Stresové bílkoviny

V SYMBINATUR se zabýváme dosti pozoruhodným způsobem tak zvanou komunikací mysli a těla.

Téma se věnuje té části lidského bytí, která je závislá na celkové pohodě nebo nepohodě člověka. Mysl každého z nás se jednoznačně podílí na regulaci imunity, hormonálních pochodů a dalších procesů uvnitř těla. Mysl a tělo fungují stejně tak, jako fungují dnešní přístroje pomocí počítačů. Počítač, který umístíte do nevhodného prostředí - horko, chlad, nevětraná místnost - začne vypovídat službu, stejně tak se chová i lidský organizmus.

Buněčné stresory včetně tepla, chladu, záření (i krátkodobé, trvající třeba jen minutu), elektrosmog, volné radikály, stavy, které omezují přívod kyslíku - hypoxie, kouření, psychotoxiny, prudké změny pH způsobené neadekvátním podáváním "nárazníků", což jsou látky, které tlumí výkyvy v acidobazické rovnováze (náhlé přírůstky kyselých nebo zásaditých látek), ve snaze udržet požadovaný rozsah pH - např. hydrogenuhličitany (bikarbonáty), infekce, záněty, chyby v dietě a vystavení se různým chemickým látkám v potravinách (konzervanty, syntetická barviva...), některým syntetickým lékům, způsobí změny prostředí uvnitř buňky.

Ve většině buněk jsou přítomny speciální bílkoviny, které dostaly pojmenování STRESOVÉ BÍLKOVINY (stress proteins nebo heat shock proteins (HSPs)) a slouží jako molekulární chaperony. Z historických důvodů se jim také říká "tepelné proteiny", ačkoli nejsou vyvolány pouze tepelným stresem...

Chaperony ([šeprony], z fr. chaperons - gardedámy) jsou proteiny podílející se na sbalování (folding) dalších bílkovin. Chaperony se uplatňují trojím způsobem:

Molekula chaperonu
- "pomáhají" bílkovinám správně se sbalit (= nalézt prostorové uspořádání odpovídající nativní konformaci); někdy mohou umožnit bílkovině se i rozbalit
- zabraňují bílkovinám svinout se předčasně;
- zabraňují intermolekulárním interakcím ještě nesbalených bílkovin, a tím i jejich precipitaci.

Jsou to ATP-ázy. Podobají se sice enzymům, ale na rozdíl od nich nejsou specifické ke svým ligantům. Tyto gardedámy hrají roli v buněčné ochraně proti poškození při reakci na podnět.

Stresové bílkoviny (HSPs) jsou pojmenovány podle jejich molekulární hmotnosti. Například Hsp60, Hsp70 a Hsp90 (čísla vyjadřují velikost v kilodaltonech).

Sledování schopnosti reakce stresových bílkovin se využívá při zkoumání patogeneze mnohých onemocnění. Patří mezi ně autoimunitní zánětlivé reakce, neurodegenerativní onemocnění, některé druhy rakoviny a aterosklerózy.

U patologických stavů, jako jsou nekrotické smrti buněk, jsou tyto buňky uvolňovány do mimobuněčného prostoru (čtenáři SYMBINATUR znají pojmy - matrix / mezenchym, na němž je vysvětlována teorie Dr. Reckewega, to, jak se tento prostor chová ve zdraví a v nemoci), kde se vytvářejí komplexy s neporušenými, ale i roztříštěnými buněčnými bílkovinami. Nejnovější vědecké studie ukazují, že tyto komplexy přispívají k rozvoji autoimunitních nemocí.

Kromě toho poskytují popsané bílkoviny (HSPs) spojení mezi infekcí (vyvolající buněčné poškození) a autoimunitní nemocí.
Infekce je stresující proces - jak patogenu, tak i hostitele, a proto vede nevyhnutelně ke zvýšené produkci molekulární gardedámy. Takový mechanizmus zapojení gardedámy je vidět např. u infekcí mykobakterií - HSP70 a následné reakce auto-protilátek u systémového lupus erythematodus (SLE).

Ale bylo také pozorováno, že bílkoviny HSPs jsou plně schopny vyvolat imunitní odpověď samy. Příkladem jsou pacienti trpící revmatoidní artritidou, výše uvedeným SLE, zánětlivým střevním onemocněním (m. Crohn, ulcerózní kolitida), roztroušenou sklerózou, očními záněty a cévními lézemi.

Informace o existenci stresových bílkovin ukazují na genialitu regulací, které dostal člověk od Boha. Troufám si to tvrdit. Stresové bílkoviny v těle fungují jako nástroj regulace a dobrého fungování buněk, systémů a celého těla. Zprostředkují komunikaci mysli a těla.

V okamžiku, kdy člověk nežije správně, poškodí své vnitřní prostředí, zamoří jej kouřem, toxíny nebo přetíží ponocováním, konzumací alkoholu, vystaví tak tělo vážnému oslabení, hřeší tím proti Bohu = proti svému tělu jako Jeho DARU. A tehdy dojde k tomu, že stresové bílkoviny obracejí svou funkci k destruktivnímu - autoimunitnímu procesu.

Léčba je marná, léky to vyléčit nelze.
Přírodní - Boží zákony se nedají obcházet.

MUDr. P. Šácha, SYMBINATUR