P\u0159ed 25 000 lety se v t\u011bchto m\u00edstech,\nbudouc\u00edm hustope\u010dsk\u00e9m \u00fadol\u00ed, proh\u00e1n\u011bli lovci mamut\u016f. Lid\u00e9 chodili oble\u010deni ve\nzv\u00ed\u0159ec\u00edch k\u016f\u017e\u00edch, jejich \u017eeny a d\u011bti pod skaln\u00edmi p\u0159evisy pe\u010dliv\u011b hl\u00eddaly, aby nevyhaslo\nohni\u0161t\u011b.<\/p>\n\n\n\n
Prvn\u00ed zm\u00ednky o m\u011bst\u011b v t\u00e9to hezk\u00e9\nkotlin\u011b, jej\u00ed\u017e horizont je lemov\u00e1n sytou zelen\u00ed a v severn\u00ed \u010d\u00e1sti\nproslaven\u00fdmi mandlo\u0148ov\u00fdmi sady, poch\u00e1z\u00ed ze 13. stolet\u00ed. Od po\u010d\u00e1tku 14. do\nkonce 16. stolet\u00ed pat\u0159ily Hustope\u010de kl\u00e1\u0161teru kr\u00e1lov\u00e9 (Aula Regia). Ale ji\u017e\nv roce 1247 se v m\u00edstech dne\u0161n\u00ed N\u00e1dra\u017en\u00ed ulice nach\u00e1zela ves s n\u00e1zvem\nB\u00f6hmendorf (\u010cesk\u00e1 ves).<\/p>\n\n\n\n
Hustope\u010de pat\u0159\u00ed k nejteplej\u0161\u00edm\nz moravsk\u00fdch kraj\u016f a tak\u00e9 k nejd\u0159\u00edve os\u00eddlen\u00fdm okres\u016fm, jak dokazuj\u00ed\n\u010detn\u00e9 archeologick\u00e9 n\u00e1lezy. Le\u017e\u00ed v nadmo\u0159sk\u00e9 v\u00fd\u0161ce 193 metr\u016f.<\/p>\n\n\n\n
V roce 1249 se naz\u00fdvaly Ustopesch. Jm\u00e9no\nHustope\u010de vzniklo mo\u017en\u00e1 i z toho, \u017ee zde v letn\u00edch m\u011bs\u00edc\u00edch opravdu \u201ehusto\npe\u010de\u201c. Jist\u011b jde o prap\u016fvodn\u00ed slovansk\u00e9 os\u00eddlen\u00ed, jak vypl\u00fdv\u00e1 z n\u00e1zvu.\nTak\u00e9 od nepam\u011bti m\u011bstem prot\u00e9k\u00e1 dnes zaklenut\u00fd potok.<\/p>\n\n\n\n
Na po\u010d\u00e1tku 15. stolet\u00ed vyu\u017eil nepokoj\u016f\nv zemi Hanu\u0161 (Heinrich\/Jind\u0159ich) z Lichten\u0161tejna. Roku 1407 Hustope\u010de\np\u0159epadl, odehnal v\u0161echen hov\u011bz\u00ed dobytek a kon\u011b i s 32 osobami a osadu zna\u010dn\u011b\nzpusto\u0161il.<\/p>\n\n\n\n
O t\u0159i roky pozd\u011bji Lucemburk markrab\u00ed Jo\u0161t\n(s\u00eddlil i zem\u0159el roku 1411 na \u0160pilberku) povolil m\u011bste\u010dku ka\u017edoro\u010dn\u011b o sv. Havlu\nv\u00fdro\u010dn\u00ed trh (na n\u011bm\u017e se prod\u00e1valo ovoce a zelenina).<\/p>\n\n\n\n
Kolem roku 1526 p\u0159i\u0161lo do Mikulova prvn\u00edch\nasi dv\u011b st\u011b novok\u0159t\u011bnc\u016f-hab\u00e1n\u016f. O dva roky pozd\u011bji jich p\u0159i\u0161lo p\u0159ibli\u017en\u011b dv\u011b\nst\u011b s Filipem Blau\u00e4rmelem i do Hustope\u010d\u00ed a na dva tis\u00edce s Jakobem\nBiedermanem do Slavkova. Tito novok\u0159t\u011bnci museli na p\u0159\u00edkaz vrchnosti opustit sv\u00e9\ndomovy v Tyrol\u00edch, ba i ve Falci, Hesensku a Bavorsku. Tito N\u011bmci vynikali\nsvou zru\u010dnost\u00ed, byli dobr\u00fdmi zem\u011bd\u011blci a vina\u0159i, ovl\u00e1dali v\u00fdrobu keramiky, byli\nmezi nimi jirch\u00e1\u0159i, peka\u0159i, kov\u00e1\u0159i, bedn\u00e1\u0159i, stola\u0159i, m\u011bditepci, fel\u010da\u0159i a\ndal\u0161\u00ed, vyr\u00e1b\u011bli i pivo, znali rovn\u011b\u017e jin\u00e1 pot\u0159ebn\u00e1 \u0159emesla, je\u017e se uplatnila na\nvesnici i ve m\u011bstech. Na Morav\u011b se jim dostalo dobr\u00e9ho p\u0159ijet\u00ed a zabezpe\u010den\u00ed.\nStav\u011bli si velik\u00e9 domy pro dv\u011b st\u011b a\u017e tis\u00edc osob, v nich\u017e pak v\u0161ichni spole\u010dn\u011b\n\u017eili a m\u011bli tam i sv\u00e9 zaopat\u0159en\u00ed. Domy naz\u00fdvali \u201eHaushaben\u201c, odtud patrn\u011b\npoch\u00e1z\u00ed jejich n\u00e1zev \u201ehab\u00e1ni\u201c. V domech byla velk\u00e1 kuchy\u0148 a prostorn\u00e1\nj\u00eddelna i pr\u00e1delna. Man\u017eel\u00e9 m\u011bli sv\u00e9 lo\u017enice, svobodn\u00ed zase sv\u00e9 m\u00edstnosti, ka\u017ed\u00e9\npohlav\u00ed zvl\u00e1\u0161\u0165. Mezi sebou se naz\u00fdvali \u201ebrat\u0159i a sestry\u201c a sv\u00e9 d\u011bti k\u0159tili a\u017e\nve dvan\u00e1cti letech.<\/p>\n\n\n\n
V roce 1533 p\u0159it\u00e1hl z Tyrolska\nJakub Hutter (toto jm\u00e9no se vyskytuje v \u0160akvic\u00edch dodnes), kter\u00fd sm\u00ed\u0159il rozh\u00e1dan\u00e9\nhustope\u010dsk\u00e9 hab\u00e1ny z rosick\u00fdmi. Po n\u011bm se pak v\u0161ichni naz\u00fdvali\n\u201ehuterov\u0161t\u00ed\u201c. Dva haushabeny v Hustope\u010d\u00edch ob\u00fdvalo na dva tis\u00edce osob. Hutter\nse na \u010das vr\u00e1til zp\u00e1tky do Tyrol, odkud pos\u00edlal lidi na Moravu. Trvale bydlel v Hustope\u010d\u00edch,\nale v roce 1536 byl v Tyrol\u00edch zadr\u017een a tr\u00fdzn\u011bn. S roub\u00edkem v \u00fastech\nbyl t\u00e9ho\u017e roku v Innsbrucku up\u00e1len na hranici.<\/p>\n\n\n\n
Haushabeny\nst\u00e1ly t\u00e9m\u011b\u0159 po cel\u00e9 ji\u017en\u00ed Morav\u011b \u2013 v Mikulov\u011b, Slavkov\u011b, Hustope\u010d\u00edch, Bzenci,\nVracov\u011b, Ivan\u010dic\u00edch, Bohuslavic\u00edch, Hodon\u00edn\u011b, Star\u00e9 B\u0159eclavi, B\u00edlovic\u00edch, Bo\u0159etic\u00edch,\nPavlovic\u00edch, \u010cejkovic\u00edch, Bulharech, Dambo\u0159ic\u00edch, Boleradic\u00edch, Starovic\u00edch i\njinde.<\/p>\n\n\n\n
Od roku 1600 bylo hab\u00e1n\u016fm p\u0159\u00edsn\u011b zak\u00e1z\u00e1no usazovat\nse na nov\u00fdch m\u00edstech a stav\u011bt dal\u0161\u00ed haushabeny. Rovn\u011b\u017e jim bylo ulo\u017eeno platit\nvysok\u00e9 dan\u011b. Po por\u00e1\u017ece protestant\u016f na B\u00edl\u00e9 ho\u0159e byli ze zem\u011b radik\u00e1ln\u011b\nvypov\u011bzeni. Na podzim roku 1622 vydal kardin\u00e1l Franti\u0161ek z Ditrich\u0161tejna, spr\u00e1vce\nMoravy, jm\u00e9nem c\u00edsa\u0159ov\u00fdm \u201epatent\u201c, kter\u00fdm do \u010dtrn\u00e1cti dn\u016f novok\u0159t\u011bnce vyk\u00e1zal\nze zem\u011b. N\u011bkte\u0159\u00ed byli nuceni se ve v\u00ed\u0159e obr\u00e1tit a pak teprve mohli z\u016fstat. To\nje patrn\u011b d\u016fvodem v\u00fdskytu velk\u00e9ho mno\u017estv\u00ed n\u011bmeck\u00fdch, dnes ji\u017e po\u010de\u0161t\u011bn\u00fdch jmen\nv tomto regionu. Vypuzen\u00ed hab\u00e1ni ode\u0161li hlavn\u011b do Horn\u00edch Uher (Brodsk\u00e9,\nLev\u00e1ry atd). Po \u010dase v\u0161ak byli vyhn\u00e1ni i odtud. P\u0159es \u0160v\u00fdcary se nakonec odst\u011bhovali\ndo Francie, N\u011bmecka, Ameriky, Austr\u00e1lie a Kanady, kde \u017eij\u00ed dodnes.<\/p>\n\n\n\n
U p\u0159\u00edle\u017eitosti 480. v\u00fdro\u010d\u00ed p\u0159\u00edchodu Jakuba\nHuttera do Hustope\u010d\u00ed se v dom\u011b U Synk\u016f konalo ve dnech 22.\u201325. srpna 2013\nprvn\u00ed slavnostn\u00ed setk\u00e1n\u00ed za \u00fa\u010dasti asi dvaceti \u010dlen\u016f i d\u011bt\u00ed po\u010detn\u00e9 hab\u00e1nsk\u00e9 komunity\nz t\u011bchto zem\u00ed. Na z\u00e1v\u011br pak prob\u011bhla v evangelick\u00e9m kostele ned\u011bln\u00ed\nbohoslu\u017eba novok\u0159t\u011bnc\u016f ur\u010den\u00e1 z\u00e1rove\u0148 i pro \u0161irokou ve\u0159ejnost. Bylo tak\u00e9 vysloveno\np\u0159\u00e1n\u00ed vytvo\u0159it z Hustope\u010d\u00ed centrum budouc\u00edho pravideln\u00e9ho setk\u00e1v\u00e1n\u00ed hab\u00e1nsk\u00fdch\npotomk\u016f.<\/p>\n\n\n\n
Za panov\u00e1n\u00ed \u010desk\u00e9ho kr\u00e1le a \u0159\u00edmsk\u00e9ho\nc\u00edsa\u0159e Maxmili\u00e1na I. v roce 1572 do\u0161lo v d\u011bjin\u00e1ch Hustope\u010d\u00ed\nk velk\u00e9 zm\u011bn\u011b. Hustope\u010de byly pov\u00fd\u0161eny na m\u011bsto, je\u017e se stalo centrem\njihomoravsk\u00e9ho vina\u0159stv\u00ed a od t\u00e9 doby jen vzkv\u00e9talo. Bylo povoleno kon\u00e1n\u00ed t\u00fddenn\u00edch\ntrh\u016f a m\u00edstn\u00ed i p\u0159espoln\u00ed trhovci nab\u00edzeli na n\u00e1m\u011bst\u00ed sv\u00e9 produkty. Sm\u00ed\u0161en\u00e9 n\u011bmecko-\u010desk\u00e9\nobyvatelstvo (N\u011bmci hovo\u0159ili dolnorakousk\u00fdm n\u00e1\u0159e\u010d\u00edm) zakl\u00e1dalo nov\u00e9 vinice, budovalo\nnov\u00e9 vinn\u00e9 sklepy, domy a ulice. Vinice dos\u00e1hly rozlohy a\u017e 580 hektar\u016f (!) v\u00fdm\u011bry.<\/p>\n\n\n\n
T\u0159icetilet\u00e1 v\u00e1lka v letech 1618\u20131648 krut\u011b\nzas\u00e1hla nejen obyvatelstvo Hustope\u010d\u00ed, ale cel\u00e9 ji\u017en\u00ed Moravy. Hustope\u010dsk\u00e9\nobyvatelstvo se hl\u00e1silo p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b k lutersk\u00e9, protestantsk\u00e9 v\u00ed\u0159e. N\u00e1bo\u017eensk\u00e9\nt\u0159enice m\u011bly na v\u0161echny obyvatele neblah\u00fd vliv (a je tomu tak bohu\u017eel\ncelosv\u011btov\u011b doposud).<\/p>\n\n\n\n
\u00dabytek\nlid\u00ed n\u00e1sledkem v\u00e1lek a nemoc\u00ed (moru a ne\u0161tovic) v t\u00e9 dob\u011b ve v\u0161ech obc\u00edch byl\nvelmi vysok\u00fd \u2013 v n\u011bkter\u00fdch obc\u00edch po\u010det obyvatelstva poklesl a\u017e o dv\u011b\nt\u0159etiny! Vinice i pozemky pustly, nebylo nikoho, kdo by na nich pracoval.<\/p>\n\n\n\n
Ve druh\u00e9 polovin\u011b 19. stolet\u00ed pat\u0159ily Hustope\u010de\nrodu Lichten\u0161tejn\u016f. A\u017e kolem roku 1850 (za Rakouska-Uherska) se Hustope\u010de staly\nv\u00fdznamn\u00fdm centrem nejen politick\u00e9 moci a spadalo pod n\u011b 95 obc\u00ed. Veden\u00ed obce v t\u00e9\ndob\u011b bylo n\u011bmeck\u00e9, \u010desk\u00e9 obyvatelstvo bylo v men\u0161in\u011b a nijak v\u00fdrazn\u011b se neprojevovalo.<\/p>\n\n\n\n
V\u011bt\u0161\u00ed obrat nastal a\u017e kolem roku 1880, kdy\ndo m\u011bsta p\u0159ich\u00e1z\u00ed v\u011bt\u0161\u00ed po\u010det \u010cech\u016f z okoln\u00edch kraj\u016f, a roz\u0161i\u0159uj\u00ed tak \u0159ady\nm\u00edstn\u00edch \u010desk\u00fdch starousedl\u00edk\u016f. O deset let pozd\u011bji ji\u017e zakl\u00e1daj\u00ed \u010dten\u00e1\u0159sk\u00fd\nkrou\u017eek a divadeln\u00ed spolek. Jeden z nich, \u00fa\u0159edn\u00edk Filip Kuber, se st\u00e1v\u00e1\nhybnou silou \u010desk\u00e9ho kulturn\u00edho d\u011bn\u00ed v Hustope\u010d\u00edch. Jeho \u017eena Anna byla\nsestrou slavn\u00e9ho secesn\u00edho mal\u00ed\u0159e Alfonse Muchy. Mucha byl tehdy \u010destn\u00fdm \u010dlenem\nm\u00edstn\u00edho \u010dten\u00e1\u0159sk\u00e9ho krou\u017eku a tak\u00e9 namaloval oponu pro \u010desk\u00fd divadeln\u00ed spolek\nv Hustope\u010d\u00edch. Filip Kuber by si zaslou\u017eil i po tak dlouh\u00e9 dob\u011b pod\u011bkov\u00e1n\u00ed\na v\u011bt\u0161\u00ed pozornost nap\u0159\u00edklad t\u00edm, \u017ee by se jeho jm\u00e9nem pojmenovala jedna z nov\u011b\nvznikaj\u00edc\u00edch ulic. P\u00e1ni kon\u0161el\u00e9, nezapom\u00ednejte na v\u011brn\u00e9! Dnes v pohodl\u00ed a\ndob\u0159e najeden\u00ed si u\u017e jen st\u011b\u017e\u00ed dok\u00e1\u017eeme p\u0159edstavit, \u017ee se tenkr\u00e1t \u010ce\u0161i nem\u011bli\nkde sch\u00e1zet, a u\u017e v\u016fbec kde hr\u00e1t \u010desk\u00e1 divadeln\u00ed p\u0159edstaven\u00ed. V t\u00e9 dob\u011b byla\ntato v\u00fdjime\u010dn\u00e1 osobnost Filip Kuber zap\u00e1len\u00fdm n\u00e1rodn\u00edm hrdinou, kter\u00fd hl\u00e1sal: \u201eSrdce\nvlasti \u2013 s\u00edlu n\u00e1rodu!\u201c, a k prosazen\u00ed \u010desk\u00e9 men\u0161iny musel p\u0159ekon\u00e1vat obrovsk\u00e9\npot\u00ed\u017ee s n\u011bmeck\u00fdm molochem.<\/p>\n\n\n\n
Dne 28. \u0159\u00edjna 1918 bylo m\u011bsto za\u010dlen\u011bno do\nsamostatn\u00e9 \u010ceskoslovensk\u00e9 republiky. Ji\u017e v z\u00e1\u0159\u00ed roku 1919 se v Hustope\u010d\u00edch\nkonaly prvn\u00ed \u010desk\u00e9 hody. V roce 1934 byl zvolen prvn\u00ed \u010desk\u00fd starosta MUDr.\nFranti\u0161ek Ho\u0161ek.<\/p>\n\n\n\n
V n\u00e1sleduj\u00edc\u00edm roce pracovalo ve\nm\u011bst\u011b: 6 peka\u0159\u016f, 3 bedn\u00e1\u0159i, 1 kniha\u0159, 3 kart\u00e1\u010dn\u00edci, 3 pokr\u00fdva\u010di, 1 mlatec, 1 barv\u00ed\u0159,\n7 \u0159ezn\u00edk\u016f, 2 zahradn\u00edci, 7 mal\u00ed\u0159\u016f pokoj\u016f, 2 sklen\u00e1\u0159i, 2 klobou\u010dn\u00edci, 3 no\u017e\u00ed\u0159i, 2\nko\u0161ik\u00e1\u0159i, 1 ko\u017ee\u0161n\u00edk, 2 modistky, 1 fotograf, 5 sedl\u00e1\u0159\u016f, 1 komin\u00edk, 5 z\u00e1me\u010dn\u00edk\u016f,\n5 kov\u00e1\u0159\u016f, 6 krej\u010dov\u00fdch, 5 krej\u010d\u00edch, 8 \u0161evc\u016f, 1 o\u010da\u0159, 2 provazn\u00edci, 1 uzen\u00e1\u0159, 1\nmydl\u00e1\u0159, 4 klemp\u00ed\u0159i, 8 truhl\u00e1\u0159\u016f, 1 hra\u010dk\u00e1\u0159, 3 hodin\u00e1\u0159i, 3 kol\u00e1\u0159i, 1 cukr\u00e1\u0159, 5\nholi\u010d\u016f, 2 stavitel\u00e9, 1 povoznictv\u00ed, 3 p\u0159epravy, 11 hospod, 1 hotel N\u00e1rodn\u00ed d\u016fm,\n1 hotel Deutsch Haus, 1 hotel \u201eU Koruny\u201c, 14 obchod\u016f sm\u00ed\u0161en\u00fdm zbo\u017e\u00edm, 1 Ba\u0165a, 2\n\u017eelez\u00e1\u0159stv\u00ed, 2 obchody s palivov\u00fdm d\u0159evem, 3 s uhl\u00edm, 4 s dobytkem a 4\ns \u0159ezivem.<\/p>\n\n\n\n
Zem\u011bd\u011blci ve m\u011bst\u011b ka\u017ed\u00fd t\u00fdden na mal\u00e9m trhu\nprod\u00e1vali sv\u00e9 p\u0159ebytky, \u010d\u00edm\u017e zvy\u0161ovali svou \u017eivotn\u00ed \u00farove\u0148, a ob\u010dan\u00e9 tak m\u011bli\nzaji\u0161t\u011bny \u010derstv\u00e9 produkty. Za prvn\u00ed republiky se na n\u00e1m\u011bst\u00ed pravideln\u011b ka\u017ed\u00fd\n\u010dtvrtek konaly \u201ejarmarky\u201c a trhy. P\u0159i jarmarc\u00edch st\u00e1ly u kostela st\u00e1nky\ns lesn\u00edmi plody, vedle morov\u00e9ho sloupu byla k dost\u00e1n\u00ed o\u010di\u0161t\u011bn\u00e1 dom\u00e1c\u00ed\ndr\u016fbe\u017e (husy, ka\u010deny, slepice a tak\u00e9 k\u016fzlata, kter\u00e1 kupovali hlavn\u011b \u017eid\u00e9). Rovn\u011b\u017e\nzde byly k dost\u00e1n\u00ed ml\u00e9\u010dn\u00e9 v\u00fdrobky, tvaroh, m\u00e1slo, s\u00fdry i uzen\u00e9 maso a vejce. V\u00e1\u017eilo\nse miskov\u00fdmi vahami nebo minc\u00ed\u0159em. Cukr\u00e1\u0159i m\u011bli sv\u00e9 prodejn\u00ed st\u00e1nky tak\u00e9 u morov\u00e9ho\nsloupu a nab\u00edzeli pern\u00edky ve tvaru srdc\u00ed i jin\u00fdch tvar\u016f, pe\u010den\u00e9 cukrov\u00ed, tureck\u00fd\nmed, tvrd\u00e9 cukrov\u00e9 \u0161palky, \u010dern\u00e9 pendreky a myd\u00fdlka. Pendreky a myd\u00fdlka se\nvyr\u00e1b\u011bly zde v Hustope\u010d\u00edch z l\u00e9ko\u0159ice v tov\u00e1rn\u011b W\u00fcrfel (dnes Plynokov).<\/p>\n\n\n\n
Na dne\u0161n\u00ed Jir\u00e1skov\u011b ulici se prod\u00e1vala\nselata. Kuchy\u0148sk\u00e9 n\u00e1dob\u00ed se prod\u00e1valo od kostela nahoru sm\u011brem k domu U\nSynk\u016f, smaltovan\u00e9 hrnce, poklice, hrn\u00ed\u010dky, cedn\u00edky a dal\u0161\u00ed zbo\u017e\u00ed le\u017eelo na zemi\nulo\u017een\u00e9 v d\u0159evit\u00e9 vat\u011b. Ob\u010derstven\u00ed v\u0161eho druhu m\u011blo m\u00edsto v doln\u00edch\nprostor\u00e1ch n\u00e1m\u011bst\u00ed, kde se na zvl\u00e1\u0161tn\u00edm uhl\u00ed oh\u0159\u00edvalo a udilo maso, klob\u00e1sy a\np\u00e1rky. Bedn\u00e1\u0159i nab\u00edzeli sv\u00e9 v\u00fdrobky v bl\u00edzkosti prodejc\u016f selat a ve sv\u00fdch\nd\u00edln\u00e1ch \u2013 sudy v\u0161ech velikost\u00ed, putny, \u0161kopky, k\u00e1d\u011b, put\u00fdnky na vodu pro lidi i\npro nap\u00e1jen\u00ed dobytka. Obuvn\u00edci vystavovali sv\u00e9 zbo\u017e\u00ed pod kostelem,\nv m\u00edstech, kde dnes stoj\u00ed trafika. Od vysok\u00fdch sv\u00e1te\u010dn\u00edch bot r\u016fzn\u00fdch\nvelikost\u00ed a barev, d\u00e1msk\u00fdch lodi\u010dek a p\u00e1nsk\u00fdch polobotek i d\u011btsk\u00e9 obuvi a\u017e po\ndom\u00e1c\u00ed plst\u011bn\u00e9 papu\u010de. V\u00fdrobky byly zhotoveny z k\u016f\u017ee poctivou ru\u010dn\u00ed prac\u00ed.\nTak\u00e9 vina\u0159i nab\u00edzeli sv\u00e9 v\u00edno ve sklep\u00edch ozna\u010den\u00fdch v\u011bch\u00fdtkem sl\u00e1my zav\u011b\u0161en\u00fdm na\nh\u016fle\u010dce (\u201epod v\u00edchem\u201c), kde se pak prop\u00edjely rukou d\u00e1n\u00edm \u201ehaldam\u00e1\u0161e\u201c, tedy\ndohody o koupi \u010di prodeji (bez pr\u00e1vn\u00edch z\u00e1stupc\u016f).<\/p>\n\n\n\n
Za rok 1929 bylo v hustope\u010dsk\u00e9m obvodu pora\u017eeno\n584 kus\u016f hov\u011bz\u00edho, 498 kus\u016f telec\u00edho a 1 591 kus\u016f vep\u0159ov\u00e9ho skotu, \u010d\u00edm\u017e do\nm\u011bstsk\u00e9 pokladny p\u0159ibylo 17 023 K\u010d. Zodpov\u011bdn\u00fd vedouc\u00ed veterin\u00e1rn\u00ed l\u00e9ka\u0159 byl Josef\nFischer.<\/p>\n\n\n\n
V listopadu 1875 byl v Hustope\u010d\u00edch zalo\u017een\nDobrovoln\u00fd svaz hasi\u010d\u016f. Ka\u017ed\u00e1 ulice m\u011bla sv\u00e9ho hl\u00e1si\u010de po\u017e\u00e1r\u016f, a ten ohla\u0161oval\npo\u017e\u00e1r ru\u010dn\u00edm zvoncem. Obsluha ru\u010dn\u00ed \u010dty\u0159kolov\u00e9 st\u0159\u00edka\u010dky pot\u0159ebovala osm mu\u017e\u016f a\ntahali ji kon\u011b. Od 15. b\u0159ezna do 15. \u010dervna prob\u00edhalo ka\u017edou ned\u011bli od 6.00 do 8.00\nhasi\u010dsk\u00e9 cvi\u010den\u00ed. B hadice m\u011b\u0159ila 35 metr\u016f. Hasi\u010dsk\u00fd samarit\u00e1n v obci, jich\u017e\nb\u00fdvalo i v\u00edc, zaji\u0161\u0165oval i leh\u010d\u00ed zdravotnickou slu\u017ebu. Ka\u017ed\u00e1 n\u00e1rodnost m\u011bla\nsvoji hasi\u010dskou zbrojnici.<\/p>\n\n\n\n
Lok\u00e1lka\ntenkr\u00e1t jezdila jen dvakr\u00e1t za den k hlavn\u00edmu n\u00e1dra\u017e\u00ed, v zimn\u00edm\nobdob\u00ed nejezdila v\u016fbec, nest\u00e1lo za to rozd\u011bl\u00e1vat ohe\u0148 v lokomotiv\u011b, kter\u00e1\nbyla naz\u00fdv\u00e1na \u201eTerezka\u201c (patrn\u011b po n\u011bkdej\u0161\u00ed c\u00edsa\u0159ovn\u011b). Tuto \u010dinnost\nprovozovala pan\u00ed Anna Vl\u010dkov\u00e1. Po dobu ne\u010dinnosti lok\u00e1lky tento v\u00fdpadek\nzaji\u0161\u0165oval autobus.<\/p>\n\n\n\n
V prosinci 1922 se poprv\u00e9 v Hustope\u010d\u00edch\nrozsv\u00edtilo elektrick\u00e9 sv\u011btlo. Po po\u010d\u00e1te\u010dn\u00ed ned\u016fv\u011b\u0159e k t\u00e9to novot\u011b si lid\u00e9 na\ntuto vymo\u017eenost brzy zvykli.<\/p>\n\n\n\n
Dne 7. b\u0159ezna 1925 oslavovali Hustope\u010d\u0161t\u00ed 75.\nv\u00fdro\u010d\u00ed narozen\u00ed prvn\u00edho \u010deskoslovensk\u00e9ho prezidenta, profesora T. G. Masaryka.\nJako jeden\u00e1ctilet\u00fd chlapec zde v roce 1861 za\u010dal chodit do dvout\u0159\u00eddn\u00edho\nchlapeck\u00e9ho N\u011bmeck\u00e9ho re\u00e1ln\u00e9ho gymn\u00e1zia. Jeho maminka, Hustope\u010danka (Krop\u00e1\u010dkov\u00e1),\nmluvila n\u011bmecky, tat\u00ednek Slov\u00e1k poch\u00e1zel z Kop\u010dan. V t\u00e9 dob\u011b bydleli\nv \u010cejkovic\u00edch a Masaryk state\u010dn\u011b bojoval nejen s \u0159e\u010d\u00ed, ale i s u\u010debn\u00edmi\np\u0159edm\u011bty. V pr\u016fb\u011bhu roku se v\u0161ak stal premiantem. Bydlel v ulici\nDobrovsk\u00e9ho, kde je nyn\u00ed na tomto dome\u010dku um\u00edstn\u011bna pam\u011btn\u00ed deska. Jeho bratr Ludv\u00edk\nprovozoval v Hustope\u010d\u00edch tisk\u00e1rnu. Oba jeho rodi\u010de odpo\u010d\u00edvaj\u00ed na zdej\u0161\u00edm\nh\u0159bitov\u011b, a pokud to prezidentsk\u00fd \u00fa\u0159ad dovoloval, jezdil se Masaryk poklonit\njejich pam\u00e1tce. A\u017e pozd\u011bji po tahanic\u00edch byla tato \u010dist\u011b chlapeck\u00e1 re\u00e1lka\nroz\u0161\u00ed\u0159ena i pro d\u00edvky.<\/p>\n\n\n\n
Na\nhlavn\u00edm n\u00e1m\u011bst\u00ed je\u0161t\u011b v ned\u00e1vn\u00e9 minulosti byly dv\u011b historick\u00e9 pam\u00e1tky. Morov\u00fd\nsloup ze 16. stolet\u00ed a ka\u0161na s \u010distou pitnou vodou zvan\u00e1 \u201eZumber\u00e1k\u201c.<\/p>\n\n\n\n
L\u00e9k\u00e1rna zde byla jedna \u201eU Marie Pomocn\u00e9\u201c na\nulici Horn\u00ed P\u00e1nsk\u00e1 (dnes Mr\u0161t\u00edkova), kde ji\u017e v roce 1860 blahod\u00e1rn\u011b\np\u016fsobili J. Pfeiffer a Eduard Russmayer, a to a\u017e do roku 1923. N\u00e1sledn\u011b je oba,\ntak\u00e9 ke spokojenosti ob\u010dan\u016f, vyst\u0159\u00eddal J. Jokl.<\/p>\n\n\n\n
Sbor \u010deskobratrsk\u00e9 c\u00edrkve evangelick\u00e9 zde\nvznikl v roce 1882. Av\u0161ak ji\u017e o dva roky d\u0159\u00edve byla z\u0159\u00edzena modlitebna\nv dne\u0161n\u00ed Mr\u0161t\u00edkov\u011b ulici, kde se konaly jak \u010desk\u00e9, tak n\u011bmeck\u00e9 bohoslu\u017eby.\nPodle profesora Hos\u00e1ka, je\u0161t\u011b p\u0159ed t\u00edmto datem m\u011bli faru i sbor na B\u00f6hmendorfu.\n<\/p>\n\n\n\n
Nyn\u011bj\u0161\u00ed kostel byl po\u0159\u00edzen za 15 000\nzlat\u00fdch. Slavnostn\u011b byl otev\u0159en 1. listopadu 1900. Prvn\u00edm far\u00e1\u0159em byl pan\nFranti\u0161ek \u0160ebesta z Nikol\u010dic. V kritick\u00e9 dob\u011b p\u0159ed z\u00e1borem pohrani\u010d\u00ed zde\nfar\u00e1\u0159oval jen jeden rok pan Milo\u0161 Krybus. Po celou dobu okupace byl kostel uzav\u0159en.\nDuchovn\u00ed \u017eivot zapo\u010dal panem far\u00e1\u0159em Karlem \u0160ediv\u00fdm v roce 1946, a ten zde slou\u017eil do\nroku 1951.<\/p>\n\n\n\n
P\u0159i s\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed obyvatelstva v roce 1938\nm\u011bly Hustope\u010de 3 719 obyvatel, z toho 1 812 N\u011bmc\u016f a 1 715 \u010cech\u016f. Bohu\u017eel 15.\nb\u0159ezna 1939 bylo m\u011bsto zabr\u00e1no \u0159\u00ed\u0161skou brannou moc\u00ed a stalo se na \u0161est rok\u016f\nsou\u010d\u00e1st\u00ed t\u0159et\u00ed \u0159\u00ed\u0161e \u2013 Sudeten Gau, sudetsk\u00fdm \u00fazem\u00edm (do z\u00e1boru p\u0159in\u00e1le\u017eely tak\u00e9\nobce Zaje\u010d\u00ed, Kurd\u011bjov, Starovice, Popice, Strachot\u00edn a Pouzd\u0159any). Po\u010d\u00e1tkem\nroku 1940 m\u011blo m\u011bsto 2 974 obyvatel, z toho 2 229 N\u011bmc\u016f a jen hrdinn\u00fdch 745\n\u010cech\u016f (asi dv\u011b st\u011b rodin), kte\u0159\u00ed zde z\u016fstali po celou dobu okupace; kolem\ntis\u00edcovky osob tenkr\u00e1t emigrovalo do vnitrozem\u00ed.<\/p>\n\n\n\n
N\u011bkte\u0159\u00ed \u010ce\u0161i, \u017eivnostn\u00edci, i po dobu\nokupace provozovali sv\u00e9 \u017eivnosti. Pohle\u010fte na zkr\u00e1cen\u00fd p\u0159ehled o jejich\n\u010dinnost\u00ed, kter\u00fd je z 20. srpna 1942 do roku 1945 (n\u011bkte\u0159\u00ed z nich ve\nsv\u00e9 \u010dinnosti pokra\u010dovali i po tomto datu):<\/p>\n\n\n\n
Blabla Eduard: peka\u0159stv\u00ed, Brn\u011bnsk\u00e1 ul.; Fribert\nPetr: bedn\u00e1\u0159stv\u00ed, Schanzengasse; Halouska Josef: obuvn\u00edk, Z\u00e1me\u010dnick\u00e1 15; Chmel\nAnton\u00edn: uzen\u00e1\u0159, Bedn\u00e1\u0159sk\u00e1 10; Juren Stanislav: obchod potravinami, p\u00e1len\u00fdm\nlihem v uzav\u0159en\u00fdch n\u00e1dob\u00e1ch, peka\u0159, Bo\u017e. N\u011bmcov\u00e9 44; Kurdiovsk\u00fd Ambro\u017e: obchod\nemailov\u00fdm zbo\u017e\u00edm, klemp\u00ed\u0159stv\u00ed, Kosteln\u00ed 9; Ma\u0161ek Josef: strojn\u00ed z\u00e1me\u010dnictv\u00ed,\nBo\u017e. N\u011bmcov\u00e9 9; Lavick\u00fd Alois: mydl\u00e1\u0159stv\u00ed, Mr\u0161t\u00edkova 4; Musil Melichar: pokr\u00fdva\u010dstv\u00ed,\nKov\u00e1\u0159sk\u00e1 7; Ne\u010das Franti\u0161ek: cukr\u00e1\u0159stv\u00ed, Mr\u0161t\u00edkova 8; Nohel Jan: kniha\u0159stv\u00ed, \u0161koln\u00ed\npot\u0159eby, pap\u00edr, noviny, N\u00e1m\u011bst\u00ed 30; Patik Alois: mal\u00ed\u0159 a nat\u011bra\u010d, pozlacova\u010d, P\u0159\u00ed\u010dn\u00ed\n14; Pokorn\u00fd: bedn\u00e1\u0159stv\u00ed, P\u00e1nsk\u00e1 horn\u00ed; Pitner: pivn\u00ed z\u00e1sobov\u00e1n\u00ed, N\u00e1dra\u017en\u00ed 36; Poslu\u0161n\u00fd:\ntab\u00e1kov\u00e1 trafika, Brn\u011bnsk\u00e1 13; Mullerov\u00e1 Anna: sm\u00ed\u0161en\u00e9 zbo\u017e\u00ed, potraviny, l\u00e1hvov\u00e9\npivo, koloni\u00e1l, uzen\u00e1\u0159sk\u00e9 v\u00fdrobky, alkohol v uzav\u0159en\u00fdch sklenic\u00edch,\npozd\u011bji stojanov\u00fd benz\u00edn, Brn\u011bnsk\u00e1; Sedl\u00e1\u010dek Anton\u00edn: zahradnictv\u00ed, Nov\u00e1 57; Sedl\u00e1\u010dek\nJosef (porevolu\u010dn\u00ed starosta): obchod potravinami, N\u00e1dra\u017en\u00ed 20; Severa Josef\n(rovn\u011b\u017e dobr\u00fd \u010dlov\u011bk): stola\u0159, Kov\u00e1\u0159sk\u00e1 horn\u00ed; Schmidt Jan: mlyn\u00e1\u0159, N\u00e1dra\u017en\u00ed 31;\nStraka Jan: ml\u00e1ti\u010dk\u00e1\u0159, Kov\u00e1\u0159sk\u00e1 18; \u0160eda: hostinsk\u00fd, Dlouh\u00fd c\u00edl; \u0160tula: truhl\u00e1\u0159,\nP\u00e1nsk\u00e1; Synek (on i jeho pan\u00ed byli vz\u00e1cn\u00ed lid\u00e9): obchod obleky, N\u00e1m\u011bst\u00ed; Va\u0161ina\nAlb\u00edn: porcel\u00e1nov\u00e9 a sklen\u00e1\u0159sk\u00e9 zbo\u017e\u00ed, N\u00e1m\u011bst\u00ed 3; Va\u0161ina Erich: elektro,\nSlu\u017eebn\u00ed 2; Wessely: v\u00fdroba octu, Slu\u017eebn\u00ed; Zach Josef: sm\u00ed\u0161en\u00e9 zbo\u017e\u00ed, l\u00e1hvov\u00e9\npivo, alkohol v uzav\u0159en\u00fdch sklenic\u00edch, H\u0159bitovn\u00ed 13; Z\u00e1st\u011bra Bohumil: ko\u0148sk\u00fd\n\u0159ezn\u00edk, N\u00e1dra\u017en\u00ed 28; Zbytek Anton\u00edn: mal\u00ed\u0159 a nat\u011bra\u010d, H\u0159bitovn\u00ed 9.<\/p>\n\n\n\n
Prvn\u00ed zm\u00ednka o \u0159\u00edmskokatolick\u00e9m kostele\nsv. V\u00e1clava poch\u00e1z\u00ed z roku 1330, duchovn\u00edm spr\u00e1vcem byl kn\u011bz Pavel. O dva\nroky pozd\u011bji zde v letech 1332\u20131333 slou\u017eil \u0160t\u011bp\u00e1n, n\u011bkdej\u0161\u00ed kaplan kr\u00e1lovny\nvdovy Eli\u0161ky Rej\u010dky.<\/p>\n\n\n\n
Kn\u011bz Dr.Th. Josef Walouschek, n\u011bmecky\nmluv\u00edc\u00ed, velmi obl\u00edben\u00fd, nastoupil v roce 1938, ale dne 7. \u010dervence 1941 byl\nzat\u010den gestapem a po v\u00fdsle\u0161\u00edch o m\u011bs\u00edc pozd\u011bji byl p\u0159evezen do koncentra\u010dn\u00edho\nt\u00e1bora Dachau jako politick\u00fd v\u011bze\u0148. Po \u010dty\u0159let\u00e9m v\u011bzn\u011bn\u00ed, m\u011bs\u00edc p\u0159ed koncem\nv\u00e1lky, byl propu\u0161t\u011bn a jako st\u00e1tn\u00ed far\u00e1\u0159 ve funkci kaplana slou\u017eil ve\nznojemsk\u00e9m kostele sv. Mikul\u00e1\u0161e a\u017e do roku 1946. Z t\u00e9to funkce dobrovoln\u011b ode\u0161el\ndo rakousk\u00e9 diec\u00e9ze St. P\u00f6lten, do m\u011bste\u010dka Scheibbs, pozd\u011bji do krajsk\u00e9ho\nm\u011bsta Krem\u017ee jako \u00fazemn\u00ed profesor. Po n\u011bm nastoupil v roce 1942 Dr. Fridrich\nR\u00f6del, kter\u00fd na tomto m\u00edst\u011b p\u016fsobil do roku 1945. Prvn\u00edm pov\u00e1le\u010dn\u00fdm kn\u011bzem byl Karel\nTesa\u0159\u00edk, ale jen do roku 1946. Po n\u011bm jen na rok p\u00e1ter Jan Evangelista Pavl\u00edk.<\/p>\n\n\n\n
Dominantn\u00ed v\u011b\u017e pozdn\u011b gotick\u00e9ho kostela se\n26. \u00fanora 1961 ve 03.15 hodin z\u0159\u00edtila. Su\u0165 zasypala k\u016fr i vstupn\u00ed \u010d\u00e1st a\nrozbo\u0159ila chr\u00e1movou lo\u010f. V z\u00e1\u0159\u00ed 1962 dokon\u010dili d\u00edlo zk\u00e1zy voj\u00e1ci. Vojensk\u00e9\ndemoli\u010dn\u00ed \u010dety odklidily t\u011b\u017ek\u00fdmi stroji zbytek a plocha byla zatravn\u011bna. A\u017e\nv roce 1994 byl podle n\u00e1vrhu akademick\u00e9ho mal\u00ed\u0159e profesora Ludv\u00edka Kolka\npostaven nov\u00fd atypick\u00fd kostel.<\/p>\n\n\n\n
Hustope\u010d\u0161t\u00ed \u017eidov\u0161t\u00ed spoluob\u010dan\u00e9 p\u0159ed\ndeportac\u00ed:<\/p>\n\n\n\n
Abeles: obchodn\u00edk s ko\u017een\u00fdm zbo\u017e\u00edm, domy, stodolami,\nN\u00e1m\u011bst\u00ed, d\u016fm a stodolu U Rakov\u00e9 (Svat. \u010cecha), stodolu na Alejn\u00ed ulici\n(Vrchlick\u00e9ho). Basch: obchodn\u00edk (handl\u00ed\u0159), P\u00e1nsk\u00e1 18 (Smetanova). Beck: rab\u00edn, Farn\u00ed\n(T\u0159eb\u00edzsk\u00e9ho). Benedikt Adi: velkostavitel, Kov\u00e1\u0159sk\u00e1 9 Koll\u00e1rova), v roce\n1945 se z koncentra\u010dn\u00edho t\u00e1bora Terez\u00edn vr\u00e1til zp\u011bt. Berisch: d\u016fm U Rakov\u00e9\n(Sv. \u010cecha). Czucka: 2 sestry, Brn\u011bnsk\u00e1. Czuska: Kov\u00e1\u0159sk\u00e1 3 (Koll\u00e1rova). Czucka:\nhandl\u00ed\u0159 dobytkem. Eisinger Valter: Brn\u011bnsk\u00e1 5. Eisinger Valter: obchod dobytkem,\nBrn\u011bnsk\u00e1 7. Eisner Sigfried (V\u00edt\u011bzslav): P\u00e1nsk\u00e1 (doln\u00ed) 20. Eisner: textiln\u00ed zbo\u017e\u00ed,\nN\u00e1m\u011bst\u00ed. Fink: zem\u011bd\u011blec, N\u00e1dra\u017en\u00ed 52. Fink: ulice Slu\u017eebn\u00ed. Fink-Einsinger Leo:\n\u017eelez\u00e1\u0159, handl\u00ed\u0159, Brn\u011bnsk\u00e1 11. Fischer Franz: zv\u011brol\u00e9ka\u0159, jeho pan\u00ed provozovala\nobchod l\u00e1tkami, N\u00e1m\u011bst\u00ed. Krakauer: \u017eelez\u00e1\u0159stv\u00ed, N\u00e1m\u011bst\u00ed 1, Krakauer\u016fv d\u016fm, N\u00e1m\u011bst\u00ed\n11. Askenes: obchod moukou, Horn\u00ed P\u00e1nsk\u00e1 1. Hirsch: obchod potravinami, Horn\u00ed\nP\u00e1nsk\u00e1. Krakauer James: obchod d\u0159evem, Brn\u011bnsk\u00e1 55. Krakauer\u016fv sklad, Zeln\u00fd trh\n(H\u00e1lkova). Landesman: zem\u011bd\u011blec, N\u00e1dra\u017en\u00ed 4. Perschak: obiln\u00ed sklad, N\u00e1dra\u017en\u00ed\n6. Pla\u010dek Oskar: obchod uhl\u00edm, Z\u00e1me\u010dnick\u00e1 11, v roce 1945 se vr\u00e1til\nz koncentra\u010dn\u00edho t\u00e1bora Terez\u00edn. MUDr. Podolier Moritz: Horn\u00ed P\u00e1nsk\u00e1. Redlich:\ncihelna, m\u00edstn\u00ed dr\u00e1ha, Horn\u00ed P\u00e1nsk\u00e1. Rosenzweig: obchod obil\u00edm, N\u00e1m\u011bst\u00ed. Stastn\u00fd:\nobchod dobytkem, Slu\u017eebn\u00ed 1. Stastn\u00fd Herman: obchod dobytkem, Alejn\u00ed 7. Stastn\u00fd:\nZ\u00e1me\u010dnick\u00e1. Synagoga: Doln\u00ed P\u00e1nsk\u00e1 7. Wachsmann Albert: potraviny, Brn\u011bnsk\u00e1 27,\nv roce 1945 se vr\u00e1til z Terez\u00edna. Wachsmann: obchod potravinami, Bedn\u00e1\u0159sk\u00e1\n6. Weis: ko\u017ee\u0161nictv\u00ed, Alejn\u00ed 3.<\/p>\n\n\n\n
Z 32\nrodin se vr\u00e1tily jen t\u0159i osoby, p. Benedikt Adi, velkostavitel, p. Pla\u010dek Oskar,\nobchodn\u00edk palivem, a p. Wachsmann Albert, obchodn\u00edk potravinami. Tento posledn\u011b\njmenovan\u00fd se vr\u00e1til v letn\u00edm \u010dase jako prvn\u00ed z koncentra\u010dn\u00edho t\u00e1bora.\nNa jeho obchod\u011b v\u0161ak ji\u017e byl Viktor Henrich. Nelidsk\u00fdm zach\u00e1zen\u00edm v koncentra\u010dn\u00edch\nt\u00e1borech p\u0159i\u0161lo o \u017eivot po dobu okupace na osm milion\u016f evropsk\u00fdch \u017eid\u016f.<\/p>\n\n\n\n
Hned po\u010d\u00e1tkem okupace roku 1940 p\u0159i\u0161lo do\nHustope\u010d\u00ed na pomoc zem\u011bd\u011blstv\u00ed 40\u201360 francouzsk\u00fdch zajatc\u016f, kte\u0159\u00ed byli\np\u0159id\u011bleni na pr\u00e1ce v zem\u011bd\u011blstv\u00ed, a nakonec pracovali v\u0161ude, kde bylo\npot\u0159eba. V dal\u0161\u00edm obdob\u00ed jich p\u0159i\u0161lo dal\u0161\u00edch sto, byli vyu\u017e\u00edv\u00e1ni na\nnejt\u011b\u017e\u0161\u00ed pr\u00e1ce, m\u00edstn\u00ed funkcion\u00e1\u0159i \u017e\u00e1dali o dal\u0161\u00ed, \u017eel jejich \u017e\u00e1dosti nebylo\nji\u017e vyhov\u011bno. Ke konci v\u00e1lky byli v\u0161ichni propu\u0161t\u011bni.<\/p>\n\n\n\n
Z hustope\u010dsk\u00fdch N\u011bmc\u016f, kte\u0159\u00ed byli\npovinov\u00e1ni vojenskou slu\u017ebou, se n\u00e1sledkem v\u00e1le\u010dn\u00fdch \u00fatrap 130 nevr\u00e1tilo. Byli\nnezv\u011bstn\u00ed, \u010di zbyte\u010dn\u011b zabit\u00ed na r\u016fzn\u00fdch front\u00e1ch. Do dne\u0161n\u00edch dn\u016f se uchoval\njen soupis jejich jmen.<\/p>\n\n\n\n
Na z\u00e1klad\u011b usnesen\u00ed v\u00edt\u011bzn\u00e9 koalice USA,\nAnglie, SSSR, na zased\u00e1n\u00ed tzv. Postupimsk\u00e9 konference ze dne 2. srpna 1945, nemaj\u00ed\ni v budoucnu vys\u00eddlen\u00ed n\u011bme\u010dt\u00ed ob\u010dan\u00e9 \u017e\u00e1dn\u00e9 n\u00e1roky na od\u0161kodn\u00e9. N\u011bmecko je\nv\u00e1z\u00e1no mezin\u00e1rodn\u00edmi smlouvami dopln\u011bn\u00fdmi v Pa\u0159\u00ed\u017ei dne 26. kv\u011btna 1952 a 23. \u0159\u00edjna 1954. Proto\nmuseli starousedl\u00edci n\u011bmeck\u00e9, ma\u010farsk\u00e9, polsk\u00e9 n\u00e1rodnosti a ostatn\u00ed\nkolaboruj\u00edc\u00ed po skon\u010den\u00ed v\u00e1lky opustit sv\u00e9 domovy a vys\u00eddlit \u201eins Reich\u201c. Toto\nustanoven\u00ed platilo pro Polsko a \u010ceskoslovensko. Prezident Bene\u0161 m\u011bl na\nvys\u00eddlen\u00ed jist\u011b svou z\u00e1sluhu, ale pak jen podepisoval toto usnesen\u00ed vl\u00e1dy (dekrety).<\/p>\n\n\n\n
Hustope\u010d\u0161t\u00ed n\u011bme\u010dt\u00ed obyvatel\u00e9 po\nosvobozen\u00ed v dubnu 1945 nejd\u0159\u00edve bydleli ve sv\u00fdch p\u0159\u00edbytc\u00edch a na ruk\u00e1vu nosili\nb\u00edlou p\u00e1sku s velik\u00fdm N. V p\u00e1tek 29. b\u0159ezna 1946 v\u0161ak museli opustit sv\u00e9\ndomovy a byli ubytov\u00e1ni nejd\u0159\u00edve v N\u00e1rodn\u00edm dom\u011b, tam v\u0161ak brzy nebylo\nm\u00edsto, proto\u017ee k nim p\u0159ibyli N\u011bmci z Kurd\u011bjova a ze Starovic, pak byli\nubytov\u00e1ni je\u0161t\u011b v n\u011bmeck\u00e9 \u0161kole na n\u00e1m\u011bst\u00ed i v n\u011bmeck\u00e9 re\u00e1lce, aby t\u00edm uvolnili\nsv\u00e9 domy k dos\u00eddlen\u00ed.<\/p>\n\n\n\n
Prvn\u00edch 262 osob (jejich\u017e jmenn\u00fd seznam\nexistuje) z celkov\u00e9ho po\u010dtu 3 120 mu\u017e\u016f, \u017een a d\u011bt\u00ed p\u0159ipraven\u00fdch na odsun, spole\u010dn\u011b\np\u0159espalo v sobotu 30. b\u0159ezna 1946 ve sportovn\u00ed hale (Spole\u010densk\u00fd d\u016fm).\nV ned\u011bli v dopoledn\u00edm \u010dase odjeli n\u00e1kla\u010f\u00e1kem do Mikulova. N\u011bkolik\nsm\u00ed\u0161en\u00fdch man\u017eelstv\u00ed a loaj\u00e1ln\u00edch n\u011bmeck\u00fdch rodin v\u0161ak z\u016fstalo v Hustope\u010d\u00edch,\nnap\u0159\u00edklad rodina Hal\u0161ova (Ferdinand, Ervin, Eli\u0161ka, Osvald, Ma\u0159enka a Otta; Ervin\nnarukoval a slou\u017eil jako kucha\u0159 na ponorce, ze zajet\u00ed se vr\u00e1til v roce 1947),\nSeidlova, Knollova, Z\u00e1st\u011brova, Weishaupflova a dal\u0161\u00ed.<\/p>\n\n\n\n
Ka\u017ed\u00e1 odsunut\u00e1 osoba si mohla vz\u00edt pades\u00e1tikilogramov\u00e9\nzavazadlo. Fotoapar\u00e1ty, pen\u00edze, zlato a spo\u0159iteln\u00ed kn\u00ed\u017eky museli odevzdat. Tak\u00e9\nmuseli p\u0159edat kl\u00ed\u010de od sv\u00fdch dom\u016f a vinn\u00fdch sklep\u016f. Odjet museli p\u0159es Mu\u0161ov, proto\u017ee\nmost u V\u011bstonic p\u0159es Dyji byl p\u0159i \u00fastupu n\u011bmeckou arm\u00e1dou zni\u010den. Tam ka\u017ed\u00fd z\nnich dostal je\u0161t\u011b tis\u00edc marek do za\u010d\u00e1tku a 6. dubna 1946 nastoupili do osobn\u00edho\nvlaku o dvaceti vagonech (jeden vagon pro \u0161edes\u00e1t osob), v n\u011bm\u017e ji\u017e byli soukmenovci\ni z jin\u00fdch m\u00edst, a odjeli sm\u011brem na Wasserburg am Inn. Zde deset vagon\u016f s \u0161esti\nsty osobami jelo do Ebesbergu, kde tito lid\u00e9 na\u0161li nov\u00e9 m\u00edsto k \u017eivotu. Ji\u017e 13.\ndubna 1946 byli v\u0161ichni v nov\u00e9m domov\u011b. Dal\u0161\u00ed velk\u00e1 skupina opustila\nHustope\u010de 4. \u010dervna 1946 a\nodjela sm\u011brem na Dachau v Bavorsku. Po\u010d\u00e1tkem z\u00e1\u0159\u00ed 1946 byl vypraven zbytek\nn\u011bmeck\u00e9ho obyvatelstva. Nejd\u0159\u00edve odjeli do Malom\u011b\u0159ic, kde byli ve vlaku\nshrom\u00e1\u017ed\u011bni osoby a rodiny z r\u016fzn\u00fdch m\u00edst, a vlak se vydal sm\u011brem\nGerlachsheim in Nordbaden. V Rakousku z\u016fstalo kolem 500 Hustope\u010d\u00e1k\u016f, ostatn\u00edch\n2 400 bylo odsunuto do N\u011bmecka. Odsunut\u00e9ho pana Klecandru (kosteln\u00edka) jsem\nznal a rovn\u011b\u017e i jeho dceru Marii (Mici). Spolu byli odsunuti hned v prvn\u00edm\nturnusu, i s \u010derstv\u011b narozen\u00fdm d\u011b\u0165\u00e1tkem (otec jako voj\u00e1k nezv\u011bstn\u00fd). S Mici\njsem byl po t\u0159i m\u011bs\u00edce zam\u011bstn\u00e1n v restauraci \u201eU Koruny\u201c (Miroslav \u0160m\u00edd)\nna n\u00e1m\u011bst\u00ed.<\/p>\n\n\n\n
Ihned po p\u0159echodu fronty v dubnu 1945\nbyl na prvn\u00edm zased\u00e1n\u00ed m\u00edstn\u00edho n\u00e1rodn\u00edho v\u00fdboru jako komisa\u0159, jak se tenkr\u00e1t\nnaz\u00fdval p\u0159edseda MNV, zvolen starousedl\u00edk, studuj\u00edc\u00ed teologie Bohuslav Varad\u00ednek.\nSpolu s Bohumilem Z\u00e1st\u011brou (ko\u0148sk\u00fd \u0159ezn\u00edk) a jin\u00fdmi zvolen\u00fdmi bohu\u017eel moc\ndob\u0159e nezvl\u00e1dali slo\u017eitou pov\u00e1le\u010dnou situaci a dopustili se n\u011bkolika chybn\u00fdch\nrozhodnut\u00ed. Jeho bratr Bronislav Varad\u00ednek se vr\u00e1til v roce 1947 jako p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk\nKlap\u00e1lkovy arm\u00e1dy, u\u017e \u017eenat\u00fd s Angli\u010dankou. Dal\u0161\u00ed bratr Franti\u0161ek byl\nnejstar\u0161\u00edm ze v\u0161ech sourozenc\u016f, byl to velmi vzd\u011blan\u00fd mu\u017e, gymnazista a\nzamilovan\u00fd do A. Mullerov\u00e9. Kdy\u017e \u0161el po front\u011b p\u0159es n\u00e1m\u011bst\u00ed, ukazoval na\nkosteln\u00ed ru\u010di\u010dky a k\u0159i\u010del: \u201eTyto jedin\u00e9 v Hustope\u010d\u00edch nekradly.\u201c\nV noci t\u0159i dny p\u0159ed p\u0159\u00edchodem fronty v p\u0159evle\u010den\u00ed za tankistick\u00e9ho\nporu\u010d\u00edka (uniformu vzal ran\u011bn\u00e9mu v nemocnici) oto\u010dil v obci v\u0161echny\nukazatele sm\u011br\u016f. Motorizovan\u00e9 ustupuj\u00edc\u00ed jednotky bloudily a st\u00e1le se vracely\nna stejn\u00e9 m\u00edsto. Byl prozrazen a hled\u00e1n vojenskou polici\u00ed. M\u00edstn\u00ed n\u011bmeck\u00fd\npolicejn\u00ed velitel p. Weishaupfel (i s rodinou nebyl odsunut) jej upozornil,\n\u017ee ho hled\u00e1 vojensk\u00e1 policie. Do p\u0159\u00edchodu fronty pak p\u0159eb\u00fdval v R\u016f\u017een\u00e1ch, vinohradnick\u00fdch\nboud\u00e1ch. Jeho dal\u0161\u00ed bratr V\u00e1clav byl \u0159ezn\u00edk a prod\u00e1val nejlep\u0161\u00ed maso a hlavn\u011b uzeniny\nze v\u0161ech p\u011bti tehdej\u0161\u00edch \u0159ezn\u00edk\u016f, jako byl N\u011bme\u010dek, Kody, Sta\u0161ek a ko\u0148sk\u00fd \u0159ezn\u00edk\nNovotn\u00fd. Tak\u00e9 m\u011bl dv\u011b sestry, Jind\u0159i\u0161ku (Kurkov\u00e1) Vincencov\u00e1 a Ma\u0159enku (tak\u00e9\nVincencov\u00e1). Dv\u011b sestry si vzaly dva bratry a pozd\u011bji v\u0161ichni odjeli do Kanady.<\/p>\n\n\n\n
Budouc\u00ed teolog Bohuslav Varad\u00ednek byl\nkv\u016fli uklidn\u011bn\u00ed rozbou\u0159en\u00e9ho d\u011bn\u00ed ve m\u011bst\u011b z funkce odvol\u00e1n a po\u010d\u00e1tkem srpna\n1945 byl zvolen nov\u00fdm p\u0159edsedou m\u011bstsk\u00e9ho n\u00e1rodn\u00edho v\u00fdboru starousedl\u00edk Josef\nSedl\u00e1\u010dek, obchodn\u00edk, velmi slu\u0161n\u00fd a \u010destn\u00fd \u010dlov\u011bk. Funkci starosty zast\u00e1val a\u017e\ndo nov\u00fdch politick\u00fdch voleb v roce 1948. Pot\u00e9 se v\u011bnoval dru\u017estevn\u00edmu obchodu jako\ndrogista a v m\u00edstn\u00edch komun\u00e1ln\u00edch slu\u017eb\u00e1ch v ROH byl pak pokladn\u00edkem.<\/p>\n\n\n\n
Z\u00e1sluhou \u0159editele obecn\u00e9 \u0161koly Josefa\nHan\u00e1ka (jen\u017e byl drobn\u011bj\u0161\u00ed postavy) zapo\u010dalo vyu\u010dov\u00e1n\u00ed ji\u017e 1. \u010dervna 1945, co\u017e\nbylo naprosto neuv\u011b\u0159iteln\u00e9!<\/p>\n\n\n\n
Autor t\u011bchto \u0159\u00e1dk\u016f proch\u00e1zel nap\u0159\u00ed\u010d\n(tenkr\u00e1t jin\u00e9 cesty nebylo) hustope\u010dsk\u00fdm n\u00e1m\u011bst\u00edm v \u00fater\u00fd 1. kv\u011btna 1945, kosteln\u00ed\nhodiny pr\u00e1v\u011b ukazovaly 6 hodin a 5 minut r\u00e1no. Pochodoval z Popic do Mork\u016fvek. Ji\u017e\nod 20. dubna pom\u00e1hal s dal\u0161\u00edmi dvaceti kamar\u00e1dy sov\u011btsk\u00fdm \u017eenist\u016fm\nnejd\u0159\u00edve v Ivani postavit provizorn\u00ed d\u0159ev\u011bn\u00fd most p\u0159es \u0159eku Jihlavu, na\nkter\u00fd tenkr\u00e1t u\u017e netrp\u011bliv\u011b \u010dekaly t\u0159i tanky zat\u00edm ukryt\u00e9 v k\u0159ovin\u00e1ch u \u0159eky\na na opa\u010dn\u00e9 stran\u011b \u0159eky zase n\u011bkolik vozataj\u016f s n\u00e1kladem st\u0159eliva.<\/p>\n\n\n\n
V Ivani to v\u0161ak nedopadlo dob\u0159e. N\u011bme\u010dt\u00ed\nminomet\u010d\u00edci n\u00e1m dob\u0159e m\u00ed\u0159enou palbou z P\u00e1lavy, nejd\u0159\u00edve v noci bombami,\nzap\u00e1lili st\u0159echu nad hlavou, kde jsme spali, a odpoledne t\u00e9ho\u017e dne n\u00e1s prudkou\npalbou, nejd\u0159\u00edve t\u011b\u017ek\u00fdm kulometem a pak minomety, rozpr\u00e1\u0161ili, u\u017e od t\u00e9m\u011b\u0159 dokon\u010den\u00e9ho\nmostu.++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++<\/p>\n\n\n\n
Ani jsme si nesta\u010dili posb\u00edrat sv\u00e9 v\u011bci. Nejd\u0159\u00edve\nse ozvalo n\u011bkolik d\u00e1vek t\u011b\u017ek\u00e9ho kulometu a pak n\u00e1sledovalo snad dvan\u00e1ct \u010di patn\u00e1ct\nminometn\u00fdch st\u0159el, a mostn\u00ed konstrukce l\u00edtala v sedmimetrov\u00e9 v\u00fd\u0161ce. U\u017e\njsme na nic ne\u010dekali, n\u00e1sledoval neorganizovan\u00fd n\u011bkolikakilometrov\u00fd \u00fat\u011bk nejd\u0159\u00edve\np\u0159es pole a pak lesem, azimut sm\u011br dom\u016f. Je\u0161t\u011b v lese jsme v\u0161ak narazili\nna dal\u0161\u00ed p\u0159ek\u00e1\u017eku, \u0161ir\u0161\u00ed \u0159eku Svratku. N\u00e1sledoval krkolomn\u00fd p\u0159echod po uzounk\u00e9\na rozviklan\u00e9 l\u00e1vce pro jednu osobu p\u0159es rozbou\u0159enou \u0159eku, v n\u00ed\u017e se valila a\u017e po\nokraj kaln\u00e1 voda i s utonul\u00fdmi dom\u00e1c\u00edmi zv\u00ed\u0159aty a lidmi \u2013 jedna \u017eena, dva\nn\u011bme\u010dt\u00ed a jeden sov\u011btsk\u00fd voj\u00e1k \u2013, a dokonce \u017eeb\u0159i\u0148\u00e1k i s oj\u00ed.<\/p>\n\n\n\n
\u017d\u00edzniv\u00ed a zad\u00fdchan\u00ed jsme se ocitli v n\u011bmeck\u00e9\nobci Pouzd\u0159any. Tady jsme u obecn\u00ed pumpy uhasili \u017e\u00edze\u0148 (voda p\u00e1chla po\nz\u00e1prtc\u00edch) a u\u017e v klidn\u00e9m dvou\u0159adov\u00e9m pochodu pokra\u010dovali po silnici sm\u011brem\nna dal\u0161\u00ed n\u011bmeckou obec Popice.<\/p>\n\n\n\n
Za Pouzd\u0159any u bo\u017e\u00ed muky n\u00e1s zadr\u017eela sov\u011btsk\u00e1\nvojensk\u00e1 poln\u00ed str\u00e1\u017e. Po kr\u00e1tk\u00e9m domlouv\u00e1n\u00ed dvou na\u0161ich z\u00e1stupc\u016f s velitelem\nPopic se nakonec dohodlo, \u017ee jim pom\u016f\u017eeme postavit \u017eelezni\u010dn\u00ed most.<\/p>\n\n\n\n
Tak\u017ee ji\u017e od 22. dubna do 1. kv\u011btna jsme pom\u00e1hali\nsov\u011btsk\u00fdm \u017eenist\u016fm stav\u011bt \u017eelezni\u010dn\u00ed most, pod n\u00edm\u017e vede silnice z Hustope\u010d\u00ed\ndo Strachot\u00edna. Zde bylo asi \u0161est k smrti unaven\u00fdch, bled\u00fdch \u017eenist\u016f v propocen\u00fdch\nuniform\u00e1ch. P\u0159ipravovali materi\u00e1l pro budouc\u00ed d\u016fle\u017eit\u00fd most. My p\u0159i\u0161li jak na\nzavolanou! Tato dvoukolejka byla jedin\u00e1 (!) vlakov\u00e1 spojnice ze Slovenska na Brno,\njedin\u00e9 m\u00edsto, kudy se mohly po \u017eeleznici dov\u00e1\u017eet potraviny pro hladov\u00e9 Br\u0148any a\ntolik pot\u0159ebn\u00e1 munice pro vojsko. Je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d byla v\u00e1lka! Most byl n\u011bmeck\u00fdmi\n\u017eenisty tot\u00e1ln\u011b zni\u010den. V most\u011b zela po v\u00fdbuchu ohromn\u00e1 d\u00edra. Pom\u016fcky ke\nstavb\u011b nebyly \u017e\u00e1dn\u00e9 a nov\u00e9 kolejnice, kter\u00e9 le\u017eely vedle na poli, byly dlouh\u00e9 a\nvelmi t\u011b\u017ek\u00e9. My m\u011bli jen ruce a skute\u010dnou chu\u0165 to rychle opravit! U d\u00edry byly\nu\u017e navezeny rovn\u00e9, dlouh\u00e9, siln\u00e9 smrkov\u00e9 kmeny a pra\u017ece.<\/p>\n\n\n\n
Ubytov\u00e1ni jsme byli v Popic\u00edch, nebyli\njsme v\u0161ak ve stavu arm\u00e1dy, tak jsme se museli \u017eivit sami. Dva dny jsme byli bez\nj\u00eddla. Popice byla n\u011bmeck\u00e1 obec, obyvatele v\u0161ak vid\u011bt nebylo. Od sov\u011btsk\u00e9ho\nvelitele jsem obdr\u017eel bum\u00e1\u017eku, jako tavary\u0161\u010d \u201ePov\u00e1ry\u201c, kter\u00e1 m\u011b oprav\u0148ovala k n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b\np\u011bti dom\u016f (v\u0161echny bez obyvatel) na v\u0161echny sv\u011btov\u00e9 strany, ov\u0161em pod st\u00e1l\u00fdm ozbrojen\u00fdm\ndozorem, abych si mohl naj\u00edt brambory, zeleninu, omastek, ko\u0159en\u00ed a pokud mo\u017eno,\ndej bo\u017ee, i v\u00edno! Byli jsme mlad\u00ed, mn\u011b bylo u\u017e dva m\u011bs\u00edce osmn\u00e1ct. Ozbrojen\u00e1\nstr\u00e1\u017e n\u00e1s v\u0161ak st\u00e1le hl\u00eddala i p\u0159ed ubytovnou. Most jsme je\u0161t\u011b s p\u0159edstihem\nzd\u00e1rn\u011b dokon\u010dili, po\u010dkali na z\u00e1t\u011b\u017eovou zkou\u0161ku a pak byli propu\u0161t\u011bni. P\u0159\u00ed\u0161t\u00ed\nden po skor\u00e9m bud\u00ed\u010dku jsme odpochodovali sm\u011brem na Hustope\u010de a Mork\u016fvky.<\/p>\n\n\n\n
Pozd\u011bji, od \u0159\u00edjna 1945 do srpna 1948, jsem\nbyl zam\u011bstn\u00e1n v Hustope\u010d\u00edch na N\u00e1m\u011bst\u00ed u pana Mirka \u0160m\u00edda, v hotelu \u201eU\nKoruny\u201c (\u201eZur Krone\u201c). Hned vedle na dom\u011b Lavick\u00fdch (mydl\u00e1rna) byla mal\u00e1\nkas\u00e1rna, jejich\u017e velitelem byl \u010deta\u0159 Jind\u0159ich Rozinka. Arm\u00e1da zaji\u0161\u0165ovala\npo\u0159\u00e1dek ve m\u011bst\u011b, spolu s m\u011bstsk\u00fdmi str\u00e1\u017en\u00edky Josefem Macha\u010dem a Rudolfem K\u0159ehulou.\nStarosta Josef Sedl\u00e1\u010dek sv\u00fdm seri\u00f3zn\u00edm vystupov\u00e1n\u00edm uklid\u0148oval situaci. Pan\nRudolf Schmidt (mlyn\u00e1\u0159 a dobr\u00fd \u010dlov\u011bk) se sna\u017eil se sv\u00fdm pomocn\u00edkem Alinkem\nHor\u00e1kem a n\u011bmeck\u00fdm ob\u010danem Karlem K\u00e1nsk\u00fdm (jen\u017e nebyl odsunut) zajistit\ndostatek mouky nejen pro m\u00edstn\u00ed obyvatele. Hned po osvobozen\u00ed se mezi prvn\u00edmi za\u010dali\nvracet do sv\u00fdch domov\u016f ti, kte\u0159\u00ed je p\u0159ed \u0161est lety nucen\u011b opustili. Mezi nimi\nbyl i n\u011bkdej\u0161\u00ed starosta Alois Kub\u00e1\u010dek, v partyz\u00e1nsk\u00e9 uniform\u011b, na v\u00fdvoj ve\nm\u011bst\u011b v\u0161ak ji\u017e nem\u011bl \u017e\u00e1dn\u00fd vliv. Denn\u011b p\u0159ich\u00e1zeli nov\u00ed obyvatel\u00e9 a radnice to\nnem\u011bla lehk\u00e9. Rudolf Th\u00e1m kniha\u0159, Josef Pacas, zem\u011bd\u011blec z Borkovan, Stehl\u00edkovi\na dal\u0161\u00ed. Ze \u017didlochovic p\u0159i\u0161lo 85, z Klobouk 70, z Nikol\u010dic 65, z K\u0159epic\na Div\u00e1k 28 nov\u00fdch obyvatel. Hned v kv\u011btnu za\u010dal fungovat okresn\u00ed n\u00e1rodn\u00ed\nv\u00fdbor, nyn\u011bj\u0161\u00ed gymn\u00e1zium, prvn\u00edm p\u0159edsedou se stal Karel Hrdli\u010dka a dob\u0159\u00ed \u00fa\u0159edn\u00edci\nLadislav Zbo\u017e\u00ednek, Van\u00ed\u010dek, Old\u0159ich \u0160enekl, Martin Ko\u0161uli\u010d, F. Pe\u0161\u00e1k, Zden\u011bk\nBrou\u010dek, Li\u0161ka a dal\u0161\u00ed. Republika se probouzela. Platilo se protektor\u00e1tn\u00edmi\npen\u011bzi a \u010deskoslovensk\u00fdmi pouk\u00e1zkami. L\u00edstkov\u00fd syst\u00e9m zaveden\u00fd 1. \u010dervna 1939\nplatil i nad\u00e1le a\u017e do 1. \u010dervna 1953\n a v tento den byla rovn\u011b\u017e provedena v\u00fdm\u011bna pen\u011bz. Na\nl\u00edstky, tzv. p\u0159\u00edd\u011blov\u00fd syst\u00e9m, bylo v\u0161echno zbo\u017e\u00ed: cukr, mouka, uzeniny, maso,\nku\u0159ivo, obuv, oble\u010den\u00ed i snubn\u00ed prst\u00fdnek. Dne 1. \u010dervna 1953 ob\u010dan\u00e9, kte\u0159\u00ed m\u011bli\npen\u00edze ulo\u017een\u00e9 v bance, je mohli vym\u011bnit, a to tak, \u017ee za 100 K\u010d star\u00fdch obdr\u017eeli\n20 K\u010d nov\u00fdch! Kdo m\u011bl pen\u00edze doma v kredenci vym\u011bnil je 100 K\u010d star\u00fdch za 2\nK\u010d (!) nov\u00e9. To byla r\u00e1na. Byly povinn\u00e9 dod\u00e1vky obil\u00ed, ml\u00e9ka, masa a vajec.<\/p>\n\n\n\n
Po v\u00e1lce byl naprost\u00fd nedostatek\nstavebn\u00edho materi\u00e1lu a spot\u0159ebn\u00edho zbo\u017e\u00ed v\u0161eho druhu. R\u00e1dia, ledni\u010dky, pra\u010dky, pr\u00e1dlo,\nobuv, cihly, v\u00e1pno, v\u0161echno chyb\u011blo.<\/p>\n\n\n\n
Hustope\u010de byly osvobozeny 16. dubna 1945\nvojsky 2. ukrajinsk\u00e9ho frontu, jejich\u017e velitelem byl Od\u011bsan Rodion Jakovlevi\u010d Malinovskij;\njeho pomn\u00edk od socha\u0159e Vincence Makovsk\u00e9ho stoj\u00ed na stejnojmenn\u00e9m n\u00e1m\u011bst\u00ed\nv Brn\u011b. Malinovskij nejd\u0159\u00edve velel 3. ukrajinsk\u00e9mu frontu, ale od kv\u011btna\n1944 ji\u017e 2. ukrajinsk\u00e9mu frontu. Perfektn\u011b mluvil francouzsky, s\u00e1m osobn\u011b vysl\u00fdchal\nzajat\u00e9 rumunsk\u00e9 d\u016fstojn\u00edky, kte\u0159\u00ed studovali tenkr\u00e1t v\u00e1le\u010dnou \u0161kolu ve Francii. Jeho\nv\u00edt\u011bzn\u00e1 vojska postupovala i v t\u011b\u017ek\u00fdch boj\u00edch zejm\u00e9na o Budape\u0161\u0165, kde nep\u0159\u00edtel p\u0159i\u0161el\no 188 000 mu\u017e\u016f zabit\u00fdch a 60 000 zajat\u00fdch.<\/p>\n\n\n\n
V den osvobozen\u00ed Hustope\u010d\u00ed 16. dubna 1945\nbyla zah\u00e1jena Rudou arm\u00e1dou dosud nev\u00eddan\u00e1 ofenziva k dobyt\u00ed Berl\u00edna! Ale ne\u017e\np\u0159i\u0161li rudoarm\u011bjci do Hustope\u010d\u00ed, gener\u00e1l Plijev vydal rozkaz k soust\u0159ed\u011bn\u00ed\nv\u0161ech jednotek Jezdeck\u00e9ho mechanizovan\u00e9ho sboru v ji\u017e osvobozen\u00e9m m\u011bste\u010dku\nLan\u017ehot. B\u011bhem noci z 12. na 13. dubna vydal dal\u0161\u00ed rozkaz: 13. dubna v 6.00\nhodin r\u00e1no za\u00fato\u010d\u00ed jednotky 4. gardov\u00e9ho jezdeck\u00e9ho sboru ve sm\u011bru Hru\u0161ky,\nMoravsk\u00fd \u017di\u017ekov a\u017e Kobyl\u00ed.<\/p>\n\n\n\n
N\u011bmci st\u00e1hli sv\u00e9 jednotky z Lan\u017ehota\ndo p\u0159edem p\u0159ipraven\u00fdch obrann\u00fdch pozic, pod\u00e9l \u017eelezni\u010dn\u00ed trat\u011b B\u0159eclav\u2013Hodon\u00edn.\nVyu\u017eili sva\u017eit\u00e9ho ter\u00e9nu, ter\u00e9nn\u00edch vln a svodnice Trkmanky, kde se opevnili a\ntak\u00e9 najednou vypustili Kn\u00edni\u010dskou p\u0159ehradu, \u010d\u00edm\u017e na B\u0159eclavsku vznikly\nobrovsk\u00e9 z\u00e1plavy. A\u017e t\u00fdden st\u00e1li koz\u00e1ci u Lan\u017ehota s ko\u0148mi a\u017e po b\u0159icha ve\nvod\u011b.<\/p>\n\n\n\n
T\u00fdnec obsadili panc\u00e9\u0159ov\u00ed gran\u00e1tn\u00edci 8. panc\u00e9\u0159ov\u00e9\ndivize. Po cel\u00e9 d\u00e9lce fronty nep\u0159\u00edtel vedl boj na zdr\u017eenou. V noci na 14. dubna\nse n\u011bmeck\u00e9 jednotky stahovaly s tanky a d\u011blost\u0159electvem p\u0159es Moravsk\u00fd \u017di\u017ekov.\nP\u0159i \u00fastupu N\u011bmci zap\u00e1lili naftov\u00fd vrt. Bylo \u0161t\u011bst\u00ed, \u017ee se s\u00e1m uhasil. R\u00e1no po \u0161est\u00e9\nhodin\u011b za\u010dali voj\u00e1ci 6. orelsk\u00e9 divize pronikat do obce. N\u011bmci ani nesta\u010dili\nodt\u00e1hnout d\u011bla, a tak je zni\u010dili a\u017e na jedno, kter\u00e9ho se sov\u011bt\u0161t\u00ed voj\u00e1ci\nzmocnili a post\u0159elovali j\u00edm ut\u00edkaj\u00edc\u00ed voj\u00e1ky wehrmachtu, kte\u0159\u00ed se stahovali\nk Velk\u00fdm B\u00edlovic\u00edm.<\/p>\n\n\n\n
V Bo\u0159\u00edm lese u Po\u0161torn\u00e9 12. dubna\nvyhodili N\u011bmci muni\u010dn\u00ed sklad Munu a ve m\u011bst\u011b B\u0159eclav zap\u00e1lili cukrovar a tak\u00e9\nza\u010dali ni\u010dit v\u0161echny mosty, \u017eelezni\u010dn\u00ed i silni\u010dn\u00ed, i p\u0159es \u0159eku Dyji. <\/p>\n\n\n\n
Charv\u00e1tsk\u00e1 Nov\u00e1 Ves byla osvobozena a\u017e 21.\ndubna!!! Jako prvn\u00ed do B\u0159eclavi pronikli voj\u00e1ci 136. st\u0159eleck\u00e9ho pluku kapit\u00e1na\nV. V. Siljavy. N\u00e1dra\u017e\u00ed bylo t\u011b\u017ece poni\u010deno.<\/p>\n\n\n\n
Zat\u00edm v Brn\u011b na leti\u0161ti u Tu\u0159an byla\nI\/JG 53 s 27 bojeschopn\u00fdmi stroji BF 109 (stihac\u00ed), kter\u00e1 m\u011bla b\u00fdt\nrozpu\u0161t\u011bna. Jej\u00ed velitel Hptm. (kapit\u00e1n) Lipfert sehnal pot\u0159ebn\u00e9 palivo i\nmunici a pokra\u010doval v boji.<\/p>\n\n\n\n
V noci na 15. dubna 1945 zjistil\npr\u016fzkum 7. mechanizovan\u00e9ho sboru, \u017ee jednotky 1. gardov\u00e9ho jezdeck\u00e9ho\nmechanizovan\u00e9ho sboru a 50. st\u0159eleck\u00e9ho sboru obsadily prostor pro rozvinut\u00ed tankov\u00e9ho\n\u00fatoku sm\u011brem Hustope\u010de\u2013Klobouky\u2013Brno. Nep\u0159\u00edtel m\u011bl v \u00fato\u010dn\u00e9m p\u00e1smu asi 35\ntank\u016f a \u00fato\u010dn\u00fdch d\u011bl.<\/p>\n\n\n\n
Mar\u0161\u00e1l Malinovskij vydal rozkaz\nv ned\u011bli 15. dubna 1945: toho dne v 9 hodin provede 7. mechanizovan\u00fd sbor\nv sou\u010dinnosti s jednotkami 1. gardov\u00fd jezdeck\u00e9ho mechanizovan\u00e9ho\nsboru a 53. arm\u00e1dy \u00fatok na linii Vranovice\u2013\u017didlochovice\u2013T\u011b\u0161any a d\u00e1le na Brno\ntak, aby Brno bylo obsazeno do ve\u010dera 16. dubna!!!<\/p>\n\n\n\n
V ned\u011bli 15. dubna v 9 hodin p\u0159e\u0161ly\njednotky 7. mechanizovan\u00e9ho sboru do \u00fatoku. Z Kostic vyrazila 16. mechanizovan\u00e1\nbrig\u00e1da a s n\u00ed postupovaly jednotky 6. gardov\u00e9ho jezdeck\u00e9ho sboru \u2013 8.\ngardov\u00e1 d\u00e1ln\u011bv\u00fdchodn\u00ed jezdeck\u00e1 divize, lev\u00fd bok jejich postupu zaji\u0161\u0165ovala 13. gardov\u00e1\njezdeck\u00e1 divize. V 15 hodin pronikly tanky k \u0159\u00ed\u010dce Trkmance v\u00fdchodn\u011b od Velk\u00fdch\nPavlovic. Od Kobyl\u00ed byla \u0159\u00ed\u010dka upravena jako protitankov\u00fd p\u0159\u00edkop zv\u00fd\u0161en\u00edm b\u0159eh\u016f,\nkter\u00e9 byly nav\u00edc zaminov\u00e1ny, a byla sem tak\u00e9 zam\u011b\u0159ena protiletadlov\u00e1 d\u011bla z P\u0159\u00edtluck\u00e9\nhory, k\u00f3ta 292 m\nod Zaje\u010d\u00ed, a d\u011bla od N\u011bm\u010di\u010dek a z les\u016f od Mork\u016fvek.<\/p>\n\n\n\n
Postup brig\u00e1dy byl pozastaven, p\u011bchota 6.\norelsk\u00e9 divize v\u0161ak pokra\u010dovala v boji, p\u0159ekonala \u0159\u00ed\u010dku a postupovala na\nPavlovice. Nep\u0159\u00edtel na ni v\u0161ak za\u00fato\u010dil t\u0159emi tanky s podporou palby\n\u00fato\u010dn\u00fdch d\u011bl a raketov\u00fdch vrha\u010d\u016f. P\u011bchota se musela st\u00e1hnout zp\u011bt za \u0159\u00ed\u010dku Trkmanku.\nTanky 16. mechanizovan\u00e9 brig\u00e1dy se st\u00e1hly napravo sm\u011brem na Bo\u0159etice. Za pomoci\nprotitankov\u00fdch d\u011bl byli N\u011bmci odra\u017eeni a p\u011bchota za\u00fato\u010dila korytem Trkmanky na\nVelk\u00e9 Pavlovice. \u00datoku p\u0159edch\u00e1zel n\u00e1let bitevn\u00edch letadel Ilju\u0161in-2 (Il-2) na\nPavlovice. Byl zni\u010den lihovar a n\u011bkolik dom\u016f, zahynuli dva ob\u010dan\u00e9 a n\u011bkolik\nn\u011bmeck\u00fdch voj\u00e1k\u016f. Jako prvn\u00ed pronikla do Velk\u00fdch Pavlovic p\u011bchota 125. st\u0159eleck\u00e9ho\npluku pod velen\u00edm poru\u010d\u00edka \u0160ramka, s podporou 131. d\u011blost\u0159eleck\u00e9ho pluku nadporu\u010d\u00edka\nBondareva. Sov\u011btsk\u00fdch voj\u00e1k\u016f padlo sedmadvacet. Z\u00e1rove\u0148 byla obsazena k\u00f3ta 226\nv\u00fdchodn\u011b od obce. Jednotky 243. st\u0159eleck\u00e9 divize osvobodily Bo\u0159etice za ztr\u00e1ty\nsedmi voj\u00e1k\u016f.<\/p>\n\n\n\n
V Ladn\u00e9 p\u016fsobil od 27. \u0159\u00edjna 1944 radista\nparaskupiny TOLA Vlastimil \u017d\u00e1k, \u010deta\u0159 \u010deskoslovensk\u00e9ho arm\u00e1dn\u00edho sboru v SSSR.\nJako tot\u00e1ln\u011b nasazen\u00fd se s n\u011bmeckou stavebn\u00ed firmou ocitl v Rusku. P\u0159e\u0161el\nk partyz\u00e1n\u016fm a s jejich pomoc\u00ed se v listopadu 1943 dostal k Rud\u00e9\narm\u00e1d\u011b. Byl posl\u00e1n do \u010deskoslovensk\u00e9ho v\u00fdcvikov\u00e9ho st\u0159ediska do Buzuluku a\nodtud k parav\u00fdcviku k 2. paradesantn\u00ed parabrig\u00e1d\u011b do Jefremova.\nRadiov\u00fdcvik prod\u011blal v Bykovu u Moskvy a zde tak\u00e9 byla sestavena\nparaskupina TOLA: rotn\u00fd Kraus, \u010deta\u0159i \u017d\u00e1k a Fiala, pod sov\u011btsk\u00fdm velen\u00edm. Dne\n27. \u0159\u00edjna 1944 odstartovali z leti\u0161t\u011b Kalinovka, c\u00edl st\u0159edn\u00ed Slovensko. Po\np\u0159\u00edletu nad z\u00e1padn\u00ed Slovensko se dostali do protiletadlov\u00e9 palby, pilot\nzazmatkoval a vysadil je na jihu Moravy. \u010ceta\u0159 \u017d\u00e1k p\u0159ist\u00e1l na poli u \u0160irok\u00e9ho\nDvora bl\u00edzko Ladn\u00e9. Velitel pararoje p\u0159ist\u00e1l na n\u00e1vsi ve Tvrdonic\u00edch a za\npomoci m\u00edstn\u00edch se dostal na Slovensko. Osamocen\u00fd \u017d\u00e1k m\u011bl radiostanici\nzamaskovanou jako kufr, batoh s potravinami, finsk\u00fd n\u016f\u017e, pistoli TT\ns n\u00e1boji, jed a velkou \u010d\u00e1stku pen\u011bz v mark\u00e1ch, slovensk\u00fdch a\nprotektor\u00e1tn\u00edch korun\u00e1ch. Pod kombin\u00e9zou m\u011bl civiln\u00ed oblek. Ukryl se do kuku\u0159ice\na p\u0159e\u010dkal zbytek noci.<\/p>\n\n\n\n
Kdy\u017e r\u00e1no p\u0159ijel na pole selsk\u00fd v\u016fz, vy\u0161el\n\u010deta\u0159 \u017d\u00e1k z \u00fakrytu a dal se s roln\u00edkem do hovoru. Vyd\u00e1val se za\npracovn\u00edka naftov\u00fdch dol\u016f, kter\u00fd sh\u00e1n\u00ed potraviny pro sv\u00e9 spolupracovn\u00edky.\nRoln\u00edk S\u00fdkora mu pomohl nalo\u017eit v\u011bci na v\u016fz, kde je zakryli kuku\u0159ic\u00ed. Kdy\u017e\np\u0159ijeli do staven\u00ed, \u017d\u00e1k \u0159ekl S\u00fdkorovi, \u017ee je para\u0161utista, ten mu nev\u011b\u0159il a\ncht\u011bl vid\u011bt pad\u00e1k. Druh\u00fd den je\u0161t\u011b se dv\u011bma syny ho \u0161el hledat. Na\u0161li ho, byl\npops\u00e1n azbukou, a tak mu uv\u011b\u0159ili. Na m\u00edst\u011b seskoku na\u0161li je\u0161t\u011b kompas a\nrukavice, kter\u00e9 ztratil.<\/p>\n\n\n\n
Vys\u00edla\u010dku s pomoc\u00ed starosty Netopila\num\u00edstili na s\u00fdpku obil\u00ed a synov\u00e9 starosty, Rostislav a P\u0159emek, d\u011blali \u010deta\u0159i \u017d\u00e1kovi\nspojky. Z\u00edskan\u00e9 zpr\u00e1vy o pohybech vojensk\u00fdch n\u00e1klad\u016f z b\u0159eclavsk\u00e9ho n\u00e1dra\u017e\u00ed\n(tyto zpr\u00e1vy jim p\u0159ed\u00e1val francouzsk\u00fd zajatec pracuj\u00edc\u00ed na n\u00e1dra\u017e\u00ed) \u017d\u00e1k pos\u00edlal\ndo sv\u00e9ho \u00fast\u0159ed\u00ed. Posledn\u00ed zpr\u00e1vu o rozm\u00edstn\u011bn\u00ed n\u011bmeck\u00e9 obrany u \u0159eky Moravy a\nDyje v okol\u00ed B\u0159eclavi a Podiv\u00edna odvys\u00edlal po\u010d\u00e1tkem dubna. Kdy\u017e 15. dubna\np\u0159i\u0161li koz\u00e1ci 13. gardov\u00e9 jezdeck\u00e9 divize, \u010deta\u0159 \u017d\u00e1k se ohl\u00e1sil jejich veliteli,\nsd\u011blil mu sv\u00e9 k\u00f3dov\u00e9 \u010d\u00edslo, odevzdal osobn\u00ed zbra\u0148 a vys\u00edla\u010dku. Velitel ho\ns doprovodem nechal p\u0159epravit do B\u0159eclavi, kde jej o\u010dek\u00e1val jeho \u0159\u00eddic\u00ed\nvelitel Medv\u011bd\u011bv. V Bratislav\u011b se pozd\u011bji se\u0161el s \u010deta\u0159em Fialou. S rotn\u00fdm\nKrausem se ji\u017e nese\u0161el, ten byl vy\u0161et\u0159ov\u00e1n NKVD za svoji \u010dinnost na Slovensku.<\/p>\n\n\n\n
Nejbl\u00ed\u017ee k Brnu postoupili 16. dubna koz\u00e1ci\n6. gardov\u00e9ho jezdeck\u00e9ho sboru, st\u0159elci 6. orelsk\u00e9 st\u0159eleck\u00e9 divize a tanky 16.\nmechanizovan\u00e9 brig\u00e1dy. Po p\u0159ekon\u00e1n\u00ed odporu pod Hustope\u010demi za\u00fato\u010dila p\u011bchota\nokolo m\u00edstn\u00ed \u017eelezni\u010dn\u00ed trat\u011b na m\u011bsto. Koz\u00e1ci postupovali na Kurd\u011bjov, kter\u00fd\nbyl okolo poledne dobyt za ztr\u00e1ty dvan\u00e1cti voj\u00e1k\u016f. V\u0161ichni obyvatel\u00e9 byli ihned\ndo\u010dasn\u011b odst\u011bhov\u00e1ni k rybn\u00edku Lou\u010dky, z d\u016fvodu um\u00edstn\u011bn\u00ed \u0161t\u00e1bu 1.\ngardov\u00e9ho jezdeck\u00e9ho mechanizovan\u00e9ho sboru (gener\u00e1l Plijev) v obci, kter\u00fd\nzde byl a\u017e do 21. dubna 1945.<\/p>\n\n\n\n
Od soboty 14. dubna 1945 prob\u00edhaly na nebi\nnad Hustope\u010demi leteck\u00e9 souboje a rachot kulomet\u016f a vzd\u00e1len\u00e9 dun\u011bn\u00ed od B\u0159eclavi\nohla\u0161ovalo bl\u00ed\u017e\u00edc\u00ed se frontu. Dal\u0161\u00ed den, tedy v ned\u011bli, u\u017e dopadaly\nleteck\u00e9 bomby na ur\u010den\u00e9 c\u00edle a na obrann\u00e9 postaven\u00ed 711. p\u011b\u0161\u00ed divize werhmachtu\ni 8. panc\u00e9\u0159ov\u00e9 divize a st\u00e1le pokra\u010dovaly leteck\u00e9 souboje. Hl\u00eddkuj\u00edc\u00ed \u0161estice\nJak-9 nad Hustope\u010demi napadla skupinu p\u011btadvaceti Fw 190 F (SG 4.). \u00dadajn\u011b byly\nsest\u0159eleny t\u0159i Fw 190 F.\nB\u011bhem boje byl sest\u0159elen Jak-9 od 13. leteck\u00e9 divize. Letoun se z\u0159\u00edtil u N\u00ed\u017ekovic,\npilot se zachr\u00e1nil na pad\u00e1ku, gardov\u00fd poru\u010d\u00edk I. I. Ja\u0161in byl zajat, ale utekl.\nVe m\u011bst\u011b ho\u0159elo ji\u017e n\u011bkolik staven\u00ed.<\/p>\n\n\n\n
V ned\u011bli 15. dubna ve ve\u010dern\u00edch\nhodin\u00e1ch byly osvobozeny Starovi\u010dky beze ztr\u00e1t na \u017eivotech civiln\u00edch obyvatel.<\/p>\n\n\n\n
Pond\u011bln\u00ed r\u00e1no 16. dubna se probouzelo v kr\u00e1sn\u00fd\nslune\u010dn\u00fd jarn\u00ed den s p\u0159\u00edslibem hork\u00e9ho dne. A horko skute\u010dn\u011b bylo. Ze Starovi\u010dek\nsm\u011brem na Hustope\u010de p\u0159ed dev\u00e1tou hodinou vyrazil tankov\u00fd pr\u016fzkum t\u0159\u00ed stroj\u016f\nveden\u00fd podporu\u010d\u00edkem Mirenkovem. Kop\u00edrovali silnici, kter\u00e1 byla podminovan\u00e1. Za\nvesnic\u00ed v prostoru b\u00fdval\u00e9ho ml\u00fdna (k\u0159i\u017eovatka na Horn\u00ed Bojanovice) se\nMirenkov dostal do nep\u0159\u00e1telsk\u00e9 palby. Ve vzd\u00e1lenosti asi dvou set metr\u016f se\nn\u00e1hle objevil n\u011bmeck\u00fd \u201epanter\u201c, jeho\u017e st\u0159ela Mirenkova minula. Jako prvn\u00ed pak\nvyst\u0159elil Mirenkov a dv\u011bma gran\u00e1ty tank zni\u010dil. Pak st\u0159\u00edlel na prost\u0159edn\u00ed\nvzd\u00e1len\u011bj\u0161\u00ed tank, kter\u00fd rovn\u011b\u017e za\u010dal ho\u0159et. Ale i nep\u0159\u00e1telsk\u00e1 palba byla \u00fa\u010dinn\u00e1,\njeden gran\u00e1t se svezl po kupoli a rozt\u0159\u00ed\u0161til se opod\u00e1l, jin\u00fd explodoval pod korbou.\nVoj\u00e1ci byli zavaleni d\u00fdmem i ohn\u011bm, krv\u00e1cej\u00edc\u00ed \u0159idi\u010d Kurdja\u0161ov upadl na \u0159\u00edzen\u00ed\na motor tanku byl zni\u010den. Os\u00e1dka v\u0161ak pokra\u010dovala v boji, a\u017e vy\u0159adila i\nostatn\u00ed dva tanky. B\u011bhem boj\u016f p\u0159ijela posila a vytla\u010dila ostatn\u00ed obrn\u011bnce na\nokraj m\u011bsta Hustope\u010de.<\/p>\n\n\n\n
Kolem dev\u00e1t\u00e9 hodiny po\u010dala bitva o\nHustope\u010de. \u010c\u00e1st Rud\u00e9 arm\u00e1dy se tla\u010dila kolem \u017eeleznice, druh\u00e1 kolem silnice\nStarovi\u010dky\u2013Hustope\u010de, kter\u00e1 byla podminovan\u00e1, a t\u0159et\u00ed \u010d\u00e1st p\u0159es vinohrady od\nVelk\u00fdch Pavlovic. Za sebou zanech\u00e1vali na pol\u00edch a ve vinohradech zni\u010den\u00e9 tanky\na doprovodn\u00e1 vozidla obou arm\u00e1d.<\/p>\n\n\n\n
Na Hustope\u010de ve 12 hodin \u00fato\u010dila vojska\n13. gardov\u00e9 jezdeck\u00e9 divize 1. jezdeck\u00e9ho mechanizovan\u00e9ho sboru veden\u00e1 gener\u00e1lmajorem\nG. A. B\u011blousovem: 46. gardov\u00fdm jezdeck\u00fdm plukem, 48. gardov\u00fdm jezdeck\u00fdm plukem,\n50. gardov\u00fdm jezdeck\u00fdm plukem, 50. tankov\u00fdm plukem a 141. gardov\u00fdm arm\u00e1dn\u00edm\nminometn\u00fdm plukem.<\/p>\n\n\n\n
Ve 14.30 hodin za\u00fato\u010dila vojska 7.\ngardov\u00e9ho mechanizovan\u00e9ho sboru, jemu\u017e velel gener\u00e1lmajor F. G. Katkov ve\nslo\u017een\u00ed 2. motost\u0159eleck\u00fd prapor a 3. mechanizovan\u00fd prapor. Kolem 19. hodiny je\u0161t\u011b\np\u0159ich\u00e1z\u00ed 6. st\u0159eleck\u00e1 divize od 42. gardov\u00e9ho sboru 53. arm\u00e1dy, velitel:\nplukovn\u00edk A. L. Makarov, ve slo\u017een\u00ed: 8. raketometn\u00e1 d\u011blost\u0159eleck\u00e1 brig\u00e1da, 33.\nraketometn\u00e1 brig\u00e1da a 17. pluk gardov\u00fdch minomet\u016f \u201e\u010cerkassk\u00fd\u201c. To u\u017e Hustope\u010de\nbyly t\u00e9m\u011b\u0159 bez nep\u0159\u00e1telsk\u00fdch voj\u00e1k\u016f.<\/p>\n\n\n\n
Velmi\ntvrd\u00e9 souboje prob\u00edhaly od bo\u017e\u00edho r\u00e1na po cel\u00fd den, bojovalo se o ka\u017ed\u00fd p\u0159\u00edkop,\no ka\u017edou ulici, o ka\u017ed\u00fd jednotliv\u00fd d\u016fm. M\u00edstn\u00ed obyvatel\u00e9 byli p\u0159ed krupobit\u00edm\nst\u0159el a st\u0159epin ukryt\u00ed ve vinn\u00fdch sklep\u00edch a v\u0161ude, kde se jen dalo. I tam\nn\u011bkte\u0159\u00ed p\u0159i\u0161li o \u017eivot. \u00dato\u010d\u00edc\u00ed v\u0161ak zaplatili cenu nejvy\u0161\u0161\u00ed, na 380 mlad\u00fdch\n\u017eivot\u016f vyhaslo, t\u0159ikr\u00e1t tolik jich bylo po r\u016fzn\u00fdch obvazi\u0161t\u00edch t\u011b\u017ece ran\u011bn\u00fdch, n\u011bkte\u0159\u00ed\nz nich zem\u0159eli a jsou poh\u0159beni na spole\u010dn\u00e9m poh\u0159ebi\u0161ti v Hustope\u010d\u00edch.\nTak\u00e9 zde byl vysok\u00fd po\u010det nezv\u011bstn\u00fdch.<\/p>\n\n\n\n
Tankist\u00e9 gener\u00e1la Katkova 7. mechanizovan\u00e9ho\nsboru k ve\u010deru 16. dubna provedli pr\u016fzkum bojem sm\u011brem na Velk\u00e9 N\u011bm\u010dice, vyu\u017eili\nd\u00edry v obran\u011b nep\u0159\u00edtele a postupovali na Velk\u00e9 N\u011bm\u010dice. U dvora Nov\u00e1 Ves\nnarazili na siln\u00fd odpor a po ztr\u00e1t\u011b jednoho stroje se st\u00e1hli do Uher\u010dic.\nN\u011bme\u010dt\u00ed obr\u00e1nci v t\u00e9to \u010d\u00e1sti postupu Rud\u00e9 arm\u00e1dy narychlo vybudovali kolem\nVelk\u00fdch N\u011bm\u010dic velmi silnou kruhovou obranu.<\/p>\n\n\n\n
Brzy r\u00e1no 16. dubna provedly sov\u011btsk\u00e9\nletouny pr\u016fzkumn\u00fd let nad ji\u017en\u00ed Moravou a na leti\u0161t\u00edch bylo zji\u0161t\u011bno 139\nnep\u0159\u00e1telsk\u00fdch letadel. Stihac\u00ed 331. sov\u011btsk\u00e1 leteck\u00e1 divize napadla postaven\u00ed u\nKlobouk a hl\u00eddkuj\u00edc\u00ed \u0161estice letadel Jak-9 (13. gardov\u00e1 stihac\u00ed leteck\u00e1 divize)\nnapadla v prostoru Hustope\u010d\u00ed skupinu p\u011btadvaceti letadel Fw 190 F (SG 4). B\u011bhem boje byl\nsest\u0159elen Jak-9 od 13. gardov\u00e9 leteck\u00e9 divize, z\u0159\u00edtil se u N\u00ed\u017ekovic a pilot se\nzachr\u00e1nil na pad\u00e1ku.<\/p>\n\n\n\n
Souboje pokra\u010dovaly i 17. dubna a o jejich\npr\u016fb\u011bhu se m\u016f\u017eeme dozv\u011bd\u011bt nap\u0159\u00edklad z den\u00edku, jen\u017e se zachoval u n\u011bmeck\u00e9ho pilota\nUffz. Rolfa Bocka, kde mimo jin\u00e9 p\u00ed\u0161e: \u201ePo dopln\u011bn\u00ed paliva v 17.10 jdeme\nop\u011bt na start, k doprovodu Fw 190\n F na p\u0159epravu v Uher\u010dic\u00edch, zde jsem napadl\npostaven\u00ed flaku. Vz\u00e1p\u011bt\u00ed jsme byli napadeni skupinou Jak\u016f-9. V nastal\u00e9m\nsouboji byl sest\u0159elen Uffz. Rauch, kter\u00fd se zachr\u00e1nil na pad\u00e1ku, a jeho druh Fehnrich\nAllchiewski [1]<\/sup> kter\u00fd z\u016fstal\nnezv\u011bstn\u00fd.\u201c Tolik jeho z\u00e1pisek.<\/p>\n\n\n\n [1]<\/sup> Fehnrich\n(\u010dekatel d\u016fstojnick\u00e9 hodnosti) pilot Allchiewski Fw 190 F po souboji\ns Jakem-9 ve \u010dtverci Kobyl\u00ed\u2013Klobouky\u2013Brumovice\u2013Boleradice smrteln\u011b ran\u011bn\u00fd\na ho\u0159\u00edc\u00ed zap\u00e1lil stodolu a dva domky a spadl na dvorek domu \u010d. 199\nv Mork\u016fvk\u00e1ch. \u010c\u00e1st jeho lev\u00e9 pa\u017ee i s hodinkami se po p\u011bti letech\nna\u0161la v sousedn\u00edm dom\u011b p\u0159i \u010di\u0161t\u011bn\u00ed okapu.<\/em><\/p>\n\n\n\n R\u00e1no 17. dubna za\u00fato\u010dilo deset tank\u016f 41. gardov\u00e9\ntankov\u00e9 brig\u00e1dy s podporou koz\u00e1k\u016f 8. gardov\u00e9 jezdeck\u00e9 divize sm\u011brem na\nVelk\u00e9 N\u011bm\u010dice a \u00fatok byl odra\u017een za ztr\u00e1ty dev\u00edti tank\u016f. Po t\u011b\u017ek\u00e9 por\u00e1\u017ece se\nzbyl\u00e9 jednotky za\u010daly stahovat k Uher\u010dic\u00edm. Vojska odtud m\u011bla za\u00fato\u010dit ve\nsm\u011bru P\u0159\u00edsnotice, \u017dab\u010dice, Hru\u0161ovany, Rajhrad a Brno. Kdy\u017e se nepoda\u0159ilo\nprorazit p\u0159es Velk\u00e9 N\u011bm\u010dice, za\u00fato\u010dili voj\u00e1ci 243. st\u0159eleck\u00e9 divize od K\u0159epic\nna Nosislav, kterou obsadili prakticky bez boje. T\u00edm se v\u0161ak obr\u00e1nci N\u011bm\u010dic\n711. p\u011b\u0161\u00ed divize wehrmachtu dostali do obkl\u00ed\u010den\u00ed, i p\u0159esto v\u0161ak urputn\u011b bojovali\nd\u00e1l.<\/p>\n\n\n\n Boje o N\u011bm\u010dice trvaly dva dny (!) a\u017e do\n18. dubna r\u00e1no, v 6.30 hodin byli osvobozeni p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edky 40. arm\u00e1dy, 6. orelskou\nst\u0159eleckou diviz\u00ed, 333. st\u0159eleck\u00fdm plukem, praporem pod veden\u00edm kapit\u00e1na Bo\u010danova [2]<\/sup>.<\/p>\n\n\n\n [2]<\/sup> Dva dny\npo osvobozen\u00ed Velk\u00fdch N\u011bm\u010dic, tedy ji\u017e 20. dubna, kolem poledne pochodoval\nautor s dal\u0161\u00edmi 41 kamar\u00e1dy p\u0159es Velk\u00e9 N\u011bm\u010dice do Ivan\u011b stav\u011bt most p\u0159es\n\u0159eku Jihlavu. N\u011bkter\u00e9 domy kolem silnice je\u0161t\u011b doutnaly, ulice byly lidupr\u00e1zdn\u00e9\na silnice dosud neuklizen\u00e1 byla pln\u00e1 skla a rumu z rozbit\u00fdch dom\u016f.<\/em><\/p>\n\n\n\n V prostoru hustope\u010dsk\u00e9ho h\u0159bitova\nbylo v lednu 1946 z\u0159\u00edzeno p\u016flkruhov\u00e9 poh\u0159ebi\u0161t\u011b, kde jsou pochov\u00e1ni padl\u00ed z cel\u00e9ho\nokol\u00ed. Podle statistik zde odpo\u010d\u00edv\u00e1 1 875 sov\u011btsk\u00fdch voj\u00e1k\u016f, z toho 98\nd\u016fstojn\u00edk\u016f; k velk\u00e9mu z\u00e1rmutku rodin se nevr\u00e1tilo tolik mlad\u00fdch mu\u017e\u016f, zbyte\u010dn\u00fdch\nob\u011bt\u00ed, ke sv\u00fdm rodin\u00e1m. To sam\u00e9 plat\u00ed i pro druhou stranu. Po\u010dty padl\u00fdch v obou\np\u0159\u00edpadech jsou jist\u011b n\u011bkolikan\u00e1sobn\u011b vy\u0161\u0161\u00ed.<\/p>\n\n\n\n V dob\u011b do 5. a 6. kv\u011btna 1945 se\nv Hustope\u010d\u00edch a jeho okol\u00ed soust\u0159e\u010fovaly jednotky 6. gardov\u00e9 tankov\u00e9\narm\u00e1dy, velitel gener\u00e1lplukovn\u00edk A. G. Krav\u010denko, p\u0159ed pra\u017eskou operac\u00ed. <\/p>\n\n\n\n 5. gardov\u00fd tankov\u00fd sbor, velitel gener\u00e1lporu\u010d\u00edk\nM. J. Saveljev, ve slo\u017een\u00ed: 20. gardov\u00e1 tankov\u00e1 brig\u00e1da, 21. gardov\u00e1 tankov\u00e1\nbrig\u00e1da, 22. gardov\u00e1 tankov\u00e1 brig\u00e1da a 6. motost\u0159eleck\u00e1 brig\u00e1da plus sedm\npomocn\u00fdch pluk\u016f, kter\u00e1 do 8. kv\u011btna opustila m\u011bsto, postupovala sm\u011brem na Poho\u0159elice,\nT\u0159eb\u00ed\u010d, Jihlavu a Bene\u0161ov.<\/p>\n\n\n\n 2. gardov\u00fd mechanizovan\u00fd sbor, velitel gener\u00e1lporu\u010d\u00edk\nK. V. Sviridov, ve slo\u017een\u00ed: 4. gardov\u00e1 mechanizovan\u00e1 brig\u00e1da a 6. gardov\u00e1\nmechanizovan\u00e1 brig\u00e1da, plus dev\u011bt pomocn\u00fdch pluk\u016f, tak\u00e9 do 8. kv\u011btna opustil\nm\u011bsto ve sm\u011bru: Miroslav, Jarom\u011b\u0159ice nad Rokytnou a Pelh\u0159imov.<\/p>\n\n\n\n 9. gardov\u00fd mechanizovan\u00fd sbor, velitel gener\u00e1lporu\u010d\u00edk\nI. P. Suchov, ve slo\u017een\u00ed: 18. gardov\u00e1 brig\u00e1da reaktivn\u00edho d\u011blost\u0159electva, 30. gardov\u00e1\nbrig\u00e1da reaktivn\u00edho d\u011blost\u0159electva, 31. gardov\u00e1 brig\u00e1da reaktivn\u00ed\nd\u011blost\u0159electva, 46. gardov\u00e1 tankov\u00e1 brig\u00e1da, plus \u0161est pomocn\u00fdch pluk\u016f, rovn\u011b\u017e\ndo 8. kv\u011btna opustil m\u011bsto ve sm\u011bru: Moravsk\u00e9 Bud\u011bjovice \u2013 Praha. <\/p>\n\n\n\n Den\nnato byl vyhl\u00e1\u0161en M\u00cdR.<\/p>\n\n\n\n Po odchodu tolika vojsk z m\u011bsta bylo\nnajednou v\u0161ude dostatek voln\u00e9ho m\u00edsta. Za\u010dala pracovat samospr\u00e1va a v\u0161e se\np\u0159ipravovalo k m\u00edrov\u00e9mu uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed. M\u00edr byl nakonec vyhl\u00e1\u0161en o p\u016flnoci\nz 8. na 9. kv\u011bten 1945. Zbyl\u00e1 arm\u00e1da ve m\u011bst\u011b to oslavila\nn\u011bkolikaminutovou palbou do vzduchu ze v\u0161ech dostupn\u00fdch zbran\u00ed. V Evrop\u011b\nskon\u010dila druh\u00e1 sv\u011btov\u00e1 v\u00e1lka a za\u010dalo se bilancovat, s\u010d\u00edtat \u0161kody. P\u0159ipravovalo\nse nov\u00e9 politick\u00e9 uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed. Za\u010d\u00ednal se r\u00fdsovat nov\u00fd svobodn\u00fd \u017eivot. Po\u010d\u00e1tky\nv\u0161ak nebyly snadn\u00e9, byl naprost\u00fd nedostatek v\u0161ech z\u00e1kladn\u00edch lidsk\u00fdch pot\u0159eb, od\nobut\u00ed, oble\u010den\u00ed a\u017e po stavebn\u00ed materi\u00e1l. V\u011bt\u0161ina dom\u016f n\u00e1sledkem v\u00e1le\u010dn\u00fdch\nud\u00e1lost\u00ed byla po\u0161kozen\u00e1, tohoto stavebn\u00edho materi\u00e1lu bylo pot\u0159eba ze v\u0161eho\nnejv\u00edce. Ale radost\u00ed nad ukon\u010den\u00ed \u0161estilet\u00e9 okupace se tyto nedostatky sn\u00e1ze\np\u0159ekon\u00e1valy.<\/p>\n\n\n\n Do m\u011bsta do sv\u00fdch dom\u016f se vraceli\nreemigranti a nov\u00ed obyvatel\u00e9 osidlovali opu\u0161t\u011bn\u00e9 domy. Probouzela se kultura,\na\u0165 u\u017e \u0161lo o p\u0159edstaven\u00ed ochotnick\u00e9ho divadla \u010di kina. Divadlo m\u011blo\nv Hustope\u010d\u00edch dlouhou tradici, tak bylo na co nav\u00e1zat.<\/p>\n\n\n\n Po volb\u00e1ch v roce 1948 do\u0161lo\nv cel\u00e9m st\u00e1t\u011b ke zm\u011bn\u011b. S pomoc\u00ed Sov\u011btsk\u00e9ho svazu zv\u00edt\u011bzila komunistick\u00e1\nstrana, kter\u00e1 se ujala veden\u00ed. Do\u0161lo ke zn\u00e1rodn\u011bn\u00ed v\u0161ech v\u00fdrobn\u00edch i nev\u00fdrobn\u00edch\npodnik\u016f, nemocnic, leti\u0161\u0165, elektr\u00e1ren, dol\u016f. Zem\u011bd\u011blsk\u00e9 pozemky se zcelily, vznikla\nJednotn\u00e1 zem\u011bd\u011blsk\u00e1 dru\u017estva, p\u0159es ned\u016fv\u011bru k t\u00e9to novot\u011b se v po\u010d\u00e1tc\u00edch\ns velk\u00fdmi pot\u00ed\u017eemi spole\u010dn\u011b hospoda\u0159ilo. Vybudovaly se vep\u0159\u00edny, krav\u00edny, slepi\u010d\u00e1rny\na tak\u00e9 \u00fatulky pro d\u011bti pracuj\u00edc\u00edch matek. V n\u011bkter\u00fdch z\u00e1kladn\u00edch \u0161kol\u00e1ch d\u011bti\ndost\u00e1valy zdarma denn\u011b 0,7 l\n\u010derstv\u00e9ho kravsk\u00e9ho ml\u00e9ka. Ka\u017ed\u00fd ob\u010dan musel n\u011bkde pracovat, b\u00fdt zam\u011bstn\u00e1n,\njinak byl st\u00edh\u00e1n polici\u00ed. L\u00e9ka\u0159sk\u00e9, nemocni\u010dn\u00ed i stomatologick\u00e9 o\u0161et\u0159en\u00ed bylo pro\nka\u017ed\u00e9ho zdarma. Pozd\u011bji pracuj\u00edc\u00ed v tov\u00e1rn\u00e1ch i v zem\u011bd\u011blstv\u00ed dost\u00e1vali\nza odm\u011bnu bezplatn\u00e9 zahrani\u010dn\u00ed z\u00e1jezdy. Bohu\u017eel jen do tzv. v\u00fdchodn\u00edho bloku: SSSR,\nNDR, Polska a Ma\u010farska.<\/p>\n\n\n\n V polovin\u011b roku 1947 se\nv Hustope\u010d\u00edch za\u010dalo stav\u011bt prvn\u00edch asi deset bytov\u00fdch jednotek, projedn\u00e1vala\nse mo\u017enost plynofikace cel\u00e9ho m\u011bsta a tak\u00e9 postaven\u00ed z\u00e1vodu na zpracov\u00e1n\u00ed ovoce\na hrozn\u016f. Byly vysazeny mandlo\u0148ov\u00e9 sady, kter\u00fdm se a\u017e dosud velmi dob\u0159e da\u0159\u00ed.<\/p>\n\n\n\n Z tov\u00e1rny\nW\u00fcrfel na cukrovinky se stal nejd\u0159\u00edve podnik Drukov, pak Plynokov na v\u00fdrobu\npropanbutanov\u00fdch lahv\u00ed, v \u010dele s panem Jaroslavem Markem, kter\u00fd z\u00e1vod\nneb\u00fdvale roz\u0161\u00ed\u0159il a proslavil.<\/p>\n\n\n\n V polovin\u011b pades\u00e1t\u00fdch let se p\u016fvodn\u011b\nz gymn\u00e1zia vybudovala nemocnice, v \u010dele s \u0159editelem MUDr. Jaroslavem\nKu\u010derou, kter\u00e1 m\u011bla 144 l\u016f\u017eek a t\u0159i sanitn\u00ed auta. Pozd\u011bji je\u0161t\u011b vedle nemocnice\nbyla postavena poliklinika. Po\u010d\u00e1tkem \u0161edes\u00e1t\u00fdch let se zapo\u010dalo\ns v\u00fdstavbou veterin\u00e1rn\u00ed nemocnice, jej\u00edm\u017e \u0159editelem se stal MVDr. Franti\u0161ek\nBat\u011bk.<\/p>\n\n\n\n Kr\u00e1tce po osvobozen\u00ed nastalo v Hustope\u010d\u00edch\ni kulturn\u00ed obrozen\u00ed, v jeho\u017e \u010dele st\u00e1l odborn\u00fd u\u010ditel Vil\u00e9m Kl\u00edma, bodr\u00fd a\nnezapomenuteln\u00fd, jen\u017e se navr\u00e1til z koncentra\u010dn\u00edho t\u00e1bora zna\u010dn\u011b\npodvy\u017eiven\u00fd a vychrtl\u00fd. V polovin\u011b pades\u00e1t\u00fdch se stal re\u017eis\u00e9rem ochotnick\u00e9ho\ndivadla Jaroslav Je\u0159\u00e1bek, pod jeho\u017e veden\u00edm divadeln\u00ed soubor exceloval a\nnastudoval hry jako Kr\u00e1lovna Dagmar, Malom\u011bstsk\u00e9 klepny, T\u011b\u017ek\u00e1 Barbora, Zdrav\u00fd\nnemocn\u00fd, Mor\u00e1lka pan\u00ed Dulsk\u00e9 a dal\u0161\u00ed. Ve h\u0159e Mor\u00e1lka pan\u00ed Dulsk\u00e9 v \u017eensk\u00e9 hlavn\u00ed\nroli excelovala nezapomenuteln\u00e1 pan\u00ed Marie Krej\u010d\u00ed, kter\u00e1 se nesmazateln\u011b zapsala\ndo pov\u011bdom\u00ed div\u00e1k\u016f. Z re\u017eis\u00e9r\u016f si zaslou\u017e\u00ed pozornost je\u0161t\u011b Ji\u0159\u00ed Binek,\nJan Hofbauer, Ji\u0159\u00ed M\u011b\u0159\u00ednsk\u00fd, Alois Weis, Karel Wohlgemut, Ji\u0159\u00ed Merli\u010dek a dal\u0161\u00ed.<\/p>\n\n\n\n Z ochotnick\u00fdch herc\u016f (jen mal\u00e1 \u010d\u00e1st):\nR\u016f\u017eena Hrabalov\u00e1, Ale\u0161 Jan\u0161ta, Mirek Ot\u0159\u00edsal, Ji\u0159\u00ed Merli\u010dek, Juliana Vrbov\u00e1,\nJitka \u0160emorov\u00e1, V\u00e1clav Veleba a mnoz\u00ed dal\u0161\u00ed. N\u011bkte\u0159\u00ed z nich hraj\u00ed dosud.<\/p>\n\n\n\n Po\nroce 2000 pod veden\u00edm starosty m\u011bsta Ing. Lubo\u0161e Kuchynky se neb\u00fdvale rozpoutalo\nsoukrom\u00e9 stavebnictv\u00ed. Ve velmi kr\u00e1tk\u00e9 dob\u011b vyrostlo asi sedm nov\u00fdch ulic, \u010d\u00edm\u017e\nse radik\u00e1ln\u011b zv\u00fd\u0161il po\u010det obyvatel, a t\u00edm i mo\u017enosti zam\u011bstn\u00e1n\u00ed. Nech\u0165 se m\u011bstu\ni jeho obyvatel\u016fm i v budoucnosti da\u0159\u00ed.<\/p>\n\n\n\n Historie je s\u016fl.<\/strong><\/p>\n\n\n\n Josef\nBab\u00e1\u010dek<\/p>\n\n\n\n Pou\u017eit\u00e1 literatura<\/strong><\/p>\n\n\n\n Hole\u010dkov\u00e1,\nSo\u0148a \u2013 Nov\u00e1k, Ji\u0159\u00ed: Organizace II. Ukrajinsk\u00e9ho frontu.<\/p>\n\n\n\n Hos\u00e1k,\nLadislav: Vlastiv\u011bda Moravsk\u00e1. Brno 1924.<\/p>\n\n\n\n Jan,\nLibor \u2013 Nezhodov\u00e1, So\u0148a a kol.: Hustope\u010de, m\u011bsto uprost\u0159ed jihomoravsk\u00fdch\nvinic. Hustope\u010de 2010.<\/p>\n\n\n\n Kordiovsk\u00fd,\nEmil \u2013 Danihelka, Ji\u0159\u00ed: Br\u00e1na do kraje. Mikulov 1999.<\/p>\n\n\n\n Peschina,\nJohann: Gesichte der deutschen Stadt Auspitz in neuer Zeit.<\/p>\n\n\n\n Schildberger\nst., Vlastimil: Boj o \u201epevnost\u201c Brno. Brno 1998\u20132003.<\/p>\n\n\n\n Adresa:\nJohan Peschina, An Der Grosen Hufe 10, D \u2013 634 Hanau.<\/p>\n\n\n\n Jako\n17let\u00fd na podzim roku 1943 obdr\u017eel povol\u00e1vac\u00ed rozkaz ke II. \u0161koln\u00ed paraskupin\u011b\nv La Courtine. Po\nv\u00fdcviku pat\u0159il ke 3. paradivizi 9. pluku v Erlachu u V\u00edd. N. M\u011bsta.<\/p>\n\n\n\n V archivu zjistit, kde byla 3. Paradivize,\n9 pluk nasazen v kv\u011btnu 1944 \u2013 duben 1945.<\/p>\n\n\n\n Stromky\nKyjov-z\u00e1krsy: hru\u0161ky: Clappova-Wiliemsova<\/p>\n\n\n\n Slivo\u0148:\nTOPTEJT<\/p>\n\n\n\n T\u0159e\u0161e\u0148:\nb\u011bli\u010dku a \u010derni\u010dku<\/p>\n\n\n\n <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":" P\u0159ed 25 000 lety se v t\u011bchto m\u00edstech, budouc\u00edm hustope\u010dsk\u00e9m \u00fadol\u00ed, proh\u00e1n\u011bli lovci mamut\u016f. Lid\u00e9 chodili oble\u010deni ve zv\u00ed\u0159ec\u00edch k\u016f\u017e\u00edch, jejich \u017eeny a d\u011bti pod skaln\u00edmi p\u0159evisy pe\u010dliv\u011b hl\u00eddaly, aby nevyhaslo ohni\u0161t\u011b. Prvn\u00ed zm\u00ednky o m\u011bst\u011b v t\u00e9to hezk\u00e9 kotlin\u011b, jej\u00ed\u017e horizont Cel\u00fd \u010dl\u00e1nek Zkr\u00e1cen\u00e1 historie m\u011bsta Hustope\u010de Josef Bab\u00e1\u010dek<\/span>