873.
Jakub Krhánek, *1829, odprodal polovinu všech pozemků i zahrady Ravasovi, a tak vznikla stavební čísla 152 a 157.
Ravas Karel, *1847, a Kateřina Petrášová, *1849, měli 7 dětí: Štěpána, *1870, Annu, *1872, (Silustová, č. 181), Marii, *1878, (Piskorská), Karla, *1887, (č. 62), Růženu, *1891, (Dýštěnská-Šenková, č. 148), Františku, *1893, (Svobodová, č. 154), a Kateřinu, *1895, (Peřinová, maminka pilota RAF Františka Peřiny).
Ravas Karel, *1887, jako nejstarší zůstává na domě, (byl dlouholetým obecním pomocníkem,bubnováním na bubínek po obci vyhlašoval zprávy) a bere si Kateřinu Hortvíkovou, *1896, a spolu pak mají 7 dítek: Karla, *1907, (č. 94), Josefa, *1910, (Bzenec), Františka, *1912, Jana, *1915, (č. 31), Emila, *1919, (Nosislav), Marii, *1921, (Klobouky), a Jindřicha, *1922.
Marii si vzal poštovní úředník z Horních Bojanovic Stanislav Herzán a tito pak žili na domě č. 220. Na kopci.
Ravas Jindřich *1922 jako nejmladší si na domeček přivádí Jarmilu Vymazalovou a spolu mají Zdenku a Jindřicha. Zdenka se vdává za Malovaného Zdenka z Velkých Pavlovic, jako policista sloužil na OOVB v Břeclavi ,spolu mají Lukáše , Libora . Malovaný odchází a po čase za Zdenkou přichází. Sitay Vladimír již se třemi dcerami, Boženkou,Alenkou,a Vlaďkou. Mezitím Její bratr Jindřich, generálně opravil tento dům.
Sitay Vladimír a Zdenka na domě dosud.

Srstka Václav, rok narození ani jméno jeho ženy zatím není známo. Avšak zanechali zde děti: Josefa, *1887, Josefku, *1890, (ta však odešla do Ameriky), a Františku (Skřivánková, č. 13). Druhé manželství s Barborou Petrášovou, *1860, bylo již bezdětné. Syn:
Srstka Josef, *1887, zůstal na domě a oženil se s Rozalií Ráčkovou, *1891, spolu měli Libuši, *1927, Josefa, *1931, a Václava, *1931, (dvojče, brzy po narození zemřel). Na dům se přiženil:
Soukup František, *1925, s Libuší mají dcery Libuši, *1948, a Alenu, *1950, dům prodávají a odchází do Brna. Po čase byl domek v nabídce.
Souchop Jaroslav, *1925, s Libuší Kulíškovou, *1925, jsou novými majiteli, jejich děti Jaroslav (Hustopeče) a Věra (Brno). Vdova Libuše na domku dosud.

Kincl František, *1871, a Marie Lexová, *1871. Protože Kinclů bylo v obci několik, tito měli přízvisko „černí“. Spolu měli Marii, *1891, (Totůšková), Františka, *1899, (zemřel v Praze v roce 1921), Františku, *1901, (Bulová, Brumovice), a Josefa, (student v Praze, pozdější manžel dcery továrníka Vychterleho – mlátičky). Na prázdný dům přichází:
Damborský Zdeněk, *1927, z Kobylí, a Soňa Bulová, *1927, z Brumovic. Spolu mají Tomáše, Ing., (Modřice), Pavla, *1956, (fotograf, Klobouky), a Radka (Hustopeče).
Damborský Pavel, *1956, dům využívá jako chalupu. Dosud. Dědina.

Dobeš Tomáš, *1820, a Terezie Dobříská z Miroslavi, spolu měli děti: Adolfa, *1849, Kristýnu, *?, (učitelka, Vlčková, zemřela roku 1923), Annu, *?, (Dýštěnská, č. 3), a Emanuela, *1862, (č. 65), jako poslední z narozených zůstává na domě a přivádí si:
Dobeš Emanuel, *1862, Kateřinu Rožnovskou, *1862, z Klobouk, a spolu mají 8 dětí: Emanuela, *1879, Annu (Kašnice), Ludvíka, *1883, (č. 5), Josefa, *1884, (č. 26), Kristýnu (Žalkovská, Kobylí), Františka, *1891, (č. 75), Miladu (Pacasová, Klobouky), Tomáše, *1894, který byl za okupace dobrým starostou obce.
Dobeš Tomáš, *1894, se oženil s Františkou Malinkovou, *1895, a spolu měli Jaroslavu, *1920, a Blaženu, *1924, která umírá svobodná ve svých 22 letech na souchotiny. Na domek se žení:
Hájek Josef, *1915, s Jaroslavou Dobešovou, *1920, a zůstávají na domě, mají Jarmilu, *1941, (č. 24), Josefa, *1946, (Havlíčkův Brod), Milana, *1949, (Vyškov), a Františka. Tento nejmladší:
Hájek František zůstává na domě a bere si Jiřinu Klementovou z Brumovic, se kterou má Jiřího a Janu. František však bohužel mladý tragicky zahynul a Jiřina se i s dětmi stěhuje na dům č. 212. Novým majitelem se stává:
Dunaj Libor (syn Jarmily Hájkové-Dunajové) a s Pavlou Vrábelovou z Brumovic mají Ondřeje a Kláru (Brumovice), po rozvodu Pavla odchází, Libor-hrdina zůstává a dům opravuje.

Miklík František a Kateřina Skřivánková spolu měli: Matouše. Ten zůstává na domě a přivádí si z Kobylí Bohumilu Vykydalovou. Spolu mají: Františka, Marii (Vejvančická, Němčičky), Jaroslava, Boženu (Homoláčová, Židlochovice) a Bohumilu (Čermáková). Matouš se však při žních v bouřce na Širokých schoval před deštěm do pšeničného mandelu, zasažen bleskem byl omráčen a popálen umírá. Vdova Bohumila si bere Hulatu z Němčiček, bohužel po nevydařeném manželství odchází a kupuje dům od Dohnálků, č. 22.
Miklík František, prvorozený, a Bendová z Němčiček, spolu měli tři dcery: Marii (Miklíková, Brumovice), Oldřišku (Horáková, Boleradice) a Bronislavu, *1924, (Šefčíková). Na tomto domě bydleli i rodiče od manželky Benda Jan, *1865, a Marie, *1866, oba z Němčiček.
Šefčík Ludvík, *1920, úředník, hudebník, divadelní režisér, herec a vzdělaný člověk z Krumvíře, si bere Bronislavu, *1924. Spolu mají Oldřicha, *1945, Bronislavu, *1949, a Mojmíra, *1955, (Krumvíř). Na dům se žení:
Jakubčík Antonín, *1948, a s Bronislavou, *1949, zůstávají na domě. Spolu mají Erika, *1975, a Aleše, *1978. Dosud.

Frolich Pavel, *?, žena neznámá, měli Václava, *?, a Annu, *?. Tu si bere:
Vrbas Tomáš, *1854, a spolu mají Tomáše, *1880. Dům prodávají a odchází do Břeclavi. Dům kupuje:
Loziáš Josef s Josefkou Krauzovou a zakládají rodinu. Jejich děti: Josef, *?, (Amerika), Anna, *1890, (Peřinová, č. 187), a Františka, *1893, (Babáčková), která zůstává a na domek se přiženil:
Babáček Rudolf, *1892, byl to výborný hudebník – B klarinetista a dobrý člověk. Tito spolu mají: Blaženu, *1920, (Páleníková, č. 35, Kavková), a Josefa, *1922, dobrý učitel a houslista, (Třebíč). Dům je pak v nabídce a novým majitelem se stává:
Baturný Jindřich, Ing., s manželkou, Mgr. Dosud.

Gála Václav, *?, a Eva Bajáková, *?. Jejich děti: Eva, *1866, (Bílková), František, *1868, Václav, *1870, (Brumovice), Jan, *1873, (Poštorná), a Anna, *1876. Tuto poslední Gálovou si bere a na dům se žení:
Ráček Josef z Klobouk a spolu mají Marii, *1901, Annu, *1907, a Josefa, *1909. Dům se prodává a přichází:
Straka František, *1888, a Marie Páleníková, *1891, a spolu mají Františka, *1912, (četnický strážmistr), Marii, *1919, a Růženu, *1916. Tu si bere:
Vlček Ludvík, *1913, spolu mají Růženu, *1937, (PhDr., vzdělaná a moudrá žena), a stěhují se jinam. Na dům přichází:
Strnad Pavel s manželkou. Dosud.

Vymazal Cyril, *?, a Eleonora Škrlová, *?, jejich děti: Barbora, *?, (Rychlíková), Josef, *?, Šimon, *1866, (č. 120), Cyril, *1869, (č. 75), František, *1885, (č. 85), Františka, *?. Tuto dceru si bere a na dům se žení:
Skrejval z Boleradic. Ti poměrně brzy dům prodávají a odchází do Břeclavi. Domek kupuje nový majitel:
Ráček Václav, *1858, s Evou Bednaříkovou, *1859, již s nemanželským synem Josefem, *1880, (Šitbořice). Spolu pak mají: Kateřinu, *1882, (Krhánková), Marii, (Amerika), Václava, *1889, (č. 192), Karla, *1894, (č. 191), Rosalii, *1891. Na dům přichází nový majitel:
Matula Stanislav, *1912, zemědělec z Klobouk, a Marie Straková, *1916. Spolu mají Jarmilu, *1927, a Stanislava, *1939. Přichází nový majitel:
Sovka s rodinou, vykupoval dobytek. Po roce 1946 se stěhuje do Trhových Svin, Jižní Čechy. Přišel nový majitel:
Kozel Milan a jeho žena Anna. Spolu mají: Marii, Annu a Viléma.
Kozlová Anna je majitelkou dosud. U Jezírka.

Původně zde bývala obecní pastouška (byt pro pastýře), později přestavěno na obytné stavení. To bylo vyměněno obcí s Antonínem Jurásem za č. 19, vedle č. 18 k rozšíření obecního hostince, tj. tehdejší stodola a chlévy. První zde bydlel:
Karel Úda, *?, a Bulová Františka z Brumovic. Pak:
Ryšavý Jan, *1878, a Josefka Údová, *1886, měli Františku, *1903, a Ferdinanda Ludvíka, *1906, (č. 185). Na domek se žení:
Klement Josef, *1903, rolník, a prvorozená Františka Ryšavá, *1903, (č. 33), spolu mají syna Josefa, *1926, a stěhují se na č. 33. Na toto popisné číslo přichází nový majitel:
Báchora Josef, domkář, *1898, a Josefka Krejsová, *1901, z Brumovic. Spolu mají Zdenku, *1924, a Boženu, *1926, (Praha). Na dům se žení:
Sadílek Antonín, *?, z Němčiček, se Zdenkou, mají Janu, *1956, (Brno), a Danu. Nejmladší zůstává na domečku a za ní přichází:
Pučálka František, z Dambořic, chlapec dobrého srdíčka, s Danou pak mají Martina a Lenku. Na opraveném domečku bydlí dosud. Na Pláckách.

Vorel a Josefka, spolu mají dceru Josefku a tu si bere:
Kadlec Josef, *1850, a tito spolu pak mají 7 dětí: Josefa, *1875, (Brumovice), Františka, *1881, (č. 14), Šimona, *1883, (Brumovice), Marii, *1885, (Škrlová, č. 18), Jana, *1891, (Kobylí), Veroniku, *1893, (Šťavíková, č. 71), a Josefku, *1897. Za předposlední Veronikou, *1893, přichází přespolní chlapec:
Šťavík Petr z Kobylí a zůstávají na domku. Po bezdětném manželství Veronika umírá a Petr z domu odchází. Na prázdný domek přichází:
Kadlec Jan, *1891, který se vrací zpátky z Kobylí na rodný dům a bere si Františku Jurásovou, *1896, a spolu mají: Františka, *1920, a Josefa, *1922. Františka Jurásová však umírá a Jan se znovu žení s Antonií Rajtrovou, *1908, z Boleradic, která už měla dceru Boženu, *1930. Spolu pak mají: Jana, *1940, Antonína, *1942, Františka, *1947, a Jarmilu, *1948. Poslední Jarmila zůstává na domku a bere si:
Fefko Rudolf, *?, (Oščadnica, Slovensko). Spolu mají Antonii (Znojmo), Radmilu a Eduarda (Krumvíř). Radmila si bere:
Vodáka Ladislava z Brumovic, spolu mají Ladislava a zůstávají na domě.

Miklík Matěj a Josefka Straková, rozená Vítková, *?, už přišla na dům i s dítky: Straka Antonín (Lanžhot) a Straka František, *1859, (č. 72).
Straka František, *1859, zůstává na domě a bere si Františku Kinclovou, *1871. Ti pak spolu mají: Františka, *1888, (č. 68), Annu, *1894, (č. 191), Josefa, *1891, Jakuba, *1896, (č. 169), Františku, *1904, (Ráčková), a Ludvíka, *1911, (Praha, moudrý a vzdělaný učitel a protestantský kazatel). Od roku 1951 zde bydlel chvíli rovněž:
Vlasák František, *1920, s Julií Burešovou, *1919, a děti: Zdenka, Miloš a Milada. Na penzi do obce se vrátil z Prahy:
Straka Ludvík, *1911, (protestantský kazatel), a jeho syn Pavel i s Michaelou Šebkovou (z Brumovic), mají syna Jakuba. Dosud. U Jezírka.

Filásek Josef a Marie Kroupová z Dambořic spolu měli Evu, *1880, (Hovězáková, č. 44), a Antonii, která však zemřela. Domek opouštějí a přichází nový majitel:
Zábranský Josef, *1868, s Kateřinou Bendovou z Němčiček, bezdětní z domu odcházejí a toto popisné číslo je přiděleno k č. 163:
Strakovi Ferdinandu, *1893, a Anastázii Adamcové, *1894, ti zakládají rodinu: Josef, *1914, (dragoun, voják základní služby, ženatý, Boleradice), Marie, *1916, (Matulová, Klobouky), Růžena, *1921, (Burešová, Starovice), a Anna, *1926, (Veselá, Hovorany).
Poznámka autora: Na tomto čísle žil v roce 1779 protestantský kazatel, Tomáš Frolich, který byl vrchností stále pronásledován. Nejvíce se zdržoval a kázal v Kobylí, kde si i zakoupil domek a pozemky. Z této obce byl však pět dní po vydání tolerančního patentu 18. 10. 1781 vykázán ještě s dalšími devíti rodinami, „… kteří ve víře podezřelí jsouce až dosaváde svůj blud soukromně drželi, nyní ale se za reformátory vyznali, schůzky veřejně drželi, víc jiných ve víře kazili a sváděli, z té příčiny, poněvadž jsme chtěli v tom prostředek učinit a od zkažení jiných ještě dobrých křesťanův zachovati, tehdy jak jsme se v celé obci uradili, tak jsme toho největšího svoditele Tomáše Frolicha z naší obce do jeho vlasti, totiž do Morkůvek, propustili a vykázali. Atd… 18. Oktobris 1781 Jiřík Jindra purgmistr. Obecní razítko.“
Dům byl zbourán, stával nad domem č. 138.

Mrázek František, *?, a Rozina Rožnovská z Kobylí, domek prodávají:
Novotnému Josefu, *1865, a Anně Klementové, *1863. Jejich děti: František, *1886, Růžena, *1893, (Klementová, Velké Pavlovice), Josef, *1895, (železniční zřízenec, Břeclav), a Františka, *1897. Tato poslední zůstává na domě a bere si:
Matulu Tomáše, *1898. Spolu mají Miroslavu, *1924, a Zdenku, *1930, (Hovorany). Tomáš v roce 1936 umírá a přichází:
Souchop Václav, *1880, druhé manželství je však bezdětné. Domek pak koupil:
Kozák Stanislav z Brna a Šimandl Jaroslav z Tišnova. Užívají jej jako chalupu dosud.

Vymazal Cyril, *1869, a Marie Bulová, *1869, z Brumovic. Měli dceru Marii, která se vdala do Kobylí (Varmužová). Tento domeček je rozdělen a č. 174 obývá Marie Vymazalová. Na původní číslo přichází v roce 1917 ruský zajatec, který byl armádou přidělen na polní práce.
Šakurský Štěpán, *1890, válečný zajatec z Poznaňské gubernie, bere si Františku Dobešovou i se synem Emilem, *1916, (Praha), spolu měli Adolfa, *1922, a Marii, *1923, (Jurasová). Dům později kupuje a opravuje:
Vágner Jiří a Miloslava Pilátová, Klobouky. Spolu pak mají Lenku a Janu. Domek se opět prodává skoro výměnným způsobem – bytovkový byt – domek. Přichází:
Malinka Luděk a Jitka, jejich děti: Lucie, Ondřej a Jana. Domek se využívá jako chalupa. Dosud.

Peřina Josef, *1852, a Marie Dýštěnská, *1855. Spolu měli Eleonoru, *?, (Amerika), Josefa, *1881, a Františka, *1884.
Peřina Josef, *1881, zůstává na domečku a bere si Ravasovou Kateřinu, *1885. Přízvisko měl „malý Peřina“, spolu pak měli: Josefa, *1907, a Františka, *1911, (Olomouc, pilot Francie a RAF Anglie, viz jeho historii).
Peřina Josef, *1907, zůstává na domečku, bere si Františku Bulovou a spolu mají jednu dceru Irenu, *1936, (č. 60).
Dům je zbourán, což je škoda, neboť tam měla být letcova Síň slávy. Staví se nový.

Klement Jakub, *1832, a Josefka Michálková z Kašnice. Spolu měli Františku, *1864, (Špidlová), Jakuba, *1866, a Josefa, *1871.
Klement Josef, *1871, zůstává na domku a bere si Marii Mrázovou, *1874, z Hostěrádek. Spolu pak mají Josefa, *1906, (šikovný strojní zámečník, Klobouky), a Jakuba, *1909, (holubář, č. 130). Jako chalupu ji teď užívá:
Šudák Stanislav a Čikl Martin z Brna. Dosud.

Souchop Jan, *?, a Hryzelková Magdalena, *?. Měli 6 dětí: Kateřinu (Palečková, Holíč), Jana, *1877, (č. 142), Václava, *1880, (č. 116), Josefa, *1885, (č. 93), Františka, *1891, (č. 3), a Viléma, *1894, (č. 103). Dům se prodává a přichází:
Havlín Hynek, *1879, a Marie Kučí, *1883, z Brumovic. Spolu měli: Marii, *1908, a Františku, *1916, (Kučí, Brumovice). Marie, *1908, zůstává, a přichází:
Harcuba Ladislav, *1903 z Násedlovic. Byl pozdějším tajemníkem OÚ. Nejvíce se zasloužil o výstavbu sokolovny v roce 1925 a také se stavbě nejvíce věnoval. Za jeho úřadování na obci se změnil způsob pohřbívání do geometrických řad. S Marií měli jednoho syna Mirka (Hanušovice). V roce 1946 celá rodina odchází do Březí. Domek kupuje na krátkou dobu:
Krejčiřík Tomáš, *1922, a Marie Pazandáková, *1926, a pak:
Hrabec Josef s Marií Vykydalovou z Brumovic, ti spolu mají jednoho syna Vladimíra a ten se žení do Brumovic. Na domečku žije sama Marie dosud.

Bednařík František, *?, jméno jeho ženy není známo, spolu měli Františka, ten však odešel do Hostěrádek, a Františku, *1856, kterou si vzal Lexa Jakub, a ti spolu měli Ludvíka, *1898, (č. 177). Dům potom koupil:
Hájek František, *1886, a Barbora Kulíšková, *1888, spolu měli Františka, *1910, (č. 107), a Josefa, *1915.
Hájek Josef, *1915, se oženil s Jaroslavou Dobešovou, *1920, (č. 65), a zůstal na domku. Spolu měli Jaroslavu, *1941, Josefa, *1946, a Milana, *1949.
Hájek Milan, Ing., užívá tento domeček jako chalupu dosud.

Šedivý Josef, *?, a Františka Matějčková už se synem Josefem, *1873, (Bořetice), spolu měli: Františku, *?, (Hortvíková, Páleníková), Petronilu, *1885, (Špicová), Františka, *1891, (č. 100), Josefku, *1883, (Burešová-Lutonská, č. 159), a Vlastu (Ryšavá). Petronila se vdává za:
Jindřicha Špice (Spitz), *1882, (židovského původu), manželství je však bezdětné. Na domě nyní žije:
Bureš Jiří, svobodný.

Kincl Václav, *?, a Kateřina Rozbořilová, *1854, (Vrchní konec). Spolu měli Františka, *?, (Amerika), Marii, *?, (Šemorová, č. 127, sousedé ji nazývali Šmukařka), Václava, *?, (Amerika), Jaroslava, *1890, (Amerika), Julii (Amerika) a Ferdinanda, *1894, (Amerika), pracoval tam v zemědělství. Na památku si přivezl kombinovaný rýč – spojené dva rýče proti sobě, ale vrátil se.
Kincl Ferdinand, *1894, zůstal na domku s Boženou Felnerovou, *1895, z Jevíčka. Tato paní jediná v obci nechodila v té době v sukních. Jinak byla tichá a příjemná. S Ferdinandem měli Milušku, *1923, (Hlavičková, Brumovice), a Miloše, *1924.
Kincl Miloš zůstává na domku a bere si Boženu Hájkovou, *1926, (Emilová), a spolu mají Milana, *1953, a Ladu. Za Ladou přichází:
Michna Martin z Brumovic a osvojují syna Romana snědé pleti. Dosud.

Babáček Alexandr, *?, a Kateřina Svobodová, *?, měli 5 dětí: Josef, *1864, (Velké Hostěrádky), Terezie, *?, (Mastná), Kateřina, *1868, (č. 100), Anna, *?, (Bohumilice, Hájková, Dýštěnská, Pilátová), a Ludmila, *1903. Za touto poslední přišel:
Vrzal František, *1903, z Brumovic, a Ludmila, *1903. Spolu mají Miroslava, *1926, (Kašnice), a Františka, *1928, (Vyškov, voják – důstojník, tankista). Dům kupuje:
Zapletal Jan a Bohumila. Děti: Zbyněk a Marek. Dosud.

Svoboda Václav, *?, a Marie Petrášová, *?. Děti: Františka, *1873, (Vlasáková, č. 98), František, *1876, Eleonora, *1879, (Kulíšková, č. 103), a Anna, *1883, a tu si bere:
Malinka Josef, *1880, pozdější úspěšný starosta obce. Jejich děti: Marie, *1883, (Krhánková, č. 208). Dům se prodává a přichází nový majitel:
Petráš František, *1908, a Marie Jurásová, *1906, (č. 178). Ti mají jednoho syna Františka, *1931.
Petráš Václav, *1915, bystrý předseda JZD Morkůvky a později i v Kloboukách, bohužel tragicky zahynul, a Zikmundová Františka, *1919, dům generálně opravují a zakládají rodinu: Jaroslava, *1941, a Stanislav, *1944. Syn:
Petráš Stanislav, *1944, se žení s Hanou a mají: Roberta, Michala a Hynka.
Hana, učitelka na penzi, je na opraveném domečku dosud.

Sirný Jan, *?, a Anna Krhánková, *?, jejich tři děti: Jan, Marie a Amálie, dům prodávají a všichni odchází do Ameriky. Domek koupil:
Petráš Josef, *1883, pilný čtenář obecní knihovny, s Františkou Havlovou, *1883, spolu měli 6 dětí: Františku, *1907, (Majtnerová, č. 57), Josefa, *1910, (tragicky zahynul, spadl z nákladního auta v roce 1939), Marii (Tábor, Čechy), Jaroslava, *1920, Miroslava, *1922, (vzal si Bulovou, Popice), a Bohuslava, *1924, (Boleradice). Miroslav a Bohuslav se zúčastnili od 20. dubna 1945 stavby náhradního mostu v Ivani, zničeného německými ženisty, přes řeku Jihlavku a pak také železničního mostu Hustopeče – Strachotín, kde byl Miroslav zraněn. Dům zbourán. U Jezírka.

Zálešák František, *?, Volná, *?, děti: Anna, *?, (Jakubcová, Velké Pavlovice), Barbora, *?, (Viktorínová, Bořetice), a Terezie, *1858. Ta se vdává nejdříve za:
Vymazala Františka, žel Terezie záhy umírá. Vymazal si tedy bere Marii Horňákovou z Klobouk. Spolu mají Františka, *1930. Dům prodávají, přichází nový majitel:
Franta František, *1889, a Marie Páleníková, oba z Brumovic. Spolu mají jednu dceru Jenofu, *1919. Ta se vdává za místního zemědělce:
Gálu Františka, *1909, a spolu mají Marii, *1937, a Ludmilu, *?, (Vrchlabí), manželství se rozpadá a dům kupuje opět nový majitel:
Bravenec Josef, *1927, dobrý technik, opravář černobílých televizorů a radiomechanik. S Libuší Hájkovou, *1929, mají spolu tyto děti: Vladimíra, *1952, Milana, *1956, (č. 220), a Janu (Šitbořice). Dosud.

Srstka Václav, *1820, a Viktorie Pacasová z Velkých Hostěrádek, mají syna Václava, *1855, který přesídlil na č. 63, a proto dům prodává. Kupcem je:
Páleník Tomáš, *1852, a Barbora Petrášová, *1848. Spolu pak mají tyto děti: Josefa, *1876, Jana, *1881, (č. 31), a Františka, *1884, ten však odchází do Ameriky.
Páleník Josef, *1876, jako nejstarší zůstává na domě a s Marií Kinclovou, *1882, mají 6 dětí: Josefa, *1900, Františka, *1900, (č. 216), Jindřicha, *1906, (Diváky), Jaroslava, *1909, (č. 202), Ludvíka, *1912, a Marii, *1919, (Krumvíř). Nyní zde bydlí:
Maršálek Ludvík a Lýdie Páleníková a jejich děti: Lýdie (Hustopeče), Jarmila (Břeclav), Helena (Hustopeče) a Bronislav (Ostrava). Dosud.

Kincl Josef, *?, a Františka Dobešová, *?, a jejich děti: František, Josef, Jakub, Jaroslav a Anna, společně odešli do Ameriky a dům prodali:
Bulovi Františku, *1891, a Růženě Kulíškové, *1891. Tento František Bula byl také dlouholetým obecním pomocníkem. S bubínkem ve dne hlásil obecní zprávy a v noci troubil hodiny, byl to hodný člověk. Spolu měli tyto děti: Františka, *1910, (Most, Čechy), Jakuba, *1912, (č. 136), Josefa, *1914, (armádní důstojník v Hodoníně), Libuši (Klobouky), Růženu, *1921, (Petrášová, Popice), a Ludvíka, *1924. Ludvík byl v dubnu 1945 zraněn střepinou letecké bomby v obci Pratci při převážení zdravotnického materiálu pro rudoarmějce. Dům nyní slouží jako chalupa.
Štefan Neaxian je novým majitelem. U zvonice. Dosud.

Matějček Jan, *?, a Anna Šebestová, *?, z Hostěrádek a požehnaných 8 dětí: Petr, *1863, (Vídeň), Jakub, *1866, (Hodonín), Tomáš, *1868, (Vídeň), Jan, *1871, Josef, *1875, (pekař, Perná u Mikulova), Vilém, *1877, (Vídeň, XII. okr.), Františka, *?, (Vídeň), Karel, *?. Domek byl na prodej, koupil jej pan:
Krupička Pavel, *1849, a Barbora Ryšavá, *1852. Spolu měli Františka, *?, (později byl bankovním sluhou v Hodoníně), Marii (Solničková, Kašnice) a Pavla, *1878, (č. 164). Bydlí s nimi vnučka Barbora, *1905. Tuto vnučku si bere:
Kaňa Tomáš, *1903, z Horních Bojanovic, kam se i stěhují, stihli však mít Františka, *1927, a dům prodávají.
Peřina Václav, *1895, je novým majitelem, s Barborou Hájkovou, *1895, spolu mají Blaženu, *1924, a Růženu, *1930. Blaženu si bere Skřivánek Jaroslav, *1924, a spolu mají Jaroslava, *1945, a Ladislava, *1946, (vzal si Ptáčkovou, Diváky).
Skřivánek Jaroslav, *1945, syn, je na domku dosud.

Navrátil Vincenc, *?, a Anna Španielová, *1835, spolu měli: Annu, *1857, (Petrášová, č. 111), Františku, (Rozbořilová), Josefa, *1866, a Marii, *1869. Tuto poslední Marii si bere:
Pilát František, *1870, z Násedlovic, a zůstávají na domku. Spolu mají Annu, *?, (Petrášová), a Františka, *1902, který v únoru 1925 odjíždí do USA. Dům kupuje:
Pokorný František, *1888, vesnický muzikant – bubny, s Františkou Jedličkovou, *1890, mají Františka, *1913, a Josefa, *1920. Zchátralý domek byl demolován (stál při cestě na hřbitov). Malá náves.

Miklík František a neznámá žena zemřeli jako bezdětní. Domek obsadil:
Kavka Martin, *1846, s Františkou Ráčkovou založili rodinu. Děti: Františka, *1873, (Havlínová, Velké Pavlovice), František, *1877, (č. 171), a Metoděj, *1882, (č. 134). Dům po jejich odchodu kupuje:
Dobeš Ludvík, *1894, z Kašnice, a s Františkou Hradečnou, *1895, mají Vlastimila, *1920, (černovlasý klučina, Zlín – Baťa), a Vitězku, *1929, (také Zlín – Baťa). Dům (u dolního transformátoru) koupil:
Slezák Ivan a Jana Zatková z Brna. Dosud.

Jordánek Cyril, jeho žena, *?, měli Josefa, *?, ten se však odstěhoval do Klobouk, a Annu. V Kloboukách založil Jordánek rod. Dům po nich obsadil:
Pilát Jakub, *1862, a Františka Kinclová, *1867. Jejich děti: František, *?, ten však odešel do USA, a Libuše, *1887, (Kulíšková, č. 180). Domek v nabídce koupil:
Páleník Jan, *1890, a Anna Delly, *1877. Po nich zdědila domek dcera Milada, *1905, se svým manželem Josefem Hutákem, *1904.
Souchop Jaroslav, *1921, s Libuší Kulíškovou v nájmu jen krátce a pak:
Huták Josef, *1904, s Miladou. Po svých rodičích jejich dcera Jarmila, *1928, (Babáčková, č. 106), dostala domek a darovala jej svému synovi Jiřímu Babáčkovi, *1954, RNDr., (Brno), který jej po opravě využívá komerčně. Dosud.

Zikmund Karel, *?, a Františka, *?, z Nikolčic. Spolu měli: Františka, *?, Jakuba, *1864, (Násedlovice), Karla, *1866, a Josefku, *1871. Na domek přichází:
Petráš František, *1867, si bere Josefku, *1871, a spolu mají: Marii, *1896, (žije s Bavlnkem, č. 145), Františku, *1907, zůstala svobodná, Josefku, *1909, (Sirná, Bohumilice). Domeček byl jako jeden z posledních mohykánů pokryt dochem.
Domek byl zbořen, stával na Vrchním konci naproti č. 133. Po zbourání bylo popisné číslo přiděleno:
Filásek František, syn Evy Hovězákové, a Božena Filásková, děti: František a Josef.
Filásek Josef zůstal na domě a vybudoval „voltajku“ na střeše, jako první v obci, směr Brumovice, „Mrštník“.

Mrázková Anna, *?, a nevlastní dcera Františka, která záhy odešla do USA. Dosavadní majitelka domek prodala a odešla. Novým majitelem se stal:
Peřina František, *1886, (v roce 1916 padl na Rusi), a Františka Kulíšková, *1886, již s nemanželskou dcerou Růženou, *1907, (Vítková). Spolu měli Františka, *1908, (Klobouky), Josefa, *1910, a Jaroslava, *1913, (Praha). Dům prodávají a přichází nový majitel:
Souchop Josef, *1885, (v padesátých letech ne zrovna příjemný předseda Akční trojky), a z druhého manželství měl: Marii, *1920, (Mrázková, Klobouky), Oldřicha, *1920, (námezdní dělník, ale chlapec dobrého srdce, v roce 1946 s Arankou odešli do Březí), a Boženu, *1923. Nejmladší Božena zůstává na domě a bere si:
Partyku Vlastimila, *1923, (pevný a dobrý řezník, Boleradice), a spolu mají: Vlastimila, *1946, (Luhačovice), Boženu (Ryšavá, Hustopeče) a Jarmilu, *1950, (Maixnerová, Brumovice). Nyní domek užívá jako chalupu paní:
Jantoševičová Jiřina a Čížek Ladislav. Vrchní konec.

Bula Matouš, *1840, a Růžena Škrháková, *1838, jsou na domečku a spolu měli děti: Kláru, *1871, (Luskačová, č. 165), a Annu, *1873, za ní přichází:
Fanta Tomáš, *1872, z Brumovic, a spolu mají Františku, *1900, (č. 27), a Marii, *1910, (č. 219). Tu si vybral za ženu:
Ráček Josef, *1909, a na tomto domku se jim narodil Josef, *1934, (Šebrov), a staví si nový dům na Zahradách. Tento domek v nabídce kupuje:
Ravas Karel, *1907, a Josefka Stehlíková z Boleradic a zde se jim narodil poslušný syn Vladimír, *1941, (Žarošice). Generálně opravený dům užívá nyní jeho syn:
Ravas Vladimír. Na kopci.

Babáček Viktorin, *1824, a Kateřina Krhánková, *1827, spolu měli děti: Jana, *1849, (Vídeň), Josefa, *1853, (č. 105), Viktorina, *1861, (č. 95), a Václava, *1872, (č. 110–115). Tito čtyři zůstali naživu, dalších sedm jim zemřelo. Všichni se narodili v Bořeticích. Na domečku zůstává:
Viktorin, *1861, a bere si Eleonoru Jasinkovou z Nikolčic. Spolu měli Václava, *1890, (Vídeň), Marii, *1894, Růženu, *1900, a Eleonoru, *?. Ta však už měla nemanželského syna Františka, *1908, (č. 114). Domek kupuje:
Navrátil Martin, *1857, a Anna Petrášová-Mašková, *1857, a pak po nich:
Malinka Josef, *1870, a Františka Bulová, *1874. Potom zde bydlel:
Dobeš Tomáš s Františkou, později:
Kincl Miroslav, Hájek Milan (Vyškov) a v současnosti:
Horák Jiří staví nový dům. Na Pláckách.

Skřivánek Josef, *?, a Eleonora Bulová, *?, jejich osud není dobře znám, ale dalším majitelem domku se stává:
Vlasák Josef, *1877, a Anna Klementová z Kašnice, která brzy v bezdětném manželství umírá a Josef se znovu žení s Františkou Petrášovou, *1866, (č. 96). Spolu pak mají: Františka, *?, a Josefa, *1909. Dům v nabídce získal a přichází nový majitel:
Straka Jakub, *1919, zemědělec, s Františkou, rozenou Šenkovou, a zde se jim narodil syn Rostislav, *1945. Strakovi dům opouští a přichází nový majitel:
Machač Boleslav, *1914, z Němčiček, a s Růženou Hájkovou, *1921, zakládají rodinu: Věra, *1949, (č. 137), a Miloslava, *1945. Dům prodávají a přichází:
Kincl Josef, *1924, a Marie Musilová. Spolu mají Josefa, *1951, ten staví nový dům, č. 15, a tento dům přenechává své dceři z prvního manželství (Bednářová Lenka). Na Pláckách.

Bednařík František, *?, a Veronika Patková, *?, z Hostěrádek, mají tyto děti: Františka, *1871, (Brno), Jakuba, *1873, Josefa, *1881, Ludvíka, *1883, a Annu, *?, (Bartešková, Hostěrádky). Dům prodávají a opouští, přichází nový majitel:
Matula František, *?, a Anna Hájková a spolu mají Františka, *?, a Jana, *1878. Matula Jan, *1878, nejmladší zůstává na domku s Marií Krhánkovou, *1882, spolu mají: Františka, *1903, (ten jako kovář odchází do Nikolčic), Marii, *1905, (Skoumalová, č. 121), Josefa (strojní zámečník) a Ludvíka, *1912. Matula Ludvík, *1912, opět jako nejmladší (dobrosrdečný to člověk) zůstává na domku s Marií Pilátovou, *1913, a spolu mají: Jaroslava, *1934, Zdenka, *1936, a Růženu, *?, (Lutonská). Na dům přichází nový majitel:
Kališ Jaroslav, Ing., z Pohořelic (později na krátkou dobu zvolen starostou obce), a s dcerou Růženy, Dagmar, si staví nový dům na jiném místě. Spolu mají: Jaroslava, Kláru a Jakuba. Dosud.

Vlasák Tomáš, *1865, a Františka Svobodová, *1873, a jejich děti: Františka, *1892, (Vlčková), a Růžena, *1899, (Bulová, č. 172). Za Františkou se přiženil:
Vlček Josef, *1893, a spolu mají Růženu, *1919, a tu si bere sedlář z Divák:
Soukup Vladimír, odborník v řemesle. Dlouhá léta pak pracoval v Městském divadle v Brně. A ti spolu mají: Ladislava, *1942, (Klobouky), Jaromíra, *1944, (Brumovice), a Zdeňka. Všichni dům opouští. Dům je později demolován a nyní zde stojí stanice Telecomu. V dubnu 1945 byl schován ve chlívku a na těžké zranění zemřel bezejmenný německý voják.

Špidla Jan, *?, a Františka, *?, spolu měli syna Jana, *?, ten se oženil s Františkou Klementovou, *?, a Jan brzy po sňatku bezdětný umírá. Františka potom žila se Srstkou (č. 63). Oba z domku odchází a hlásí se nový majitel:
Adamec Martin, *1860, a Cecilie Kučí, *1860, a zakládají rodinu: Anna, *1884, František, *?, (odchází do Ameriky), Barbora, *?, (Grůzová, Bořetice), Marie (Ševelová, Brumovice), Karel, *1889, (č. 176) a Josef, *1898, (č. 176). Za prvorozenou Annou, *1884, přichází nápadník:
Pavka Jan, *1881, ze Zarazic, a Anička, *1884. Spolu mají: Annu, *1907, (Borkovany), a Jana, *1909. Anička, *1888, však po druhém porodu umírá a Pavka si bere Ludmilu, *?, a spolu mají: Františka, *1911, Marii, *1913, (Langášová, č. 122), Růženu, *1918, (Brno), Miloslava, *1927, (Brno), a Ludmilu, *1929, (Brno). Na dům přichází nová šikovná majitelka:
Polášková Pavlína, *1901, se synem Františkem,*1926, (často ji navštěvoval Češka z Kobylí). Ti však brzy dům opět opouštějí a na chvíli zde bydlí ke konci protektorátu:
Šedivý Josef a Milada, kteří jsou bezdětní. Domek v nabídce kupuje nový majitel:
Škrla Josef, *1903, námezdní dělník (házel škarpy), a Marie Hovězáková, *1906. Spolu mají: Růženu (Uherské Hradiště), Josefa, *1927, (vyučený obchodní příručí, zůstal na vojně, byl důstojníkem z povolání, Brno), Marii, *1932, (Bravencová, Praha), Františka, *1933, (malíř písma). Domek nyní opravuje syn Josef, *1927.
Škrla Josef, *1954, z Brna, užívá domek jako chalupu.

100

Hradečný Augustin, *1867, z Boleradic, a Kateřina Babáčková, *1868, spolu měli: Františku, *1895, (č. 90), Augustina, *1896, (pokrývač), a Františka, *1901, (č. 141), všichni přesídlili jinam a na prázdný domek se stěhuje:
Šedivý František, *1891, a Rosalie Trumpešová (pohádková babička) a již její dvě dítka: Zdenka, *1908, (tu měl její nevlastní otec František nejraději, později jako svobodná umírá), a Jan, *1909, (kriminální komisař Brno). A spolu měli: Františka, *1913, (výborný a hodný zedník), Rosalii, *1915, (Lutonská), Josefa, *1919, (hospodský v Hrušovanech), a Růženu, *1924, (Stehlíková, Hustopeče), a posledního Rudolfa, ale ten se narodil už na č. 141. Na dům se stěhuje opět nový majitel:
Adamec František, *1901, a s Bohumilou Suchánkovou z Borkovan mají Františka, *1928, a Marii, *1931, a v roce 1946 se celá rodina stěhuje do Zaječí. Na krátkou dobu se sem stěhuje ještě:
Vítek Alois, *1904, a Růžena Kulíšková, *1907, s dcerou Marií (Máňou), *1931. Zchátralý domek byl demolován. Vrchní konec.

101

Bula Karel, *1845, a Marie Bečková, *1848, měli spolu 4 děti: Marii, *1869, (Vymazalová, č. 174), Františka, *1876, Josefa, *1884, (zednický mistr, padl roku 1915 na ruském bojišti), a Karla, *1890. Tento rod Bulů přišel do našich končin asi z Francie v roce 1711–1715.
Karel, *1890, zůstává na domku a bere si Františku Vrbovskou, *1880, z Nenkovic. Spolu mají jedinou dceru Marii, *1921, a tu si bere:
Soukup Rudolf, malíř pokojů a natěrač z Divák. Ti spolu měli Jarmilu (Praha) a Rudolfa (č. 101). Rudolf, řidič ČSAD, vdovec, dům opravil a žije zde dosud.

102

Mastný Jiří, *?, a jeho žena Františka, která žel brzy po svatbě umírá. Jiří si bere Terezi Babáčkovou, *1866, a spolu měli Ludmilu, *1903, (č. 82), a stěhují se jinam, dům v nabídce kupuje:
Adamec David, *1866, s Annou Kučí, *1866, spolu měli: Anastazii, *1899, (Straková, č. 163), Františku, *1901, (č. 100), a ve druhém manželství s Annou, rozenou Nejtkovou, *1884, z Klobouk, ještě syna Josefa, *1920, (ten byl mohutný a silný, ale trošku zaostalý). Na dům přichází nový majitel:
- Pilát Josef, *1869, z Násedlovic, s Annou, rozenou Dýštěnskou, *1873, která později oslepla, spolu měli Václava, *1911, (ten odešel do Násedlovic), a Marii, *1913. Za nejmladší přichází na dům:
- Matula Ludvík, *1912, a s Marií, *1913, mají Jaroslava, *1934, (Kobylí), Zdeňka, *1936, (ten krátce po své svatbě zemřel), Růženu, *1941, (Lutonská, Hrušovany), Annu, *1949, (Lupačová, č. 211), Marii (Lupačová, Hrušovany) a Věru (Sirná, Klobouky). Na opraveném domečku je nyní:
- Ondráček Marcel se Simonou, rozenou Lutonskou, dosud.

103

Krhánek Maxmilián, *?, a Veronika, *1860, byli bezdětní, po smrti Maxmiliána se Veronika provdala za:
- Bulu Jana, *1858, a spolu měli: Hermínu, *1889, Františku, *1891, Františka, *1893, a Tomáše, *1898. Domek prodávají a stěhují se na č. 172. Domek kupuje nový a nadějný majitel:
- Kulíšek Josef, *1873, (který bohužel padl na italském bojišti roku 1917), a Eleonora Svobodová, *1879. Spolu měli: Josefa, *1898, (č. 56), Libuši, *1902, a Jakuba, *1905, (řezník, který byl zván snad po celý rok do domácností na provedení vesnické zabíjačky). Libuše, *1902, zůstává na domku a přichází nový obyvatel:
- Souchop Vilém, *1894, a spolu s Libuší, *1902, mají syna Jaroslava, *1921.
- Souchop Jaroslav, *1921, s Libuší Kulíškovou, *1925, (č. 10), v roce 1947 odchází do Hanušovic (Šumperk), za čas se však oba vrátili. Domek nyní obývá:
- Jedličková Kateřina. Dosud. Naproti škole.

104

Hájek František, *1839, a Marie Loziášová, *1843, spolu měli 6 dětí: Josefa, *1864, (č. 47), Annu, Františka, *1871, Rosalii, (Jančová, Klobouky), Viktorina, *1877, a Františku, *14. 5. 1886. Františka zůstává na domku, za ní přichází nápadník:
- Mifka Václav, *10. 9. 1900, a Františka, *14. 5. 1886. Mifka byl bezzemek, přesto v třicátých letech zastával stranickou agrárnickou funkci. Přinejmenším na vánoční svátky dětem svých členů rozdával dárky jako šály, rukavice apod. Ti spolu měli Růženu, *1924, (Kubíčková), a Blaženu, *1926, (Herzánová, Humenné). Domeček na čas obsadil:
- Kubíček Oldřich s Růženou, *1924. Spolužití bylo bezdětné.
- Koziel Roman a Lenka Vágnerová již s Davidem, domeček spolu koupili, tady mají Daniela a Helenu. Vrchní konec.

105

Srstka František a Františka z Brumovic spolu měli: Františku, *1854, kterou si vzal a na dům se přiženil:
- Babáček Josef, *1854, a jejich 8 dětí: Josef, *1879, (železniční zřízenec, Rohatec), František, (železničář, Brno), Ferdinand, (přešel a založil rod v Brumovicích), Eleonora, *?, Josefka, *1884, (Jurásová), Viktor, *1894, (Bratislava, pozdější hostinský v Morkůvkách), Františka (USA) a Rudolf, *1892, klarinetista (č. 67). Na dům se přiženil kovářský mistr:
- Jurás František, *1885, s Josefkou, *1884. Spolu měli Marii, *1906, (Petrášová, č. 178), Františka, *1909, (také kovář a domácí řezník), Josefa, *1911, (Krumvíř), Ladislava, *1914, a Rudolfa, (Brumovice). Domek nyní generálně opravil Petráš Libor s Janou z Lužice. Spolu mají syna Dalibora, dosud.

106

Ráček Václav, *1858, a Eva Bednaříková, *1859, již se svým synem Josefem, *1880, (Šitbořice), spolu měli: Kateřinu, *1882, Marii, *?, (odešla do USA), Václava, *1889, Karla, *1894, a Rosalii, *1891. Dům prodávají a opouštějí. Přichází nový majitel z Brumovic:
- Jordánek Josef, *26. 2. 1872, (z italského bojiště se vrátil jako četař zdravotnické služby, s jedinou tabulkou čokolády vydržel šest dní v kavernách), s Karolínou Boháčkovou, *22. 1. 1872, spolu měli Alžbětu, *1901, (Jurásová, č. 205), a Marii, *1903, (Babáčková, č. 117). Domeček stál za domem č. 117 a je zbořen. Domovní číslo bylo přiděleno Josefu Babáčkovi, nový dům s tímto popisným číslem v roce 1957 postavil s Jarmilou Hutákovou na svém pozemku Stávání, Ve Žlebu. Je to první dům v obci, který měl WC na dešťovou vodu.
- Ledvinka Jaroslav, Ing., a Jarmila, Mgr., rozená Babáčková, na domku nyní.

107

Hájek Jan, *?, a Veronika Trumpešová, *?, z Násedlovic. Spolu měli Marii, *1854, (Kramářová), a syna Jana, *1860. Jan zůstává na domku:
- Hájek Jan, *1860, a Josefka Hutáková z Klobouk, *1858. Mají spolu 6 dětí: Františka, *1886, (č. 9), Františku, *1887, (USA), Veroniku, *1891, (Pavlová, Dolní Heršpice), Josefa, *1892, (USA), Josefku, *1894, a Růženu, *1911, (č. 60). Podle všeho bydlel také na domku nějakou dobu:
- Vlček Josef, *1893, sám bez rodiny, a pak po jeho odchodu přišel na domek:
- Hájek František, *1910, s Oldřiškou Obornou z Vrbice, *1913. Spolu měli Františka, *1937, a Růženu, *1939. Na dům se přiženil nový majitel:
- Bednář František, z Rybníčku u Vyškova, s Růženou mají Janu (Otáhalová) a Kamila. Mrštník. Dosud.

108

Cambala František, *1859, z Čejče, a Hermína, *?, spolu měli jedinou dceru Josefku, *1890. Za touto na vodní mlýn přišel chlapec až z daleka:
- Siegl František, *1885, z Červenky u Litovle. Spolu měli: Vilemínu, *1911, (Čejč), Františka, *1916, a Marii, *1922. Mlýn v roce 1946 vyhořel a toto číslo bylo přiděleno:
- Machač Josef, *?, z Němčiček, a Petrášová Libuška, *?. Spolu mají: Josefa (Hovorany) a Zdenku (Hustopeče).
- Toto popisné číslo měl nejdříve vodní a pak motorový mlýn na polní cestě blízko Svodnice pod vinohrady Haraský, bohužel v roce 1946 vyhořel a už jej nikdo neopravil. Byl demolován.

109

Boháček Jan, z Moutnic, a Marie, spolu měli 9 dětí: Cecilie, *?, (Škrlová), Františka, *?, (Krumvíř), Jana, *?, (Těšany), Josef, *1860, (č. 137), Marie, *?, (velmi hezká žena, později měla nemanželského syna Josefa, který jako důstojnický čekatel padl v roce 1915 na Rusi), Františka, *1868, (Sýkorová, č. 128), Karolina, *1872, (Jordánová), Andreas, *?, a Běta, *?. Tento domek Boháček vyměnil s Tomášem Kláskem, *1860, za č. 117.
- Klásek Tomáš, *1860, zde bydlel s Barborou Rychlíkovou, rozenou Vymazalová. Byli bezdětní. Dům pak v nabídce koupil nezapomenutelný vídeňský krejčí:
- Palíšek Rudolf, *1893, z Klobouk, svobodný. Pravidelný návštěvník každého divadelního představení. Na obrodu nové ČSR v roce 1919 daroval zlatý řetízek i s kapesními hodinkami k vestě, za což dostal symbolicky řetízek železný, bez hodinek.
- Šedivý František s Rozálií domek opravili, byli však bezdětní. Po jejich odchodu přišel:
- Dvořáček Lubomír a spolu s Miroslavou Ovesnou, rozenou Vlasákovou, mají děti: Michaelu, Moniku a Romana (Brno). Dosud.

110

Rychlík František a Barbora, *?, spolu měli: Františka (č. 117) a Barboru. Tuto si vzal:
- Langer Bernard, z Borkovan, zde se jim narodily dvě děti: Bernard a Josef. Langerova rodina domek prodala:
- Babáčkovi Václavovi, *1872, a odstěhovali se do Břeclavi. Václav Babáček tento dům v roce 1926 prodal Valentýnu Slanému. Toto popisné číslo bylo zrušeno a zůstalo jen číslo 115. Nové bylo přiděleno v roce 1936.
- Ještě zde bydlel Hryzelka Jan, *1893, s Eleonorou Hegerovou, z Němčiček, která měla už syna Rudu, *1912, a Marii, *1913. Po jejich odchodu zde ještě bydlel Ryšavý Jaromír s Ivou Lajgotovou z Krumvíře a jejich dcera Ema, ta je jeho majitelkou. Domeček stojí směrem ke Kobylí.

111

Petráš Hynek, *1850, a Helena Navrátilová, *1857, jejich 6 dětí: Tomáš, *1876, (odešel do USA), Václav, *1878, (č. 178), František, *1890, (USA), Anna, *1891, (Trumpešová, Násedlovice), Marie, *1893, (Kratochvílová, Násedlovice), a Josef, *1895. Ten poslední zůstal na domečku.
- Petráš Josef, *1895, a Marie Rozbořilová spolu měli Marii, *1919, a Libuši, *1921, domek prodali a přestěhovali se na č. 195, dům potom v nabídce koupil:
- Páleník Josef, *1893, (válečný invalida, ve válce přišel k průstřelu levé tváře, pozdější trafikant), s Marií Malou, z Karlína, *1897, ta když byla nahněvaná, tak na Kopečku hodně nahlas křičela „světe zasratý“, jinak to byla dobrá žena. Spolu měli: Věru, *1922, (Kavková), a Josefa, *1924, (hospodský a pozdější důstojník, vyšetřovatel SNB v Břeclavi). S nimi na domku bydlel výměnkář děda J. Páleník, *1859, a Barbora Zigmundová, *1859.
- Malinka Josef, *1880, a Anna Svobodová byli poslední obyvatelé tohoto domečku. Dům byl zbourán, při schodech na hřbitov.

112

Vlasák František, *?, a Josefka, *?, spolu měli Františka, *1861, a Václava, *1863.
- Vlasák Václav, *1863, zůstává na domečku a přivádí si Marii Petrášovou, *1859, s nemanželským synem Josefem, *1883, (č. 84), a spolu mají Františka, *1892.
Vlasák František, *1892, zůstává na domku a s Barborou, *1895, spolu mají: Františka, *1922, Miroslava, *1925, Františku, *1927, Josefa, *1931, a Ludvíka, *1934. Všichni se však stěhují na dům č. 48, na tento přichází:
- Svobodnik František, *1854, a dům kupuje s Františkou Dýštěnskou, *1875.
- Lukl Pavel. Dosud.

113

Drnovský Jan, *?, měl tři děti: Annu, *?, Marii, *?, (Vaňková, Klobouky), a Veroniku, *?, (Horňáková, Kopčany). Za nejstarší dcerou na dům přichází:
- Zachař Jan, bere si Annu, ale ta už má svého nemanželského syna Jana, *1875, (Břeclav), spolu měli Annu, *1880, a Evu, *1883, (USA). Za prostřední Annou, *1880, přichází nápadník a na domě zůstává:
- Spáčil František, *1875, z Dolních Heršpic (Slavkov). V protestantském kostele v těchto Heršpicích byl přijat do Českobratrské evangelické církve TGM. Spolu pak mají Růženu, *1903, (Hájková, Emilová), Annu, *1906, Marii, *1911, (Peřinová, Březí), Františka (řezník, Klobouky) a Josefa, *1916, (Březí). Zbořeno, popisné číslo přiděleno OÚ.

114

Bureš František, *?, a Kateřina Vrbasová, *?, spolu měli 4 děti: Františka, *?, Františku, *?, Josefa, *?, a Růženu. Prázdný dům koupil:
- Hrabec Jan, *1870, z Boleradic, a Eleonora Babáčková, rozená Jasinková, *1869, spolu měli Ludvíka, *1899, (Klobouky), Josefa, *1901, (Šakvice), a Jana, *1903, (č. 24). Dále zde bydlel nemanželský syn Marie Babáčkové Emil, *1920, (Brno), a nemanželský syn Růženy Babáčkové Jaroslav, *1923, (Nosislav), syn ženy Hrabcové, Jasinek František, *1908, (Brno).
- Philips Luděk a Amalie. Vedle zvonice. Domek zbořen.

115

Vlček Václav, *?, a Husáková, *?, spolu měli: Josefa, *?, (Násedlovice), a Jana, *?, (Klobouky), ve druhém manželství s Františkou Petrášovou se narodili synové Václav, *1881, (pekař), a Tomáš, *?, (trafikant, Horní Bojanovice). Dům koupil:
- Babáček Václav, *1872, s Terezií Novotnou, *1866, spolu měli Jaroslava, *1897, (malíř pokojů), Emila, *1899, (četnická stráž), a Josefa, *1901, (dělník, hudebník).
- Slaný Valentýn, *1876, z Ochozu u Brna, a Marie, *1894, domek kupují a rozšiřují v něm obchod, spolu mají: Bernarda, *1905, Valentýna, *1906, Marii, *1909, (s nehybnou pravou rukou, později umírá jako svobodná), Aloise, *1916, (učitel), a Bohumilu, *1921, Mgr., učitelka v Brně, také umírá jako svobodná.
- Poté co domek opustili, byl dům demolován. Stával na horizontu u Malé návsi pod hřbitovem. U tohoto domu 16. dubna 1945 padl kozák Vasilij Kuzmič Bělokopytov z Krasnodarského kraje ve věku 39 let.

116

Adamec Josef, *?, a Anna Střeštíková z Brumovic, *?, vdova po Hraničkovi, spolu měli Martina, *1860, (č. 99), a Davida, *1866, (č. 116).
- David si bere Annu Kučí, *1866, a spolu mají: Annu Stázii (Straková) a Františka, *1901, a přesídlili na č. 102. Dům připravený k prodeji kupuje:
- Čermáková Eva, rozená Zachařová, *1883, hodná to žena, která měla z prvého manželství Jana, *1908. Ve druhém manželství s Václavem Souchopem, *1880, měli Václava, *1915. Na tomto domku zůstal:
- Čermák Jan a Anděla Horčičková z Vrbice. Spolu měli jedinou dceru Jarmilu, *1940, tu si bere:
- Babáček Jaroslav, *1925, a spolu mají: Jarmilu a Jaroslava. Dům prodávají:
- Holubová Olga, z Brna, je novou majitelkou a využívá jej jako chalupu.

117

Rychlík František, *?, a Barbora Vymazalová, *?, spolu mají jedinou dceru Barboru, *?, za touto krasavicí přišel:
- Klásek Tomáš, *1860, a Barbora, *?, byli bezdětní, proto vyměnili tento dům s Boháčkem z č. 109. Majitelkou se stala svobodná matka Marie Boháčková (teta Maryša), měla nemanželského syna Josefa, který jako praporčík v první světové válce padl na Rusi, a Marie Boháčková po své smrti domek darovala závětí své neteři Marii Jordánkové, *1903. Pro tuto si přišel:
- Babáček Jaroslav, *1897, (malíř a natěrač), spolu s Marií Jordánkovou měli 6 dětí: Jaroslava, *1925, (č. 35), Josefa, *1927, (č. 106), Marii, *1928, (Břeclav), Zdenku, *1931, (Březina), Františku, *1933, (Košice), a Rudolfa, *1942, (Hustopeče). Všichni vyletěli z hnízdečka a dům prodává nejstarší Jaroslav:
- Zdeňku Horákovi a Ivaně Holomkové z Bohumilic. Tito spolu mají: Michala, Zdeňka a Lucii. V rekonstruovaném domě bydlí dosud.

118

Krhánek Jakub, *?, a Kateřina Holácová, *?, spolu měli jednoho syna:
- Krhánka Maxmiliána, *1873, ten si na domek přizval Kateřinu Ráčkovou, která však už měla dceru Františku, *1905, (Polášková, Biskupce). Dům kupuje:
- Mičuda Hynek, *1900, (Slovák), a Veronika, *1896, spolu mají Jana, *1921, (snad partyzán), Miladu, *1926, (Brno), a Zdenka, *1928, (Brno). Všichni se z domu odstěhovali, zchátralý dům byl demolován. Stával na Vrchním konci. V dubnu 1945 při projíždění sovětského tanku T34 mu dům zavazel natolik, že mu utrhl kus střechy.

119

Juras Antonín, *?, a Marie Jordánková, *?, měli jen dvě dítka: Františka, *?, a Jana. Domek prodávají a stěhují se do Vídně. Jan však odešel do Cahnova.
- Malinková Anna, *1850, sama bez manžela, domek koupila s dcerou Františkou, *1874, (Najmanová), a synem Josefem, *1880. Františku, *1874, jako prvorozenou si vyhlídl a přiženil se:
- Neuman František, *1869, a spolu měli: Annu, *1894, (Hájková), a Františku, *1896, (č. 218). Po jejich odchodu přišel ženich a nápadník, který se Františce líbil: Zikmund Ludvík, *1894, všeuměl, odborník na dřevo a také vinař. Vlastnil sklep Za humny s dobrým vínem. Spolu měli Františku, *1919, (Petrášová, č. 83), a Adolfa, *1922, (pozdější hlavní urbanista města Gottwaldova – Zlína). Na dům přichází:
- Babáček Václav a s dcerou Františky Petrášové, *1919, Jarmilou, spolu mají: Jarmilu (Hustopeče) a Milana (ten jako mladý ženáč bohužel tragicky zahynul).
- Babáčková Jarmila je na opraveném domku Za humny dosud.

120

Petráš Jan, *?, žena není známa, ale spolu měli Josefa, *?, a Marii, *?. Marii si bere:
- Čejka František, *?, z Krumvíře, a spolu měli Karla, *1877. Dům opouštějí a novým majitelem se stává:
- Vymazal Šimon, s Annou Páleníkovou, *1867, mají 5 dětí: Františku, *1889, (Peřinová, Brumovice), Marii, *1891, (Hasalová, Šardice), Rosalii *1894, (Malá, č. 54), Františka, *1897, (č. 183), Josefa, *1904, (obuvnický pomocník). Tento poslední:
- Vymazal Josef zůstává na domě a činí se s řemeslem i se ženou Ludmilou, která oplývala neuvěřitelnou pamětí. Znala přinejmenším rok narození všech obyvatel z obce. Spolu měli Jarmilu, *1936, (Ravasová, č. 183), Františka, *1938, (Němčičky), Jaroslava, *1941, (sklepmistr, Starý Plzenec), a Zdeňka, *1950.
- Vymazal Zdeněk, *1950, zůstal na domečku a s Miladou, *?, mají dvě děti: Gabrielu a Kateřinu (obě Brumovice). Na kopci dosud.

121

Hortvík František, *?, měl Rozinu, *1857, (Krhánková).
- Krhánek Vavřín, *1847, a Rozina Hortvíková, měli Josefa, *1880, (č. 138, 211), Marii, *1882, (Matulová, č. 97), a Františku, *1888. Za Františkou přišel:
Skoumal Josef, *1901, zůstávají na domě a spolu mají: Františku, *1925, a Jitku, *1933. Dům v nabídce kupuje a hned opravuje mladý veterinář:
Pivnička Václav s Evou. Po částečné opravě se manželství rozpadá a odcházejí. Dům v nabídce nyní koupil:
Kotouček Jiří a Věra, jsou zde dosud.

122

Lexa Jakub, *1868, a Jenovéfa Měšťanová z Rychnova, která do manželství přichází již s nemanželskou dcerou Karolínou. Dům však prodávají a všichni tři odchází do USA. Prázdný domeček koupil:
Svobodnik František, *1854, s Františkou Dýštěnskou, *1875, (č. 112), také tito manželé domek brzy po nastěhování prodávají a přichází nový majitel:
Langáš Josef, *1906, trafikant a pozdější předseda MNV, s Marií Pavkovou, *1913. Spolu mají: Marii, *1933, a kudrnatého Josefa, *1937. I tito se později stěhují do Hustopečí a dům prodávají. Dům v nabídce koupil:
Šácha Antonín, již s vlastním synem také Antonínem (Uherské Hradiště) a Miladou Navrátilovou (Hutáková, č. 212). Spolu mají Pavla (MUDr., Hevlín) a i oni po čase domek prodávají a přichází nový majitel:
Páleník Ludvík a Jarmila Straková. Spolu mají Mgr. Luďka a Jarmila. Dosud.

123

Malinka Josef, *?, v manželství měli tyto děti: Josefa, (č. 30), Annu, *1850, (Novotná, č. 119), Barboru, *1855, Františku, *1859, (Novotná, č. 51), a Kateřinu (která jako dítě umírá). Barboru, *1855, si bere a na domek se žení:
Novotný František, *1856. Spolu pak mají: Františku, která také umírá jako dítě, pak Jana, *1889, a Rozalii, *1894. Tuto nejmladší si vybral a na dům se přiženil:
Ondra František, *1891, z Klobouk, a spolu mají Růženu, *1920, (Klobouky), a Drahušku, *1924, (hotel Avion Brno). Rodiče zde zanechávají obě dcery a odchází do USA. Drahuška, *1924, si vybrala přespolního chlapce:
Fajtla Jaromíra, *1915, z Krumvíře, drogistu. Spolu mají syna Jaromíra, *1946. Domek prodávají a přichází nový majitel, soused:
Petráš Josef a Anna, dům částečně opravují. Ale hlavně staví naproti přes silnici jednoposchoďový nový dům, pro dceru Libušku, tento však bourají a na místě samém staví nový. Spolu mají: Josefa (Brumovice, pak č. 152), Libušku a Alenku. Anna dobrovolně odchází ze života a na domě zůstavá: Alenka s manželem:
Partykou Jaroslavem, včelařem a dobrým člověkem (Diváky). Spolu mají Jaroslava a Hanu.
Oprchal z Těšan a Libuška bydlí naproti na novém jednopatrovém domě (Sůhrazdy) Mrštník.

124

Jurás Antonín a Marie Bulová. Jejich děti: Ignác, *1854, (kovář, č. 150), Antonín, *1859, (č. 124), a Václav, *1865, (Krumvíř). Podle zápisu:
Jurás Antonín, *1859, a Barbora Sirná spolu měli: Josefa, *1890, (vojenský Intendant, Olomouc), a Barboru, *1893, (Pelánková, Brumovice). Barbora Sirná umírá a Antonín si ve druhém manželství bere Františku Luskačovou, *1872. Spolu pak ještě mají: Františku, *1896, (Kadlecová, č. 59), a Marii (Vavroušová, Romháni, Slovensko). Prázdný dům v nabídce kupuje:
Klement Josef, *1893, s Marií Smolíkovou, *1897. Spolu měli Věru, *1921, a Miloslava, *1927, a stěhují se do Brumovic. Uvolněný domek kupuje:
Zikmund Josef, *1868, (č. 136), a další osud domečku již není dokumentován (č. 57?).
Patrně zbor, protože toto popisné číslo bylo v roce 1956 přiděleno:
Josefu Matulovi, *1908, s Růženou Svobodovou, *1905, kteří postavili Za humny dům nový. Růžena (dámská krejčová) si do manželství přináší již vlastní dceru Květoslavu, *1934. Tu si bere místní chlapec, bagrista:
Bula Jakub, *1933, a spolu mají: Jaromíra (Bošovice) a Vladimíru (Košuličová, č. 229).
Košulič Jaroslav, Ing., s Vladimírou jej užívají jako chalupu dosud.

125

Jílek Tomáš a Marie Bulová, spolu měli: Ludvíka (velkostatek Hodonín), Josefa, *1883, (č. 4), Marii, Františku, *1887, Rozalii (Šedivá, pak Hrabcová, Brumovice). Marie Bulová však už měla nemanželského syna Františka *1891, (č. 87). Na dům za Marií přichází:
Páleník František, *1874, a s Marií mají jedinou dceru: Rozalii, *1897, (Kulíšková, č. 10). Po čase uvolněný domek obsadil nový zájemce:
Zvonař Ludvík, *1888, (švec), a s Františkou, *1887, mají dvě dítka: Ludvíka, *1920, (číšník, pak náměstek ředitele hotelu Padovec Brno), a Květušku, *1922. Potom:
Šemorová-Toršová Marie s rodinou a s ní pak chvilku Gála František. Domeček se znovu prodává, přichází nový majitel:
Koukal Ladislav a Justína, dosud. Mrštník.

126

Peřina František, *1856, a Rozálie Krhánková, *1863, spolu měli 7 dítek: Františka, *1883, (padl v první světové válce na Rusi), Františku, *1885, Marii, *1888, Josefa, *1890, (č. 187), Václava, *1895, Jindřicha, *1900, (č. 204), a Růženu, *1892, (Hryzelková, č. 132). Tuto Marii si vzal válečný zajatec:
Bulák Pavel, *1894, (Grodamská Gubernia), odstěhovali se do Klobouk.
Peřinová (Bulová) Marie, nevidomá, a po jejím odchodu na dům přichází:
Herzán Zdeněk s Evou Kohoutkovou, spolu mají: Zdeňka (Boleradice) a Moniku (Dambořice). Na opraveném dosud.

127

Zikmund a Františka, kteří spolu měli: Barboru, *1859, Josefa (Velké Pavlovice). Barbora zůstává na domku, už ale měla nemanželského syna Ludvíka (č. 188) a z lásky si bere:
Páleníka Josefa, *1859. S ním měla Marii, *1891, (Straková), a Josefa, *1893. S celou rodinou se brzy odstěhovali do Brumovic. O domek projevil zájem a také jej hned koupil:
Barák Antonín, *1895, (obuvník), a Pavlína (Ruska) a zde spolu měli Vlastu, *1920, a Rostislava, *1924. V květnu roku 1925 se odstěhovali do Bejkovic u Boskovic. Domek byl na prodej, přihlásila se:
Šemorová Marie, *1881, (Kinclová), nazývali ji Šmukařka a žila zde s druhem Adolfem Hejtmánkem (tajemník fašistické organizace). Opuštěný domek byl zbourán a popisné číslo bylo přiděleno Oldřichu Šefčíkovi, *1945, který postavil nový dům na Suchým řádku, s Marií Stehlíkovou, *1945, z Boleradic, spolu měli: Margitu, *1971, (Pleganová, č. 174), Dagmar, *1974, (Kovářová, Kobylí), a Karin, *1976, (Stehlíková, Boleradice). Suchý řádek.

128

Petráš Václav a Eva Navrátilová a jejich děti: Václav (železničář, Brno-Jundrov), Anna a Růžena. Ta se provdala do Břeclavi. Dům pak koupil:
Sýkora Bedřich (pekař, přišel z Újezdu) a s Františkou Boháčkovou, *1868, pekli chleba. Spolu měli Františku, *1901, (Forejtniková, Klobouky, manžel železničář, topič na lokomotivě), Boženu, *1903, (Kadrnková), a Antonína, *1907, (strojní zámečník). Ten se však jako voják základní služby utopil v Trnavě. Za Boženou přichází přespolní:
Kadrnka Eduard, *1897, (Starovičky, Brumovice), zůstávají na domku a zde mají Jindřicha, *28. 4. 1927, a Drahušku, *1930, a stěhují se na č. 131. Na uvolněný domek na chvilku přichází:
Škrhová Marie se synem Janem (Praha). Po jejich odchodu dům kupuje:
Čermák Jaroslav, *1928, a jeho dcera Jarmila se svým manželem:
Vrtalem Petrem, spolu mají nadanou dceru Jarmilu, Mgr., knihovnice, její magisterská práce „Zavádka na Moravském Hanácku“.

129

Číslo 129 je popisné číslo školy, a ta si zaslouží větší pozornosti i zamyšlení nad její historií, na kterou upozornil senior Jiří Gruber ve svém projevu při znovuotevření nové budovy speciální školy Narnie.
Než budeme pokračovat v popisu obsazení budovy učitelským sborem, předkládáme projev v plném znění.
Českobratrský evangelický senior Jiří GRUBERpřednesl při příležitosti otevření zrekonstruované budovy č. p. 129 pro speciální školu v Morkůvkách dne 5. 11. 2011:

Vážení hosté, přátelé a občané!

Morkůvky jsou malá obec. Historie jejího školství však stojí za pozornost, mimo jiné proto, že na rozdíl od podobně malých obcí dosud neskončila a dnes bude zahájena její nová kapitola.

Po tolerančním patentu se přihlásila většina morkůvských obyvatel k nové povolené reformované církvi. Bylo jich 157, celkem 35 rodin. Rok poté – v říjnu 1782 – přišel do nedalekých Klobouk evangelický farář Pavel Šlachta z východního Slovenska. Spolu s kazateli si mohli evangelické sbory povolat také učitele a zřídit vlastní obecné školy. V Kloboukách vznikla evangelická škola v roce 1790, do ní byly přiškoleny evangelické děti z okolí, mimo jiné i děti z Morkůvek. Netřeba dodávat, že do školy chodily každý den pěšky. Ovšem v zimě byla účast slabá pro neschůdnost cest. Proto obec i sbor usilovaly o zřízení samostatné evangelické školy v místě. To se jim v roce 1823 skutečně podařilo, ale škola zde fungovala pouze v čase nepohodlného počasí a špatné, doslova „bezedné“, cesty. Z Klobouk byl v takovou dobu vysílán do Morkůvek učitel Vincenc Štorch a učil místní evangelické děti většinou ve čtvrtek v domě rolníka Kyncla a později v obecní pastoušce. Takové škole se říkalo exkurendní, protože učitel do ní jen docházel.

První žádost o zřízení vlastní školy podali morkůvští evangelíci v roce 1829. Nejprve jim bylo povoleno, aby školský pomocník bydlel v zimě v Morkůvkách, aby děti nemusely chodit do Klobouk. Toto zimní vyučování bylo některým trnem v oku. Roku 1838 byla podána stížnost, že se zde evangelický učitel zdržuje ještě na jaře, a úřady jednostranně rozhodly, že evangelické děti mají napříště chodit do katolické školy do Brumovic. Na podzim roku 1841 byla škola dokonce úředně uzavřena. Proti tomu rodiče těchto dětí podali protest, který byl kladně vyřízen až po čtyřech letech, v roce 1845, od této doby se zde opět vyučovalo.

Teprve po roce 1848, tedy po 25 letech, povolil vrchnostenský úřad v Hodoníně zřídit trvalou jednotřídní školu pro evangelické děti s bytem pro učitele. V témže roce 1848 byla evangelická škola, tedy tato budova, také postavena. Od roku 1849 byly do Morkůvek přiškoleny také evangelické děti z Brumovic a naopak katolické děti chodily do Brumovic.

Morkůvská evangelická škola byla odloučeným pracovištěm školy kloboucké. Morkůvští však toužili po vlastní škole. První žádost o osamostatnění byla podána v prosinci 1852 a v dubnu příštího roku přijela komise, jenže hejtmanství se vyjádřilo až koncem roku. Žádost byla zamítnuta. Morkůvští se však nevzdali a sepsali postupně dvě nové žádosti. Problém byl v tom, že ministerstvo žádalo od evangelíků, aby současně zajistili plat pro učitele katolického. Zápas s úřady trval bezmála jedenáct let.

Věc však vyřešilo až vydání tolerančního patentu v roce 1861, tedy před 150 lety, který postavil obě církve do jedné roviny. Od této chvíle nemohl nikdo bránit morkůvským evangelíkům ve zřízení samostatné školy. Škola se oficiálně osamostatnila až roku 1863 a jejím prvním učitelem byl jmenován Šimon Španiel.

V té době si i katolíci postavili v Morkůvkách vlastní školu naproti škole evangelické. Brněnské biskupství ji před několika lety za symbolickou cenu prodalo středisku evangelické Diakonie. Dnes jsou v ní zřízeny terapeutické dílny pro klienty Arkénie a možná slouží i k jiným účelům.

Další, tentokrát zásadní změna přišla roku 1871,kdy byly konfesijní školy v Rakousku zrušeny. Od této doby sloužila evangelická škola dětem obojího vyznání podle potřeby jako škola veřejná.

Morkůvští radní se ke stavbě nové školy odhodlali až po dvaceti letech. Nová a podstatně větší škola byla postavena v blízkosti obou dosavadních škol na pozemku evangelické církve. Školu postavila obec nákladem pět a půl tisíce zlatých a mnohé práce se děly za přispění ochotných spoluobčanů.

Když byla budova v roce 1893 dostavěna, byla v pozemkové knize zapsána jako „Evangelická škola“, byť to byla škola obecní a chodily do ní morkůvské děti bez rozdílu vyznání. Proč dali zastupitelé svou obecní školu zapsat jako evangelickou? Nepochybně proto, že tato církev na ni dala pozemek, a patrně i proto, že většina zastupitelů i občanů byla evangelického vyznání. Ostatně i starou evangelickou školu používala obec nadále ke školní výuce. Byla zde jedna třída (dvojtřídka) a byt pro učitele.

Je třeba si uvědomit, že dříve lidé příliš nerozlišovali, zda jde o majetek obecní či církevní. Titíž lidé tvořili společenství církevní i obecní. V obou případech škola patřila těm, kteří ji stavěli pro své děti. Byl to podobně nepatrný rozdíl, jako je nyní, když nějaká budova patří státu, jiná kraji a jiná obci. Není to majetek soukromý, ale obecní. Slouží všem. Tak tomu bylo i s obecní školou v Morkůvkách, v níž se učilo až do roku 1973.

Od té doby jezdí morkůvské děti do školy do Klobouk nebo do Brumovic a školní budova přestala sloužit svému původnímu účelu. Bylo zde zdravotní středisko, klub důchodců, konaly se zde volby a v posledním období Síň slávy generála Peřiny, který sem do této školy v dětství chodil. Před 14 lety, roku 1997, se tam konalo slavnostní otevření Narnie – střediska evangelické Diakonie, která právě v Morkůvkách v budovách staré evangelické a katolické školy vybudovala útočiště pro děti s mentálním a tělesným postižením.

Mezitím došlo k významné změně školského zákona. Až dosud platilo, že na školní docházku měly nárok pouze děti zdravé a intelektuálně vyspělé. Ty ostatní dostaly nálepku nevzdělatelných. Od roku 1998 má však na školní docházku v rozsahu devíti let nárok každé dítě. Místo aby se dítě sklonilo před úrovní školy, musí se škola sklonit před dítětem. Místo, aby se člověk musel podřídit instituci, je úkolem instituce, aby se otevřela člověku.

Řada dětí by ovšem do běžné školy nemohla chodit, proto je třeba vybudovat síť speciálních škol, které hledají různé způsoby, jak dětem s různým handicapem umožnit přizpůsobenou formu vzdělávání. Jejím cílem není psaní, čtení a počítání, ale především sebeobsluha, výtvarné dílny, hudební výchova a zejména láska, trpělivost a úcta, kterou tito lidé potřebují stejně jako každý z nás.

Kde však takovou školu v Morkůvkách zřídit? Při dnešním poklesu porodnosti se ukázala možnost otevřít takovou školu v bývalé mateřské školce. Zde také pro klienty Narnie deset let působila. Už tenkrát došlo k unikátní spolupráci církve, státu a obce. Obec poskytla budovu, evangelická církev si ji pronajala, vytvořila dětem náhradní domov a stát jim zřídil školu.

Dnes začíná druhé dějství této spolupráce. Bývalá škola potřebovala opravy. Obec neměla na její opravu prostředky a oprávnění. Majitel neměl do budovy přístup. Došlo však k moudré dohodě: Mateřská škola se vrátila obci a obec předala obecní školu církvi.

Ta ji během prázdnin nákladem víc jak půl milionu opravila, aby opět sloužila našim dětem. Finančně přispěl Jihomoravský kraj, část peněz půjčil bezúročně evangelický sbor v Brně. Nebudou do ní chodit děti narozené v Morkůvkách, ale žáci z celého okresu Břeclav, které sem rodiče budou vozit, aby se navzdory svému postižení mohly vzdělávat a prožít pokud možno plnohodnotný život.

Věřím, že i o těchto dětech, které nebydlí v Morkůvkách, můžeme a chceme říct, že jsou naše. Neboť morální vyspělost společnosti se měří právě podle toho, jak se chová ke svým nejslabším. Znovu se tak po několika letech naplní heslo, které stavitelé této školy kdysi napsali na její stěnu, ale v posledních letech bylo zakryto a zamalováno: „BOHU, VLASTI A NÁRODU“.

Církev dnes otevírá tuto školu těm nejmenším a nejslabším mezi námi. Stát zde zajistí výuku a vzdělávání a obec může být pyšná, že taková škola stojí právě v jejím středu.

Totušek Karel, vzácný člověk, řídící učitel, a Františka Žáčková z Klobouk. Spolu měli: Hermímu (Nováková, Boleradice), Kristýnu, Karla, *1879, (Vyškov, knihtiskař, Praha), Emila (bankovní úředník, Břeclav), Viléma, *1883, (pivovarský úředník, Vyškov), Bertýnu (Kucká, Hodonín), Josefa, Jindřicha, *1888, (Slovensko), a Růženu. Po jejich odchodu přichází:
Harcuba Josef, *1873, řídící učitel, který do Morkůvek přišel z Valteřic u Jilemnice, a s Marií Dobešovou, *1879, z Násedlovic měli tyto děti: Marii, *1899, (Starnovská, Brno), Ladislava, *1903, (ten měl největší zásluhu na postavení sokolovny a později byl i několik let tajemníkem obce, kde za jeho funkce se na hřbitově vyrovnaly řady pohřbených), dále měli Emmu, *1906, (Hrdličková, Násedlovice, pohřbená je na místním hřbitově, 1933), Adélu (Mikulášková, Brno) a Věru, *1917, (Brno). Harcubu střídá nový ředitel z Boleradic:
Funk Alois, *1898, a s Růženou, rozenou Kratochvílovou, *1903, mají Jitku, *1929, a Lubomíra, *1932, (lesní správa, Jeseníky). Po jejich odchodu:
Papež Oldřich s Marií spolu měli Petra a Oldřicha, učí místní dítka základům, pak po nich:
Ohnoutka Josef a Marie, děti Pavel a Aleš (oba Břeclav).
Koutník Ladislav a Eva, děti Ladislav a Kateřina (Praha).
Pro nedostatek dětí byla škola v roce 1973 zrušena.

130

Rozbořil Josef a Kateřina Krhánková. Spolu na domečku mají 6 dětí: Josefa (Brumovice), Kateřinu (Kinclová, č. 81), Marii, Václava, *1861, (č. 140), Františku, *1866, a Rozalii. Za Františkou na dům přichází:
Navrátil Josef, *1866, prvorozený, s Františkou, *1866, mají spolu: Antonína, *1895, (padl v roce 1915 na ruském bojišti), a Josefa, *1899, (rovněž zahynul na Rusi v roce 1917). Dva bratři a oba zahynuli na ruském bojišti. Dům Navrátilovi prodávají:
Žďárskému Josefu, *1897, s Annou Rozbořilovou tu mají jednoho syna Josefa, *1924. Tento dům záhy opouštějí a kupují Ve Žlebu rozestavěný nový.
Gregor Josef, *1908, číšník z Bohuslavic, a Marie. Domek v nabídce kupují, spolu již mají Josefa, *1926, a Jana, *1928. Domek po čase z pracovních důvodů opouštějí a odchází do Brna. Dodnes je známá po něm Gregorova hospoda na Zelném trhu v Brně vedle hudebnin Lídl. V roce 1949 Josef Gregor, *1908, nevydržel politický tlak a v Brně dobrovolně odchází ze života. Tento domek koupil nový majitel:
Klement Jakub, *1909, (rád chodil s puškou pod kabátem do lesa, choval také holuby), a Františka Vlčková, *1913, měli spolu jen jednu dceru Růženu, *1936. Domek osiřel a po čase jej od Růženy koupil:
Roubíček Zdeněk s Ilonou a dcerou Kateřinou, kteří dům užívají jako chalupu. Trvale je zvěčněna malířem Dobešem.

131

Lexa Josef a Josefa Zikmundová spolu měli Ignáce (v dospělosti odešel do USA) a Annu (Solničková, Kašnice). Uvolněný dům v nabídce koupil:
Havlín Jiří, *1883, výborný tesař a houslista (trošku se zajíkal), s Františkou Jurásovou, *1883, měli jednu dceru Marii, *1910. Všichni brzy odchází na č. 215.
Korčák Petr, *1902, z Mutěnic kupuje domek a s Františkou Žemličkovou, *1907, spolu mají Vítězslava, *1929, a Františka, *1932, i tito z domečku odchází na č. 50. Domek kupuje nový příchozí:
Kadrnka Eduard, *1897, z Brumovic, a s Boženou Sýkorovou mají: Jindřicha, *1927, (pozdější předseda MNV Březí u Mikulova), Drahomíru, *1930, a stěhují se jinam. Na dům přichází další obyvatel:
Petáš Jaroslav, *1920, a Ludmila, rozená Urbánková. Spolu mají Svatoslava, *1948, (bydlel u tety Majtnerové, Brno), a Jarmilu, *1949, (Kašnice). Domek se boří (stával vzadu U Jezírka) a jeho popisné číslo bylo přiděleno:
Kinclu Jiřímu (č. 4) a Jitce Holomkové z Bohumilic. Spolu mají: Jitku (Vrbiková), Ivetu (Mikulicová, Miklíková, Brumovice) a Kateřinu (Kobylí).

132

Hryzelka Maxmilián a Františka Klementová. Toto manželství je bezdětné a rozpadá se. Maxmilián se z toho důvodu žení znovu a bere si Kateřinu Krhánkovou, *1861. Spolu mají: Františka, *1888, Jana, *1893, Ludvíka (nešťastně se zabil při mlácení obilí ve Dvorku, Augustinov) a Maxmiliána. Prvorozený:
Hryzelka František byl pomenší malozemědělec, ale krávy měl z celé dědiny bezkonkurenčně nejlepší, na domek si přivádí Růženu Peřinovou, *1892, a spolu měli jedinou dceru Růženu, *1920. Všichni odešli a opuštěný domek byl zbořen. Nyní je zde utvořeno posezení „U lisu“.

133

Loziáš Martin a Rozina Krhánková, v manželství měli 4 děti: Josefa, *1863, Josefku, *1866, Barboru a Martina. Za Josefkou, *1866, přichází:
Maršálek Josef, *1867, z Násedlovic, a s Josefkou Loziášovou mají: Josefa, *1891, a Františka, *1893, (Nosislav – 1921, Hustopeče).
Maršálek Josef, *1891, si na dům přivádí Josefku Klementovou, *1897, a spolu mají: Josefa, *1920, (od svých 15 let byl ve světě, také se zúčastnil v dubnu 1945 stavby mostů v Ivani a pak v Popicích), Jarmilu, *1926, (Třebíč), a Ludvíka, *1930, (č. 86). Opuštěný domek kupuje a částečně opravuje:
Novotný Zdeněk z Brna, který spolu se svou ženou jej užívají jako chalupu dosud.

134

Kraus Josef a Kateřina Španielová, spolu mají Josefa, *1868, a Josefu, *1870, (Loziášová). Dům se prodává a přichází nový majitel:
Šebesta Josef, *1867, a Anna Ravasová zde mají: Františka, *1893, a Josefa, *1899. Domek však brzy prodávají a stěhují se na č. 181. Novým majitelem se stává:
Kavka Metoděj, *1882, a Františka Peřinová. Ti zde spolu mají Františka, *1910, Andělu, *1915, (Líznarová, Brumovice), a Adolfa, *1920. I oni po čase odchází a o prázdný domek se hlásí:
Fanta František, *1889, (Brumovice), a Marie Valná. Spolu mají Jenovefu, *1919, (Gálová), a stěhují se na svůj nově postavený domek (č. 85). Tento kupuje:
Súchop Jan, *1877, a Josefka Vítková, *1880, hodná a vzácná nesmrtelná žena, spolu měli jediného syna Josefa, *1911, (holič, nejen v plesovou sezonu onduloval vlasy všem ženám na celém Vrchním konci). Súchopovi byli posledními obyvateli, domek byl zbourán, stával pod č. 47.

135

Neuman Antonín a Bulová mají spolu: Josefa (Nenkovice), Barboru (Príkazká, Holíč), Kateřinu, *1865, a Františka, *1869, (č. 119). Za Kateřinou přišel:
Hanák Antonín, *1859, z Brumovic, a s Kateřinou zakládají na domečku novou rodinu, mají Františka, (četnický strážmistr, Blansko), Josefku, *1891, Marii (Podivín) a Josefa, *1896. Za Josefkou na domek přichází:
Peňáz Antonín, *1888, z obce Dlouhé u N. Města, a bere si Josefku, *1891, která však už měla nemanželského syna Jana (Hanáka), *1910. Spolu měli Josefa, *1922. Tento Josef odchází do Brumovic a s Miladou Hrabcovou, *1926, zakládá rodinu. Na domečku zůstává:
Hanák Jan, *1910, s Annou Vonsbauerovou mají Bohumilu. Po jejich odchodu domek chátral, až došlo k demolici. Domeček stával Na kopci.

136

Petráš Václav a Josefa Adamová z Klobouk měli spolu 6 dětí: Annu, (Nikolčice), Josefku (Šebestová, Klobouky), Václava (Klobouky), Františka, *1876, Jana (Židenice) a Ignáce, (Židenice). Domeček byl na prodej a celá rodina odchází. Novým majitelem se stal:
Zikmund Josef, *1868, a Františka Páleníková, *1870. Spolu mají Františku, *1894, (Losová, Kobylí), Josefa, *1897, (Hovorany), Barboru, *1905, (Peřinová, č. 204), a Růženu, *1910. Za touto Růženou na domek přišel:
Bula Jakub, *1912, kde hospodařili a spolu měli Jakuba a Jaroslava. Po jejich odchodu domek kupuje:
Kuštampol Petr, teď zde chová čistokrevné psy.

137

Havlín Antonín a Kateřina Bdinková tady mají spolu: Terezii, *1867, Jakuba, *1870, (Klobouky), a Tomáše. Za nejstarší Terezií, *1867, přichází:
Boháček Josef, *1860, a s Terezií, *1867, mají děti: Františku, *1900, (Valentová, č. 54), Josefku, *1901, (Stehlíková, Boleradice, Kurdějov), Marii, *1904, a Josefa, *1905, (Nikolčice). Na domek za Marií, *1904, přišel přespolní:
Mokrý Petr, hasič, zdravotník, z Krumvíře, a zde spolu na domečku mají jednu dceru Drahušku, *1932, a stěhují se na č. 151. Dům v nabídce kupuje:
Páleník Josef, *1893, válečný invalida, a s Marií Malou z Karlína mají: Věru, *1922, (Kavková), a Josefa, *1924, (SNB Břeclav). Demolice domku byla v roce 1949. Stál na Vrchním konci naproti č. 117. Toto popisné číslo bylo úředně přiděleno Boleslavu Machačovi, *1914, z Němčiček a s Růženou Hájkovou, *1921, si postavili na jiném místě nový dům, směrem ke Kloboukám, spolu měli Věru, *1944, (Šedivá, Hrušovany), Miloslava, *1945, (Tlumačov), a Naděždu, *1955. Za Naděždou již na nový dům přichází bývalý důstojník SNB z Klobouk:
Jeřela Zdeněk a spolu s Naděždou bezdětní, osvojili si děvčátko Alexandru a jsou na domě dosud.

138

Kramář František a Marie Hájková, *1854, mají spolu jedinou dceru Františku, *1893. Tato Františka Kramářová se zalíbila:
Krhánkovi Josefu, *1880, a spolu měli syna Josefa, *1911, a Františku. Uvolněný domek koupil nový majitel:
Šedivý František, *1891, s Rozalií Trumpešovou, *1886, milá a hodná žena, rovněž nesmrtelná, zakládají rodinu a mají děti: Jana, *1909, (Nosislav), Františka, *1913, (zedník, č. 109), Rozálii, *1915, (Lutonská, č. 41), Josefa, *1919, (Hrušovany), Růženu, *1924, (Stehlíková, Hustopeče), a Rudolfa, *1921, (řidič ČSAD, Židlochovice). Domek využívá Josef, *1919, a jeho žena Věra jako chalupu.

139

Petráš Karel a Vrbasová měli syna Karla a tento jejich jediný syn:
Petráš Karel si na domek přivedl Barborou Lajgotovou, *1880, která se později provdala na č. 63, ale tady spolu měli: Marii, *1884, (Vlčková), a Františku, *1886, (Vlasáková). Této prvorozené se zalíbil hezký chlapec a hned se přiženil:
Vlček Jan, spolu s Marií, *1884, tady měli: Marii, *1911, Josefa, *1912, (č. 12), Ludvíka, *1913, (starosta obce, moudrý, klidný člověk a dlouholetý pracovník Zemědělské školy Klobouky), a Vlastimila, *1915. Ten byl sokol a nezapomenutelný ochotnický herec, hrával kdysi i ve dvou premiérách ročně. Obyčejně představoval faráře. Na domek za Marií přišel přespolní:
Michna Antonín z Vrbice a s Marií Vlčkovou bezdětní dožívají.
Důbrava Zdeněk a Fanta Jiří z Brna jej nyní užívají jako chalupu.

140

Rozbořil Václav, *1861, a Františka Rozbořilová, *1863, na domečku mají: Františku, *1886, (Krupičková), Rozalii, *1890, a Marii, *1893, (Petrášová). Na domek se přiženil chlapec a bere si hezkou Rozalii:
Novotný František, *1889, a Rozalie, *1890, zakládají rodinu, spolu mají Františka, *1910, (učitel ve Velkých Hostěrádkách a jinde, věrný Morkovčan, sokol, evangelický kazatel na Karlovarsku, vzdělaný a životem krutě zkoušený, další nesmrtelný. Umírá v Břeclavi v Domě s pečovatelskou službou), a Blaženu, *1919, (ochotnická herečka a zpěvačka, také nechyběla v žádném nacvičovaném divadelním kuse). Blažena zůstává na domečku, za ní přichází:
Petráš Josef, *1911, spolu s Blaženou dům generálně opravují. Jsou však bezdětní. Opravený dům kupuje z jiného rodu rovněž:
Petráš Josef, obchodník s čerstvým kuřecím masem. Dosud.

141

Špidla Josef a Josefa, domek jako bezdětní prodávají a odchází do Vídně. Domek kupuje nový zájemce a hned se stěhuje:
Hradečný Augustin, *1868, z Boleradic, a Kateřina Babáčková, *1868, a spolu mají Františku, *1895, (Dobešová, č. 90), Augustina, *1896, (pokrývač, č. 140), a Františka, *1901, (řezník, Horní Bojanovice, Morkůvky).
František Hradečný (řezník a uzenář, na jeho udírnu havarovalo německé letadlo Fw 109 B v dubnu 1945). Nakonec zůstává na domku s Ludmilou Holackou a spolu mají Františka, *1925, (vyučený řezník), a Jana Augustu, *1927, (Horní Bojanovice).
Peřina Pavel z Kašnice, řidič autobusů, a Věra Ďurišová z Klobouk postavili na tom místě dům nový. Jejich děti: Tomáš a Milan. Dosud.

142

Vítek Josef, *1837, a Barbora Lexová, *1843, a jejich 9 dětí: Josef, *1865, Terezie, *1867, (Hájková, č. 47), František, *1872, (Hodonín), Václav, *1873, Barbora, *1877, Františka, *1879, Anna, *1882, Marie (Kocourková, manžel kameník, Hodonín) a Josefa, *1880. Tuto poslední si bere nový chlapec a přichází na domeček za ní:
Souchop Jan, *1877, a spolu tu mají Františku, *1906, a Josefa, *1911, (č. 134). Prvorozená Františka se zalíbila hezkému chlapci z Mutěnic:
Medkovi Vavřinovi a od roku 1924 se jim pak v harmonickém manželství narodily dvě dcery: Libuše, *1928, (Putnová, Diváky), a Zdeňka, *1931, (Pokorná, č. 19).
Pokorný Zdeněk, syn Zdeňky, nyní domek využívá jako chalupu. Jeho majitelkou je však jeho dcera Ivana.

143

Dýštěnský Emanuel s Annou Hájkovou, rozenou Babáčkovou, měli dceru, která se provdala (Pilátová, Bohumilice) a odstěhovali se.
Peřina Václav, *1895, a Barbora Hájková, *1895, spolu domek koupili a zde měli jednu dceru Blaženu, *1924, a stěhují se. Na dům přichází nový majitel:
Adamec David, *1866, a s Annou Nejtkovou, *1884, z Klobouk, mají jednoho syna Josefa, *1920, který v roce 1946 odchází do Strachotína, později jako člen SNB do Mikulova. Tento domek byl zbourán. Jeho popisné číslo bylo přiděleno:
Hnízdilovi Stanislavu, pro novostavbu Za humny. Za čas opuštěný Hnízdilův dům koupil:
Čermák Jaroslav, *1928, který jej užívá jako chalupu dosud.

144

Domek s tímto číslem v minulosti sloužil dětem jako Katolická škola. Byl to vlastně soukromý dům. Pozdějšími obyvateli byli:
Španiel František a Terezie Soukupová, která už měla dceru Ludmilu. Spolu měli Jana, *1870, a Annu, *1882, (Musilová, č. 144). Terezie Soukupová-Španielová umírá a František získává nemanželskou dceru Ludmilu, *1908. Na dům přichází:
Musil Josef, *1882, z Osové Bítýšky, již se dvěma syny Josefem, *1903, (stolařský pomocník, Bratislava), a Adolfem, *1907, (student, Zdounky u Kroměříže), bere si Annu Španielovou, *1882, která už měla dceru za svobodna Ludmilu, *1908, a za touto přichází „princ“:
Cetl Vavřín, *1903, z Brumovic, na jedno oko trošku vadný, spolu mají jednu dceru Jarmilu, *1932. Tuto Jarmilu si vyhlídl:
Straka Vavřín z Horních Bojanovic, dobrý kluk a vesnický řezník, přiženil se na domek. Spolu měli Jaroslava (Březí) a Zdenka (Velké Pavlovice). Domek po jejich odchodu koupil:
Vlasák Michal s Renatou, rozenou Fantovou, mají Michala. Na domku dosud.

145

Kincl Josef a Marie, spolu měli Václava (č. 81), Josefa (č. 87), Marii, *1859, (Ryšavá, č. 145), a Františku, *1865, (Pilátová, č. 91). Jak vidno, za Marií přišel:
Ryšavý Josef, *1859, s Marií, *1859, založili rodinu, měli Josefa, *1885, (USA), Annu, *1891, Františka, *1893, (USA), a Františku, *1895, (USA). Za druhorozenou Annou, *1891, přišel z Klobouk:
Bezděk Jindřich, *1891, a spolu tu měli Jindřicha, *1921, Stanislava, *1924, (č. 200). Stěhují se jinam a na tento dům přichází nový majitel:
Bavlnka Josef, *1892, pomenší postavy, z Borkovan, s Marií Jarmierovou, rozenou Petrášovou, *1896, zakládají rodinu a mají Marii, *1924, (Brumovice), a Ludvíka, *1933, (vojenský i civilní parašutista). Všichni odchází, domek zchátral. Na místě samém nově příchozí:
Partyka Jan z Kurdějova s Martou Ravasovou postavili dům nový.
Kaňa František a dcery Partykovy Dana s Kateřinou a Veronikou jsou na domě dosud.

146

Hortvík František a Kateřina Hryzelková již s vlastním synem Josefem měla pak s Hortvíkem 3 děti: Františku, Františka, *1884, a Kateřinu (Ravasová, č. 62).
Hortvík František si na dům přivádí Františku Šedivou, již byla provdána za Páleníka (č. 7), bezdětní brzy odchází a dům kupuje:
Liščák František, *1900, dráteník, a Magdalena Stančeková, *1899, a zde mají Marii, *1923, (č. 52). Dům v nabídce kupuje:
Polášková Pavlína, *1901, z Bořetic, svobodná, má syna Františka, *1926, (č. 99). Po ní je také na domku:
Vítek Alois, *1904, z Vranové, a s Růženou mají Marii (Máňu), *1931.
Domek je zbořen a popisné číslo přiděleno:
Láčňákovi Josefu, který postavil nový dům směrem na Kobylí, s Ludmilou Kavkovou (se svatbou nadvakrát) spolu měli Ludmilu (Znojmo), Josefa (Hustopeče) a Alenu (Němčičky). Ludmila je na domku dosud.

147

Sirný Josef a Barbora z Bílovic měli děti: Stějžán, *1865, Barbora (Jurásová, č. 124), ve druhém bezdětném manželství s Barborou Pokornou, *1853, odchází jinam a dům kupuje:
Konečný Antonín, *1895, z Prušánek, obecní cestář – „podlá vody“, s Josefou Pazandákovou zakládají rodinu, mají dceru Marii, *1925. Za Marií přichází:
Sedlák František, pozdější vyšší poštovní úředník (Brno), s Marií mají syna Zdenka (Kurdějov) a z domečku odchází. Novým obyvatelem jen nakrátko se stává:
Kališ Jaroslav, Ing., (starosta obce), s Dagmar Lutonskou. Po nich:
Špilka Jiří a po něm:
Hlinka Bedřich. Dosud.

148

Zikmund Václav a Dorota Nedvědová a jejich 5 dětí: Kateřina (Vídeň), Anna (Brno), Františka (Vídeň), Josef, *1868, (č. 136), a Marie. Na dům se přiženil a poslední rozenou dceru Marii si vzal:
Lexa Ignác, Marie však mezitím už má dceru Marii, *1897, (č. 148).
Souchop Václav, *1880, (č. 118), a po něm byl jen krátce v nájmu:
Dýštěnský s manželkou Růženou Ravasovou, měli Růženu, *1909, (byla dána do sirotčince do Nosislavi), a Lýdii, *1911, (Hradec Králové). Dýštěnský padl na Rusi v roce 1915, Růžena se pak provdala za Šenka, (č. 7).
Medek Jiří (bratr Vavřina) z Mutěnic, *1900, si bere Marii, *1897, (Zikmundová-Páleníková) a spolu mají jednoho syna Josefa (dřevařský průmysl, Šumperk). Nyní dům „Na kopci“ slouží jako chalupa, majitelem je:
Prokeš Michal dosud.

149

Dům na Pláckách sloužil jako Katolická škola a byl postaven v roce 1868. Nyní je tu ubytovna speciální školy Narnie.

150

Jurás Ignác, *1854, kovář, a Anna Kordiovská, *1858, z Klobouk, spolu měli 5 dětí: Annu (Langrová, manžel železniční zřízenec, Břeclav), Marii (Vítková, Břeclav), Františku, *1883, (Havlínová, č. 213), Františka, *1885, (kovář na velkostatku v Kobylí, č. 105), a Ignáce, *1897, (odborník a zručný kovář v obci, č. 205). Za protektorátu zde bydlel:
Bula Josef, vojenský důstojník, s manželkou Marií. Nyní jej užívá jeho bratr:
Bula Ludvík s Boženou Rajtrovou z Boleradic, spolu mají: Boženu (Lobpreisova, Klobouky), Josefa (domov důchodců), Ludvíka (zedník, Klobouky), Jaroslava a Pavla. Opravený domek užívají dosud. Malá náves.

151

Toto číslo vzniklo nejprve ze stodoly, jež patřila k č. 19. Prvním obyvatelem byl:
Havlín Tomáš, *1853, a Anna Létalová z Kobylí, spolu zde měli 6 dětí: Josefa, Františka (kolář, Kobylí), Annu (Vídeň), Marii (Škrlová, Břeclav), Fabiana (Hodonín) a Bernardýnu. Avšak druhé manželství s Magdalenou Smolíkovou bylo již bez dětí.
Mokrý Petr, *1905, z Krumvíře, s Marií Boháčkovou, *1904, zde mají Drahomíru, *1933. Za jejich dcerou přichází z Klobouk:
Kordiovský Jiří, *1927, a spolu mají Hanu, *1953, a Drahomíru, *1954, (Brumovice). Stěhují se do Klobouk. Nyní domeček slouží jako chalupa pro:
Herzána Stanislava (Boskovice, Tišnov). Dosud.

152

Šťastný Herman, židovského původu, s Terezií Finkovou na tomto čísle měli tyto děti: Jindřicha, *1872, Juliuse, *1873, (Katovice, Polsko), Leopolda, *1876, (Velké Hostěrádky), a Adolfa, *1886, (Vídeň).
Šťastný Jindřich zůstává na domku s Babetou, rozenou Finkovou, z Přítluk, spolu mají: Leo, *1901, (vojenský důstojník, pak koncentrační tábor Terezín, Čechy, Ladná), a Terezii (Rézinku), *1905, která byla provdána také za žida Vodáka do Brumovic, ale spolu nežili. Všichni byli internováni v koncentračním táboře v Terezíně, vrátil se jen Leoš, který dům opustil.
Petráš Josef a Blažena Novotná svůj dům bourají, rozšiřují o vedlejší domek Šťastných a na místě samém staví nový. Po jejich odchodu dům kupuje:
Petráš Josef, *1957, který zde bydlí se Simonou dosud.

153

Matula Karel a Kateřina Poláková z Kašnice založili na domku rodinu: Kateřinu, *1865, Jakuba, *1867, (č. 173), Eleonoru, Josefa (Krumvíř), Františku (Otáhalová, Vídeň), Karla (Jablonica, Slovensko) a Františka (elektrotechnik, Frenštát). Za Kateřinou, *1865, přichází přespolní:
Fiala Tomáš, *1864, z Dambořic, a Kateřina mu brzy jako bezdětná umírá. Tomáš se znovu žení s Františkou Peřinovou, rozenou Bulovou. I toto manželství je však bezdětné. Po jejich odchodu dům zchátral a byl demolován. Dědina.

154

Petráš František, jeho žena nám není známa, ale měli: Františka (jako kluk spadl z topolu u č. 63 a zemřel), Marii, *1857, (Petrášová), a Veroniku. Tuto poslední si již s dcerou Annou (Mistřín) vybral a za ní přišel:
Matějiček Jakub, *1866, a spolu měli syna Jakuba. Domek prodali a odstěhovali se do Hodonína. Domeček pak koupil:
Svoboda František, *1876, a Františka Ravasová, spolu měli: Františka, *1903, (čeledín, Otnice), Josefa a Jana, *1906, (pekař, Moravský Písek). Ravasová umírá, František si bere Libuši Hájkovou a s touto má Josefa, *1914, (učitel), a Jindřicha, *1917, (JUDr.). Svoboda František, *1876, v roce 1917 zahynul na italské frontě.
Hrabec Karel, *1885, z Kroměříže, s Annou Dýštěnskou, *1883, jsou novými majiteli a spolu mají Josefa, *1911, (Zlín), Annu, *1913, (Brno), a Marii (Rajhrad).
Dýštěnská umírá a Karel Hrabec si bere Libuši Svobodovou (Hájkovou). S ní má pak Františka, *1921, (sedlář), a Jaroslava, *1923.
Pro rodinné neshody Karel vzal Libuši v roce 1933 život. Na domek potom přišli:
Novotný František, *1908, a Ludvík, *1910. Oba záhy odešli a dům koupil:
Adamec Karel (pánský krejčí) s manželkou. Rodina byla bezdětná. Po jejich odchodu byla provedena demolice. Na tomto místě na Vrchním konci stojí nyní elektrický transformátor. Popisné číslo bylo přiděleno a nový dům postavil:
Veselý Ludvík z Brumovic s Miluškou Laštovkovou, spolu mají Ludvíka a Milana. Suchý řádek.

155

Havlín Josef a Kateřina Hraničková spolu měli Josefa (č. 171), Ignáce, *1879, Annu (Vídeň) a Jiřího, *1883, (č. 131). Na domečku zůstává:
Havlín Ignác, *1879, a přivádí si Marii Kučí, *1883, z Brumovic. Spolu mají Marii, *1908, a Františka, *1916, a přesídlili na č. 78. Domek hned koupil:
Hryzelka Jan, *1893, a Eleonora Hegerová z Němčiček, která už měla syna Rudolfa, *1912, za svobodna. S Hryzelkou měli Marii, *1913, a přesídlili na dům č. 209. Domek koupil:
Pazandák František, *1900, s Barborou Sirnou, *1907, zde spolu měli: Marii, *1926, a Jarmilu, *1931. Uvolněný domeček kupuje:
Vižďa Josef, *1924, a Drahomíra, ta umírá a Josef zůstává sám. Dosud.

156

Krhánek Josef, *1868, a Terezie Dobešová, *1871, která už měla dceru Annu (Pilátová, Klobouky), a spolu měli: Františka, *1896, a Josefa, *1906, (profesor, Brno). Na domku zůstává:
Krhánek František s Marií Malinkovou, na tomto domečku se jim narodil František, *1924, a Jaroslav, *1928. Oba si staví nový dům na Stávání č. 208. Tento domeček kupuje v dubnu roku 1953 ještě za staré peníze, které se měnily 1:50, tj. za padesát starých dostal 1 korunu novou.
Kratochvíl Ludvík, *1898, později domek přenechává svému vnukovi:
Oudovi Ivanovi. Majitelem je jeho dcera Lenka.

157

Jedlička František, *1833, z Dřevěš u Chrudimi, a Františka Svobodová, *1835, spolu měli jedináčka Jana, *1857.
Jedlička Jan, *1857, jedináček, si přivádí na domeček Kateřinu Gálovou, *1860, a spolu měli 6 dětí: Barboru, *1883, Františka, *1885, Marii (Bulová, č. 179), Františku, *1890, (Pokorná, č. 11), Josefa, *1891, (Bořetice), a Růženu.
Lačnák Petr, *1895, z Karlína, si vybral tu poslední a tady spolu měli Věrušku, *1922, a Josefa, *1926, (veterinární asistent, myslivecký hospodář, dobrý člověk). Domek kupuje nový majitel:
Kadlec Antonín s Jitkou, mají Jitku, Antonína, Jiřího a Ottu.

158

Hájek Josef, *1857, a Terezie Krhánková, *1858, měli spolu: Františku, Annu, *1892, (č. 201), Barboru, *1895, (Peřinová, č. 51), a Růženu, *1903. Tuto poslední Růženu, *1903, si vybral a přiženil se z Nikolčic:
Klobása Václav. Spolu měli Václava, *1929, (učitel), a Růženu, *1932, (šila horní díl dámského spodního prádla a také byla předsedkyní MNV). Nyní na opraveném žije její vnuk:
Knoll Petr s Jarmilou Petrášovou a mají Petra a Natálii.

159

Bureš Josef, *1882, (padl na italské frontě v roce 1915), a Josefka Šedivá, *1883, spolu měli Josefa, *1909, (Boleradice), a Františku, *1912, (Brno).
Josefka zůstává na domku jako vdova a za ní přichází:
Lutonský Jan, *1882, z Vizovic a spolu ještě měli: Marii, *1911, Jana, *1913, a Rudolfa, *1917, (zemřel na TBC).
Oujezký Antonín domek obýval s manželkou Františkou Burešovou a po jejich odchodu domek koupila:
Havlíčková Marie. Na kopci, dosud.

160

Vlasák František je majitelem, ale domek pronajal:
Jurásovi Ignáci, *1894, kde se jim s Alžbětou Jordánkovou, *1901, narodil syn Josef, *1924, (umělecký kovář, učitel, Praha). Po nich přišel:
Malý Josef z Čejkovic a Hedvika Figránová z Vrbice, jsou novými nájemníky. Zde se jim narodil Oldřich, *1923, Vratislav, *1928, a Zdeněk.
Straka Jakub s Františkou Šenkovou a po nich:
Brnovjak Jiří je novým majitelem. Krátký čas byl hostinským.
Kvapil Petr je na domečku dosud. Na kopci.

161

Obecná škola – ALMA MATER –, pro malý počet žáků byla v roce 1973 škola jako taková zrušena. Později jedna ze tříd sloužila jako poradna pro děti, také jako jakási klubovna a na chvíli i Síň slávy generála Františka Peřiny. Viz č. 129.

162

Lexa Jan, *1866, a Marie Krupicová, *1871, ze Žatčan, zde spolu měli Jindřišku, *1896, (Buláková), Františka, *1897, Františku, *1904, (č. 184), a Marii, *1907, (Hovorany). Všichni odešli.
Domek byl zdemolován a číslo přiděleno „bytovce“: Adámková Marcela, Žáček Josef (RNDr.), Pilátová Miloslava, Dostál Pavel a Dostálová Dana, Smékalová.

163

Straka Ferdinand, *1893, z Dlouhé u Nového Města na Moravě, a Anastázie Adamcová, *1894, spolu měli děti: Josefa, *1914, (vojín základní služby, dragoun v Kladrubech), Marii, *1916, (Klobouky), Růženu, *1921, (Burešová, Starovice), a Annu, *1926, (Hovorany). Všichni odchází na č. 73. Tento dům kupuje a staví nový Za humny:
- Petráš Jaroslav, *1906, a s Marií Bulovou, *1905, mají Vladimíra, *1936.
- Petráš Vladimír, *1936, a Jana mají Janu a Vladimíra. Janin syn:
- Franzki Tomáš je majitelem dosud. Za humny.

164

Toto číslo vzniklo z lisovny Jana Buly.
- Krupička Pavel, *1878, a Františka Rozbořilová, *1886, nový domek postavili a měli spolu: Pavla, *1905, Josefa, *1910, Libuši, *1914, (Bohatcová, Klobouky), a Vladimíra, *1924, (letecký vyšetřovatel).
- Bohatec Ladislav (chemik, chytrý chlapec), syn Libuše, na domku dosud.

165

Toto číslo vzniklo rozdělením č. 59 a č. 13 Josefa Skřivánka.
- Pilát Jakub a Marie Kaderková si zde postavili nový domeček a zde se jim narodili: Marie a Jakub. Všichni z domku odcházejí:
- Luskač František, *1867, a Klára Bulová, *1871, domek kupují v roce 1905, žel jako bezdětní odchází. Na dům se stěhuje reemigrant:
- Kavka Adolf a Páleníková Věra, vrátili se z Březí. Mají zde Věru a Milušku, staví si nový dům. Směr Klobouky. Po jejich odchodu byl domek zbourán.

166

Páleníková Kateřina z Bořetic, *1846, se synem Františkem, *1876. Toto číslo vzniklo z lisovny kováře F. Páleníka, č. 1.
- Zchátralý domek byl Jaroslavem Hrabcem později demolován. Terén upraven.
- Nyní zde stojí na vlastní náklady Josefa Babáčka v roce 2010 postavený a svým obsahem unikátní Památník padlým v dubnu 1945, při instalaci byl posvěcen dvěma kněžími (pravoslavným a katolickým a jedním farářem Církve českobratrské evangelické). Za pomníkem je vysázeno pět tújí. Jedna s hlavních dominant obce.

167

Kincl František, *1872, a Františka Šenková, *1874, a spolu měli Františka, *1898, Františku, *1900, (Přibylová, Kašnice), a Josefa, *1907, (č. 177). Na domě zůstává:
- Kincl František, *1898, a přivádí si Františku Bulovou, *1904, z Brumovic. Spolu mají Vladimíra, *1928, (úředník, dirigent, tajemník MNV, č. 193). Jeho syn:
- Kincl Jaromír s Helenou Halmovou dům opravili. A spolu mají: Petru, Dušana a Hanu. Na opraveném domě dosud. Plácka.

168

Bula František, *1907, šikovný zedník, a Marie Kavková, *1911, celý život nemocná s páteří, spolu tento domek po Krupičkách přestavěli v ulici Za humny. Jako bezdětní odchází. Domek koupila:
- Václavíková Marie, Ing., která je na domku dosud. Za humny.

169

Vlček František a Kateřina Holomková, rozená Lexová, měli spolu: Annu, *1879, Jana, Václava, *1889, a Josefa, *1893. Za prvorozenou Annou, *1879, přišel:
- Hájek Viktorin, spolu zde měli Marii, *1900, a Emila, *1903.
- Straka Jakub, *1896, spolehlivý, nenáročný člověčí člověk, s nejstarší Marií, *1900, zde spolu mají Jakuba, *1919, (č. 96), a Růženu, *1924, (Holacká). A všichni se stěhují a odchází. Na rodném domku zůstal nejmladší Emil:
- Hájek Emil, *1903, s Růženou Spáčilovou mají Jarmilu, *1923, Boženu, *1926, a Libuši, *1928. Chvíli s nimi zde bydlí také:
- Holacký František s Růženou Strakovou a i tito se všichni stěhují. Přichází:
- Bubeníček z Klobouk, který domek koupil a záhy prodává:
- Kakáč Petr s Markétou Zemanovou přichází, generálně jej opravují. Mají syna Petra. „Na kopci“. Dosud.

170

Žemlička Jan, *1875, z Rambousy u Vysokého Mýta, staví nový dům v roce 1899 s Ludmilou Teturovou, *1878. Měli spolu 7 dětí: Marii, *1900, (Sokolnice), Hedviku (Šlahařová, Klobouky), Ludmilu, *1904, (Klobouky), Františku, *1907, (Korčáková), Emilii, *1911, Annu, *1913, a Františka *1916. Ludmila měla za svobodna Růženu, *1936. Hedvika se Šlahařem syna Vladimíra, *1923, (studnař), který žil celou dobu zde s Blaženou, se kterou měli Blaženu, Jarmilu, Zdenka a Mirka.
- Jedounková Jarmila, prostřední dcera, přebývá na domku dosud.

171

Havlín Josef a Františka Kavková spolu měli: Františka, Josefa, *1919, Františku, Štefanii a Marii. Všichni se odstěhovali na statek do Velkých Pavlovic. Domek prodali hned prvému zájemci, a to byl:
- Kavka František, *1877, z Brumovic (za každým pátým slovem řekl „krajsvajs“), s Anežkou Mokrou z Krumvíře. Spolu měli: Martinu, *1900, (†1923), Františka, *1901, (Opatovice), Josefa, *1906, (Rajhradice), a Marii, *1911, (Bulová, č. 168).
- Bula František s Marií zde přebývali, než si Za humny postavili nový domek.
- Havrda z Brna zde chvíli dům užíval, od něj jej koupil:
- Krhánek Jaromír (Mgr., profesor) s Aničkou. Nyní domeček užívá:
- Fialová Silvie, Bc.

172

Lexa Pavel, *1874, a Josefka Dostálová z Krumvíře, ještě bez dětí oba cestují do USA. Na domek se stěhuje vdova z č. 103:
- Bulová Veronika, *1860, a její děti: Hermina, *1889, (Vlčková, č. 19), Františka (Fialová, č. 153), František, *1893, (padl ve válce v roce 1918), a Tomáš, *1898, (výborný zpěvák, basista).
- Bula Tomáš, *1898, si na domek přivádí Růženu Vlasákovou, *1899, a spolu mají jedinou dceru Květoslavu, *1923. Na dům za Květuškou přišel:
- Mičuda Pavel, *1912, ze Zákopčí, okres Čadca, a spolu mají Pavla, *1946, a Radislava, *1948.
- Mičuda Radek si na domeček přivádí Ernu a spolu mají: Petru a Radka. Dosud.

173

Matula Jakub, *1867, a Barbora Krhánková, *1870, si tento dům postavili a měli tyto děti: Tomáše, *1898, a Boženu, *1903. Za nejmladší přišel:
- Novotný Josef a s Boženou mají syna Josefa, *1923, (Ing., výzkumník přes kovy a pozdější velitel roty na 38. rovnoběžce v Koreji). Novotný umírá a Božena si bere Viktorina Babáčka, spolu už děti nemají. Po jejich odchodu domek kupuje:
- Pliešovský Pavel a Hedvika, kteří jsou na domku dosud.

174

Vymazalová Marie, *1869, s dcerou Marií, která se provdala do Kobylí (Varmužová), a pak i s maminkou se odstěhovali do Lužic u Hodonína.
- Miklík Jaroslav, *1903, muzikant, vysoký a klidný občan, tubista, basista, s Františkou Kohoutkovou, *1902, z Luhačovic domek koupili a přestavěli, zde spolu mají jedinou dceru Boženu, *1930. Tato však svobodná a mladinká umírá. Na volný domek se stěhuje nový majitel:
- Pleyer Josef, *1972, a s Margitou Šefčíkovou domek generálně opravili, zde spolu mají Martina a Tomáše. Dosud.

175

Popisné číslo obchodu a hospody, Jednota Mikulov, postavené v akci „Z“ s velikou podporou tehdejšího starosty Ing. Josefa Vojtěcha. Jednota spotřební družstvo Mikulov veřejně nabídlo dům ke koupi. Představitelé obce na tuto možnost nereagovalo a obec je jejich zásluhou bez hospody. Koupila jej firma:
- SUIGAL, s. r. o, která tuto stavbu nyní využívá.

176

Adamec Martin a Cecilie Kučí, *1860, tento domeček si postavili zde spolu, měli Karla, *1889, (krejčí, č. 42), a Josefa, *1898, (č. 176). Domek je na prodej:
- Čermáková Anděla, vdova, domeček kupuje a po jejím odchodu:
- Konečný z Brna je novým majitelem, celý jej zrekonstruoval. Dosud.

177

Lexa Jakub, *1854, a Františka Bednářová, *1856, spolu měli 5 dětí, 4 zemřely na TBC, zůstal jeden syn: Ludvík, *1898. I on už jako dospělý umírá na TBC. Jeho posledním přáním bylo zastavit pohřební průvod u hospody a zahrát: „Až mě na ten hřbitov ponesete, u hospody zastavte.“ Na dům se stěhuje nový majitel:
- Kincl František, *1872, a Františka Šenková, *1874, a ti zde mají spolu jednoho syna Josefa, *1907. Tento syn:
- Kincl Josef, *1907, si na dům přivádí Marii Přibylovou z Kašnice a spolu mají: Jarmilu, *1932, (Pleskačová, Hustopeče), a Milana, *1933, (zemědělský inženýr, Klobouky).
- Dominiková Gabriela, Luka Jan a Drahomíra obývají domek nyní. Plácka.

178

Petráš Václav, *1878, (padl v první světové válce v roce 1916), a Františka Hájková, *1885. Domeček postavili a spolu měli: Františku, *1906, Františka, *1908, Josefa, *1911, a Václava, *1915. Za prvorozenou Františkou na domek přišel:
- Kulíšek Josef, *1898, a zde spolu měli dceru Lýdii, *1930. Na domku s nimi bydleli ještě výměnkáři:
- Hájek Václav, *1860, a Anna, *1856.
- Petráš František, *1908, druhorozený, na dům si přivedl Marii Jurásovou a spolu měli Františka, *1938. Tento jedináček:
- Petráš František, *1938, si přivedl paní učitelku Lýdii a domek opravili a spolu měli syna Libora, Ing.
- František a Lýdie jsou na domku dosud.

179

Bula František, *1876, na novostavbu si přivádí Marii Jedličkovou a spolu mají Marii, *1905, (č. 163), Františka, *1907, (č. 168), Františku, *1912, (č. 76), Růženu, *1916, (Klobouky), a Josefa, *1920, (dobrý mechanizátor v JZD).
- Bula Josef, *1920, si na domeček přivádí Ludmilu Strakovou, se kterou mají syna Josefa, *1944, (Ing., širokého a dobrého srdíčka, Hustopeče).
- Na opraveném domku je nyní Nádeníček Petr z Klobouk a Olga Malinková, (č. 231). Suchý řádek.

180

Kulíšek Jakub, *1878, (v roce 1914 padl na Rusi), a Libuše Pilátová (hodná žena), spolu měli Marii, *1905, (Šebestová, č. 181), Františka, *1906, (zemědělec, č. 40), a Jakuba, *1915, (sokol, hodný, klidný, obětavý divadelní maskér, č. 196). Na domku však měli výměnek:
Pilát Jakub, *1862, z Násedlovic, a Františka, *1867.
Ouda František, *1940, domek opravil s Lýdií Kulíškovou, a jejich dcera:
Hladůvková Kamila, na opraveném zde mají cukrářskou výrobnu. Dosud.

181

Šebesta Josef, *1867, a Anna Ravasová, *1872, měli Františka, *1893, a Josefa, *1899. Na domeček si prvorozený:
Šebesta František, muzikant dobrý C klarinetista, přivádí Marii Kulíškovou, *1905, a spolu mají: Libuši, *1924, a Františka, *1926, (všestranný hudebník, ředitel Hudební školy v Moravském Krumlově). Za Libuší na domek přichází z Divák:
Klimeš Oldřich (zemědělec, rozuměl koníčkům). Spolu s Libuší měli Lýdii a Oldřišku.
Nyní je na opraveném domečku Scholzová Věra.

182

Kincl Josef, *1874, (dobrácký a veselý člověk, s patřičným patosem míval průpovídku: „Inu, když jsem moh, tak jsem nemoh, teď když můžu, tak nemůžu“), a Cecílie Drábová, *1878, z Prosetína, Čechy, spolu měli jednu dceru Cecílii – Otýlii, *1902. Za touto Otylkou přichází:
Hnilica Josef, *1887, (úředník v italské bance naproti nádraží v Brně) a spolu měli Jaroslava, *1923, (Ing., Brno), a Jiřinku, *1924, (od 3. 6. 1945, Novotná, Brno). Nyní jejich domeček jako chatu využívá:
Světlík Miloš z Brna.

183

Petráš Viktorín a Alžběta, spolu měli Rudolfa, *1894, a Františka. Dům prodali a všichni se odstěhovali do Žadovic u Kyjova.
Piskorská Marie, *1878, domek koupila již s nemanželskou dcerou Hermínou, *1897. Za Hermínou přišel nápadník:
Vymazal František, *1897. Po jejich odchodu na dům přišel:
Ravas Karel, *1842, (obecní sluha).
Ravas Jindřich, syn obecního sluhy, a Jarmila Vymazalová spolu měli Jindřicha a Zdenu.
Malovaná Hana, Libor a Lukáš jsou na opraveném domku nyní. Dědina.

184

Hájek Václav, *1890, a Anna Neumanová, *1894, spolu měli Annu, *1919, (Klobásová, Nikolčice), a Růženu, *1901. Za tou mladší přišel z Němčiček:
Machač Boleslav, rolník, a postavili si nový dům směrem ke Kloboukám. Původní domek koupil:
Šefčík Oldřich a Marie Šefčíková pro svou dceru. Dosud. Suchý řádek.

185

Ryšavá Barbora, *1859, výměnkářka, postavila tento dům a bydlela zde se svou sestrou Marií, *1857, (Dobešová). Barbora již měla syna, jmenoval se:
Ryšavý Jan, *1887, a ten s Josefkou, *?, měl syna Ferdinanda – Ludvíka, *1906, (zůstal svobodný, udřený, skromný člověk, byl nezapomenutelnou postavičkou v obci, míval pár vyfešákovaných hnědáků). Po jejich odchodu starý domek zbořil a na místě samém postavil nový:
Hovězák Josef z Brumovic a Radmila Žďárská. Zde spolu mají Marka a Hanu. Dům stojí po levé straně směrem k Brumovicím, Mrštník.

186

Žďárský Matěj, *1864, z Boleradic, a Marie Kučí, *1870, spolu mají Marii, *1893, (Adamcová), Josefku, *1895, (Brlicová, Boleradice), Josefa, *1897, (č. 217), Ludmilu, *1893, (Boleradice), a Růženu. Nový majitel po jejich odchodu domek zbořil a na místě samém postavil nový:
Otáhal Rostislav z Kobylí s Janou Bednářovou a jejich děti: Tomáš (dobrý kluk) a Martina (Šitbořice). Suchý řádek.

187

Peřina Josef, *1890, a Anna Loziášová, *1890, měli spolu Vladimíra, *1913, (důstojník československé armády), a Blaženu, *1914. Blažena s rodiči jako dítě emigrovala do Argentiny, naučila se perfektně španělsky a po čase se vrátila rozvedená i se synem Vladimírem (Vančíkem) a dcerou Normou. Zůstala sama. Za dcerou Normou přišel:
Vykydal Jiří, hodinář a zlatník. S Normou se odstěhovali do Klobouk. Tam si nechali firmou postavit nový dům a provozují tam zlatnictví.
Vykydal Jiří, syn Jiřího a Normy, zde žije dosud. Mrštník.

188

Ryšavý Stanislav, *1891, (s jedním koníčkem zásoboval spoluobčany hovoranským kusovým lignitem, tehdy to bylo jediné topidlo), a Vlasta Šedivá, *1893. Spolu měli jednu dceru Marii, *1918. Tuto si vyhlídl rozvedený muž:
Musil Oldřich, všeuměl od železa po dřevo, a spolu měli Oldřicha (řidič ČSAD) a Vlastu (vyučila se servírkou). Za Vlastou na domek přišel:
Troubil František, stolař z Brumovic, domek rozšířili a opravili. Spolu měli: Jiřího, Oldřicha a Vladana. Vlasta Františkovi umírá a František jde hledat štěstí do Kurdějova.
Troubil Jiří, syn, řemeslem po tatínkovi, je na opraveném domečku dosud.

189

Straka Josef, *1891, zednický mistr s velikým M, a Veronika Báchorová, *1891, a spolu měli: Veroniku, *1917, (Škrhová, Praha), Boženu, *1920, (Hutáková, Klobouky), Ludmilu, *1923, (Bulová, Morkůvky).
Bula Josef, *1920, (první pořádný mechanizátor v JZD), zde s Ludmilou Strakovou *1923, chvíli bydleli v Mrštníku, přestěhovali se na Bulův rodný dům na Suchý řádek a tento dům v nabídce koupil:
Knoll Adolf s Anežkou Pichlerovou z Krumvíře, domek opravili a zde spolu měli: Petra (č. 158) a Zbyňka. Dosud.

190

Toto číslo je odděleno od č. 7.
Šenk Rudolf, řezník (při vlastní domácí zabíjačce se z pověšeného vepříka celý měsíc jen ukrajovalo), a Anna z Nosislavi spolu měli jednu dcerku: Jaroslavu, *1927, tato později vdaná, ale bezdětná umírá.
Souchop Emil s Miluškou Kavkovou starý dům zbořili, na tomto místě postavili nový. Spolu měli Yvonu a Petru. Miluška na domě dosud.
Bartoňková Yvona a Hanzlíková Petra jsou na domečku dosud.

191

Ráček Karel, *1894, a Anna Straková zde spolu měli Karla, *1919, (železničář, Hodonín), a Annu, *1920, (Vašiková, Klobouky). Anna Straková umírá a Karel se znovu oženil s Františkou Strakovou, *1904. Spolu měli jednoho syna Josefa, *1935, který záhy zemřel. Opuštěný domek v nabídce koupil:
Fefko Rudolf a přenechal jej svému zeti:
Vodáku Vladimírovi. Dosud.

192

Ráček Václav, *1889, s Marií Matějčkovou zakládají rodinu a spolu mají Vladimíra, *1921, (úředník, cukrovar Břeclav), a Františka, *1924. Václav odjíždí do USA na práci, ale brzy se vrací.
Ráček František, *1924, dobrodružný člověk, si na dům přivádí z Boleradic Marii Graclovou, *1927, (její otec byl široko daleko známým dobrým sedlářem). Narodila se jim dcera Marie, *1945, později Rostislav a František. Po jejich odchodu domek v nabídce kupuje:
Zeman Ivan, *1945, (zabýval se výkrmem kuřat a kačen), a Kynclová Zdenka. Spolu zde měli Martinu, (č. 201), Marka (Měnín) a Markétu. Domek v dražbě koupil:
Bezak Daniel (Polsko?).

193

Kavka Metoděj, *1882, s Františkou Peřinovou, *1885, postavili tento domeček a měli tyto děti: Františka, *1910, Andělu, *1915, (Líznarová, Brumovice), a Adolfa, *1920, (č. 165). Domeček koupil:
Kincl Vladimír, *1928, a s Lýdií Kulíškovou, *1930, zde měli: Vladimíru, *1956, (Pokorná, č. 227), a Jaromíra, *1957, (ten po svém otci převzal v pondělí při zavádce na hodech dirigování).
Kinclová Lýdie, *1930. Dosud.

194

Škrla Josef, *1875, a Marie Havlínová spolu měli Marii, *1905, Františka, *1907, a Růženu, *1912. Jeho žena Marie se soudně rozvedla, svoji polovinu prodala F. Kroupovi a s dětmi odjela do Břeclavi. Po rozvodu:
Škrla Josef, *1875, se oženil s Marií Buchlovskou z Násedlovic a spolu měli Marii, *1912, (Násedlovice), a Františka, *1919, (Násedlovice). Domek prodali a všichni se odstěhovali. Novým majitelem se stal:
Hradečný Augustin, *1896, (pokrývač), a s Františkou Lexovou, *1904, měli Františka, *1926, (SNB Klobouky), a Gustava, *1929, (stavební závod Brno). Domeček nyní využívá jako chalupu:
Hartlová Marta z Brna.

195

Petráš Josef, *1895, s Marií Rozbořilovou, *1893, zde zakládají rodinu a mají děti: Marii, *1919, Libuši, *1921, a Josefa, *1925. Na domku jsou však dvě výměnkářky: Navrátilová Anna, *1835, a Petrášová Anna, *1857.
Machač Josef, *1915, z Němčiček, přichází za Libuší, *1921, (hodná a skromná, dobrého srdíčka), a spolu zakládají rodinu. Mají Josefa, *1943, (Hovorany), a Zdenku, *1948, (Souchopová, Hustopeče).
Souchop Kamil (Zdenčin syn) a Irena využívají dům jako chalupu. Mrštník. Dosud.

196

Kratochvíl Antonín, *1866, z Dambořic, a jeho syn:
Kratochvíl Ludvík, *1898, (také člověčí člověk, rytíř ze Sůhrazd a bodrý občan širokého srdíčka, poctivý nimrod), s Marií Páleníkovou, *1900, zde mají jedinou dceru Lidušku, *1919. Za touto na dům přišel:
Kulíšek Jakub a zakládají tady rodinu, spolu mají: Lýdii (Oudová) a Hanu. Za Hanou z Bratislavy přišel:
Krajčovič Igor, Ing., vybral si Hanu (ředitelka Hudební školy v Kloboukách, hudbu vyučovala i v Bratislavě).
Oba jsou na opraveném domečku v tichosti dosud. Mrštník.

197

Kincl Václav, *1889, (chrabrý a skromný italský legionář, za druhé světové války bojoval v Dolomitech). S Lýdií Petrášovou, *1897, zde měli Miroslava, *1922, (Krumvíř, ředitel Vaňkovy slévárny v Brně), Václava, *1923, Josefa, *1925, (úředník ve Výkupu zemědělských plodin, muzikant, kapelník), Lýdii, *1929, a Annu, *1936, (hezké černovlasé děvčátko, Brno).
Lýdie, *1929, zůstává na domečku a s Františkem Ráčkem (rozvedeným) spolu měli 7 dětí. Z rodinných důvodů byly děti v ústavech. Domek následně zdědil:
Kincl Josef, *1925, a po jeho odchodu jeho syn:
Kincl Josef, *1951, který domek nyní využívá jako chalupu.

198

Kincl František z Brumovic a Libuše Hanáková spolu měli Libuši a Františka, ten se v roce 1922 odstěhoval do Bohuslavic u Kyjova. Dům prodali a všichni se odstěhovali. Na domek přišel nový majitel:
Kocourek Josef, *1879, s Kateřinou Svobodovou, *1879, od roku 1925 zakládají rodinu. Spolu mají Marii, *1901, (Luskačová, Kobylí), Kateřinu, *1904, (Páleníková, č. 216), Anežku, *1907, (č. 202), a Josefa, *1910, (učitel, cvičitel-sokol, odbojář, člověk, jaký má být. Ve své práci na něj vzpomíná F. Novotný).
Svoboda Mikuláš, *1849, vdovec z Kobylí, zde také bydlel. Pak až:
· Vinčar František ze Syrovic s Annou Páleníkovou, *1936, zde spolu mají: Annu (Demeterová), Radmilu (Borkovany) a Jarmilu (Těšany).

Demeter s Annou zde bydlí dosud. Anna je majitelkou.

199

Fojtík František, *1890, z Vizovic, a Anežka, *1900, z Rokytnice u Vsetína, spolu zde měli Františka, *1923, a Jaroslava, *1924, záhy se však odstěhovali. Novým majitelem se stal:
Novák Alois, *1885, provozuje zde pekařství, s Marií, *1895, ale i oni se brzy po příchodu stěhují do Nikolčic. Na dům přichází další majitel:
Svojanovský František, *1902, a Anna, *1904, zde mají syna Lubomíra, *1929. Také brzy odchází a hledají štěstí v Brně. Domek v nabídce kupuje nový majitel:
Svoboda Josef, *1906, opět pekař, i on zakrátko odchází do Bzence.
Bezděk Jindřich, *1891, domek kupuje a spojuje obě čísla, 199 a 200 jsou vedle sebe. Ema Bezděková na domku dosud.

200

Ryšavý Josef, *1859, a Anna Kinclová, *1859, spolu měli jedinou dceru Annu, *1891. Tu si vybral a na dům za ní přišel:
Bezděk Jindřich, *1891, a spolu měli Jindřicha, *1921, a Stanislava, *1924. Stanislav zůstává na domečku a přivádí si Emu a spolu mají jednoho syna Jindřicha (Ing., Brno). Ema na domku dosud. Kloboucká.

201

Tento dům je postaven na místě lisovny Františka Skřivánka, č. 53.
Hájková Anna, *1892, s nemanželskou dcerou Františkou, *1919, (Vytopilová, Klobouky). Za Annou sem přichází nový nápadník:
Záklasník Stanislav, *1906, (hostinský, trhovec, vlastnil jako druhý v obci dodávkové auto, ve kterém vozil vykupované komodity – vajíčka, králíky, máslo, ořechy, třešně, vykrmené kačeny, husy atd. – na Zelný rynk do Brna), a spolu s Annou mají jednoho syna Stanislava, *1935.
Záklasník Stanislav, *1935, syn, také s Annou mají Dagmar a Radka (Brumovice). Dům prodávají a odchází do Břeclavi do Domu s pečovatelskou službou. V nabídce jej koupil:
Pučálka Richard (č. 5) a s Martinou Zemanovou zde mají Radka a Lindu.
Jsou na domku dosud.

202

Neuman František, *1869, a Františka Malinková, *1874.
Páleník Jaroslav, *1909, (stolař, odborník), a Anežka Kocůrková, *1907, mají Annu, *1936, (Vinčarová), Miroslavu, *1943, (Gážiková), a Jaroslavu, *1948, (Straková).
Slečková Jaroslava, a po ní je novým majitelem:
Krátká Hana. Dosud. Kloboucká.

203

Vlček Josef, *1893, také člověk s velkým Č, a Veronika Pavlová, *1891, (Mrštník), v bezdětném manželství oba odchází. Novým majitelem se stává:
Vlasák Zdeněk (č. 60), s Helenou z gruntu přestavují domeček. Spolu zde mají Petru a Janu. Dosud. Mrštník.

204

Peřina Jindřich, *1900, (cestář), a Barbora Zikmundová, *1905, (bystrá, s výbornou pamětí), si v Mrštníku postavili nový domeček a spolu zde měli Jarmilu, *1925, (porodní asistentka, Ostrava), a Lidušku, *1927, (dělnice – Baťa Zlín, úřednice – Praha). O opuštěný domek v nabídce se přihlásil:
Dunaj Josef a Vladimíra z Terezína u Hodonína, společně provedli rekonstrukci a spolu zde mají: Michalu a Nikolu (šikovné holky). Na domečku dosud. Mrštník.

205

Juras Hynek, *1894, (byl to výborný kovář-podkovář, odborník na výrobu pluhů a okutí vozů), s Alžbětou Jordánkovou, *1901, postavili tento domeček i s kovárnou a měli: Josefa, *1924, (umělecký kovář, učitel, Praha), a Františka, *1931, (instalatér).
Juras František, *1931, kovář-instalatér, zůstal na domečku s Marií, kovárnu přebudovali na bytovou jednotku a spolu zde mají Františka (č. 203, v jednom volebním období byl starostou) a Zdeňka (č. 234). Mrštník.

206

Putna Bohuslav, *1902, z Rozařína (výborný kolář, vyráběl z březového dřeva topůrka k rýčům a i jiné, takové neuměl nikdo jiný než on). S Františkou Tichou si postavili tento domeček, výhodně vedle kovárny. Jeho dílna v minulosti sloužila jako Peřinova cementárenská výrobna, než (Peřina) odešel do USA. Byl také zpočátku předsedou JZD a prvním poválečným předsedou MNV. Spolu s Františkou měli jediného syna Bohumila, *1927, (kolářský odborný učitel, Diváky). Dobrovolně odešel ze života.
Putnová Libuše, *1928, Bohumilova manželka, je na domku dosud. Mrštník.

207

Sokolovna, tato dominanta byla postavena v roce 1925 za přispění všech spoluobčanů. Snad největší zásluhu na jejím vybudování měl Ladislav Harcuba, syn řídícího učitele. Do úmoru tam pracoval celé dny. Prý byli však i tací, jak uměli na dřevěné lopatce přehodit cihly přes střechu na druhou stranu, ale pak se při práci schovávali.
Prvním nájemcem nálevny byl Báchora Josef, pak Dostál Josef ze Šlapanic a po něm dlouhá léta Hrdlička František a Rudolf Mrázek.
Zde se odbývaly všechny kulturní akce od plesů, hodů, silvestrů a všech tancovaček, také tenkrát nejméně dvou premiér divadelních představení ročně. Hlavně sloužila k sokolským cvičením chlapců i dívek a rovněž k utužení morálních zásad. Za protektorátu sehrála nezastupitelnou a významnou roli.
Za nejasných okolností v roce 1994 do základů vyhořela.
V srpnu 1999 na tom samém místě byl kolaudován „Kulturní dům“.

208

Krhánek František, *1896, (v ruském zajetí v letech 1915–1918, pracoval na Ukrajině u gubernátora Bobrinského), s Marií Malinkovou, *1905, si postavili Ve Žlebu nový domeček. Spolu zde měli Františka, *1924, (předseda Jednoty SD Vsetín), a Jaroslava, *1928, (lesník a trpělivý všeuměl).
Malinka Josef, *1880, (bývalý moudrý starosta, stolař), zde žil jako výměnkář.
Krhánek Jaroslav, *1928, s Marií domeček opravili a žijí zde dosud. Jejich syn Jaroslav žije v Jindřichově Hradci. Domek stojí Ve Žlebu.

209

Hryzelka Jan, *1893, a Eleonora Hegrová, *1888, už s vlastním synem Rudolfem, *1912, spolu měli Marii, *1913, brzy se však přestěhovali na č. 110. Domeček po částečné opravě obýval:
Kavka František, *1910, zedník, s Josefkou Kadlecovou, *1912, spolu měli: Ludmilu, *1932, (Lačňáková, č. 157), a Marii, *1935, (Znojmo). V nabídce domek koupil:
Krejčiřík Tomáš z Horních Bojanovic a Marie Pazandáková. Spolu měli jednoho syna Tomáše (Mgr., učitel, Kobylí). Domeček v nabídce kupuje:
Skýpala Jan, jenž zde žije dosud.

210

Hájek Viktor, *1877, a Anna Vlčková, *1879, po jejich odchodu domek koupil:
Hájek Emil, *1903, (poslední zvoník, zvoníval svítání, poledne, klekání a pohřby), a Růžena Spáčilová, na domečku spolu měli Jarmilu, *1923, (Souchopová), Boženu, *1926, (Kinclová), a Libuši, *1929, (Bravencová).
Souchop Oldřich, *1921, s Jarmilou, *1923, zde bydleli, než se jim narodili Oldřich (Ostrava) a Emil. Odstěhovali se v roce 1954 na Čejč (státní traktorová stanice). Vrátili se.
Bravenec Milan, syn Libuše, s Ivetou a osvojeným Jakubem jsou na domku dosud. Na kopci.

211

Krhánek Josef, *1880, a Františka Kramářová, *1893, si dům postavili, spolu měli syna Josefa, *1911, (zůstal svobodný). Protože chovali obecní býky a kozly, tak se jim říkalo „býčkaři“. S nimi bydlela maminka Františky, paní Marie Kramářová, *1854. Po jejich odchodu na domek přišel:
Lupač Štěpán z Brumovic a Anna Matulová, *1949, spolu měli: Lenku (Jarošová, Hustopeče) a Renatu (Krátká, Brumovice).
Štěpán a Anička jsou na domě dosud. Směr Kobylí.

212

Huták Josef, *1904, (vzdělaný a moudrý zemědělec, všeuměl, také jeden z nesmrtelných), s Miladou Páleníkovou, *1905, domeček v roce 1925 postavili a spolu měli Miladu, *1926, (porodní asistentka, Navrátilová-Šáchová), a Jarmilu, *1928, (Babáčková, č. 106).
Mydlo Slavomír s manželkou Dagmar a s dcerou Dagmar. Ti zde byli v nájmu jen krátkou dobu. Po jejich odchodu od nového majitele, JZD, domek kupuje:
Hájková Jiřina, vdova, se synem Jiřím a dcerou Janou. Po čase se Jiřina stěhuje do Brumovic a dům kupuje:
Hošková Zita a stává se novou majitelkou. Žije zde dosud. Mrštník.

213

Havlín Jiří, *1883, (stolař, muzikant, houslista), a Františka Jurásová, *1883, spolu si tento domeček postavili, zde se jim narodila jediná dcera Marie *1910. Marii jako svobodné se narodila dcerka Božena, *1933. Za Marií přišel:
Řikovský František a spolu měli: Věrku (Brumovice) a Marii (Česká Lípa).
Po jejich odchodu se na prázdný dům vrací Božena, 1933, a její manžel:
Pružinec Antonín z Hodonína a Božena, *1933, si užívají domečku dosud. Domek je ve směru na Kobylí.

214

Páleník František, *1898, kovář, a Zikmundová Marie, *1906, si postavili tento domeček a měli Drahomíru, *1927, (Svojanovská, švadlenka, Brno), a Zdenka, *1929, (elektromechanik, Znojmo, účastník staveb obou mostů Iváň – Pouzdřany v dubnu 1945).
Svojanovský Jaromír (syn Drahomíry, radiomechanik, Brno) a Jana s dcerou Annou a synem Tomášem jsou na opraveném domečku u Boží muky dosud.

215

Dobeš Josef, *1884, rozvedený, zde bydlel se svojí maminkou Dobešovou Kateřinou, *1861. Josef, *1884, měl tyto děti: Josefa (hajný, Čechy), Ludvíka (akademický malíř), Františka a Vojtu. Po určitou dobu se nastěhovali na dům č. 26. A na tomto domku za protektorátu bydlel:
Škrla Matouš (finanční respicient), jeho syn Jaroslav (zahraniční voják) a Gustav, *1927, (zemřel na TBC), a paní Mullerová s dcerou Zdenkou. Po roce 1945 se odstěhovali do Klobouk.
Dobeš František (sokol, divadelní režisér a dobrý člověk) a Marie Jakubčíková z Brumovic (ochotnická herečka, zpěvačka) se na dům vrací. Spolu měli dva syny: Jiřího, *1945, (Ing., Nemšová), a Pavla, *1949, (Hustopeče).
Dobeš Pavel, *1949, a Věra Straková jsou na opraveném domě dosud.

216

Páleník František, *1903, a Kateřina Kocúrková, *1904, si postavili tento domeček a spolu měli Františka, *1926, (velmi bystrý chlapec, pozdější generál Československé lidové armády, Brno), Lidušku, *1931, (Maršálková, č. 86), a Ludvíka, *1942, (elektroinstalatér).
Páleník Luděk (Mgr., učitel) s Marcelou Skřivánkovou jsou na opraveném domku s dětmi Martinou a Luďkem dosud. Směr Klobouky.

217

Škrla Josef, *1903, (námezdní dělník), s Marií Hovězákovou, *1906, rozestavěli tento domek a zde spolu měli Růženu, *1924, (Uherské Hradiště), a Josefa, *1927, (který v mnoha funkcích a všude vynikal), z finančních důvodů museli domek opustit. V bývalé lisovně z č. 32 se jim pak ještě narodily 2 děti: Marie, *1932, (Bravencová, Praha), a František, *1933, (písmomalíř, Brno). Z finančních důvodů stavbu přerušují. Rozestavěné v dražbě kupuje:
Žďárský Josef, *1897, s Annou Rozbořilovou, *1895, z Brumovic. Měli syna Josefa, *1924.
Žďárský Josef, *1924, si na dům přivedl Růženu Klementovou, spolu měli: Josefa, *1954, a Radmilu (Hovězáková).
Hovězák Josef z Brumovic (č. 185) a Radmila mají Marka a Hanu. Domek využívají nyní jako chalupu. Ve Žlebu.

218

Zikmund Ludvík, *1894, a Františka, rozená Neumanová, *1896, si postavili tento domeček a spolu zde měli Františku, *1919, (Petrášová), a Adolfa, *1922, (hlavní urbanista města Zlína, též účastník stavby obou mostů v Ivani a v Popicích v roce 1945).
Petráš Hynek (vnuk Františky) a Kolková Šárka s dětmi Matějem a Janem zde žijí dosud. Za humny.

219

Ráček Josef, *1909, a Marie Fantová si tento dům postavili a měli Josefa, *1934, (Brno), a Marii, *1940, (Procházková, Klobouky).
Fantová Anna, *1873, vdova a maminka Marie, zde spolužila. Za Marií, *1940, na dům z Klobouk přišel:
Procházka Eduard. Zde spolu měli: Evu (Stankonci, č. 37) a Ivu (Klajnová, Boleradice).
Marie, *1940, manželka Eduarda, zde žije dosud. Na Zahradách.

220

Tento dům zde postavil v roce 1940 rodák Páleník Jindřich (dříč do úmoru) po vystěhování z pohraničí. Měl 3 děti: Lydii, Ladislava a Marii. Po roce 1946 se opět vrátil na Bruntálsko.
Holacký František, *1922, (číšník), a Růžena, rozená Straková, *1924, zde měli Františka, *1945, (číšník), a Miloše, *1948.
Herzán Stanislav z Horních Bojanovic (poštmistr, Brumovice) a Marie Ravasová domek koupili, spolu měli Miroslava, Zdenka a Jaroslava. Po jejich odchodu:
Sýkora Pavel, PhDr., dům využívá jako chalupu dosud. Na kopci.

221

Toto stavení v minulosti sloužilo jako mlat k č. 81. Jan Hrabec (č. 114) stavení koupil a upravil na obytný dům.
Miroslav Hrabec, vnuk Jana, zde bydlí sám, se zdravotními potížemi. Dosud.

222

Gála Josef, *1911, a Anna Kratochvílová, *1919, si postavili tento dům na zelené louce a měli: Josefa, *1942, (zemědělský inženýr), a Milana, *1947, (ředitel tabákové továrny Strážnice). Po odchodu rodičů na domě zůstal:
Gála Josef, *1942, a Marta Fridrichová z Kobylí, domek rekonstruovali a měli: Vladimíru (Kalousková, Hustopeče), Andreu (Bízová, Kobylí) a Radka (karosář, automechanik). Tento Radek je s rodiči na domě dosud. Mrštník.

223

Škrla Josef, *1903, a Marie Hovězáková, *1906, jejich děti: Růžena (Uherské Hradiště), Josef, *1927, (obchodní příručí, pak voják z povolání), Marie, *1932, (Bravencová, Praha), a František, *1933, (malíř písma, Brno). Toto stavení sloužilo nejprve jako lisovna s dobrým sklepem, pak jako malý prasečák, ve kterém Škrlovi bydleli, bez topení, ve sklepě. Později v nabídce tento objekt získal:
Svoboda František a Jarmila Svobodová, užívají jej jako chalupu. Vrchní konec.

224

Na tomto místě stával domeček č. 9, posledním majitelem byl Emanuel Dobeš, až nápadně podobný Stalinovi. V dubnu roku 1945 byl v tomto domě i na dvoře a ve sklepě plukovní sklad sovětského vojska, ve kterém bylo od nábojů, medu a vlňáků všechno. Pak:
Mateřská škola nově vybudovaná v roce 1980. Potom využívaná i jako pomocná škola Narnie do roku 2011.
Nyní jako památná síň Slávy rodákovi pilotu RAF generálu Peřinovi.
Na tomto stavení je také vybudován obecní byt, který nyní využívá Lupač Štěpán, dosud.

225

Filásek Josef, *1945, traktorista JZD, s Jarmilou Otáhalovou z Brumovic postavili novostavbu a měli Libora a Josefa. Tento poslední Josef s dědečkem Františkem a rodiči zůstal na domě.
Filásek Josef a Šárka mají Davida a Martinu. Dosud. Mrštník.

226

Horák Alois, řidič ČSAD, a Zdena Kadlecová postavili tento domeček a měli tyto děti: Martina (podle brumovického kapelníka Hanáka, premiant ve hře na tubu), Petra a Jiřího.
Horák Alois se Zdenou zde žijí dosud. Směr Klobouky.

227

Pokorný Zdeněk a Vladimíra Kinclová spolu postavili tento dům a spolu měli tyto děti Ivanu, Libora a Radka. Na domu jsou dosud.

228

Hájek Miloš z Brumovic a Alena Herbenová postavili tento domek na volném místě. Spolu zde měli Alenu a Evu. Na domku jsou dosud. Směr Kobylí.

229

Košulič Jaroslav (Ing., majitel zemědělského závodu v obci) a Vladimíra Bulová si spolu postavili tento domeček a zde se jim narodily tyto děti: Jaroslav a Ondřej. Domeček užívají dosud. Suchý řádek, směr Boleradice.

230

Juras František (pracovník na přečerpávací stanici Čepro, starosta obce) a Lýdie Fridrichová z Brumovic. Postavili spolu tento domeček. Jejich děti: Lukáš (tragicky zahynul) a Magda. František a Lýdie jsou na domě dosud. Suchý řádek. Směr Boleradice.

231

Malinka Jaroslav (zemědělský inženýr, pak důstojník SNB) a Helena si spolu postavili tento domek a zde spolu měli děti: Olgu (č. 179) a Tomáše. Jaroslav a Helena jsou na domě dosud. Suchý řádek. Směr Boleradice.

232

Babáček Milan a Eliška Svobodová z Klobouk postavili novostavbu a spolu měli: Milana a Pavlínu. Milan, manžel Elišky, tragicky zahynul. Za Eliškou na dům přišel:
Petráš Robert (č. 83) a spolu s Eliškou mají: Leonu. Robert, Eliška a Leona jsou na domě dosud. Mrštník. Směr Brumovice.

233

Oprchal Josef z Těšan a Libuše Petrášová, první obyvatelé jednoposchoďového domu. Spolu zde mají: Kateřinu a Josefa. Josef, otec, a Libuška jsou na domě dosud. Mrštník. Směr Brumovice.

234

Juras Zdeněk, novostavba (kdysi zde stával mlat č. 4), Plácka, a Miluše, rozená Buřičová, ze Smilových Hor postavili spolu tento dům. Jejich děti: Ondřej a Vojtěch. Zdeněk a Miluše jsou na domečku dosud.

235

Veselý Luděk (majitel zemědělského závodu) a Blanka Halmová z Brumovic si spolu postavili tento dům a jejich děti: Luděk a Karolína. Luděk, otec, a Blanka jsou na domě dosud. Suchý řádek. Směr Boleradice.

236

Franzká Jana, rozená Petrášová, rozvedená. Novostavba, směr Kobylí, a její děti: Tomáš (Brno) a Lukáš (Horní Bojanovice).

237

Popisné číslo zemědělského závodu. Jednotné zemědělské družstvo (JZD), kde bylo ještě nedávno (naposledy v roce 1989) zaměstnáno téměř všechno obyvatelstvo obce, meruňkové sady, vinohrady, obilí, hovězí skot, vepřový skot, drůbež.
Nyní soukromá firma AGROS, s. r. o., jejich činnost, ne jejich vinou, je zatím omezená.

238

Jakubčík Aleš, *1978, (elektrikář, novostavba), a Monika, rozená Jeřábková, z Terezína, a jejich děti: Vít, *2008, a Pavel, *2009. Směrem ke Kobylí.

239

Toto popisné číslo čeká na nového majitele.

IV. Emigranti

Naši občané migrující v předminulém století za prací do USA

Č. domu příjmení jméno rok narození poznámka

2 Huták Josef 1877 dělník na jatkách, vrátil se

7 Kinclová Emilie 1894

21 Bezděková Barbora ?

26 Kroupa František 1897 Argentina, vrátil se

31 Lexová Růžena 1885

31 Lexa František 1884

31 Lexa Josef 1887

31 Machačová Miluška 1948 vrátila se

34 Delly Kateřina 1887

34 Delly Daniel 1889

34 Delly Pavel 1893

40 Klementová Josefka 1878

42 Žďárská Marie ?

42 Žďárský František 1893

56 Hájek František 1901

62 Krhánková Anna ?

63 Páleník František 1884

63 Srstková Josefka 1890

67 Loziáš Josef asi 1889

69 Ráčková Marie 1889

76 Peřinová Eleonora asi 1880

81 Kincl Václav ?

81 Kinclová Františka ?

81 děti Kincl Jaroslav 1890

81 Kinclová Julie 1892

81 Kincl Ferdinand 1894 zemědělský dělník,

vrátil se

84 Sirný Jan ?

84 Sirná Anna ?

84 děti Sirný Jan ?

84 Sirná Marie ?

84 Sirná Amalie ?

86 Páleník František 1884

87 Kincl Josef ?

87 Kinclová Františka ?

87 děti Kinclová Františka ?

87 Kincl Jakub ?

87 Kincl Josef ?

87 Kincl Jaroslav ?

87 Kinclová Anna ?

89 Pilát František 1902 řezník, odjel 4. 2. 1925

91 Pilát František ?

93 Mrázková Marie ?

93 dcera Mrázková Františka ?

105 Babáčková Františka asi 1890

106 Ráčková Marie ?

107 Hájek Josef 1892

107 Hájková Františka 1897

111 Petráš Tomáš 1876

111 Petráš František 1890

113 Zachařová Eva 1883

122 Měšťanová Karolina ?

145 Ryšavý Josef 1885

145 Ryšavý František 1893

145 Ryšavá Františka 1895

186 Kučí Marie 1893

187 Peřina Josef 1890

187 Peřinová Anna 1890 Loziášová

187 dcera Peřinová Blažena 1914 vrátila se (Vančíková)

192 Ráček Václav 1889 vrátil se

Všichni tito lidé ve strachu jeli hledat štěstí za moře. Doufejme, že jej tam také našli. Již cesta pro mnohé byla vysilující a stresující z neznámé budoucnosti. Na většinu z nich nikdo nečekal, peněz nazbyt nebylo, jídlo bylo za peníze a práce nebyla zajištěna. Každé čtyři hodiny musí člověk jíst. Vypořádat se z nezvyklou situací bylo jen pro tvrdé povahy. Byla to velmi krutá doba. Lehké to naši rodáci v té době neměli, proto na ně nezapomínejme.

Podobnou situaci v současné době zakouší Ukrajinci, Moldavané, Vietnamci apod.

V. Zaniklá jména rodin

Před 60–70 lety jména osob a rodin běžně používaná, dnes už na ně jen vzpomínáme.

Adamcova

Báchorova

Benešova

Boháčkova

Brnovjanova

Buffi

Cetlova

Cupalova

Dellyova

Dýštěnská

Fajtlova

Fialova

Fojtíkova

Frolichova

Funkova

Frockova

Grůzova

Hanákova

Harcubova

Havlínova

Hejtmánkova

Hegerova

Herbenova

Hnilicova

Hnízdilova

Hradečná

Hrdličkova

Hryzelkova

Hudečkova

Jarmičova

Jílkova

Jordánkova

Kadrnkova

Kalandrova

Kláskova

Klementova

Kocourkova

Konečná

Korčákova

Kostíkova

Kotulanova

Krauzova

Krejčiříkova

Krejsova

Kroupova

Krůzova

Kuchyňkova

Kulíškova

Langášova

Laštovkova

Lexova

Liščákova

Loziášova

Lutonská

Majtnerova

Malých

Markova

Maškova

Matějčkova

Maťova

Medkova

Mifkova

Mišinská

Mokrých

Mrázkova

Musilova

Náprstkova

Navrátilova

Neumannova

Novotná

Ohnoutkova

Ondrova

Palíškova

Papežova

Pavkova

Pazandákova

Peňázova

Petrova

Piskačova

Pivničkova

Prikazská

Ráčkova

Rozbořilova

Rychtaříkova

Sovkova

Soufalova

Sieglova

Sirná

Skoumalova

Slaná

Spáčilova

Srstkova

Střešinkova

Svobodníkova

Sýkorova

Šáchova

Šedivá

Šakurská

Šemorova

Šenkova

Špicova

Škramlíkova

Štouračova

Šťavíkova

Šťastných

Štůskova

Totůškova

Valentova

Vančíkova

Vítkova

Vojtěchova

Vrzalova

Zachařova

Záklasníkova

Zborovská

Zikmundova

Zvonařova

Žemličkova

Jedná se o jména rodin, která za posledních sedmdesát let z obce zcela vymizela.

VI. ZBOŘENIŠTĚ – jejich popisná čísla

Číslo domu

Na tomto místě nyní stojí školka, muzeum

11 Domek stával v zahradě domu č. 12 pusté

16 Rodina Skřivánkova, *1897

20 Obecní hostinec, nyní knihovna, potraviny

Naposledy zde bydlela početnější rodina Krausova pusté

24 Mrázek Rudolf, krejčí – „Pod zvonicí“

50 Korčák Petr, V uličce „Dědina a Za humny“ pusté

51 Kateřina Krhánková pusté

52 Rodina Liščákova – „V Kaštánce“ pusté

54 Rodina Valentova – „V Kaštánce“ pusté

55 Rodina Burešova – „V Kaštánce“ pusté

57 Rodina Majtnerova, na začátku uličky „Dědina a Za humny“ pusté

73 Straka Ferdinand, dům stával nad domem č. 138 pusté

84 Rodina Petrášova – „U Jezírka“ pusté

89 Rodina Pokorná – „Malá náves“ pusté

92 Rodina Petrášova – „Vrchní konec“ – naproti č. 133 pusté

98 Rodina Soukupova – nyní Telecom

100 Rodina Adamcova – „Vrchní konec“ pusté

106 Rodina Jordánkova – za domem č. 117 pusté

108 Rodina Sieglova – mlýn u cesty do vinic Haraský pusté

111 Rodina Páleníkova – naproti domku č. 117 pusté

113 Rodina Spáčilova – nyní včelín – přední část pustá

114 Rodina Hrabcova-Jasinkova – vedle zvonice pusté

115 Rodina Slaných – u Malé návsi pusté

118 Rodina Mičudova pusté

124 Rodina Zikmundova

127 Rodina Hejtmánkova – mezi domy č. 74 a 173 pusté

131 Rodina Kadrnkova – nad zahradou domu Peterka pusté

132 Rodina Hryzelkova – „U lisu“ pusté

134 Rodina Souchopova – Jožka holič, pod K. Jelínkem pusté

135 Rodina Peňázova – „Na kopci“ pusté

142 Rodina Hradečná – řezník

143 Rodina Adamcova – „Pod zvonicí“ pusté

146 Rodina Vítkova – pod domem č. 74, Matulovo pusté

152 Rodina Šťastných (židovo)

153 Rodina Fialova – Dědina pusté

154 Rodina Adamcova, krejčí, „Vrchní konec“, transformátor pusté

162 Rodina Lexova

165 Rodina Luskačova

166 Páleník, nyní Památník padlým ve druhé světové válce pusté

199 Rodina Svobodová-pekař – Bezděk spojil dva domky

VII. Přidělená popisná čísla po zbořených domečkách

Číslo domu

9 Petráš Vladimír a Brigita

11 Straka Pavel

16 nepřiděleno

20 nepřiděleno

21 Hájek Ladislav a Pavlína

24 Dunaj František a Jaroslava

51 Záklasník Stanislav, Pěgřím Michal

50 nepřiděleno

52 nepřiděleno

54 nepřiděleno

55 Knoll Adolf a Růžena – Bula Jiří a Alena

57 Dobrovolný Petr a Eva

73 nepřiděleno

84 nepřiděleno

89 nepřiděleno

92 Filásek Libor

98 Telefonica

100 nepřiděleno

106 Babáček Josef – Ledvinka Jaroslav a Jarmila

108 Souchopová Zdenka

111 nepřiděleno

113 MNV – Obecní úřad

114 nepřiděleno

115 nepřiděleno

118 Babáček Jan – Babáček Martin

124 Matula Josef – Košulič Jaroslav, Ing.

127 Šefčík Oldřich a Marie

131 Kincl Jiří a Jitka

132 OÚ – U lisu

134 nepřiděleno

135 nepřiděleno

142 Pokorná Ivana

143 Hnízdil Stanislav, Čermák Jaroslav

146 Lačňák Josef a Ludmila – Prokešová Alena

152 Petráš Josef a Simona

153 nepřiděleno

154 Veselý Ludvík a Miluška

162 bytovka JZD

165 Kavka Adolf

166 nepřiděleno

199 Bezděk Stanislav a Ema – Bezděk Jindřich, Ing.

Použitá literatura a archivy:

Babáček, Josef: Morkůvky slovem a obrazem, Morkůvky, 1999.

Bednář, František: Dějiny evangelického reform. sboru.

Kloboucký okres, Brno, 1909.

Lexikon 1924

Mikroregion Kloboucko

Moravský zemský archiv

Morkůvská Domovní kniha

VIII. Obrazová příloha – viz Galerie fotek

Zde stávala sokolovna, po vyhoření postaven Kulturní dům

Evangelilcká modlitebna, vedle byt ředitele Narnie

Bývalá katolická škola, nyní součást Narnie

Bývalá obecní škola. nyní škola Narnie- pro děti s kombinovanými vadami

Pomník padlým v první světové válce s 20 jmény místních obyvatel

Pomník padlým ve druhé světové válce. ojedinělý svým obsahem

Církevní symbol, rarita- ukřižovaný má hlavu na levém rameni

Na tomto místě stávala Obecní hospoda- dnes knihovna a prodejna potravin

Dříve mateřská škola, dnes Muzeum gen. Františka Peřiny

Celkový pohled na zemědělský závod- bývalé JZD

Zde stával Hryzelkův dům čp.123, nyní prostor U Lisu

Zde stával vyšší dúm čp.73 Ferdinanda Straky a před ním zde bydlel v pozdním středověku protestantský kazatel Frollich

Na tomto rožku stával dům čp.111 rodiny Boháčkovy

Zde stával dům čp.118 rodiny Mičudových, v pozadí rodný dům autora

Zde stával zprava dům čp.100, čp.131 Kadrnkových a čp.113 Spáčilových

Na místo stavenište stával dom čo.54 Valentových

Dopravní značka je v místě bývalého jezírka ( velikost jezírka byla 6 x 11m)

Na tomto místě stával dům čp.57 Majtnerových

Upravené místo po domě čp.89 rodiny Pokorných

Vysoká túje a sloup el. vedení vyznačují místo rodinného domku č.21 rodiny Krausových

Z boční strany tohoto domu stával obchod čp.115 rodiny Slaných

EMIGRANTI

Josef Babáček

Jazyková korektura: Mgr. Alena Němcová

Spolupráce: Jan Horák, Bc. Dušan Průdek

Foto: Pavel Damborský, vlastní fotoarchiv

Tisk: Tiskárna HALP PRINT, Hustopeče

Vyšlo v Morkůvkách v roce 2012 vlastním nákladem