Proč stárneme? Proč jsme nemocní?
Může za to tzv.
oxidativní stres.
Oxidativní stres
je jednou z hlavních příčin většiny civilizačních onemocnění, rakoviny a procesu stárnutí. Pokud trpíme tímto druhem stresu, převažují obvykle v našem těle toxiny a jiné patogeny.
Kyslík
Zemská atmosféra sestává z přibližně 21 % kyslíku. Kyslík má schopnost být přítelem i nepřítelem. Všichni živí tvorové ho potřebují k dýchání, a proto je kyslík nezbytnou součástí života na Zemi. Avšak 2-5 % veškerého kyslíku, který dýcháme, se přemění na
volné radiká
Volné radikály
jsou molekuly, kterým chybí elektrony, a tak si je budou brát z čehokoli kolem sebe včetně DNA, buněčných membrán, tuků a bílkovin. Volné radikály způsobují oxidaci, která je též známa jakožto
oxidativní stres.
Oxidaci
můžeme pozorovat při každodenních jevech.
Slupka chrání jablko před oxidací a jablko vypadá svěže. Když se však slupka poruší, buňky jablka se dostanou do styku se vzduchem a kyslíkové molekuly je začínají poškozovat, jablko začíná hnědnout podobně, jako se vytváří rez na kovu.
Oxidace v těle
Oxidace probíhá i v našem těle. Oxidativní stres je dáván do souvislosti s 90 % všech nemocí.
Zapříčiňuje zužování cév, záněty, artritidu, nemoci plic, srdce a ledvin, dále dnu, cukrovku, stárnutí pokožky, Alzheimerovu a Parkinsonovu chorobu, ale i rakovinu a stárnutí organizmu.
Oxidativní stres
je výsledkem porušení rovnováhy na různých úrovních v buňce a je způsoben převahou prooxidačních faktorů v organizmu nad antioxidačními faktory.
Eliminovat stres
Jaký je nejlepší způsob eliminace oxidativního stresu? Co můžeme udělat, abychom zabránili chorobě a žili zdravějším životem?
Od roku 2007 bylo vykonáno mnoho výzkumů, jež
potvrdily pozitivní účinky molekulárního vodíku při onemocněních způsobených oxidačním stresem, spojeným se záněty a chorobny?mi procesy buněčného metabolizmu.
Molekulární vodík radikálně zlepšuje kvalitu života chorobných stavů, jež se spojují s léčebnými terapiemi (chemoterapie, radioterapie apod.). Bylo vykonáno více než 300 výzkumných studií, které poukazují na všestrannost a účinnost molekulárního vodíku jako účinné terapeutické metody pro mnohé choroby. Vodík H2 byl též prokázán jako účinný nástroj pro sportovce v oblasti výkonnosti i zotavování.
Metody použití molekulárního vodíku
Je možno jej inhalovat, pít rozpuštěný ve vodě (vodíková voda), koupat se ve vodíkové vodě, přijímat vodík intravenózní injekcí - rozpuštěný ve fyziologickém roztoku, kapat tento roztok do očí a také přijímat vodík zvýšením střevní produkce H2 střevními bakteriemi.
Pitná voda obsahující molekulární vodík je nejpraktičtějším a nejefektivnějším způsobem, jak odstranit volné radikály a oxidativní stres.
Účinnost H2
Proč je molekulární vodík tak účinný? Co ho odlišuje od jiných antioxidantů, které neutralizují volné radikálý
1. Je to nejsilnější antioxidant bez vedlejších účinků. Molekulární vodík může jakožto
nejmenší molekula ve vesmíru proniknout hluboko do buněk, kam se jiné antioxidanty nedostanou. Pro znázornění: Molekulová hmotnost (MH) vodíku je 2 a MH následovných antioxidantů je takováto: MH koenzymu Q10 je 863, MH vitaminu E je 431, MH glutathionu je 309, MH katechinů je 290, MH vitaminu C je 176. Molekulární vodík pronikne tedy i do mitochondrií, aby eliminoval volné radikály přímo u jejich zdroje a jako nejmenší molekula snadno pronikne i přes krevně-mozkovou bariéru, aby eliminoval volné radikály v mozku. Molekulární vodík H2 je nejsilnější antioxidant, ale na rozdíl od většiny antioxidantů nemá žádné vedlejší účinky.
2. Vodík selektivně
eliminuje jen škodlivé volné radikály.
3. Jak účinkuje molekulární vodík v lidském těle. Vodík neutralizuje volné radikály, mění je na vodu a přitom nezanechává žádné vedlejší produkty. Když se dostane vodík H2 (pitím, koupáním) do organizmu, průběžně
eliminuje jeden z nejnebezpečnějších volných radikálů – hydroxylový – tak, že bude reagovat s kyslíkem z hydroxylové skupiny •OH a vytvoří neškodnou vodu, kterou tělo vyloučí dýcháním, pocením a močí: 2 •OH + H2 = 2 H2O. Neustálé odstraňování nejškodlivějších radikálů z lidského těla je rozhodující pro udržení optimálního lidského zdraví a kvality života.
4. Molekulární vodík produkuje
negativní oxidačně redukční potenciál v těle, díky němuž se zvyšuje schopnost organizmu bojovat s volnými radikály a oxidativním stresem. Vodíkové molekuly
aktivují gen zodpovědný za tvorbu antioxidačních enzymů (kataláza, glutathion peroxidáza), které likvidují obrovské množství všech volných radikálů. Právě tento proces je považován za nejsilnější ochranu proti oxidativnímu stresu.
5. Několik příkladů onemocnění, při nichž má molekulární vodík pozitivní vliv:
diabetes mellitus 2. typu, zánět slinivky břišní, zánět jater, zánět střev, autoimunitní nemoci (alergie, roztroušená skleróza), metabolický syndrom, obezita, regulace krevního tlaku (hyper- i hypotenze), ischemická choroba srdce, infarkt myokardu, mozkové příhody, ateroskleróza, Parkinsonova choroba, Alzheimerova choroba, poruchy spánku, glaukom, nedoslýchavost, záněty (všechny), překyselení organizmu, onkologické nemoci, ochrana ledvin po transplantaci, po chemoterapii, rychlé odbourání kyseliny mléčné ze svalů po fyzické námaze, omezuje bolesti zubů na minimum, urychluje regeneraci organizmu, posiluje imunitu.
Molekulární vodík v léčivých pramenech
Už ve 20. století se ukázalo, že nejen díky obsaženým minerálům má voda léčivé účinky, ale i díky prchavým plynům rozpuštěným ve vodě. V našich moderních plastových lahvích uniknou tyto plyny z vody už krátce po jejich naplnění, především však uniká drahocenný vodík, který je typický pro mnoho léčivých vod.
V různých částech světa se nacházejí uzdravující prameny: Lurdy (Francie), Tlacote (Mexiko), v Indii, Keni, Nordenau (Německo). Jejich voda má příznivé účinky na chronické bolestivé stavy, revma, kožní nemoci, poruchy krevního oběhu. Japonští vědci studovali vodu z těchto pramenů a zjistili, že má zcela specifickou molekulární stavbu. Je schopna vylučovat volné elektrony, které na sebe v lidském těle navážou volné radikály, působí tedy antioxidačně a chrání buňky před škodlivinami. Tyto pramenité vody obsahují molekulární vodík v koncentraci 0,08 ppm v Lurdách, v Tlacote 0,042 ppm, v Nordenau 0,02 ppm. I v blízkosti jeskyní, kde tyto prameny vyvěrají, obsahuje vzduch vyšší podíl molekulárního vodíku. To také vysvětluje, proč voda z těchto pramenů účinkuje jen tehdy, když se pije na místě: Účinek se zesiluje vdechováním přítomného molekulárního vodíku. Naopak molekulární vodík po dobu přepravy velmi rychle vyprchá.
Zdroj: www.naturalinfo.sk
Překlad pro SYMBIVITU: PhDr. P. Šáchová
