Lékařská poradna

Co je to dysbióza?
"Dys" znamená špatný a " bios" znamená život a růst. To naznačuje špatný život. V biologické terminologii je pak pojem - střevní dysbióza používán pro vyjádření stavu nerovnovážné střevní bakteriální flóry. Můžeme také použít obratu - mikroflóra je dysbiotická. Normálně je to chápáno jako stav škodlivé metabolické aktivity flóry.

Jak vzniká dysbióza?
Je mnoho faktorů, které ovlivňují, který typ bakterie nebo mikroorganizmů naroste nebo se bude kolonizovat v gastrointestinálním traktu. Již v ústech je vždy velké množství bakterií. Mnoho z nich se tam dostane ze snědeného jídla. V žaludku se jejich počet snižuje a v tenkém střevu zase počet narůstá a zvyšuje se dále směrem ke konečníku. Asi 10 na pátou ž 10 na devátou. Největší množství bakterií nalezneme v tlustém střevu, kde je jich 10 na jedenáctou. Stres, jídlo, chemické léky, toxické prostředí, klima- to jsou všechno faktory, které stimulují nebo inhibují různé typy mikroorganizmů.

Špatně vyrovnaná dieta vytváří dysbiózu.
Různé životní situace plné stresů nebo dysharmonie jsou velice vlivné na vytváření dysbiózy. Velký počet chemických léků otlačuje prospěšnou flóru a vyřazuje ji z normální činnosti.

Toxiny z prostředí také mohou provokovat střevní dysbiózu. Potravní doplňky, které se přijímají, neadekvátně poruší důležitou rovnováhu. Také by se mělo poznamenat, že klimatické vlivy podporují různé bakteriální kultury. O tom se můžeme přesvědčit při cestování; například turisté jsou často sužování průjmem.

Které stavy nebo nemoci souvisejí s dysbiózou?
Dysbióza bude často spojována s poruchami žaludku a střeva. Příznaky jako dyspepsie, zácpa nebo nedokončená stolice - to jsou stavy, které se budou později manifestovat jako zánět žaludku nebo chronický zánět střev. Vředy na žaludku nebo na střevu se mohou stát následkem dysbiózy, pokud není řádně léčena a rozpoznána. Žlučníkové problémy a zácpa či průjem jsou často dávány do souvislosti s dysbiózou. Dysbióza je velmi často popisována u poruch imunitního systému, např. u potravinové nesnášenlivosti. Atopie nebo alergie, jako jsou ekzém a vyrážka, mají podobný původ. Chronické zánětlivé nemoci, např. záněty kloubů, se také dostávají do kontextu s dysbiózou. Jisté typy migrény, kde jídlo a dieta jsou velmi podezřelé jako spouštěče potíží, by také mohly být příznaky střevní dysbiózy.

Jak zabránit dysbióze?
Když budeme podporovat prospěšné bakterie e střevu, budeme snižovat dysbiózu tím, že budeme optimalizovat příjem jídla a budeme se vyhýbat škodlivému stresu. Psychická a fyzická pohoda může být narušena chemickými léky, toxiny z vnějšího prostředí a mikroorganizmy.

Není nás mnoho, kdo žijeme v úplné harmonii. To by asi byla utopie. Stát se v tomto smyslu úspěšným vyžaduje naučit se určovat, co je prospěšné a co je škodlivé pro střevní flóru v běžných a ve specifických případech.

Eubióza a probióza

Co jsou to probiotika?
Kyselina mléčná bakteriálních kultur - mléčné bakterie, které se nazývají probiotika, stimulují kolonizaci přirozené lidské flóry, která je pro tělo prospěšná. Probios znamená " pro život". Stav, kde není dysbióza se nazývá eubióza. Což je píše utopie. Stav, kdy je snížen stupeň dysbiózy, se nazývá probióza. A proto se tyto prospěšné kultury nazývají probiotika.

Správně vyvážená strava a způsob života - to je nejlepší jistota zdraví. Probiotika nebudou ani tak důležitá, pokud vše netvoří celek.

Které bakterie jsou v žaludku a ve střevu?
Pokud držíme půst, pak najdeme v žaludku jen malé množství bakterií. Společně s příjmem potravy se zvýší i množství bakterií na 10 na pátou (cfu = colony-forming units) v jednom ml tekutiny. Jsou zde často bakterie z rodu streptokok, bifidobakter a bakteriodů, některé z nich přicházejí z úst a jídla samého.Množství bakterií se sníží v okamžiku jakmile žaludek začne produkovat kyseliny a pH se sníží. Čím níže dolů do střeva, tím počet bakterií opět stoupá až na 10 na pátou až šestou cfu.

Počet bakterií dramaticky narůstá v tlustém střevu. Jsou zde dva dominantní typy bakterií: bakteroidy a bifidobakterie. Ve výkalech jich najdeme okolo 10 na jedenáctou cfu a váží 0,5 až l kg. Celkové množství je 10 na čtrnáctou. Když si to dáme do relace s celkovým množstvím buněk lidského těla, které má 10 na třináctou, pak to znamená, že mikroorganizmů je v těle více než vlastních lidských buněk. To je nesmírně důležité zvláště ve vztahu k imunitnímu systému. V tenkém střevu jsou Peyerovy plaky, které zde sehrávají velmi důležitou roli v udržování rovnováhy mezi imunitním systémem a mikroflórou.

Budeme hovořit o vazbě: mikro-eko-střevo- imunita-endokrinní systém- neurogenní systém a psychika. Tím se vysvětlují mnohé příznaky, které nacházím na úrovni těla i psychiky, a jsou tedy v přímé souvislosti.

Kvašení a hniloba
Zjednodušeně bychom mohli klasifikovat bifidobakterie jako dobré bakterie a bakteroidy jako špatné. Bifidobakterie štěpí potravu kvašením a přitom se tvoří kyseliny mléčná, octová a máselná. Ty se podílejí na vytváření kyselého prostředí ve střevu. Bakteroidy tráví potravu hnilobným procesem a budou tvořit nitrogenové odpadní produkty. Pro lidské tělo jsou škodlivé a vstřebávají se ve střevu a dostanou se do všech různých tělních tkání. V malém množství nalezneme streptokoky, enterokoky, enterobakterie, např. kolibakterie. U dospívajících je množství bifidobakterií nižší.

Jaký druh potravy podporuje zdravou flóru?
Potrava bohatá v komplexu karbohydrátů s nízkým glykemickým indexem. Relativně pomalu se rozkládají, poskytují stálou hladinu krevního cukru. Zelenina různých druhů, rýže a těstoviny poskytují adekvátní vlákniny. Vysoký příjem proteinů a živočišných nasycených mastných kyselin stimulují aktivitu bakteroidů ve smyslu kvašení. V západní společnosti přetěžujeme naše těla příjmem potravin s vysokým množstvím proteinů a nasycených mastných kyselin. Podle WHO je standardní proteinová potřeba přibližně 0.8 gr za den na kilogram tělesné váhy. Vysoký příjem vláknin zlepšuje peristaltiku střeva. Toto podporuje bifidobakter. Vegetariánská dieta obsahuje mnohé rozdílné vlákniny, jako je celulóza, hemicelulóza a pektin. Příjem vláknin by měl být vždy spojen s pitím vody. Pojem " plavat ve vodě" je adekvátní. Je to nutné pro správnou hydrataci.

Imunitní systém a lymfoidní tkáň
Střevní flóra komunikuje s imunitním systémem prostřednictvím lymfoidní tkáně. Tato tkáň se nachází v kryptách sliznice tenkého střeva, jde o tzv. Peyerovy plaky. Hlouběji ve střevní tkáni je lamina propria s lymfoidní tkání. Celá tkáň je propletena lymfatickými cévami , které se sbíhají do lymfatických uzlin. Ty jsou lokalizovány v mezenterické fibrózní tkáni, která obepíná tenké střevo a mají propojení s jinými částmi imunitního systému.

Ten vztah střeva s imunitním systémem spočívá v tom, že je schopen číst a překládat nebo reagovat na biochemické aktivity ve střevu.

Imunitní systém je stimulován nebo inhibován různými bakteriálními kulturami nebo potravními složkami. Dysbióza vytvoří nepořádek v těchto komplikovaných vztazích. Člověk se narodí s genetickou pamětí , která rozhoduje o tom, který druh jídla bude akceptován a který ne. Když se dostane nový, neznámý druh jídla do těla, je riziko, že imunitní systém bude reagovat. Jistá probiotika mohou indukovat imunogenní efekt. To znamená B a T lymfocyty jsou stimulovány a koncentrace imunoglobulínů narůstá. Probiotika jsou přechodná. Normálně se nekolonizují na střevní sliznici.

Nitrogen dpadní produkty
Co se stane ve střevu biochemicky a imunologicky během probiotické terapie?

Enzymy, které používá tělo pro strávení potravy, jsou závislé přímo nebo nepřímo na mikroorganizmech v žaludku a ve střevu. Tento proces se nazývá enzymová indukce nebo inhibice. Jisté komponenty, které jsou produkovány při trávení potravy, jsou toxické a způsobují poškození různých tkání. Když je ve střevu dysbióza, pak se tam také nachází velké množství těchto komponent. Probiotika snižují dysbiózu a tím také zmenšují hromadění toxických odpadních produktů. Když se protein tráví prostřednictvím tohoto procesu škodlivých střevních mikroorganizmů, buď přímo nebo nepřímo se budou produkovat mnohé nitrogenové odpadní produkty, jako je čpavek, močovina, indoly, fenoly, nitridy a nitrosaminy. Ty složky toxinů později ovlivňují výsledky různých nezdravých stavů, jako jsou chronické nemoci, kde je imunitní systém vážně oslaben. Podporují vývoj polyartritidy a kožních nemocí. Játra jsou normálně schopna všechny toxiny detoxikovat. Ale když je zátěž velká a trvá příliš dlouho, pak játra nejsou schopna kompletně tělo čistit.

Detoxikace a retoxikace
Jisté užitečné bakterie jsou schopny neutralizovat toxické metabolity. Toto je nazýváno detoxikací. Opakem je retoxikace. Je to přeměna neškodlivých produktů na škodlivé. Probiotika ovlivňují pH ve střevu a tím inhibují aktivitu koliformních hnilobných bakterií, jako jsou bekteroidy, klostridia . Produkce jejich metabolitů se také sníží. Navíc jejich absorbce je oslabena, což vede k jejich vylučování pomocí fekálií ven.

Konjugace a dekonjugace
Jeden ze způsobů, jak játra neutralizují toxiny, je způsob konjugace glukuronovou kyselinou a následnou tvorbou glukuronidů. Tento proces se nazývá konjugace. Ty jsou vylučovány ze žlučníku do střeva. Je to dáno kapacitou zbavovat se toxinů. Když je ve střevu dysbióza, jistým bakteriím se zdokonalí schopnost trávit tyto konjugáty. To se nazývá dekonjugace. A toxiny jsou znovu vstřebány do krve. Výsledkem je retoxikace. Některé enzymy, které se účastní dekonjugace a retoxikace jedovatými odpadními produkty jsou: betaglukuronidáza, azoreduktáza a nitroreduktáza. Výsledkem jejich činnosti je zvětšená akumulace jedovatých metabolitů. A ty zase pomáhají snižovat probiotika. Glykosidy z různých zelených rostlin, jako je rutin se dokáží přeměnit pomocí bakterie streptokoku fecalis na quercin. Tato molekula je mutagenní. To způsobí poškození genetického kódu tělových buněk. A situace může dospět až do takového stavu, jako je rakovina. Streptokokus fecalis je zodpovědný za další druh retoxikace. Mění aminokyselinu tyrozin na tyrozamin a jeho zvýšení se ukazuje jako spouštěcí bod migrény. V pozdější fázi je tento amin přeměněn na fenol, který je mutagenní.

Estrogen
Žlučové kyseliny, cholesterol a různé pohlavní hormony jsou odhalovány stejným způsobem: konjugací a dekonjugací. Jsou vylučovány žlučí do střeva, směrem dolů ve střevním traktu jsou absorbovány. Jisté množství odejde stolicí. Nestálé žlučové kyseliny a jisté množství cholesterolu se ztratí stejným způsobem tak, aby to bylo výhodné. To je nežádoucí pro pohlavní hormony, aby odešly stolicí. Jak mužské, tak i ženské hormony mohou zmizet stejným způsobem. Stane se to hlavně, když je ve střevu dysbióza. Snížená koncentrace estrogenu může způsobit krvácivé poruchy, narůstání citlivosti pro genitální infekce, jako je zánět pochvy a zánět močového měchýře, neschopnost otěhotnět a vznik osteoporózy s bolestivými příznaky. Stejné mechanizmy se uplatní, když žena užívá hormonální antikoncepci nebo antibiotika.

Karcinogeny a inzulin
Dekonjugované žlučové kyseliny a cholesterol jsou dále přeměňovány v pozdější fázi. Škodlivé bakterie stimulují tvorbu narůstajícího množství druhotných žlučových kyselin a koprostanolu, který je trávicím produktem cholesterolu. Jsou to karcinogeny obsahující výše zmíněné enzymy a nitrosaminy. Podporují inicializaci různých typů rakovin, jako je rakovina prsu.

Nevyvážený krátkodobý příjem rychlých karbohydrátů, například glukózy, zesiluje vývoj dysbiózy. Všímejte si glykemického indexu různých složek potravy a jejich biologické dostupnosti. Je to inzulin jako substance produkovaná bakterií E.Coli. Tato substance se má dostat do krve a sama se umístit na receptory - do pozice, kde se normálně inzulin nachází. Když je střevní dysbióza, tato aktivita inzulinu se snižuje. U diabetických pacientů často nacházíme dysbiózu.

Endotoxiny
Když je ve střevu dysbióza jisté bakterie, např. klostridie produkují, endotoxiny, které začnou ovlivňovat imunitní systém. Velký počet chronicky ánětlivých nemocí je dáván do souvislosti s dybiózou. Týká se to většiny nemocí měkkých tkání, jako je kůže, kloubu, sliznic močového měchýře, střeva, očí, žláz atd.

Vitamíny a analogy
Bakteriální flóra v tlustém střevu produkuje různé vitamíny. Jejich absorbce je relativně chudá. Je nemožné odhadnout, jak je důležitá produkce tohoto vitaminu.Tvoří se zde všechny vitamíny skupiny B a K. Je to důležité pro pozdější konjugační schopnost. Většina potřebných je absorbována v tenkém střevu. Je třeba si uvědomit zajímavý fakt, že bakterie konzumují vitamíny pro své vlastní přežití.

Když je dysbióza, v tenkém střevu se zvyšuje potřeba těchto vitamínů. Tímto způsobem se spotřebuje také vitamin B 12. Pokles hladiny vit.B12 vidíme u starých lidí; porovnejme to s činností bifidobaktera. Je známo, že bakterie jsou schopny produkovat tzv. vitaminové analogy. A ony soupeří se skutečnými vitamíny. Chovají se jako hosté a způsobují funkční stavy nedostatečnosti. Tradiční testy na vit. B12 jsou neadekvátní a nedostatečné. O stavu tohoto vitamínu se více dozvíme sledováním hladiny homocysteinu. Tím by se také dala v některých případech odhadnout dysbióza. Jak bylo uvedeno výše, střevní flóra tvoří bariéru a chrání tělo proti agresivním a nezvaným vetřelcům. Většina patogenních nebo nemoc provokujících bakterií konkuruje přirozené flóře. Když je ve střevu dysbióza, mají ulehčenou úlohu. Probiotika upravují pH ve střevu o 1- 2 jednotky- tím se zhorší podmínky pro salmonellu, choleru atd.

Bifidobakterie chrání své teritorium tím, že produkuje různé organické kyseliny jako je kyselina octová, mléčná a speciální přírodní antibiotika.

Stavy, kdy jsou probiotika důležitá
Následují různé stavy, které mají více nebo méně vztah ke střevní dysbióze.

Dysbióza přímo nebo nepřímo souvisí s těmito příznaky:
Zánět žaludku a vředy, porucha funkce žlučníku a nemoci jater.
Zácpa a dráždivé tlusté střevo, zácpa nebo průjem, dyspepsie.
Migréna; přeměna tyrozinu v tyrosamin.
Atopie- ekzém, senná rýma, kopřivka, astma, potravinová nesnášenlivost - gluten.
Chronické zánětlivé nemoci nebo autoimunitní nemoci, jako je revmatoidní artritida, systémový lupus, fibromyalgie, lupénka, ulcerózní kolitida, Crohnova choroba atd.
infekce močového systému. Mykózy - candida albicans.
Působení radiace, kortikoidům, antibiotik a hormonální antikoncepce.
Stavy s oslabenou imunitní obranou např. maligní nemoci- leukémie …
Nedostatek vitaminů a minerálů.
Stres.
Kožní nemoci, např. akné, opary.
Hormonální poruchy, např. krvácení, menstruační poruchy, neplodnost a osteoporóza.
Metabolický syndrom a diabetes mellitus.
Chronický únavový syndrom.

(Článek je přejat z jiných zdrojů)
MUDr. P. Šácha