Lékařská poradna

Pokračování článku z roku 2022

https://www.celostnimedicina.cz/rezistence-na-antibiotika/

18. listopad se v posledních letech stává Evropským anti-antibiotickým dnem (EAAD); jeho cílem je zvýšit povědomí o narůstající antibiotické rezistenci a podpořit odpovědné používání antibiotik.

Od rezistence k odolnosti

V evropských zemích je 1 ze 3 mikroorganismů zjištěných při infekcích spojených se zdravotní péčí rezistentní vůči antibiotikům. V Evropě každoročně zemře více než 35 000 lidí v důsledku infekcí rezistentních na antimikrobiální látky.

„Antibiotická rezistence představuje jeden z největších globálních zdravotních problémů současnosti. Nesprávné a nadměrné užívání antibiotik vede k tomu, že se bakterie stávají odolnými vůči léčbě. Pokud se trend nezmění, hrozí, že běžné infekce nebude možné léčit dostupnými antibiotiky. Jak zásadní může problém být pro každého z?nás? Představme si například, že dostaneme zápal plic a nebude jediné léčivo, které by nám dokázalo pomoci s?nákazou bojovat,“ varuje hlavní hygienička a ředitelka SZÚ MUDr. Barbora Macková, MHA.

Rezistence vůči antibiotikům je problém především ve zdravotnických zařízeních. Více než 70 % infekcí spojených se zdravotní péčí je způsobeno multi-rezistentními bakteriemi, z nichž polovině by se dalo předejít adekvátními opatřeními pro prevenci a kontrolu infekcí.

https://szu.gov.cz/aktuality/evropsky-antibioticky-den-2025-od-rezistence-k-odolnosti-zdravotnici-v-cele-zmeny/

Priorita postupu

„Je důležité, aby s?bojem proti antibiotické rezistenci pomáhala i odborná veřejnost, zdravotníci. Právě oni jsou důležitým nositelem změny, jak připomíná slogan letošního Evropského anti-antibiotického týdne. Je nezbytné, aby předepisovali antibiotika pouze při jasné indikaci, využívali diagnostické testy k potvrzení bakteriální infekce, volili úzkospektrá antibiotika, pokud je to možné, a vždy informovali pacienty o správném užívání a rizicích rezistence. A to, co platí pro oblast humánní medicíny, platí i pro oblast veterinární. Stejně tak zvířata mohou být ohrožena, když antibiotika ztratí sílu,“ popisuje nedílnou součást boje proti antibiotické rezistenci profesorka Žemličková.

Společně můžeme zmírnit riziko šíření antibiotické rezistence. Každý z nás má svou roli. Tolik z aktuality SZÚ.

Zpátky do praxe a reality

Čtenáři, kteří čtou články a chodí na naše přednášky, to znají, mluvíme o rezistenci často. Každý měsíc vedeme přednášku týkající se zdraví a řešení nemocí. Téměř vždy uvádíme návody a způsoby, jak pracovat s imunitou, jak ji držet v dobrém stavu, aby se dokázala s vetřelcem vypořádat, aby se pak vůbec nemuselo podávat antibiotikum. Do jaké míry se to daří? Po pravdě jen menšina takto edukovaných (vzdělaných, poučených) lidí dokáže tento princip dodržet a (žel) drtivá většina podlehne objektivním důvodům, které je nutí přijmout řešení své infekce podáním antibiotik. A pokud se s nimi setkám po prodělané léčbě, zjistím, že jim nebyly provedeny stěry, neprovedl se mikrobiologický rozbor. Antibiotikum bylo nasazeno rutinně s ohledem na klinické projevy nebo vzhledem k momentální dostupnosti antibiotika. Pak je mi líto, že má doporučení vylétla oknem ven. A to zde uvádím pro případ akutních infekcí, kdy se zdá, že se nic nestalo, infekce byla ´zažehnána´ bez následků. Jenže to je omyl. Taková situace se může snadno opakovat, imunita je oslabena, a pak se podává další antibiotikum a další, až vznikne chronický problém. A tehdy je připraven terén pro rezistenci, bacil si na antibiotikum zvykne, a to se pak buší na poplach a lékaři zasedají na konferencích a lámou si hlavu tím, jak takovou situaci řešit. Projekt „Prevence antibiotické rezistence“, jehož cílem je šířit osvětu o této problematice, je stále málo účinný. V první linii je téměř nulový.

MUDr. P. Šácha