Výživa lidstva vždy závisela jednak na úrodě zemědělských plodin, na hojnosti zvěře a na tom, zda bylo období válek nebo míru. Můžeme děkovat Bohu za to, že dnes neprožíváme válečný stav, že máme dostatek jídla a netrpíme hladem. Zdraví lidí by tedy mělo prosperovat, ale žel, ukazuje se, že tomu tak není z mnoha jiných hledisek. Jedním z nich je nadbytek jídla, přejídání se, ale také jde o potraviny, které přijímáme, a ty nejsou vždy ideální, vzdalují se svou kvalitou od původních hodnot. Jsou chemicky upravovány, konzervovány, doplňovány umělými přísadami... A tak se dostáváme do paradoxní situace, kdy nám hladovění může pomáhat vracet se do zdraví.
V době hojnosti trpíme řadou onemocnění, která jsou způsobena ´moderním životním stylem´, a přicházíme na to, že občasné omezení kalorického příjmu může znamenat velmi důležitý prvek prevence některých civilizačních chorob, dokonce může navíc působit proti stárnutí organismu.
Jeden zajímavý případ
Lindsey Hallová, autorka knihy o bulimii (HALL, Lindsey a COHN, Leigh, Rozlučte se s bulimií, str. 134) popisuje, jak se dokázala z této nemoci vyléčit, uvádí, že při své léčbě poznala, jak důležitá je duchovní cesta člověka. Duchovní cesta žití s Bohem pro ni znamenala žití v lásce, v lásce všudypřítomné a vše prostupující. Její život dostal smysl a dosáhla uspokojení, které předtím marně hledala v jídle. Objevila svůj vnitřní potenciál a přiblížila se nepokřivené božské podstatě. Konstatuje, že je určitou ironií, že za svůj duchovní růst vděčí trápení s bulimií.
Většinový názor dnešních lékařů k hladovění je však spíše odmítavý. Přesto se léčení hladovkou vrací. Dá se říci, že je klasická medicína obcházena. Hladoví se bez lékařského dozoru. Zde bych chtěl ukázat na pohled lékařských výzkumných týmů, které se problematikou zabývaly a zabývají.
Přínos
Je všeobecně potvrzeno, že celoživotní snížení kalorického příjmu ovlivňuje proces stárnutí v náš prospěch...
Tento přínos je dán:
- Snížením tvorby volných radikálů a váhovým úbytkem.
Oxidační stres
je nerovnováha mezi existencí volných radikálů, vznikajících jako vedlejší produkt okysličování a látkové výměny, a schopností organismu je rychle odbourávat a detoxikovat.
- Zlepšením regulace glykémie. Ví se, že se stářím často souvisí vznik cukrovky 2. typu. Buňky získávají větší odolnost proti stresu a snadněji se vyrovnávají se zánětem.
V době sytosti se uplatňují mechanismy důležité pro růst a plasticitu tkání. (Představte si pod tím obraz těla při obezitě.)
V sytém stavu je jako zdroj energie využívána glukóza.
V období hladovění buňky se zlepšuje vnitřní ochrana proti oxidativnímu a metabolickému stresu (nahromadění metabolitů). Zlepšuje se obnovování poškozených molekul.
Ketolátky
- jsou
zdrojem energie
Ve stavu hladovění jsou zdrojem energie ketolátky tvořené v játrech ze zásobních tuků. Ketolátky současně
-
regulují aktivitu mnoha bílkovin a molekul, o nichž je známo, že
ovlivňují zdraví a stárnutí (PGC-1?, fibroblastový růstový faktor 21, NAD+, sirtuiny, PARP1 aj.). Ketolátky takto
výrazně ovlivňují systémový metabolismus.
Zde je nutno se zastavit:
Tento stav totiž může být v některých situacích komplikován. Např. tam,
- kde je obezita a dotyčný rychlým způsobem hubne, tam,
- kde je přítomna dna, nebo tam,
- kde je přítomna cukrovka s inzulinovou rezistencí.
Pozor na rychlé hubnutí (1 kg za týden je ještě možné, hraniční).
Příznivý vliv
a/ na inzulinovou rezistenci
Krátkodobý půst působí na inzulinovou rezistenci u diabetiků 2. typu. Inzulinová rezistence znamená, že tkáň špatně reaguje na inzulin (např. snížená tvorba receptorů pro inzulin).
Jednou z hlavních příčin je zvýšená hladina tuků v krvi, zapříčiněná konzumací vysoce kalorické stravy, přejídáním, neustálým pojídáním. Obezita…
b/ na zdraví mozku a genovou expresi
Vzniklé ketolátky
stimulují expresi genu pro mozkový neurotrofický faktor ovlivňující
zdraví mozku a brání rozvoji psychiatrických a neurodegenerativních chorob.
Exprese genu je proces týkající se genetické informace uložené v genu (DNA), která se převádí (nejčastěji) do struktury proteinu. Tento proces je v každém případě přísně regulován, neboť jakékoliv výkyvy v genové expresi, ať již ve smyslu plus nebo mínus, mohou mít závažné klinické následky.
Neurotrofický mozkový faktor
je velmi důležitá látka pro mozek. Je to malý protein, který podporuje tvorbu nových mozkových buněk a posiluje již existující. Kdo má hodně tohoto faktoru, rychleji se učí, lépe si pamatuje apod.
Naopak nízké hladiny tohoto proteinu jsou spojeny s horší pamětí a stavy spojenými s demencí, jako je Alzheimerova choroba.
Adaptace
Naše tělo se vždy dokáže vyrovnávat se vzniklou obtížnou situací. Když nastane hladovění, tedy změna = obtížná situace, použije adaptační mechanismus, který umožní tolerovat onu obtížnou situaci, a zajistí tak obnovení homeostázy, tj. vyrovnaného stavu. Tento mechanismus se nazývá
koordinovaný adaptační stres.
Působí antioxidačně, vytváří lepší podmínky pro obnovu DNA, kontroluje kvalitu bílkovin, zvyšuje počet mitochondrií a usnadňuje průběh zánětu.
Další pozitivní efekty krátkodobého půstu
Výsledky ukazují, že opakované krátké půsty mají podstatný vliv na
- snížení hmotnosti obézních lidí,
- snížení krevního tlaku, klidové tepové frekvence,
- hladiny lipidů,
- glykémie,
- markerů systémového zánětu a
- oxidativního stresu souvisejících s aterosklerózou.
- Snižuje riziko výskytu maligních nádorů a zpomaluje jejich růst – tento efekt nyní zkoumá řada probíhajících klinických studií.
- U některých modelových studií bylo prokázáno oddálení rozvoje Alzheimerovy a Parkinsonovy nemoci.
- Byly publikovány také studie o zmírnění příznaků astmatu,
- autoimunitní demyelinizace u roztroušené sklerózy a
- artritických obtíží, což se vysvětluje redukcí zánětu,
- zlepšení hojení ran a následků chirurgických zákroků a úrazů,
- příznivý vliv při poranění mozku a míchy.
Doba půstu zkoumaná vědci:
-
jeden den (půstu o vodě) v týdnu nebo
- zařazení
2 dnů v týdnu s omezením energetického příjmu jen na
500 kalorií/den.
Hlad, podrážděnost a porucha soustředění jsou při postupném zavádění režimu mírnější a obvykle vymizí během 1 měsíce.
Závěr vědeckých studií
Krátkodobý půst je relativně akceptovatelná cesta prevence nebo i léčby řady chorob, jež s sebou přináší blahobyt. Jistě nezanedbatelným vedlejším efektem je zpomalení stárnutí organismu.
Praktické provedení třídenního preventivního půstu
Na začátku je odhodlání a naplánování si správného času na půst. Jaké je roční období, jakou máte pracovní zátěž, zda neprobíhá epidemie chřipky apod. Nejlepší situace je, když se do půstu pouštíte ještě s někým a můžete se navzájem povzbuzovat, nejlépe společně se modlit. Důležitým faktorem je kvalita vody. Jezdit si pro vodu do studánky či třeba si vodu filtrovat, každý má svůj zdroj vody.
Rozumné je přejít na půst pozvolna, dva dny před ním jíst jen ovoce a pít vodu, aby se připravilo zažívání a střeva na období bez jídla. Nezbytnou součástí půstu je pohybová aktivita.
Projevy
Pokud půst probíhá správně, máte dost energie, menší potřebu spánku, není únava. Případná podrážděnost a porucha soustředění je mírnější. Od druhého dne pomíjí pocit hladu nebo nějakých chutí. Obvykle bývá kritickým třetí den půstu. Každý pak sebekriticky hodnotí svou situaci, nejde o trhání rekordů, kdo déle vydrží nebo kolik zhubne. Jakmile se dostavují signály nepohody, půst ukončete. Další pokračování je kontraproduktivní. Prvním jídlem může být opět např. čerstvě uvařená polévka apod. a následuje postupné navykání na normální jídlo.
MUDr. P. Šácha
