SYMBIVITA

-

Lékařská poradna

Informační server o přístupu ke zdraví přirozenou cestou

Nerovnováha života se projeví nemocí



Naše tělo je geniální. Vůbec si neuvědomujeme, jak dokonalé systémy v něm pracují.

Jak jsou smysluplné a jak se řídí jasnými pravidly, které se nedají v žádném případě obcházet.

Naše tělo se dokáže vypořádat s nekomfortem, stresem a adaptuje se na nově vzniklou situace a vždy, za každých okolností má schopnost napravit, co je poškozeno.




Na tělo působí různé faktory.

Mohou být hmotné, viditelné, jako jsou různé alergény, toxiny, chemikálie, ale mohou být také nehmotné a těch je podle mého pozorování více, odhaduji, že tvoří až 80 % všech zátěží. A nebo jsou to látky, které v těle vznikají při metabolismu. Jsou pro tělo zátěží, nazýváme je lidskými jedy. Musí se nejprve zpracovat na látku tělu přijatelnou a nebo na látku, kterou tělo může snadno vyloučit ven. O tuto funkci se starají játra, ledviny, střevo, kůže, plíce...

Každý jedinec má svůj práh citlivosti, svou kapacitu k popsané detoxikaci nahromaděných lidských jedů. A je logické, že záleží na tom, kolik stresorů na tělo působí, a jak efektivně se jich dokáže zbavit.

Máme také hormonální systém, tzv. adrenokortikoidní rezervu, imunitní systém, vegetativní nervstvo, psychiku. V těle musí být všechny důležité látky potřebné k činnosti těchto systémů- hormony, vitaminy, minerály, enzymy...

Všechny tyto systémy musí být v rovnováze, záleží na tom, jaký je mezi nimi poměr. Když je všechno v pořádku, naše tělo je čisté a jsou vytvořeny všechny předpoklady, aby bylo zdravé.

Když je tělo vystavováno velkým zátěžím, mnohým stresorům, obranný systém zpočátku náporu odolává, ale časem se vyčerpá, oslabí se. Když v těle chybí některé základní látky - vitaminy, enzymy a symbolicky detoxikační systém je přetížen -ten člověk málo pije nebo má jaterní potíže, trpí na zácpu, kouří apod., potom se nenápadně začínají projevovat různorodé potíže.

Zpočátku o tom nevíme, jde o inkubační fázi. Máme v sobě toxin, ale on se ještě nijak neprojevuje. Čím více se zátěže působí, tím více člověk cítí, že něco není v pořádku. Něco nás bolí, cítíme se unavení, příznaky nevidíme. Na RTG není žádný nález, laboratorní testy jsou negativní, lékař nám nemusí věřit. Jde o předklinickou fázi.

Jednoho dne hladina zátěže splyne s prahem citlivosti. Tento okamžik se nazývá - blok funkce.

Jakýkoliv další impuls, a může to být i maličkost, taková věc, která vám předtím nevadila, najednou způsobí, že pomyslná nádoba začne přetékat a nyní již vidíte příznak, Již si na něj můžeme sáhnout, můžeme ho vyfotografovat, laboratorní testy jsou pozitivní, příznak hoří, pálí, svědí- váš lékař vám již věří a ordinuje na příznak lék. Ale z tohoto pohledu ten lék zcela neléčí, nýbrž jen reaguje na následek. Tento proces se může odehrávat na mnoha úrovních, třeba i na psychické úrovni. Znáte ten případ, kdy se snadno rozčilujete. Váš soused to vidí a říká vám: "Proč se kvůli takové maličkosti rozčiluješ? Vždyť to nestojí za řeč!" On netuší, že máte svou nádobu plnou, spoušť je na kraji a ta situace byla poslední kapkou, která způsobila, že plná nádoby začíná přetékat.

Tu nádobu Vám představuji zcela záměrně, je to symbol a během dalšího výkladu se k ní ještě budeme vracet.

V další kapitole budu hovořit o tkáni.

Je to velmi důležité.
Všechny tělesné reakce, hýbající se svaly, metabolismus, myšlení a všechny organické funkce se mohou projevovat pouze prostřednictvím chemických sloučenin a jejich reakcí. Ty mají tudíž nespornou důležitost v životě, nemoci a zdraví.




Na přiloženém obrázku rozlišujeme buňky orgánu, cévu, která je zde na průřezu a znázorňuje, že přináší do buněk výživu. Dále nervová vegetativní vlákna, která inervují orgány- řídí jejich činnost a různé konkrétní buňky důležité pro imunitu, různá vlákna. Nás ale zajímá ten mezibuněčný prostor- mezenchym- pojivo - představme si to jako rosolovitou hmotu, která má své vlastnosti, své vnitřní prostředí, je to vlastně vodič. Tímto prostředím se šíří různé vzruchy. Je to dokonalý" digitální" prostor- v počítačové řeči " interface". V tomto prostředí dochází k vzájemným reakcím mezi hormonálním, nervovým, imunitním systémem, mezi lymfou a krví. Tento prostor přestavuje výše popsanou symbolickou nádobu. V dospělém těle zaujímá až 16 litrů. Sem se ukládají ty výše popisované lidské jedy. A hodně záleží na tom, v jakém je stavu. Jestli je volný, čistý, dobře reagující- nádoba je čistá. Nebo jestli je prostor hustý, plný usazenin, překyselený.

V takovém případě se do buňky dostává málo výživy, vázne látková výměna, hromadí se další toxiny. Buňka je unavená, orgán je unavený, nemůže dobře plnit svou funkci- celý člověk je unavený.

Tento prostor se utěsní, zhoustne při stresových zátěžích. Po nesprávné stravě, po alkoholu, po drogách, lécích, jako jsou antibiotika, po očkování, po vakcínách apod. Jinými slovy v mezibuněčném prostoru se ukládají kyselé metabolity. Organismus mezibuněčný prostor využívá jako dočasné skladiště popsaných lidských jedů. Pokud například převažuje kyselinotvorná strava, organismus se nestíhá toxinů zbavit, zůstávají ve skladišti. Tím se natolik znehodnotí okolní prostředí buněk (špatné pH), že enzymy v těchto podmínkách přestanou fungovat enzymy a dojde k rozvratu vnitřního prostředí.

Podle individuální schopnosti každého člověka se dokáže vrátit do původní podoby. Vše probíhá různou rychlostí a trvá různě dlouhou dobu. Někomu se ta nádoba rychle naplní, ale také rychle vyprázdní. Někomu naopak se plní pomalu, ale zato systematicky. Takový člověk nemá dlouhou dobu žádné potíže, ale jednoho dne nádoba dosáhne vrcholu. Potom přijde nějaká maličkost a vyprovokuje nemoc.

Německý lékař Dr. Reckeweg dlouhá léta studoval tento mezibuněčný prostor a založil vědecký lékařský obor - HOMOTOXIKOLOGII = nauku o lidském jedu. Jednoduchým způsobem ukazuje, co tělo dělá, respektive jakým způsobem to dělá, když se potřebuje přítomných lidských jedů zbavit. A seřadil tyto způsoby do šesti fází.

První fáze = vylučování. Všude tam, kde jsou sliznice, si tělo tvoří sekret a snaží se to, co tam nepatří vyloučit stolicí, močí, pocením, slzením, menstruací, hlenem. Tuto fázi bychom ještě nemuseli nazývat fází patologickou, i když projevy nejsou zrovna příjemné. Pacient smrká, kašle, je zahleněný, potí se...

Na psychické úrovni se jedná o nervozitu, neklid.

Druhá fáze je reakční, známe ji spíše pod pojmem zánět. Jde o boj organismu s jedy. Tělo si vytvoří zánět, chce v ohni zánětu jed spálit. Bacilům a virům se v takovém prostředí nedaří.

Vznikají netoxická rezidua (zbytky),které se dají vyloučit. Zánět je tedy chápán jako pomocník, kdy se tělo samo snaží o návrat do stavu zdraví. Tato fáze je velmi důležitá a mnohdy rozhodující pro další vývoj nemoci a zdraví. Často je to záležitost zcela nenápadná. Je provázena nepříjemnými jevy, bolestí, horečkou, různými kožními projevy, pocitem nevolnosti. V okamžiku jakmile tyto příznaky potlačíte protizánětlivým prostředkem, uleví se vám. Již není zánět, ale jed, který měl být spálen, zůstává v těle. A tělo je nuceno hledat cestu, jak se ho zbavit.

Opakuje se (!) fáze vylučovací.
Po potlačené," vyléčené" nemoci, zůstává rýma, kašel, zvýšené pocení. Nádoba je plná, nevyprázdnila se a za krátkou dobu opět vznikne zánět. Jednou je na sliznici ušní, pak nosní, jindy postihne průdušky, ledviny nebo kloub. Rozdíl je v tom, že pacient navštíví jednou ORL oddělení, pak plicní, revmatologii, urologii.

Na každém specializovaném pracovišti lékař vnímá ten jeho zánět, potlačí jej. Nemoc patřící do jeho kompetence "vyléčí". Že za 14 dní má pacient zánět na plicích, to již patří jinam. Rozvíjí se namotávka.

Je velmi těžké psát tyto řádky, je těžké nepodat protizánětlivý lék, když pacient trpí. A zvláště když klubíčko příznaků a následků začínají namotávat.

Když je život pacienta ohrožen - musíme podat protizánětlivý lék. Ale někde je začátku, než vznikne namotávka máte se snažit podporovat zánět, podporovat vylučování a ne příznaky potlačovat. Musíte vytvořit v těle podmínky, aby se samo mohlo léčit, pacient patří do postele, potřebuje klid, inhaluje, zvýší pitný režim, podporuje pocení, vylučování, čistí nádobu.

Reakční fáze se na psychické úrovni projeví třeba reaktivní depresí, hyperkinetickým syndromem.

Třetí fáze - ukládací. Tělo neustále hledá způsob, jak se zbavit svých lidských jedů. Když nestačí první ani druhá fáze, jed se začne ukládat do mezibuněčného prostoru kdekoliv v těle. Zpočátku se jedná o přechodné stadium, které ovšem může přejít do stadia trvalého, jak bude uvedeno později. Homotoxin v překladu lidský jed, se ukládá například do tukového vaziva- hovoříme pak o nadváze. Začnou se tvořit kameny, písek v ledvinách, ve žlučníku a v jiných žlázách.

Je zácpa. Ve střevu se hromadí nestrávené zbytky potraviny, nepotřebné částice, škodliviny. Člověk, který trpí zácpou, v sobě hromadí homotoxiny. Podle přírody by se měl každé ráno vyprázdnit.

Jinak se nádoba plní. Ženy si stěžují na celulitidu, tvoří se jim "pomerančová kůra" na stehnech, deformuje jim to postavu. Je to stále projev ukládání. Sem také patří křečové žíly, hemoroidy.

Hovoříme o "předimenzování jaterním". Pod tímto pojmem rozumíme velké funkční zatěžování jaterních buněk- ony musí zvýšeně detoxikovat tělo od alkoholu, nikotinu, syntetických prostředků, léků, těžkých kovů, amalgámu, smogu a jiných škodlivin.

Třetí fáze je charakteristická tvořením různých otoků, ztluštěnin, zduřenin. Tvoří se cysty. Co jsou to cysty? Představme si dutý prostor v orgánu např. v ledvinách, ve vaječníku, prsu a do tohoto prostoru jako do pomyslného rezervoáru, skladiště si tělo odloží nepotřebné homotoxiny.

Cysta se zvětšuje, tlačí na okolní orgány, bolí, hrozí, že praskne, obsah se vyleje do dutiny břišní - může vzniknout otrava.

V takovém případě musí zasáhnout chirurg, cystu odstraní. Tělu velmi významně pomůže, protože ho zbaví přebytečných homotoxínů. Na čas se tělu uleví, ale jestli není odstraněna příčina, není vyprázdněna nádoba, pak je to jen otázkou času, kdy se zase někde v těle vytvoří cysta nebo jiná forma ukládání.

Všechny tři uvedené fáze jsou tedy charakterizovány tím, že se homotoxin nachází v mimobuněčném prostoru= mezenchymu, není poškozena buňka, není oslaben imunitní systém. Tělo je schopno léčení, dokáže se ještě čistit.

Pokud si člověk způsobuje svým životním stylem, že má svou „nádobu“ stále plnou, hladina homotoxinů dosáhne vrcholu, pak v další fázi se impregnuje do buňky některého orgánu, některé sliznice, takové, která je hodně exponovaná, hodně zatěžovaná . Tam , kde je místo nejmenšího odporu.

Čtvrtá fáze- impregnační. Homotoxin začíná narušovat vnitřní strukturu buňky a způsobuje poruchu funkce daného orgánu. Již popisujeme poškozování buněk např. jater, ledvin, mozku, nervu, kloubu ….. Pacient hovoří o chronických zánětech, které ho souží. Zde si můžeme vysvětlit tzv. únavový syndrom. Do buňky se nedostává výživa, vázne buněčný metabolismus. Buňka je unavená, orgán je unavený, celý člověk je unavený. V této fázi se vyskytují různé nervové poruchy. Tato fáze je charakteristická pro alergie, ekzémy, lupénku, vitiligo. Jsou migrény a jiné bolesti hlavy, různé vředové choroby. Chudokrevnost, potíže s krevním oběhem, objevují se imunitní poruchy. Na psychické úrovni popisujeme deprese, úzkostné stavy.

Pátá fáze- degenerační.
Jestliže tento proces pokračuje dále, homotoxin trvale působí na buňku. Časem dochází k degeneraci tkáně. Onemocnění je pojmenováno latinským názvem, které má koncovku - osis. Artrosis, osteoporosis, fibrosis, syndrom anginy pectoris. Nebo Diabetes mellitus ( cukrovka), infarkt myokardu, roztroušená skleróza, Bechtěrevova choroba. Na psychické úrovni se jedná např. o schizofrenii.

Šestá fáze – destruktivní.
Je charakteristická rozpadem, kolapsem, selháním, destrukcí, rakovinným bujením…

Poslední tři fáze tedy naznačují průnik homotoxinu do buňky, narušení struktury, degenerace, event. destrukce. Již je porucha obranyschopnosti. Příznaky jsou viditelné, dají se registrovat nějakou vyšetřovací metodou. Pacient již potřebuje nějaký lék, protože sám není schopen překonat nemoc.

Je vyčerpaná adrenokortikoidní rezerva.

Zcela úmyslně ve své praxi seznamuji klienta s touto filozofií, protože je důležité, aby on sám pochopil, co vlastně ta jeho nemoc znamená, co naznačuje jeho příznak. V drtivé většině bychom neměli říkat- dostal jsem nemoc, ale svým počínáním jsem si způsobil nemoc. Tato filozofie každému naznačuje také jeho zdravotní vyhlídky-je to jeho zdravotní vysvědčení. Čím se klient nachází ve vyšší fázi, tím intenzivněji musí provádět revizi svého životního stylu. Jen on sám ví nejlépe, čím si naplňuje tu svoji nádobu. Toto jsou příčiny jeho potíží a dokud je neodstraní, nemůže očekávat zlepšení stavu. Lék je jenom pomocník, tu nejdůležitější práci musí každý vykonat sám.


MUDr. P. Šácha

Potlačování příznaku nevede k vyléčení

Rovnováha života - symbivita


Doporučujeme

    Resveratrol 125 PRO Bioperine

    Doplněk stravy Resveratrol PRO podle receptury Dr. med. Michalzika obsahuje vysoce hodnotný přírodní trans-resveratrol, známý z tisícil

    Zjistit více

    KELP

    Kelp je mořská řasa bohatá na vitaminy, aminokyseliny a minerály. Je jedním z nejlepších přírodních zdrojů jódu pro lidský organismu

    Zjistit více

    JOINT MOBILITY

    JOINT MOBILITY, jak již z názvu vyplývá, je forma speciálně sestavená pro pohybový aparát lidského těla. Obsažené složky pomáhají

    Zjistit více

    GINGER STAR

    Zázvor podporuje trávení, příznivě působí proti nevolnosti, zvláště v období časného těhotenství a při cestování, odstraňuje p

    Zjistit více

    PERILLYL STAR

    Perilla frutescens je čínská léčivá bylina, jejíž výtažek se v tamní tradiční medicíně používal odedávna proti přecitlivělosti

    Zjistit více

Zpravodaj emailem

Zadejte svou emailovou adresu pro zasílání informací o nových článcích, produktech a slevách.

Naše blogy

Pořádané akce

MUDr. P. Šácha
Nikolčice 316, 691 71
dfm(zavináč)symbinatur.com
Lékařská poradna - obecná
Lékařská poradna - privátní

Symbivita

Lékařská poradna
Symbivita © 2024