Lékařská poradna

Již v minulosti jsem pořádal takové aktivity s různým pojmenováním: semináře na dané téma, konzultační den, beseda s poradnou. Nyní je to moderně nazýváno workshop. Podstata takové aktivity je stále stejná, má za cíl ukázat dotyčnému člověku v jeho vlastní historii podstatu problému, aby mohl rozpoznat faktory, které se na jeho nemoci podílely a často se stále podílejí, jaké souvislosti se účastní v rozvoji jeho nemoci (souvislosti vždycky existují), a konečně, co může dělat, aby se lépe s nemocí vyrovnal.

Příběh jedné konzultace

Při jedné konzultaci byl vykreslen příběh ženy, který je svým obsahem a průběhem zcela typický. Začíná popisem častých angín, léčených antibiotiky, následně vytržením mandlí v její pubertě. Další věkovou kategorii nepopisuje, ale pokračuje jakoby nenápadnou nemocí, kdy jí našli na štítné žláze uzlíky, což vedlo kolem 50 let věku k nasazení umělého hormonu. O několik let později uvádí bolesti kloubů, únavu a nevyjasněné další projevy, pokusila se užívat různé potravní doplňky bez efektu. Poté, co byla na artroskopickém vyšetření kloubu, popisuje následně lupénku, na niž dostávala kortikoidní masti, a o rok později jí začaly vypadávat vlasy až do totální alopecie (bez vlasů), což mělo významný vliv na její psychiku, musela začít nosit paruku. Lékaři nasadili tabletkovou formu kortikoidu. Chodí od jednoho specialisty ke druhému, prý je všechno vlastně v pořádku a vždy návštěva končí u předpisu kortikoidů.

Při této aktivitě nejde o to, že by mělo probíhat léčení, ale naskytuje se možnost o problému diskutovat a přinášet jiný pohled na popsanou situaci.

Diskuse probíhala tímto směrem

• Kritický moment začal již v dětství, kdy byly opakované angíny léčeny antibiotiky.

Lze předpokládat, že se v mandlích, nebo obecně v jejím těle, vyskytoval bacil, který působil jako patogen, a vlastně ohrožoval její život. Kdyby totiž neohrožoval, lékař by nedával antibiotika. Klíčový moment do mozaiky dnešní situace byl v tom, že imunitní systém tehdejší dívky si nedokázal s bacilem sám poradit. Problém za imunitní systém opakovaně řešilo antibiotikum. Později byla mandle, místo, kde se zdržoval bacil, odstraněna. Toto období bylo označeno otazníkem.

-Za další otazníkový bod problému byla označena porucha funkce štítné žlázy.

Umělý hormon se podává v tom případě, pokud jej štítná žláza nedovede sama produkovat. Udržuje chod žlázy. Normálně tento hormon proniká do všech buněk v těle a působí na metabolismus buňky, její stavbu, energii apod. Lze tedy říci, že je životně důležitý. U hormonu umělého je někdy otázka, zda se hormon dostává plně do buňky, anebo zda se zdržuje v mimobuněčném prostoru. To tedy může teoreticky znamenat, že jdete na kontrolu krve, tam vám změří TSH, T3 nebo T4, nejčastěji T4, a zjistí, že hladina hormonu je OK. Jenže z tohoto vyšetření není jasné, zda je hormon plně v buňce, kam patří…

Klinický stav se projevuje příznaky snížené funkce štítné žlázy, a přitom hodnoty zjištěné z krve jsou normální. Lékař se domnívá, že hormonu je dost. Ujišťuje sebe i pacienta, že léčba je v pořádku.

- Je také otázkou, zda před odběrem je hormon užíván, nebo je vysazen… a jak dlouho před odběrem není užíván, tedy do jaké míry je hodnota testu ovlivněna umělým hormonem.

Pokud je hodnota ovlivněna, pak výsledná hodnota testu, že „je to ok“, nemusí ukazovat realitu.

Lze tedy říci: Hodnoty hladiny hormonu jsou v pořádku, ovšem za předpokladu, že je užíván hormon umělý, ale to ještě neznamená, že tělo jej využívá dostatečně.

Diskuse a teorie:

Tělo má báječnou schopnost adaptace. Štítná žláza je vynikajícím nárazníkem na stresy a různé nepohody. Pokud delší dobu probíhá její vynucená adaptační, nárazníková aktivita, vyčerpá se…

Mozek ty regulace řídí a dostává z periferie těla informace od tzv. receptorů, které „hlásí“ hladinu hormonu. Když hladina klesne, mozek se to dozví, vyšle instrukci do hypofýzy a přes tyroxin stimulující hormon (TSH) začne nutit štítnou žlázu ke zvýšení produkce hormonu. Hladina hormonu se zvedne, receptory to zaznamenají, předají zprávu do mozku, mozek to vyhodnotí a podá příkaz přes TSH, aby se snížila produkce hormonu…

Toto je báječný a přirozený regulační systém, který vše kontroluje tak, aby byla v těle stále dostatečná hladina hormonu pro život. A děje se to bez vašeho vědomí.

Co se děje, je-li dodáván umělý hormon

Receptory registrují hladinu hormonu a podávají o tom zprávu do mozku. Mozek hladinu hodnotí jako dostatečnou a nemá potřebu stimulovat přes TSH štítnou žlázu ke zvýšení aktivity. Myslí si, že je to v pořádku. Ale to není pravda, zde dochází k falešné informaci, obchází se normální regulační mechanismus. - Časem tato funkce usne, ne-li zakrní… Jste pak do konce života závislí na umělých dodávkách hormonu. Nejste pak schopni hormon vysadit, protože by se vaše životní funkce zhoršily. Lékař to ví a bude nekompromisní v tom, že lék již musíte trvale užívat.

Autoimunitní porucha

Často je porucha štítné žlázy autoimunitní. Hlavní podstatou je, že imunitní systém je poplašen a nesprávně reaguje. Tvoří si protilátky (v takovém případě je to nejdůležitější údaj), a ty pak útočí na různé tkáně.

V případě označení nemoci za autoimunitní je to proti štítné žláze. Tam vzniká autoimunitní zánět, a v tom důsledku žláza nemůže dostatečně dobře tvořit hormon.

Tělo tím začne trpět, obecně lze říci, že začnou postupně selhávat různé funkce.

Pokud tento proces trvá dlouho, žláza nejprve kompenzuje nedostatek, ale později se buňky žlázy začnou měnit v buňky nefunkční, a to dává podklad pro vznik uzlíků.

- (Při kontrolách lékař takového pacienta sleduje ultrazvukem. Pokud zjistí, že se uzlíky zvětšují, bude mít snahu žlázu odstranit, aby „preventivně" zabránil rozvoji rakoviny. Existence uzlíků dává signál, že patologický proces ve štítné žláze probíhá již chronicky.)

Lékař v takové situaci dodává do těla hormon umělý, aby tělo mohlo normálně fungovat, jenže je třeba si uvědomit, že podstata autoimunitní se hormonem nezmění, a pokud hormon nebudete užívat a bude stále přetrvávat autoimunitní zánět, pak lze očekávat progresi nemoci.

- Užívání hormonu neřeší příčinu problému, jen jej, mírněji řečeno, stabilizuje.

Otázka kolem skutečné léčby štítné žlázy je rébus pro endokrinologa. (Pokud jej chce brát jako rébus.)

- Další kritický bod u této ženy je lupénka. Toto onemocnění patří mezi autoimunitní.

- Dále popisuje alopecii, vypadávání vlasů. V tomto případě lze předpokládat souvislost s poruchou štítné žlázy, anebo opět s poruchou autoimunitní, kdy se tvoří protilátky proti cibulkám vlasů.

- Je další otázkou, zda se stejný proces odehrává také na synoviích kloubů, které tu ženu trápí.

Nedozvěděl jsem se, do jaké míry to vše vyšetřoval její imunolog, ale ze způsobu nasazeného hormonu lze předpokládat, že lékaři, kteří ji vyšetřovali, o tom vědí, a protože nedovedou autoimunitní proces léčit, ordinují imunosupresi, tedy snaží se poplašenou, přehnanou autoimunitní reakci alespoň utlumit kortikoidem, který má bránit dalšímu útoku protilátek na různé tkáně těla.

To nelze odsuzovat, protože za dané situace chtějí zastavit zhoubné působení, které může nenávratně zničit tkáně.

Co společný rozbor ukázal?

Nemoc se u ní postupně přiblížila až do tohoto stavu, dosud nebyla rozebrána mozaika všech informací jak o ní samotné, tak o jmenovaných otazníkových bodech, a určitě existují další. Zdá se, že jde o jedno a to samé onemocnění.

Konstatování ženy, která popsala svou historii

Přijala jiný pohled na nemoc. Nikdo jí dosud takový pohled nenabídl. Zjištění, že léčení není prioritně o lécích.

Měla zdravotní problém, navštívila svého lékaře a předala na něj odpovědnost. A její lékař se skutečně snaží pomoci, ale hlavně tím, že reaguje na příznak a snaží se jej utlumit. Tím to ovšem nemá končit.

Odpovědnost

Hlavní odpovědnost nese každý člověk sám. Nemoc musí chápat jako signál, jejž má respektovat. Má ho vést ke zcela totální změně života, protože je jasné, že jeho starý život jej dovedl až do této situace. On sám totiž připustil, aby na něj působily faktory, které vytvořily nemoc. A pokud budou stále působit, nikam se v léčení neposune.

Workshop

Workshop je neobvyklá aktivita, která stále není dobře chápána.

Nenahrazuje ordinaci lékaře, neléčí. Nicméně svým obsahem ovlivňuje pochopení nemoci, a to by se mělo stát součástí léčebného postupu.

Škoda, že workshopy nejsou součástí zdravotnického systému.

MUDr. Pavel Šácha

Konzultace je možná přes naši poradnu.

http://www.symbivita.cz/lekarska-poradna/