![\"\"](\"http:\/\/www.symbivita.cz\/josefbabacek\/wp-content\/uploads\/2020\/08\/Historick\u00e1-situace-1.jpg\")
www.ustrcr.cz \u203a \u2026 \u203a Projekty \u203a Doba nesvobody (1938-1945).
Reprofoto: P. Vrbov\u00e1.<\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n
Patn\u00e1ct\u00fd b\u0159ezen roku 1939 byl po\u0161mourn\u00fd, teplota dosahovala Byli jsme dobrou a bohatou nev\u011bstou, na\u0161e mobiliza\u010dn\u00ed sklady Jeho poh\u0159eb se konal na Albertov\u011b 15. listopadu. Ale u\u017e den po poh\u0159bu se v Berl\u00edn\u011b konala mimo\u0159\u00e1dn\u00e1 porada, 2) www.rozhlas.cz\/17listopad\/portal \/zpr\u00e1va 645908 (sta\u017eeno 9. 9. 2016). V d\u016fsledku mezin\u00e1rodn\u00ed situace do\u0161lo v letech 1938\u20131945 2\/ \u010cTRN\u00c1CT PROTAGONIST\u016e KLOBOUCK\u00c9HO DRAMATU<\/p>\n\n\n\n Otakar NEDBAL Josef MRKVICA Ur\u010dit\u00fd \u010das pracoval jako voj\u00e1k z povol\u00e1n\u00ed, po z\u00e1boru republiky Alfons KAVALEC Narodil se 29. \u010dervence 1898 ve V\u00e1clavovic\u00edch, okres Fr\u00fddek. Poch\u00e1zel jako druh\u00fd nejstar\u0161\u00ed ze sedmi d\u011bt\u00ed. Jejich rodinn\u00e9 vztahy v\u0161ak nebyly nejlep\u0161\u00ed. Do obecn\u00e9 \u0161koly doch\u00e1zel do Bartovic, do m\u011b\u0161\u0165anky ve Slezsk\u00e9 Ostrav\u011b, tam tak\u00e9 dva a p\u016fl roku nav\u0161t\u011bvoval u\u010ditelsk\u00fd vzd\u011bl\u00e1vac\u00ed kurz, kter\u00fd pro finan\u010dn\u00ed pot\u00ed\u017ee nedokon\u010dil. Narukoval v roce 1915 nejd\u0159\u00edve na ruskou frontu a pak nebyl, ale pom\u00e1hal jim. Mus\u00edme p\u0159iznat, \u017ee a\u010d ne\u010dlen, byl organizac\u00ed 10) www.mbruntal.cz\u2026.M\u011bsto Brunt\u00e1l\/historie Web.kronika M\u011bsta Brunt\u00e1lu. V Krumv\u00ed\u0159i obchodn\u00edk K.(ohoutek) a vesnick\u00fd hostinsk\u00fd \u0160.(ebesta). V Brumovic\u00edch hostinsk\u00fd S.(tan\u011bk). V Klobouk\u00e1ch \u00fa\u0159edn\u00edk finan\u010dn\u00ed str\u00e1\u017ee S.(tracho\u0148) a \u017eena d\u011bln\u00edka \u0160.(ebesty), krom\u011b toho ve Velk\u00fdch Pavlovic\u00edch spr\u00e1vce cukrovaru H.(erich) a B.(\u00edlina), v Div\u00e1k\u00e1ch obchodn\u00edk T.(ichoun). Co Pan\u00ed Bo\u017een\u011b Kavalcov\u00e9 (Langrov\u00e9), nar. 17. 7. 1900 ve Slezsk\u00e9 Ostrav\u011b, byla v roce 1946 vyplacena z\u00e1loha na utrp\u011bn\u00e9 \u0161kody z fondu Majetkov\u00e9 terezi\u00e1nsk\u00e9 podpory na n\u00e1hradu v\u00e1le\u010dn\u00fdch \u0161kod v \u010d\u00e1stce 515 korun. Zem\u0159ela v Brunt\u00e1le, Pod Lipami 4. Je to jen v\u00fdtah a mal\u00e1 \u010d\u00e1st spisu, kter\u00fd byl nalezen v Archivu bezpe\u010dnostn\u00edch slo\u017eek, a jak nete\u0159 Marta Pindurov\u00e1 p\u00ed\u0161e, \u201ep\u0159edev\u0161\u00edm d\u00edky historikovi Mgr. \u0160ustkovi, lidsky vst\u0159\u00edcn\u00e9mu a ochotn\u00e9mu \u2026\u201c, kdy p\u0159eklady zajistila tak\u00e9 nete\u0159 Ing. Dagmar Ju\u0159enov\u00e1.13 Jaroslav KUX Jeho prvn\u00ed u\u010ditelsk\u00e9 m\u00edsto bylo v Poho\u0159elic\u00edch, pak v P\u0159ibic\u00edch, odtud p\u0159e\u0161el do Velk\u00fdch Pavlovic a z tohoto m\u00edsta pak 1. dubna 1928 nastupuje na m\u011b\u0161\u0165anskou \u0161kolu do Klobouk.14<\/p>\n\n\n\n 13) www.mbruntal.cz. M\u011bsto Brunt\u00e1l\/Histore Web. kronika M\u011bsta Brunt\u00e1lu Byl to znalec p\u0159\u00edrody a n\u00e1ru\u017eiv\u00fd houba\u0159, herec, re\u017eis\u00e9r, \u010dlen Sokola. Jeho soci\u00e1ln\u00ed c\u00edt\u011bn\u00ed se projevilo p\u00e9\u010d\u00ed o ml\u00e1de\u017e. V dob\u011b nacistick\u00e9 okupace pracoval jako \u017eupn\u00ed velitel tajn\u00e9 civiln\u00ed skupiny Obrana n\u00e1roda (ON) a v organizaci s n\u00e1zvem Peti\u010dn\u00ed v\u00fdbor \u201eV\u011brni z\u016fstaneme\u201c (PVVZ). Spolupracoval s m\u00edstn\u00edmi 15) Encyklopedie.brna.cz.home-mmb\/?accprofil-osobnosti\/load 1146 (sta\u017eeno 10. 9. 2016).<\/p>\n\n\n\n Ludv\u00edk WOLF Jako u\u010ditel nastoupil do Kobyl\u00ed a po dvou letech na po\u010d\u00e1tku roku 1931 p\u0159e\u0161el do Klobouk jako u\u010ditel z\u00e1kladn\u00ed \u0161koly a od 1. z\u00e1\u0159\u00ed 1931 za\u010dal u\u010dit na m\u011b\u0161\u0165ansk\u00e9 \u0161kole. Byl to hezk\u00fd \u010dlov\u011bk a dobr\u00fd u\u010ditel, kter\u00fd tro\u0161ku r\u00e1\u010dkoval, ale \u017e\u00e1ky m\u011b\u0161\u0165ansk\u00e9 \u0161koly byl milov\u00e1n. Za nep\u0159\u00edzniv\u00e9ho po\u010das\u00ed se ze \u0161koly chodilo do sokolsk\u00e9ho s\u00e1lu cvi\u010dit r\u016fzn\u00e1 prostn\u00e1, ale i na n\u00e1\u0159ad\u00ed \u2013 kruhy, hrazda, bradla. V\u00fdznam slova obezita tenkr\u00e1t nikdo neznal, a u\u017e v\u016fbec ne Ludv\u00edk Wolf byl zat\u010den p\u0159i vyu\u010dov\u00e1n\u00ed 10. b\u0159ezna 1942, byl v\u011bzn\u011bn a vysl\u00fdch\u00e1n v Kounicov\u00fdch kolej\u00edch v Brn\u011b. Stann\u00fdm soudem byl odsouzen k trestu nejvy\u0161\u0161\u00edmu. Rozsudek byl vykon\u00e1n tamt\u00e9\u017e 11. \u010dervna 1942. V dob\u011b popravy byl \u017eenat\u00fd. Jeho man\u017eelka Blahoslava, tak jako mnoho jin\u00fdch, m\u011bla po osvobozen\u00ed a bez prost\u0159edk\u016f hodn\u011b starost\u00ed s b\u011bh\u00e1n\u00edm a vysv\u011btlov\u00e1n\u00edm 18) Kordiovsk\u00fd, Emil: V\u00e1le\u010dn\u00e9 \u0161kody na teritoriu okresu B\u0159eclav v letech 1938\u20131945, str. 221.<\/p>\n\n\n\n Franti\u0161ek PAC\u00c1K Ve sv\u00e9m soukrom\u00e9m \u017eivot\u011b byl velmi \u010dinorod\u00fd a pro obec prosp\u011b\u0161n\u00fd. Byl \u010dlenem Sokola, organizoval p\u0159edn\u00e1\u0161ky, propagoval heslo \u201eNi zisk, ni sl\u00e1vu\u201c, byl kynologem se zam\u011b\u0159en\u00edm na ov\u010d\u00e1ck\u00e9 psy, v\u011bnoval se divadlu a zab\u00fdval se i liter\u00e1rn\u00ed \u010dinnost\u00ed. Napsal Dobrodru\u017estv\u00ed t\u0159\u00ed v\u011brn\u00fdch p\u0159\u00e1tel, jeho\u017e d\u011bj z d\u00e1vnov\u011bku zakomponoval do klobouck\u00e9ho kraje, a tak\u00e9 byl v Klobouk\u00e1ch zakladatelem d\u011btsk\u00e9ho domova a rovn\u011b\u017e p\u0159edsedou m\u00edstn\u00ed organizace Pavel KRUPI\u010cKA 20) Encyklopedie. brna. czhome-mmb\/?accprofilosobnosti\/load 1213 (sta\u017eeno 10. 9. 2016). Pracoval jako odborn\u00fd u\u010ditel ve \u017dd\u00e1nic\u00edch. M\u011bste\u010dko \u017dd\u00e1nice je zn\u00e1mo bojem s okupanty 1. \u010deskoslovensk\u00e9 partyz\u00e1nsk\u00e9 brig\u00e1dy Jana \u017di\u017eky, odd\u00edl \u201eOLGA\u201c, kde polo\u017eil \u017eivot v p\u0159est\u0159elce jej\u00ed p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk Ji\u0159\u00ed J\u00edrovsk\u00fd, a rovn\u011b\u017e t\u00edm, \u017ee na m\u00edstn\u00ed fa\u0159e se dostalo prchaj\u00edc\u00edmu veliteli paraskupiny \u201eZinc\u201c npor. Old\u0159ichu Franti\u0161ek HERCL\u00cdK Od b\u0159ezna 1939 pracoval jako \u00fa\u0159edn\u00edk d\u016fchodkov\u00e9 kontroly v \u017didlochovic\u00edch, nejd\u0159\u00edve na m\u011bstsk\u00e9m a z\u00e1hy na okresn\u00edm \u00fa\u0159ad\u011b, kde byl zam\u011bstn\u00e1n na z\u00e1sobovac\u00edm odboru. Bydlel v \u017didlochovic\u00edch \u010d. p. 38.22 Po dvou letech, v r\u00e1mci reorganizace v b\u0159eznu 1941, byl p\u0159elo\u017een do Klobouk. Bydlet v\u0161ak z\u016fstal v \u017didlochovic\u00edch, autobusem denn\u011b doj\u00ed\u017ed\u011bl do Klobouk. Spojku mezi 22) Encyklopedie.brna. cz.home-mmb\/?acc profil-osobnosti\/load 4655 (sta\u017eeno 10. 9. 2016).<\/p>\n\n\n\n Jakob byl poprv\u00e9 zat\u010den 30. z\u00e1\u0159\u00ed 1941, vysl\u00fdch\u00e1n a po propu\u0161t\u011bn\u00ed z vazby Hercl\u00edkovo jm\u00e9no je vytes\u00e1no na pam\u011btn\u00ed desce Obecn\u00edho \u00fa\u0159adu ve Velk\u00fdch Host\u011br\u00e1dk\u00e1ch. Uprost\u0159ed n\u00e1vsi rodn\u00e9 obce Bohuslavice m\u00e1 vybudovan\u00fd pomn\u00edk.<\/p>\n\n\n\n 23) www.pametnaroda.cz.witness\/indexid\/1535\/page \/10?locale=cs-CZ (sta\u017eeno 10. 9. 2016).<\/p>\n\n\n\n Jaroslav TRUMPE\u0160 24) Encyklopedie.brna.cz.home-mmb\/?acc profil- osobnosti \/load 3614 (sta\u017eeno 10. 9. 2016). Jeho man\u017eelka R\u016f\u017eena, u\u010ditelka, narozen\u00e1 14. \u00fanora 1900 v Klobouk\u00e1ch u Brna, zem\u0159ela 20. srpna 1942, z\u0159ejm\u011b na z\u00e1pal plic. Jm\u00e9no Jaroslava Trumpe\u0161e je uvedeno na pam\u011btn\u00ed desce ob\u011btem druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky na Obecn\u00edm \u00fa\u0159ad\u011b ve Velk\u00fdch Host\u011br\u00e1dk\u00e1ch a na pam\u011btn\u00ed desce ob\u011btem druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky ve vestibulu Pr\u00e1vnick\u00e9 fakulty Masarykovy univerzity v Brn\u011b.<\/p>\n\n\n\n JUDr. Franti\u0161ek \u010cERM\u00c1K Byl kapit\u00e1nem \u010ceskoslovensk\u00e9 arm\u00e1dy a od roku 1928 p\u016fsobil jako advok\u00e1t v \u017didlochovic\u00edch, kde bydlel na n\u00e1m\u011bst\u00ed \u010d. p. 28. Byl \u017eenat\u00fd.27 27) Encyklopedie.brna.cz\/home-mmb\/?acc=profil-osobnosti\/load =1900 (sta\u017eeno 10. 9. 2016).<\/p>\n\n\n\n Ji\u017e v ned\u011bli 21. \u010dervna 1942 byla \u017eidlochovick\u00e1 skupina souzena a popravena: JUDr. Franti\u0161ek \u010cerm\u00e1k, u\u010ditel Josef Jakob, Dr. Ing. Franti\u0161ek Bolelouck\u00fd, tra\u0165mistr Rudolf Vlk a dal\u0161\u00ed. Jm\u00e9no Franti\u0161ka \u010cerm\u00e1ka je uvedeno na budov\u011b Obecn\u00edho \u00fa\u0159adu ve Velk\u00fdch Host\u011br\u00e1dk\u00e1ch, spolu se t\u0159in\u00e1cti ostatn\u00edmi, a rovn\u011b\u017e na pam\u00e1tn\u00edku ob\u011bt\u00ed okupace v \u017didlochovic\u00edch.<\/p>\n\n\n\n Jan \u0160KRHA Pracoval jako financ na d\u016fchodkov\u00e9m \u00fa\u0159ad\u011b v Klobouk\u00e1ch. Jeho pr\u00e1ce spo\u010d\u00edvala v tom, \u017ee jako finan\u010dn\u00ed \u00fa\u0159edn\u00edk chodil po domech a kontroloval, zda je v\u00edno \u010di tvrd\u00fd alkohol, kter\u00fd na\u0161el, zdan\u011bn, nebo jestli nen\u00ed p\u00e1len na\u010derno. Zde se brzy zapojil do ileg\u00e1ln\u00ed \u010dinnosti, kter\u00e1 spo\u010d\u00edvala v tom, \u017ee m\u011bl pro odboj zaji\u0161\u0165ovat potraviny a potravinov\u00e9 l\u00edstky. Byl zat\u010den a vysl\u00fdch\u00e1n v Kounicov\u00fdch kolej\u00edch. Zde byl po krut\u00fdch v\u00fdsle\u0161\u00edch 22. \u010dervna 1942 v dob\u011b 28) Citace i foto Ing. J. \u0160ediv\u00fd.<\/p>\n\n\n\n Josef RICHTER Tom\u00e1\u0161 PA\u017dEB\u0158UCH K jeho zat\u010den\u00ed do\u0161lo 11. b\u0159ezna 1942, z\u00e1rove\u0148 s jeho synem Dobromilem. Spolu pak byli vysl\u00fdch\u00e1ni v Brn\u011b na policejn\u00edm \u0159editelstv\u00ed na Cejlu. Byla na n\u011b uvalena vazba. K soudu je pak p\u0159evezli do Berl\u00edna a zde byli souzeni a odsouzeni za \u201ep\u0159echov\u00e1v\u00e1n\u00ed osoby nep\u0159\u00e1telsk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161i\u201c: Tom\u00e1\u0161 na dvan\u00e1ct let t\u011b\u017ek\u00e9 k\u00e1znice do Briegennu (b\u00fdval\u00fd kl\u00e1\u0161ter v dne\u0161n\u00edm Polsku). Zde v d\u016fsledku t\u011b\u017ek\u00fdch \u00fatrap a vys\u00edlen\u00ed zem\u0159el 31. prosince 1943.30<\/p>\n\n\n\n 29) Hartv\u00edkovice, kronik\u00e1\u0159 p. M. Otuln\u00fd, archiv autor.<\/p>\n\n\n\n Z nedatovan\u00e9ho v\u00fdslechu: Jm\u00e9no Tom\u00e1\u0161e Pa\u017eeb\u0159ucha je vytes\u00e1no na desce ob\u011bt\u00ed druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 Ferdinand \u017dANDA Z nedatovan\u00e9ho v\u00fdslechu: V\u00fdslech byl veden v \u010de\u0161tin\u011b, diktov\u00e1no v n\u011bmeck\u00e9 \u0159e\u010di a schv\u00e1leno. 34) Historie i sou\u010dasnost obce Velk\u00e9 Host\u011br\u00e1dky, F. R. Z. Agency, s.r.o., Brno 2014, str. 14.<\/p>\n\n\n\n 3\/ BO\u0160OVICE<\/p>\n\n\n\n Starosta Bo\u0161ovic Jaroslav \u0160imandl ve sv\u00e9 publikaci II. sv\u011btov\u00e1 v\u00e1lka p\u0159e\u0161la tak\u00e9 p\u0159es Bo\u0161ovice, vydan\u00e9 k sedmdes\u00e1t\u00e9mu v\u00fdro\u010d\u00ed konce druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky, v \u00favodu \u0159\u00edk\u00e1: Ale hned v dubnu zat\u00fdk\u00e1n\u00ed pokra\u010dovalo i na \u017didlochovicku. 4\/ P\u0158\u00cdM\u00dd \u00da\u010cASTN\u00cdK DOBROMIL PA\u017dEB\u0158UCH Z VELK\u00ddCH HOST\u011aR\u00c1DEK<\/p>\n\n\n\n Odborn\u00fd u\u010ditel a kronik\u00e1\u0159 Anton\u00edn Flodr v z\u00e1pisu v \u017eidlochovick\u00e9 Pam\u011btn\u00ed knize p\u00ed\u0161e o Lupuljevov\u011b objeven\u00ed se v Klobouk\u00e1ch, kde ho skr\u00fdval u\u010ditel Jaroslav Kux a Alfons Kavalec, o jeho dal\u0161\u00edm pobytu ve Velk\u00fdch Host\u011br\u00e1dk\u00e1ch, p\u0159edev\u0161\u00edm u Pa\u017eeb\u0159uch\u016f, a rovn\u011b\u017e o vyzrazen\u00ed cel\u00e9 t\u00e9to \u010dinnosti a pozat\u00fdk\u00e1n\u00ed v\u011bt\u0161iny z\u00fa\u010dastn\u011bn\u00fdch, a sv\u016fj z\u00e1pis zakon\u010duje touto Obvin\u011bn\u00ed, i kdy\u017e pouze teoretick\u00e9, je v\u0161ak velmi v\u00e1\u017en\u00e9. Ale pokud se s n\u00edm ztoto\u017en\u00edme, mnoh\u00e9 by vysv\u011btlovalo, a bylo by tak mo\u017eno p\u0159\u00edpad s kone\u010dnou platnost\u00ed uzav\u0159\u00edt. Jenom\u017ee pan Anton\u00edn Flodr svou \u00favahu ve snaze objektivity uzav\u00edr\u00e1 slovy: S malou nad\u011bj\u00ed na p\u0159\u00edzniv\u00fd v\u00fdsledek se JUDr. Miloslav Jur\u00e1k obr\u00e1til v roce 1988 na M\u00edstn\u00ed n\u00e1rodn\u00ed v\u00fdbor ve Velk\u00fdch Host\u011br\u00e1dk\u00e1ch. S p\u0159ekvapen\u00edm za n\u011bkolik dn\u00ed obdr\u017eel dopis: \u201eCo chcete sly\u0161et?\u201c \u201eVyskytly se n\u00e1zory, \u017ee Lupuljev byl provokat\u00e9rem, V\u00e1s to nikdy nenapadlo?\u201c \u201eHovo\u0159\u00edte o n\u011bm se vz\u00e1cnou objektivitou. Zp\u016fsobil smrt va\u0161eho otce, v\u00e1m p\u0159ipravil n\u011bkolik mimo\u0159\u00e1dn\u011b t\u011b\u017ek\u00fdch let, a to nemluv\u00edm o utrpen\u00ed va\u0161\u00ed maminky a sester.\u201c \u201eO tom jsem p\u0159em\u00fd\u0161lel \u0159adu dn\u00ed v k\u00e1znici. Aspo\u0148 zkraje. Tam je \u201eSm\u011bli jsme dost\u00e1vat i bal\u00edky,\u201c \u0159\u00edk\u00e1 d\u00e1l Dobromil, \u201eale i to byla p\u0159\u00edle\u017eitost k \u0161ikanov\u00e1n\u00ed. Byl tam dozorce Miller. Ten mne zavolal, dal si rozbalit z\u00e1silku a celou si ji bu\u010f ponechal, nebo p\u0159ed m\u00fdma o\u010dima zni\u010dil. J\u00e1 skoro um\u00edral hlady, od hladu jsem m\u011bl z\u00e1vrat\u011b, a v bal\u00edku byla buchta a \u0161pek. M\u016f\u017eete si p\u0159edstavit, s jak\u00fdmi pocity jsem se vracel do cely. A tak jsem psal dom\u016f: 1) Miloslav Jur\u00e1k \u2013 Ivan Remunda: Devatero vypr\u00e1v\u011bn\u00ed o lidech ze slune\u010dn\u00e9ho m\u011bsta. \u017didlochovice 1992, str. 223.<\/p>\n\n\n\n Podle v\u0161ech historicky zn\u00e1m\u00fdch fakt\u016f host\u011brad\u0161t\u00ed p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edky Obrany n\u00e1roda nebyli, a dokonce ani Kavalec. Situace je jin\u00e1. Na z\u00e1klad\u011b \u00fanorov\u00e9ho zat\u010den\u00ed poru\u010d\u00edka d\u011blost\u0159electva Otakara Nedbala v roce 1942, b\u0159eznov\u00e9ho zat\u010den\u00ed majora Hercl\u00edka a pak tak\u00e9 t\u0159\u00ed klobouck\u00fdch odboj\u00e1\u0159\u016f 10. b\u0159ezna 1942, Kuxe, Pac\u00e1ka a Wolfa, se vlastn\u011b do\u0161lo na Lupuljeva, kter\u00e9mu ob\u011btav\u011b state\u010dn\u00e1 sedmn\u00e1ctilet\u00e1 Jindra, sestra Dobromila Pa\u017eeb\u0159ucha, 11. b\u0159ezna 1942 zachr\u00e1nila \u017eivot. A tento den n\u00e1sledovalo i zat\u010den\u00ed Tom\u00e1\u0161e Pa\u017eeb\u0159ucha, Dobromila Pa\u017eeb\u0159ucha a Ferdinanda \u017dandy. Kavalec byl zat\u010den a\u017e 2. dubna, tedy o 22 dn\u00ed pozd\u011bji. Dobroslav LUPULJEV U d\u011bv\u010dat byl velice obl\u00edben. Hned po v\u00e1lce se o\u017eenil s velice p\u011bkn\u00fdm a p\u0159\u00edjemn\u00fdm d\u011bv\u010detem z Bo\u0161ovic, s Jarmilou Jadrnou z \u010d. p. 90. V b\u0159eznu 1948 se man\u017eel\u00e9 Lupuljevovi p\u0159ihl\u00e1sili k trval\u00e9mu pobytu do Bo\u0161ovic, Pl\u00e1\u0148avy \u010d. p. 298, kde u\u017e p\u0159edt\u00edm bydleli. Ale hned v b\u0159eznu 1950 se odst\u011bhovali do Velk\u00fdch Losin, okres \u0160umperk. Pozd\u011bji se usadili v \u010cesk\u00e9 L\u00edp\u011b, kde provozovali hospodu. Dobroslav Lupuljev m\u011bl dobrodru\u017enou povahu, byl schopen vyvolat spoustu nep\u0159\u00edjemnost\u00ed, ale zr\u00e1dce ur\u010dit\u011b nebyl, i kdy\u017e kolem n\u011bho zem\u0159elo \u010dtrn\u00e1ct lid\u00ed.<\/p>\n\n\n\n Podle v\u0161eho kauza \u201eObrany n\u00e1roda\u201c a \u201eLupuljev\u016fv p\u0159\u00edpad\u201c byly dva samostatn\u00e9 skutky. V\u017edy\u0165 se odehr\u00e1ly i dva soudn\u00ed procesy, p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edci Obrany n\u00e1roda byli souzeni a popraveni v Brn\u011b, kde\u017eto lid\u00e9 skr\u00fdvaj\u00edc\u00ed Dobroslava Lupuljeva byli odsouzeni v Berl\u00edn\u011b k m\u00edrn\u011bj\u0161\u00edm trest\u016fm, krom\u011b Alfonze Kavalce, i kdy\u017e s obdobn\u011b krut\u00fdm koncem.42<\/p>\n\n\n\n 42) Tom\u00e1\u0161 a Dobromil Pa\u017eeb\u0159uchov\u00e9 a Ferdinand \u017danda, odsouzen\u00ed k\u00e1znice. J.B.<\/p>\n\n\n\n 5\/ KOUNICOVY KOLEJE<\/p>\n\n\n\n Kounicovy koleje v Brn\u011b se staly m\u00edstem, kter\u00e9 budeme p\u0159\u00ed\u0161t\u00edm generac\u00edm p\u0159ipom\u00ednat, aby v\u011bd\u011bly, jakou podobu m\u011bl n\u011bmeck\u00fd nacismus. Pr\u00e1vem byly ozna\u010deny za n\u00e1rodn\u00ed kulturn\u00ed pam\u00e1tku. 43) http:\/\/is cumi.cz.\/webapps\/zzp\/dounload 130164067 (sta\u017eeno 10. 9. 2016). Popravovalo se zde zast\u0159elen\u00edm, ob\u011b\u0161en\u00edm nebo ranou z pistole do t\u00fdla. N\u011bkte\u0159\u00ed v\u011bzni nevydr\u017eeli mu\u010den\u00ed a t\u00fdr\u00e1n\u00ed a rad\u011bji sp\u00e1chali sebevra\u017edu. Popravy byly ve\u0159ejn\u00e9 a tak\u00e9 byly hojn\u011b nav\u0161t\u011bvov\u00e1ny brn\u011bnsk\u00fdmi N\u011bmci, hlavn\u011b N\u011bmkami, t\u011bch chodilo v\u00edc. Na jejich sledov\u00e1n\u00ed byly prod\u00e1v\u00e1ny vstupenky za t\u0159i marky (co\u017e d\u011blalo asi t\u0159icet korun). Celkem zde bylo popraveno osm set a\u017e t\u0159in\u00e1ct set osob. Je\u0161t\u011b kr\u00e1tce p\u0159ed osvobozen\u00edm Brna, v prvn\u00ed polovin\u011b dubna 1945, zde byl popraven ani ne jeden\u00e1ctilet\u00fd chlapec, syn lesn\u00edho d\u011bln\u00edka Prudila 45) Miloslav Jur\u00e1k \u2013 Ivan Remunda: Devatero vypr\u00e1v\u011bn\u00ed o lidech ze slune\u010dn\u00e9ho m\u011bsta. \u017didlochovice 1992, str. 210.<\/p>\n\n\n\n Za jeden zachr\u00e1n\u011bn\u00fd \u017eivot mlad\u00e9ho jugosl\u00e1vsk\u00e9ho d\u011blost\u0159elce polo\u017eili \u017eivot n\u00ed\u017ee jmenovan\u00ed, jejich\u017e jm\u00e9na jsou vytes\u00e1na na pam\u011btn\u00ed desce Obecn\u00edho \u00fa\u0159adu ve Velk\u00fdch Host\u011br\u00e1dk\u00e1ch: *) zem\u0159el v k\u00e1znici<\/p>\n\n\n\n Pod t\u011bmito jm\u00e9ny, bez dat narozen\u00ed, zat\u010den\u00ed a popravy, je n\u00e1pis: N\u00e1sleduj\u00edc\u00ed ob\u011bti nebyly \u010dleny klobouck\u00e9 tajn\u00e9 organizace Obrana n\u00e1roda, ale byli to Klobou\u010d\u00e1ci, popraven\u00ed ve druh\u00e9 vln\u011b stann\u00e9ho pr\u00e1va. Sta\u010dilo poslouchat zpr\u00e1vy z Lond\u00fdna \u010di Sov\u011btsk\u00e9ho svazu. 47) M\u011b\u00da Klobouky u Brna. Archiv umu\u010den\u00fdch 1939 \u20131945.<\/p>\n\n\n\n 6\/ OBRANA N\u00c1RODA<\/p>\n\n\n\n Tato tajn\u00e1 organizace si dala za hlavn\u00ed \u00fakol p\u0159ipravit a \u0159\u00eddit rozs\u00e1hl\u00e9 n\u00e1rodn\u00ed povst\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 by sv\u00fdm rychl\u00fdm a p\u0159ekvapiv\u00fdm vystoupen\u00edm smetlo n\u011bmeckou vojenskou okupaci. Byla nesporn\u011b nejv\u011bt\u0161\u00ed a nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed z mnoha jin\u00fdch tajn\u00fdch organizac\u00ed. Vznikla kr\u00e1tce po okupaci v b\u0159eznu 1939 iniciativou d\u016fstojn\u00edk\u016f likvidovan\u00e9ho MNO a Hlavn\u00edho \u0161t\u00e1bu. Obranu n\u00e1roda Za 1. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky byl odveden a narukoval na frontu. M\u011bl \u0161t\u011bst\u00ed a vr\u00e1til se v roce 1918. Hned po n\u00e1vratu studoval na hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 akademii v T\u00e1bo\u0159e. Nedod\u011blal ji, ode\u0161el a stal se z n\u011bj voj\u00e1k z povol\u00e1n\u00ed. Slou\u017eil u 9. jezdeck\u00e9ho pluku ve Vysok\u00e9m M\u00fdt\u011b. Z\u00e1hy byl p\u0159elo\u017een k 7. dragounsk\u00e9mu pluku do Hodon\u00edna. Tady byl pov\u011b\u0159en veden\u00edm \u00faseku brann\u00e9 v\u00fdchovy po cel\u00e9m okrese a tak\u00e9 v Sokole, jeho\u017e se ihned po p\u0159\u00edchodu stal \u010dlenem, a pracoval ve Tento pracoval v Hodon\u00edn\u011b jako odborn\u00fd u\u010ditel na M\u011b\u0161\u0165ansk\u00e9 chlapeck\u00e9 \u0161kole. V Obran\u011b n\u00e1roda byl evidov\u00e1n od z\u00e1\u0159\u00ed do prosince 1939, kdy byl tak\u00e9 gestapem zat\u010den. Ale u v\u00fdslech\u016f nic podstatn\u00e9ho neprozradil a vzal na sebe \u010dinnost dal\u0161\u00edch spolupracovn\u00edk\u016f, \u010d\u00edm\u017e jim zachr\u00e1nil \u017eivot. Hlavn\u011b se pod\u00edlel S velk\u00fdm obdivem a uzn\u00e1n\u00edm dnes zji\u0161\u0165ujeme, kolik ob\u011btav\u00fdch a odv\u00e1\u017en\u00fdch lid\u00ed se ochotn\u011b zapojilo do t\u00e9to vysoce nebezpe\u010dn\u00e9 pr\u00e1ce. \u017dili ve st\u00e1l\u00e9m strachu a bez odm\u011bny! Ten nastal po poh\u0159bu studenta Jana Opletala v Praze. A po pra\u017esk\u00fdch demonstrac\u00edch 28. \u0159\u00edjna byly uzav\u0159eny vysok\u00e9 \u0161koly. Nastalo rozs\u00e1hl\u00e9 zat\u00fdk\u00e1n\u00ed p\u0159edev\u0161\u00edm v Brn\u011b a z\u00e1hy nato po cel\u00e9 Morav\u011b. Dom\u00e1c\u00ed odboj \u2013 OBRANA N\u00c1RODA 55) https:\/\/sk.wikipedia.org\/wiki\/Alois_Eli\u00e1\u0161 (sta\u017eeno 9. 9. 2016).<\/p>\n\n\n\n Doch\u00e1z\u00ed k vytvo\u0159en\u00ed ileg\u00e1ln\u00edho \u00dast\u0159edn\u00edho v\u00fdboru dom\u00e1c\u00edho odboje, zn\u00e1m\u00e9ho jako OBRANA N\u00c1RODA. Tato organizace byla slo\u017eena z aktivn\u00edch z\u00e1lo\u017en\u00edch Cht\u011bla bych v\u00e1m p\u0159ibl\u00ed\u017eit \u010dinnost jedn\u00e9 odbojov\u00e9 skupiny Obrana n\u00e1roda v Moravsk\u00e9m \u017di\u017ekov\u011b, o kter\u00e9 jsem se dozv\u011bd\u011bla z tat\u00ednkov\u00fdch z\u00e1pisk\u016f. 7\/ GESTAPO<\/p>\n\n\n\n M\u00e1lokter\u00fd policejn\u00ed apar\u00e1t v lidsk\u00fdch d\u011bjin\u00e1ch byl tak efektivn\u00ed jako tato organizace. P\u0159i vy\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed vyu\u017e\u00edvali modern\u00ed krimin\u00e1ln\u00ed postupy a rafinovan\u00e9 formy psychologick\u00e9ho n\u00e1tlaku, samoz\u0159ejm\u011b s podporou re\u017eimu. Tak\u017ee d\u00edky propagand\u011b a zastra\u0161ov\u00e1n\u00ed nabylo gestapo bezmezn\u00e9 moci.<\/p>\n\n\n\n P\u0159\u00edslu\u0161n\u00edci tajn\u00e9 st\u00e1tn\u00ed policie p\u0159i\u0161li na na\u0161e \u00fazem\u00ed z V\u00eddn\u011b ve druh\u00e9m sledu ihned za wehrmachtem a okam\u017eit\u011b zah\u00e1jili svou \u010dinnost. V Brn\u011b ihned rozjeli akci pod n\u00e1zvem \u201eGitter\u201c (m\u0159\u00ed\u017ee), p\u0159i n\u00ed\u017e za\u010dalo prvn\u00ed zat\u00fdk\u00e1n\u00ed, nejprve n\u011bmeck\u00fdch emigrant\u016f a komunist\u016f a pak v\u0161ech ostatn\u00edch, o nich\u017e byli dop\u0159edu informov\u00e1ni brn\u011bnsk\u00fdmi N\u011bmci. S\u00e1m Adolf Hitler p\u0159ijel do Brna vlakem u\u017e 17. b\u0159ezna 1939, tedy druh\u00fd den po z\u00e1boru republiky, a zde svou jednodenn\u00ed p\u0159\u00edtomnost\u00ed podpo\u0159il brn\u011bnsk\u00e9 N\u011bmce. Tehdy \u017eilo v Brn\u011b asi dvacet procent N\u011bmc\u016f. Starostou se ihned stal brn\u011bnsk\u00fd N\u011bmec Oskar Judex.56 Z okle\u0161t\u011bn\u00e9 republiky r\u00e1zem vznikl Protektor\u00e1t \u010cechy a Morava. Slov\u00e1ci se u\u017e den p\u0159ed z\u00e1borem republiky odtrhli a od 14. b\u0159ezna 1939 utvo\u0159ili samostatn\u00fd Slovensk\u00fd \u0161t\u00e1t, a o p\u00e1r t\u00fddn\u016f pozd\u011bji vypov\u011bd\u011bli Sov\u011btsk\u00e9mu svazu a Spojenc\u016fm v\u00e1lku. Tak\u00e9 hned p\u0159i \u00fatoku N\u011bmc\u016f na Polsko vypomohli N\u011bmc\u016fm t\u0159emi divizemi arm\u00e1dy (asi pades\u00e1t \u0161est tis\u00edc voj\u00e1k\u016f). Na udr\u017een\u00ed po\u0159\u00e1dku v protektor\u00e1tu byl ustanoven do funkce st\u00e1tn\u00edho tajemn\u00edka \u00da\u0159adu \u0159\u00ed\u0161sk\u00e9ho protektora se s\u00eddlem v Praze b\u00fdval\u00fd knihkupec z Karlov\u00fdch Var\u016f, nyn\u00ed SS-Obergruppenf\u00fchrer Karl Herman Frank.57 V\u00edde\u0148sk\u00e1 asi 120\u010dlenn\u00e1 skupina gestap\u00e1k\u016f byla dop\u0159edu p\u0159ipravena na vjezd do protektor\u00e1tu. P\u0159\u00edslu\u0161n\u00edci gestapa v\u011bt\u0161inou nosili civiln\u00ed od\u011bv, aby splynuli s davem. 57) https:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/Karl_Hermann_Frank.<\/p>\n\n\n\n Na \u0159et\u00edzku v kapse civiln\u00edch kalhot m\u011bl ka\u017ed\u00fd p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk gestapa asi p\u011bticentimetrov\u00fd ocelov\u00fd ov\u00e1l s \u0159\u00ed\u0161skou orlic\u00ed a h\u00e1kov\u00fdm k\u0159\u00ed\u017eem, na jeho\u017e druh\u00e9 stran\u011b byl vyra\u017een n\u00e1pis Geheime Staatspolizei a pod n\u00edm eviden\u010dn\u00ed \u010d\u00edslo. Gestapo nejd\u0159\u00edve pou\u017e\u00edvalo policejn\u00ed budovu na Orl\u00ed ulici, pozd\u011bji S ozna\u010den\u00edm \u201eI\u201c bylo odd\u011blen\u00ed osobn\u00ed, organiza\u010dn\u00ed vedouc\u00ed SS Brigadef\u00fchrer V \u010dele brn\u011bnsk\u00e9ho gestapa st\u00e1lo celkem p\u011bt mu\u017e\u016f. Nejd\u00e9le v t\u00e9to pozici p\u016fsobil vl\u00e1dn\u00ed rada Willhelm N\u00f6lle, a to v letech 1941\u20131944. 58) http:\/\/www.ustrcr.cz\/data\/pdf\/pamet-dejiny\/pad1404\/076-089.pdf (sta\u017eeno 9. 9. 2016). Prvn\u00ed stann\u00e9 pr\u00e1vo bylo vyhl\u00e1\u0161eno 28. z\u00e1\u0159\u00ed 1941 a trvalo \u010dty\u0159i m\u011bs\u00edce do 20. ledna 1942. V tomto obdob\u00ed se konaly tak\u00e9 stann\u00e9 soudy. Druh\u00e9 stann\u00e9 pr\u00e1vo bylo vyhl\u00e1\u0161eno 27. kv\u011btna 1942 do 3. \u010dervence 1942. Zat\u00fdk\u00e1n\u00ed i popravy byly prov\u00e1d\u011bny ve velk\u00e9m. Nebylo jedin\u00e9 tajn\u00e9 organizace v republice , kter\u00e1 by nebyla naru\u0161ena. Pak sta\u010dilo p\u0159i v\u00fdslechu n\u011bkolik ran r\u00e1koskou p\u0159es h\u00fd\u017ed\u011b, n\u00e1siln\u00e9 no\u010dn\u00ed buzen\u00ed a pak jedin\u00e9 jm\u00e9no vynucen\u00e9 tvrd\u0161\u00edm v\u00fdslechem, a pohroma byla na sv\u011bt\u011b. K je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00edmu ne\u0161t\u011bst\u00ed do\u0161lo, kdy\u017e vysl\u00fdchan\u00fd souhlasil se spoluprac\u00ed a pak d\u011blal volavku. Takov\u00e9to pomocn\u00edky d\u011blili nacist\u00e9 na vd\u011b\u010dn\u00e9, placen\u00e9 a dobrovoln\u00e9. V roce 1942 sehr\u00e1la tato volav\u010d\u00ed s\u00ed\u0165 hlavn\u00ed roli p\u0159i likvidaci operace \u201eZinc\u201c (paradesantn\u00ed v\u00fdsadek, jeho\u017e velitelem byl nadporu\u010d\u00edk Old\u0159ich Pechal). Od roku 1943 se Ry\u0161\u00e1nek ne\u00fasp\u011b\u0161n\u011b pokou\u0161el nav\u00e1zat spojen\u00ed s odbojovou skupinou Rady t\u0159\u00ed (R3), co\u017e byla v letech 1944\u20131945 nejv\u011bt\u0161\u00ed odbojov\u00e1 organizace na \u00fazem\u00ed protektor\u00e1tu. Tam ukryli dv\u011b radiostanice a s t\u0159et\u00ed se vydali k moravsko-slovensk\u00e9 hranici. Tu se i s kuf\u0159\u00edkem radiostanice Mark 4 poda\u0159ilo u Rohatce p\u0159ej\u00edt Gerikovi i Mik\u0161ovi, zde v\u0161ak zjistili, \u017ee radiostanice je nefunk\u010dn\u00ed. Gerik se ji sna\u017eil zprovoznit, ale bez\u00fasp\u011b\u0161n\u011b. Pot\u00e9 odjeli vlakem do Brna, kde se roze\u0161li. Mik\u0161 z\u00edskal nov\u00e9 doklady s pomoc\u00ed sv\u00e9ho bratra \u010detn\u00edka v T\u00e1bo\u0159e, pot\u00e9 se p\u0159esunul Radista Viliam Gerik se vydal do Prahy, a i p\u0159es n\u011bkolik pokus\u016f se mu nepoda\u0159ilo nav\u00e1zat spojen\u00ed. Hladov\u00fd a nevyspal\u00fd se 4. dubna p\u0159ihl\u00e1sil na policii. Ti jej p\u0159edali gestapu, tam pak Gerik prozradil v\u0161e o lidech i v\u00fdcviku a za\u010dal spolupracovat s gestapem. K jeho velik\u00e9 nelibosti p\u0159i v\u00fdsle\u0161\u00edch byl pou\u017e\u00edv\u00e1n ke kompromitov\u00e1n\u00ed sv\u00fdch zat\u010den\u00fdch kamar\u00e1d\u016f. Pozd\u011bji se v n\u011bm pohnulo sv\u011bdom\u00ed a jednomu konfidentovi (Augustinu P\u0159eu\u010dilovi) pozd\u011bji d\u016fv\u011brn\u011b prozradil, \u017ee chce uprchnout na Slovensko a varovat Lond\u00fdn.65 63) Trune\u010dkov\u00e1, R\u016f\u017eena: Nov\u00e9 poznatky k dramatu na \u017ed\u00e1nick\u00e9 fa\u0159e v roce 1942, zam\u011b\u0159en\u00e9 na farn\u00ed hospodyni Hedviku Hanzelkovou, Ji\u017en\u00ed Morava 2014, ro\u010d. 50, sv. 53, str.151\u2013170. Ry\u0161\u00e1nek a\u017e do roku 1944 p\u016fsobil jako konfident na Slovensku i v \u010cech\u00e1ch. V kv\u011btnu 1944 byly jeho \u010dern\u00e9 aktivity odhaleny Josefem Robotkou. Po v\u00e1lce byl Ry\u0161\u00e1nek zat\u010den a v \u0159\u00edjnu 1946 na Cejlu popraven. Tady bych cht\u011bl n\u011bkolika \u0159\u00e1dky p\u0159ipomenout osud dal\u0161\u00edho konfidenta. Jmenoval se Jan Paprsk\u00e1\u0159, narozen 27. \u0159\u00edjna 1905 v Doln\u00edch Kounic\u00edch. Od po\u010d\u00e1tku okupace se nejd\u0159\u00edve velmi aktivn\u011b zapojil do ileg\u00e1ln\u00ed \u010dinnosti v Obran\u011b n\u00e1roda. M\u011bl velik\u00fd pod\u00edl na z\u0159izov\u00e1n\u00ed \u00fanikov\u00fdch tras p\u0159es Polsko, Slovensko a d\u00e1l na Balk\u00e1n. Brn\u011bnskou Obranou n\u00e1roda byl pou\u017e\u00edv\u00e1n jako v\u00fdznamn\u00fd kur\u00fdr. Nav\u00edc k jeho ileg\u00e1ln\u00ed \u010dinnosti byl vyu\u017e\u00edv\u00e1n nen\u00e1padn\u00fd obchod jeho man\u017eelky na Dominik\u00e1nsk\u00e9m n\u00e1m\u011bst\u00ed \u010d. p. 92. 65) www.fronta.cz\/kalendar\/popraven-dezerter-a-konfident-gestapa-augustin-preucil (sta\u017eeno 11. 9. 2016). Po v\u00e1lce byl v\u0161ak zat\u010den \u010deskoslovensk\u00fdmi bezpe\u010dnostn\u00edmi org\u00e1ny a byl souzen. To, \u017ee ozna\u010dil Ry\u0161\u00e1nka v kv\u011btnu roku 1944 jako konfidenta pracovn\u00edk\u016fm Obrany n\u00e1roda, soud zv\u00e1\u017eil jako poleh\u010duj\u00edc\u00ed okolnosti. V\u011bzn\u011bn byl do 25. prosince 1965. <\/p>\n\n\n\n Historie je s\u016fl! J. B. 8\/ Z\u00c1V\u011aR<\/p>\n\n\n\n Protektor\u00e1tn\u00ed obdob\u00ed bylo neblahou a velmi pohnutou dobou napln\u011bnou nejistotou, nebezpe\u010d\u00edm a ka\u017edodenn\u00edm strachem. B\u011b\u017en\u00fd \u017eivot se sice zcela nezastavil, ale byl velice omezen\u00fd a pro \u010cechy stresuj\u00edc\u00ed a poni\u017euj\u00edc\u00ed a s ned\u00e1vnou prvorepublikovou dobou nesrovnateln\u00fd. V\u011bt\u0161ina n\u00e1roda se mu musela pod\u0159\u00eddit, av\u0161ak s nastolen\u00fdm dikt\u00e1tem se nesm\u00ed\u0159ila. Ka\u017ed\u00fd, kdo mohl, Prameny a literatura: V\u00e1lka a odboj 1939\u20131945 v Klobouk\u00e1ch u Brna a okol\u00ed. Vzpom\u00ednka na hrdiny po 75 letech (2017) Josef Bab\u00e1\u010dek M\u00cdSTO \u00daVODU Ub\u00edhaj\u00edc\u00edm \u010dasem a postupem let se minulost ztr\u00e1c\u00ed z na\u0161\u00ed pam\u011bti a upad\u00e1 do zapomn\u011bn\u00ed. Proto n\u011bkter\u00e9 okam\u017eiky a skutky je nutno neust\u00e1le p\u0159ipom\u00ednat, vracet se k nim a Cel\u00fd \u010dl\u00e1nek V\u00e1lka a odboj 1939\u20131945 v Klobouk\u00e1ch u Brna a okol\u00ed<\/span>
pouze dva stupn\u011b Celsia a sem tam padal sn\u00edh. V takov\u00fd den
byla p\u0159epadena ji\u017e okle\u0161t\u011bn\u00e1 \u010ceskoslovensk\u00e1 republika. Arm\u00e1da
T\u0159et\u00ed \u0159\u00ed\u0161e vtrhla do nebr\u00e1n\u00edc\u00edch se m\u011bst a m\u011bste\u010dek t\u00e9to mal\u00e9
zem\u011b. Stali jsme se Protektor\u00e1tem \u010cechy a Morava. Hitler se
svou politikou triumfoval, na\u0161i republiku tenkr\u00e1t velmi pot\u0159eboval
jako n\u00e1stupn\u00ed prostor k tajn\u00e9mu, dop\u0159edu napl\u00e1novan\u00e9mu
ta\u017een\u00ed, nejd\u0159\u00edve proti Polsku, kter\u00e9 se uskute\u010dnilo u\u017e 1. z\u00e1\u0159\u00ed
1939, a o rok pozd\u011bji na Sov\u011btsk\u00fd svaz, 22. \u010dervna 1941.
Polsko s t\u0159iceti miliony obyvatel wehrmacht p\u0159ev\u00e1lcoval do5.\u0159\u00edjna 1939, tedy za jeden m\u011bs\u00edc. Na\u0161i soused\u00e9 skon\u010dili krutou
por\u00e1\u017ekou, ale sv\u00fdm heroick\u00fdm \u010dinem donutili spojence Anglii
a Francii k vypov\u011bzen\u00ed v\u00e1lky Hitlerovi a jeho spojenc\u016fm, Slovensku,
Ma\u010farsku, Bulharsku, It\u00e1lii, Rumunsku a Japonsku.<\/p>\n\n\n\n![\"\"](\"http:\/\/www.symbivita.cz\/josefbabacek\/wp-content\/uploads\/2020\/08\/Budova-l\u00e9ka\u0159sk\u00e9-fakulty.jpg\")
<\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n
byly p\u0159epln\u011bn\u00e9 vojensk\u00fdm materi\u00e1lem, v\u010detn\u011b potravinov\u00fdch
z\u00e1sob, zbrojovky vyr\u00e1b\u011bly zbran\u011b nejvy\u0161\u0161\u00ed kvality a na\u0161e
tanky z dobr\u00e9 ocele pak wehrmacht o n\u011bco pozd\u011bji pou\u017eil jako
\u00fadernou p\u011bst p\u0159i obsazov\u00e1n\u00ed Francie. Av\u0161ak letecky jsme na
tom byli podstatn\u011b h\u016f\u0159, p\u0159esile a modern\u00ed n\u011bmeck\u00e9 luftwaffe
jsme nemohli konkurovat. Na\u0161e dvouk\u0159\u00eddl\u00e9 st\u00edha\u010dky proti jednodolnok\u0159\u00eddl\u00fdm
Focke-wulf\u016fm, Messerschmit\u016fm a Junkers\u016fm
(Stuk\u00e1m) nem\u011bly \u0161anci. Dobr\u00fdch pilot\u016f jsme sice m\u011bli dostatek,
ale technika byla zastaral\u00e1. Za p\u011bt m\u011bs\u00edc\u016f byl wehrmacht po
napaden\u00ed Sov\u011btsk\u00e9ho svazu 15 km p\u0159ed Moskvou. Dodnes se
vedou nekone\u010dn\u00e9 spory o to, zda jsme se m\u011bli br\u00e1nit, \u010di nikoliv.
V\u0161e za\u010dalo tady \u2013 n\u00e1siln\u00fdm potla\u010den\u00edm poklidn\u00e9 demonstrace
student\u016f i ob\u010dan\u016f svolan\u00e9 u p\u0159\u00edle\u017eitosti jednadvac\u00e1t\u00e9ho v\u00fdro\u010d\u00ed
vzniku \u010ceskoslovensk\u00e9 republiky 28. \u0159\u00edjna 1939, na n\u00ed\u017e byl st\u0159elou
t\u011b\u017ece ran\u011bn student l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 fakulty Jan Opletal (narozen 1. ledna 1915 ve Lhot\u011b u N\u00e1kla, okres Olomouc) a zabit peka\u0159sk\u00fd d\u011bln\u00edk V\u00e1clav Sedl\u00e1\u010dek.
Student Jan Opletal sv\u00e9mu st\u0159eln\u00e9mu zran\u011bn\u00ed podlehl 11. listopadu 1939.<\/p>\n\n\n\n
A je\u0161t\u011b v noci z 15. listopadu na 16. listopad do\u0161lo k rozs\u00e1hl\u00e9mu
zat\u00fdk\u00e1n\u00ed student\u016f v cel\u00e9m protektor\u00e1t\u011b a od 17. listopadu 1939
byly na t\u0159i roky uzav\u0159eny v\u0161echny \u010desk\u00e9 vysok\u00e9 \u0161koly.
1) https:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/Jan_Opletal<\/p>\n\n\n\n
na n\u00ed\u017e byl schv\u00e1len pl\u00e1n \u201eSonderaktion Prag von 17. November
1939\u201c. T\u00e9to porady se z\u00fa\u010dastnil samotn\u00fd Adolf Hitler, kter\u00fd
prohl\u00e1sil: \u201ePatn\u00e1ct\u00fd b\u0159ezen byl m\u016fj omyl. Lituji, \u017ee jsem s \u010cechy
nenalo\u017eil jako s Pol\u00e1ky. Ud\u00e1losti 28. \u0159\u00edjna a 15. listopadu ukazuj\u00ed,
\u017ee \u010ce\u0161i nezasluhuj\u00ed jin\u00fd osud. A nebudu se ost\u00fdchat postavit
do ulic t\u0159eba d\u011bla.\u201c 2
Je\u0161t\u011b ne\u017e do\u0161lo k uzav\u0159en\u00ed vysok\u00fdch \u0161kol, ji\u017e od 15. b\u0159ezna do
osudov\u00e9ho 17. listopadu, za\u010daly po cel\u00e9 zemi spont\u00e1nn\u011b vznikat
ileg\u00e1ln\u00ed skupiny. Odboj byl z\u00e1rove\u0148 organizov\u00e1n i seshora,
od vy\u0161\u0161\u00edch st\u00e1tn\u00edch \u00fa\u0159edn\u00edk\u016f a d\u016fstojn\u00edk\u016f. Cel\u00fd protektor\u00e1t byl
najednou zaplaven ileg\u00e1ln\u00edmi tiskovinami. Nacist\u00e9 si v nastal\u00e9
situaci velmi dob\u0159e uv\u011bdomovali, \u017ee hroz\u00ed st\u00e1vky a n\u00e1rodn\u00ed
vzpoura, proto v tyto kritick\u00e9 dny d\u016frazn\u011b zas\u00e1hla gestapem
ovl\u00e1dan\u00e1 policie. Vysoko\u0161kol\u00e1ci, studenti a komunist\u00e9 byli v jejich
hled\u00e1\u010dku na prvn\u00edm m\u00edst\u011b.
Kdy\u017e v roce 1942 m\u011bla uplynout t\u0159\u00edlet\u00e1 lh\u016fta uzav\u0159en\u00ed \u010desk\u00fdch
vysok\u00fdch \u0161kol, \u0159\u00ed\u0161sk\u00fd protektor Reinhard Heydrich se k tomuto
probl\u00e9mu vyj\u00e1d\u0159il slovy: \u201e\u010ce\u0161i, kte\u0159\u00ed se pro to hod\u00ed, by mohli studovat
stejn\u011b dob\u0159e na n\u011bmeck\u00fdch univerzit\u00e1ch. \u010cesk\u00e1 univerzita z\u016fstane zat\u00edm uzav\u0159en\u00e1 a\u017e do konce v\u00e1lky. Op\u011btovn\u00e9mu otev\u0159en\u00ed se
potom d\u00e1 snadno zabr\u00e1nit.\u201c
Na\u0161t\u011bst\u00ed pro \u010desk\u00fd n\u00e1rod se \u00famysl Reinharda Heydricha nenaplnil.<\/p>\n\n\n\n
\n3) www.rozhlas 17listop\u00faportal zpr\u00e1va 645308 (sta\u017eeno 9. 9. 2016).<\/p>\n\n\n\n![\"\"](\"http:\/\/www.symbivita.cz\/josefbabacek\/wp-content\/uploads\/2020\/08\/R.Heydrich.png\")
![\"\"](\"http:\/\/www.symbivita.cz\/josefbabacek\/wp-content\/uploads\/2020\/08\/Obchod-Ra\u010dek.png\")
m\u011b\u0161\u0165ansk\u00e1 \u0161kola a evangelick\u00fd kostel. Reprofoto P. Vrbov\u00e1.<\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n
k okupaci okres\u016f Mikulovska, \u010d\u00e1sti Hustope\u010dska a B\u0159eclavska.
Kr\u00e1tce po Mnichovsk\u00e9 konferenci, 8. \u0159\u00edjna 1938, v r\u00e1mci takzvan\u00e9ho
\u201e5. p\u00e1sma obc\u00ed p\u0159i\u010dlen\u011bn\u00fdch k Velkon\u011bmeck\u00e9 \u0159\u00ed\u0161i\u201c, zaznamenaly
obce mimo jin\u00e9 i tvrd\u00fd z\u00e1sah do spr\u00e1vn\u00ed struktury kraje.
Na Mikulovsku byla okupov\u00e1na (ze sou\u010dasn\u00e9ho okresu B\u0159eclav)
m\u011bsta Mikulov, Valtice, a v\u0161ech 21 obc\u00ed: Bavory, Brod nad Dyj\u00ed,
B\u0159ez\u00ed, Bulhary, Dobr\u00e9 Pole, Doln\u00ed Dunajovice, Doln\u00ed V\u011bstonice,
Drnholec, Horn\u00ed V\u011bstonice, Jevi\u0161ovka, Klentnice, Lednice, Milovice,
Mu\u0161ov, Nejdek, Novosedly, Nov\u00fd P\u0159erov, Pavlov, Pern\u00e1,
Sedlec, \u00davaly.
Z okresu Hustope\u010de 8 obc\u00ed: Hustope\u010de, Kurd\u011bjov, Nov\u00e9 Ml\u00fdny,
Popice, P\u0159\u00edtluky, Starovice, Strachot\u00edn a Zaje\u010d\u00ed.
Z okresu Poho\u0159elice 7 obc\u00ed: Cvr\u010dovice, Nov\u00e1 Ves u Poho\u0159elic,
Pasohl\u00e1vky, Poho\u0159elice, Pouzd\u0159any, Smol\u00edn a Vlasatice.
A ze sou\u010dasn\u00e9ho okresu B\u0159eclav 4 obce: B\u0159eclav (v\u010detn\u011b Star\u00e9
B\u0159eclavi), Hlohovec, Charv\u00e1tsk\u00e1 Nov\u00e1 Ves a Po\u0161torn\u00e1.
Vyt\u00fd\u010den\u00ed nov\u00fdch hranic znamenalo mnoho zm\u011bn ve spr\u00e1vn\u00edm
\u00fazem\u00ed. Okupac\u00ed okresn\u00ed s\u00eddlo v Hustope\u010d\u00edch zaniklo a m\u011bsto se
stalo sou\u010d\u00e1st\u00ed Landr\u00e1tu mikulovsk\u00e9ho v Dolnorakousk\u00e9 \u017eup\u011b
(Gau Niederdonau). Nastalo asi dvoulet\u00e9 obdob\u00ed neobvykl\u00fdch
novot. B\u00fdval\u00e1 \u010d\u00e1st Hustope\u010dska a Kloboucko zpo\u010d\u00e1tku politicky
spadaly do \u017didlochovic a a\u017e 1. \u010dervence 1942 byl b\u00fdval\u00fd hustope\u010dsk\u00fd
okres rozd\u011blen tak, \u017ee \u017didlochovicko bylo p\u0159id\u011bleno
k okresu Brno-venkov, Kloboucko a Velkopavlovicko k okresn\u00edmu
\u00fa\u0159adu do Hodon\u00edna. Tento stav pak vydr\u017eel a\u017e do konce
v\u00e1lky.
Po zru\u0161en\u00ed Okresn\u00edho \u00fa\u0159adu Hustope\u010de p\u0159e\u0161ly obce s. o. Hustope\u010de
pod Okresn\u00ed \u00fa\u0159ad Klobouky, obce s. o. \u017didlochovice pod
Okresn\u00ed \u00fa\u0159ad \u017didlochovice. Zanedlouho byly okresn\u00ed \u00fa\u0159ady Klobouky
a \u017didlochovice zru\u0161eny, Klobouky pak p\u0159e\u0161ly pod Hodon\u00edn,
\u017didlochovice pod Brno-venkov.
Pod klobouck\u00fd bern\u00ed (lidov\u011b d\u016fchodkov\u00fd) \u00fa\u0159ad n\u00e1le\u017eely obce:
Bohumilice, Boleradice, Borkovany, Bo\u0159etice, Brumovice, Div\u00e1ky,
Horn\u00ed Bojanovice, Ka\u0161nice, Klobouky, Kobyl\u00ed, Krumv\u00ed\u0159, Martinice,
Mork\u016fvky, N\u011bm\u010di\u010dky, Nikol\u010dice, \u0160itbo\u0159ice, Velk\u00e9 Host\u011br\u00e1dky,
Velk\u00e9 Pavlovice a Vrbice.
Policejn\u011b byla zp\u0159\u00edsn\u011bna evidence ka\u017ed\u00e9ho ob\u010dana, mlad\u00ed ji\u017e od
\u010dtrn\u00e1cti let m\u011bli ob\u010dansk\u00fd pr\u016fkaz (Kenkartu), co\u017e byl jednoduch\u00fd
mal\u00fd dvoulist\u00fd pr\u016fkaz s fotografi\u00ed, rodn\u00fdm \u010d\u00edslem, ozna\u010den\u00edm
bydli\u0161t\u011b a otiskem palce. Byl zaveden p\u0159\u00edd\u011blov\u00fd syst\u00e9m. V\u0161ichni,
i cik\u00e1ni, museli b\u00fdt zam\u011bstn\u00e1ni a na z\u00e1klad\u011b toho dost\u00e1vali na
sv\u00e9m obecn\u00edm \u00fa\u0159ad\u011b, kde byli evidov\u00e1ni, l\u00edstky na potraviny,
maso, ml\u00e9ko, boty, o\u0161acen\u00ed a ku\u0159ivo. V\u0161echno bylo na p\u0159\u00edd\u011bl \u2013
hodinky i lo\u017en\u00ed pr\u00e1dlo. R\u00e1dia nebyla v\u016fbec, na vesnici jich bylo
maxim\u00e1ln\u011b t\u0159i a\u017e p\u011bt, a to u nich musely b\u00fdt odstran\u011bny kr\u00e1tk\u00e9
vlny. Je to dnes k nev\u00ed\u0159e, ale bylo tomu tak.
Kdo byl p\u0159isti\u017een bez pr\u016fkazu toto\u017enosti nebo bez potvrzen\u00ed
o zam\u011bstn\u00e1n\u00ed, byl polici\u00ed zadr\u017een, vysl\u00fdch\u00e1n a m\u011bl nemal\u00fd probl\u00e9m.
P\u0159i p\u0159\u00edsn\u00fdch razi\u00edch a kontrol\u00e1ch se st\u00e1valo, i kdy\u017e \u010dlov\u011bk
pr\u016fkaz m\u011bl, \u017ee se kontroluj\u00edc\u00edmu na n\u011bm n\u011bco nepozd\u00e1valo, pak
mu byl tedy pr\u016fkaz zadr\u017een a musel si pro n\u011bj p\u0159ij\u00edt dal\u0161\u00ed den ve
stresu a nervozit\u011b na gestapo.
Zkusme si p\u0159edstavit, jak se asi tehdy \u017eilo. Hned po 15. b\u0159eznu
1939 p\u0159i\u0161lo tolik zm\u011bn a na\u0159\u00edzen\u00ed, \u017ee b\u011b\u017en\u00fd \u010dlov\u011bk nebyl schopen
se s nimi sezn\u00e1mit, nato\u017e se v nich orientovat. Najednou se
obyvatelstvo muselo vyrovn\u00e1vat s mnoha novotami. Do t\u00fddne
se jezdilo vpravo, byly p\u0159edeps\u00e1ny povinn\u00e9 dod\u00e1vky v\u0161ech hospod\u00e1\u0159sk\u00fdch
produkt\u016f, masa, ml\u00e9ka, vajec, obil\u00ed a dr\u016fbe\u017ee. Ti
zem\u011bd\u011blci, kte\u0159\u00ed vlastnili v\u011bt\u0161\u00ed v\u00fdm\u011bru polnost\u00ed, m\u011bli na\u0159\u00edzeno
p\u011bstovat tab\u00e1k, m\u00e1k i papriky. Tyto komodity v\u0161ak byly finan\u010dn\u011b
v\u00fdnosn\u00e9, nav\u00edc p\u011bstitel\u00e9 obdr\u017eeli subvenci na postaven\u00ed d\u0159ev\u011bn\u00fdch
su\u0161\u00e1ren na tab\u00e1k a papriku. Byly zavedeny taba\u010denky (od
osmn\u00e1cti let m\u011bli mu\u017ei n\u00e1rok na dv\u011b cigarety denn\u011b, nebo jednu
vir\u017einku t\u00fddn\u011b) i l\u00edstky na obuv a od\u011bvy. Ba\u0165a sice prod\u00e1val botky,
d\u0159ev\u00e1ky, bez p\u0159\u00edd\u011blu, ale chodilo se v tom zna\u010dn\u011b nepohodln\u011b.
Rozbujel se \u010dern\u00fd trh.
Poslechn\u011bte si, co p\u00ed\u0161e kronik\u00e1\u0159 pan Josef Ondr\u016fj ve \u010dtvrt\u00e9m
svazku klobouck\u00e9 kroniky v z\u00e1pisu z roku 1942:
\u201eHned v lednu p\u0159i\u0161ly a\u017e 28stup\u0148ov\u00e9 mrazy, dokonce m\u00edsty bylo
nam\u011b\u0159eno a\u017e m\u00ednus 32 stup\u0148\u016f. Pak ude\u0159ilo sucho a vinice kvetly
a\u017e 28. \u010dervna. Jen pro zaj\u00edmavost: 1 kg medu se vykupoval za
7 korun, d\u00e1le za pr\u00e1ci na poli p\u0159i v\u00fdrob\u011b cukrov\u00e9 \u0159epy se platily
4 koruny.
V t\u00e9to dob\u011b m\u011bla jen pracuj\u00edc\u00ed osoba na cel\u00fd m\u011bs\u00edc n\u00e1rok na
l\u00edstky, 3 kg mouky, 1,25 kg masa a 1,25 kg cukru atd.
Ob\u010dan\u00e9 klobou\u010dt\u00ed byli ochromeni t\u00edm, \u017ee n\u011bmeck\u00e1 st\u00e1tn\u00ed tajn\u00e1
policie 10. b\u0159ezna 1942 p\u0159ijela do Klobouk, kde zatkla a do vazby
do brn\u011bnsk\u00fdch Kounicov\u00fdch kolej\u00ed odvezla t\u0159i odborn\u00e9 u\u010ditele:
Jaroslava Kuxe, Franti\u0161ka Pac\u00e1ka a Ludv\u00edka Wolfa. D\u016fvod
zat\u010den\u00ed: ,provozovali pr\u00fd \u010dinnost proti n\u011bmeck\u00e9mu st\u00e1tu\u2018.
V n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch dnech nastalo dal\u0161\u00ed zat\u00fdk\u00e1n\u00ed klobouck\u00fdch obyvatel,
hlavn\u011b \u00fa\u0159edn\u00edk\u016f, t\u00e9\u017e pr\u00fd pro nep\u0159\u00e1telskou \u010dinnost. Zat\u010den\u00ed
a vy\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed prov\u00e1d\u011bla n\u011bmeck\u00e1 st\u00e1tn\u00ed tajn\u00e1 policie \u2013 Gestapo
(Geheime Staatspolizei).\u201c
A pokra\u010duje: \u201eZ katolick\u00e9ho kostela byly 23. b\u0159ezna 1942 sund\u00e1ny
zvony a odvezeny na v\u00fdrobu zbran\u00ed a n\u00e1boj\u016f nezn\u00e1mo
kam. Byl ponech\u00e1n jen jeden zvan\u00fd ,Poled\u0148\u00e1k\u2018. Posledn\u00edho dne
v b\u0159eznu byl hlas zvon\u016f z evangelick\u00e9 v\u011b\u017ee pro jistotu nahr\u00e1n na
gramofonovou desku. P\u0159edtucha se potvrdila, nebo\u0165 hned o \u0161est
dn\u016f pozd\u011bji, 7. dubna, byly tak\u00e9 ony odvezeny.
Ji\u017e 1. dubna 1942 brzy r\u00e1no p\u0159ijelo n\u011bkolik n\u00e1kladn\u00edch aut
a v\u0161ichni klobou\u010dt\u00ed \u017did\u00e9 byli odvezeni, zat\u00edm se nev\u011bd\u011blo kam.
Rodiny Lechnerova, Deutschova, Grossova, Perschakova, Vodakova,
Schullerova, dohromady 24 osob. Z\u016fstala po nich
pr\u00e1zdn\u00e1 staven\u00ed, domy, v ma\u0161tal\u00edch dobytek a opu\u0161t\u011bn\u00e9 pozemky.
N\u011bmci ihned v\u0161echen \u017eidovsk\u00fd majetek zabavili.
Dne 10. srpna 1943 n\u00e1\u0161 doktor Anton\u00edn Kr\u00e1l\u00edk l\u00e9\u010dil na \u010caskovci
n\u011bmeck\u00e9ho ministra Dr. Bertsche. I protektor Neurath se \u010dasto
zdr\u017eoval na \u010caskovci.
V tomto roce 1943 do\u0161lo k \u00faprav\u011b \u2013 ke sn\u00ed\u017een\u00ed d\u00e1vek masa,
z 1,25 kg jen na jeden kilogram na m\u011bs\u00edc a pracuj\u00edc\u00ed osobu. To
je 0,25 kg syrov\u00e9ho masa na t\u00fdden!!!
Tento \u00fadaj bude zaj\u00edmat chlapy: 1 litr slivovice st\u00e1l na \u010derno
750\u20131 000 korun\u2026\u201c 5
Zde kon\u010d\u00ed z\u00e1pisy pana Ondr\u016fje o tom, co n\u00e1s zaj\u00edmalo, jemu
d\u011bkujeme za podrobn\u00e9 sledov\u00e1n\u00ed tehdej\u0161\u00edch ud\u00e1lost\u00ed. Dnes v\u0161ak
v\u00edme, \u017ee \u017eidovsk\u00fdch rodin bylo v Klobouk\u00e1ch v\u00edc o Frankovu,
Landesmannovu a Stiasnu, tedy dohromady dev\u011bt rodin. Z toho
bylo 16 mu\u017e\u016f a 15 \u017een. Nikdo z nich se v\u0161ak nevr\u00e1til. Nech\u0165 je
jim zem\u011b lehk\u00e1. Jejich jm\u00e9na jsou vytes\u00e1na na pomn\u00edku ob\u011bt\u00ed na
klobouck\u00e9m h\u0159bitov\u011b.6
Nyn\u00ed se vra\u0165me k \u010dinnosti akt\u00e9r\u016f tehdej\u0161\u00edch ud\u00e1lost\u00ed, jeden\u00e1cti
\u010dlen\u016f a t\u0159\u00ed ne\u010dlen\u016f tajn\u00e9 organizace Obrana n\u00e1roda (ON).
V\u011bt\u0161ina obyvatel tohoto regionu neznala a n\u011bkte\u0159\u00ed dosud st\u00e1le
neznaj\u00ed prav\u00fd d\u016fvod \u0159\u00e1d\u011bn\u00ed gestapa v t\u00e9 dob\u011b na Kloboucku. Jak
a pro\u010d se to stalo?
Poj\u010fte, spole\u010dn\u011b budeme sledovat pohyby i \u010dinnost jednotliv\u00fdch
\u00fa\u010dastn\u00edk\u016f t\u011bchto \u010dern\u00fdch ud\u00e1lost\u00ed.
5) Kopie kroniky Dana Bobkov\u00e1.
6) Kordiovsk\u00fd, Emil: V\u00e1le\u010dn\u00e9 \u0161kody na teritoriu okresu B\u0159eclav, MZA Brno 2015, s. 225\u2013226.<\/p>\n\n\n\n
Narozen 2. \u010dervence 1915 v Tova\u010dov\u011b.
M\u011bl t\u0159i bratry a jednu sestru, otec Jan.
Otakar vystudoval Obchodn\u00ed akademii
v Brn\u011b. P\u016fsobil jako voj\u00e1k z\u00e1kladn\u00ed
slu\u017eby, aspirant u 6. jezdeck\u00e9ho pluku
v Brn\u011b. V roce 1937 nastoupil do
vojensk\u00e9 akademie v Hranic\u00edch. Byl
vy\u0159azen jako poru\u010d\u00edk jezdectva a za\u0159azen
k jezdeck\u00e9mu pluku v Kom\u00e1rn\u011b.
Po obsazen\u00ed republiky \u0159\u00ed\u0161skou brannou
moc\u00ed byl propu\u0161t\u011bn ze svazku \u010ceskoslovensk\u00e9 arm\u00e1dy.
P\u0159\u00edpisem Zemsk\u00e9ho \u00fa\u0159adu v Brn\u011b v \u010dervenci 1939 byl p\u0159e\u0159azen
do Zemsk\u00e9ho \u00fa\u0159adu v Brn\u011b k hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 kontrole. Odtud
v roce 1940 byl p\u0159e\u0159azen do \u017didlochovic na odd\u011blen\u00ed z\u00e1sobov\u00e1n\u00ed
a v\u00fd\u017eivov\u00e9 slu\u017eby. Cel\u00e9 toto odd\u011blen\u00ed bylo po\u010d\u00e1tkem roku 1941
p\u0159elo\u017eeno do Klobouk u Brna. Do Klobouk se tedy dostal jako
\u00fa\u0159edn\u00edk d\u016fchodkov\u00e9ho \u00fa\u0159adu. Bydlel v Brn\u011b, Vinohrady \u010d. p. 27,
a do Klobouk doj\u00ed\u017ed\u011bl. \u00da\u010dinn\u011b byl zapojen do ileg\u00e1ln\u00ed organizace
Obrana n\u00e1roda. Gestapem byl nejd\u0159\u00edv sledov\u00e1n a nakonec zat\u010den
v brn\u011bnsk\u00e9m byt\u011b ji\u017e 18. \u00fanora 1942! V\u011bzn\u011bn v Kounicov\u00fdch kolej\u00edch
v Brn\u011b, kde byl popraven 9. \u010dervna 1942. Zpopeln\u011bn dal\u0161\u00ed
den v krematoriu v Brn\u011b. V dob\u011b popravy byl svobodn\u00fd.
Podle \u00fa\u0159edn\u00ed zpr\u00e1vy o poprav\u00e1ch zve\u0159ejn\u011bn\u00e9 v novin\u00e1ch byl
odsouzen a popraven pro spojen\u00ed s osobami nep\u0159\u00e1telsk\u00fdmi
\u0158\u00ed\u0161i. P\u0159\u00edmo z jeho pracovi\u0161t\u011b byl je\u0161t\u011b odsouzen a tak\u00e9 popraven
p\u0159ednosta odd\u011blen\u00ed Franti\u0161ek Hercl\u00edk, major d\u011blost\u0159electva
v z\u00e1loze, a tak\u00e9 poru\u010d\u00edk Josef Mrkvica a dal\u0161\u00ed.
Podle pov\u00e1le\u010dn\u00e9ho sv\u011bdectv\u00ed jeho bratra Ladislava: \u201eOtakar
byl \u00fadajn\u011b ve spojen\u00ed a pom\u00e1hal para\u0161utist\u016fm z v\u00fdsadku ze
Sov\u011btsk\u00e9ho svazu ,S 1\u2018, vysazen\u00e9ho u D\u0159\u00ednova u\u017e 10. z\u00e1\u0159\u00ed 1941.\u201c
Foto se
nepoda\u0159ilo zajistit.
13
Jm\u00e9no Otakara Nedbala se nach\u00e1z\u00ed na pam\u011btn\u00ed desce ve Velk\u00fdch
Host\u011br\u00e1dk\u00e1ch.<\/p>\n\n\n\n
Narozen 25. \u00fanora 1914 ve Velk\u00fdch N\u011bm\u010dic\u00edch. Poch\u00e1zel z dev\u00edti d\u011bt\u00ed,
jeho rodi\u010de brzy zem\u0159eli, proto si Josef musel na studia vyd\u011blat s\u00e1m.
Byl velice nadan\u00fd, velmi ob\u011btav\u00fd a nesobeck\u00fd. Obecnou \u0161kolu vychodil
ve Velk\u00fdch N\u011bm\u010dic\u00edch a re\u00e1ln\u00e9 gymn\u00e1zium v Hustope\u010d\u00edch, kde v roce
1936 odmaturoval. O rok pozd\u011bji byl v Hranic\u00edch vy\u0159azen jako poru\u010d\u00edk
d\u011blost\u0159electva.<\/p>\n\n\n\n![\"\"](\"http:\/\/www.symbivita.cz\/josefbabacek\/wp-content\/uploads\/2020\/08\/Josef-Mrkvice.jpg\")
jako \u00fa\u0159edn\u00edk okresn\u00edho \u00fa\u0159adu v \u017didlochovic\u00edch. Pozd\u011bji byl p\u0159elo\u017een
do Klobouk u Brna, kde bydlel v \u010d. p. 552.
V Klobouk\u00e1ch se stal \u010dlenem ileg\u00e1ln\u00ed organizace Obrana n\u00e1roda.
Gestapo jej zatklo v jeho \u00fa\u0159ad\u011b po\u010d\u00e1tkem b\u0159ezna 1942 a pot\u00e9 byl
p\u0159evezen do Kounicov\u00fdch kolej\u00ed, kde byl na z\u00e1klad\u011b rozsudku
stann\u00e9ho soudu 9. \u010dervna 1942 popraven.8
Jeho jm\u00e9no je uvedeno na pam\u00e1tn\u00edku ob\u011bt\u00ed okupace
v \u017didlochovic\u00edch, na pam\u00e1tn\u00edku p\u0159ed \u0161kolou ve Velk\u00fdch
N\u011bm\u010dic\u00edch a na pam\u011btn\u00ed desce ob\u011bt\u00ed druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky na
budov\u011b Obecn\u00edho \u00fa\u0159adu ve Velk\u00fdch Host\u011br\u00e1dk\u00e1ch.
8) Encyklopedie.brna.cz\/home.mmb\/?acc\/% profil osobnosti load =3471
(sta\u017eeno 10. 9. 2016)<\/p>\n\n\n\n
Eso, i kdy\u017e nebyl \u010dlenem (aspo\u0148 o tom nejsou p\u00e1dn\u00e9 d\u016fkazy) ileg\u00e1ln\u00ed
organizace Obrana n\u00e1roda.<\/p>\n\n\n\n![\"\"](\"http:\/\/www.symbivita.cz\/josefbabacek\/wp-content\/uploads\/2020\/08\/Alfons-Kavalec.jpg\")
na italskou. Zde na Piav\u011b (italsk\u00e1 \u0159eka) byl zajat. Dom\u016f se vr\u00e1til v roce 1919. Vystudoval za dva a p\u016fl roku u\u010ditelsk\u00fd \u00fastav. V tomto roce tak\u00e9 nastoupil do st\u00e1tn\u00ed slu\u017eby u d\u016fchodkov\u00e9 kontroly. 9
V \u0159\u00edjnu 1938 opou\u0161t\u011bj\u00ed brunt\u00e1l\u0161t\u00ed hrani\u010d\u00e1\u0159i toto kr\u00e1sn\u00e9 pohrani\u010d\u00ed, mezi nimi tak\u00e9 Alfons Kavalec se svou \u017eenou Bo\u017eenou. Alfons byl slu\u017eebn\u011b p\u0159elo\u017een do nov\u00e9ho p\u016fsobi\u0161t\u011b \u2013 Klobouk u Brna, bytem \u010d. p. 594. Zde po \u010dty\u0159let\u00e9m p\u016fsoben\u00ed v b\u0159eznu 1942 adoptoval s man\u017eelkou (Langrov\u00e1, poch\u00e1zela ze Slezsk\u00e9 Ostravy) nezletil\u00e9ho Milana Sva\u010dinu, nebo\u0165 jejich man\u017eelstv\u00ed bylo bezd\u011btn\u00e9. \u010casem si na sebe zvykli a \u017eili jako rodina. Hoch si p\u011bstoun\u016f v\u00e1\u017eil
a m\u011bl je r\u00e1d. Ani Klobouky se nevyhnuly tvrd\u00e9mu \u00faderu gestapa. Ten byl
veden proti ileg\u00e1ln\u00ed organizaci Obrana n\u00e1roda, jej\u00edmi\u017e \u010dleny byli v\u011bt\u0161inou m\u00edstn\u00ed u\u010ditel\u00e9 a z\u00e1lo\u017en\u00ed d\u016fstojn\u00edci, ale i voj\u00e1ci v z\u00e1loze.
Alfons Kavalec \u010dlenem odbojov\u00e9 skupiny pravd\u011bpodobn\u011b
9) www.mbruntal.cz\u2026.M\u011bsto Brunt\u00e1l \u2013 historie. Webkronika m\u011bsta Brunt\u00e1lu.
(sta\u017eeno 10. 9. 2016).<\/p>\n\n\n\n
maxim\u00e1ln\u011b vyu\u017e\u00edv\u00e1n, jak d\u00e1le je\u0161t\u011b uvid\u00edme.
Alfons Kavalec byl zat\u010den 2. dubna 1942 (\u00fadajn\u011b v Brn\u011b), n\u00e1sledn\u011b
byl vysl\u00fdch\u00e1n z podez\u0159en\u00ed velezrady krimin\u00e1ln\u00edm asistentem
Vilhelmem Zimmermannem. Byl souzen a 20. \u0159\u00edjna 1942 v Berl\u00edn\u011b popraven pro jin\u00fd p\u0159\u00edpad, ve spojitosti s v\u00e1le\u010dn\u00fdm jugosl\u00e1vsk\u00fdm zajatcem Dobroslavem Lupuljevem. Osudov\u00fdm dnem pro klobouck\u00fd odboj byl 10. b\u0159ezen 1942, kdy
gestapo zatklo v m\u011b\u0161\u0165ansk\u00e9 \u0161kole hned t\u0159i u\u010ditele: Jaroslava Kuxe, Franti\u0161ka Pac\u00e1ka a Ludv\u00edka Wolfa. Ti pak byli v\u011bzn\u011bni v Kounicov\u00fdch kolej\u00edch v Brn\u011b. Jejich situace se stala kritickou n\u00e1sledkem atent\u00e1tu na zastupuj\u00edc\u00edho protektora Reinharda Heydricha, proveden\u00e9ho dne 27. kv\u011btna 1942. Heydrich t\u011b\u017ek\u00fdm n\u00e1sledk\u016fm zran\u011bn\u00ed o osm dn\u00ed pozd\u011bji, 4. \u010dervna 1942, v pra\u017esk\u00e9
nemocnici podlehl. Nacist\u00e9 se pro vykonan\u00fd \u010din para\u0161utist\u016f (Jan Kubi\u0161, Josef Gab\u010d\u00edk aj.) na t\u0159et\u00edho mu\u017ee \u0158\u00ed\u0161e mstili a represe na cel\u00e9m \u00fazem\u00ed nabyly na tvrdosti. P\u0159i v\u00fdsle\u0161\u00edch na gestap\u00e1ck\u00fdch slu\u017eebn\u00e1ch obzvl\u00e1\u0161\u0165.
Zde je v\u00fd\u0148atek z Kavalcova v\u00fdslechu 2. dubna 1942 na gestapu:
\u201eM\u016fj otec byl d\u011bln\u00edk a \u017eili jsme v chud\u00fdch pom\u011brech. Bylo n\u00e1s sedm d\u011bt\u00ed, j\u00e1 byl druh\u00fd nejstar\u0161\u00ed, do \u0161koly jsem chodil do Bartovic a do m\u011b\u0161\u0165anky do Slezsk\u00e9 Ostravy. Pak jsem nav\u0161t\u011bvoval u\u010ditelsk\u00fd vzd\u011bl\u00e1vac\u00ed kurz, kter\u00fd jsem z finan\u010dn\u00edch d\u016fvod\u016f nedod\u011blal. Pak jsem narukoval na italskou frontu a v roce
1918 na Piav\u011b byl zajat. Po navr\u00e1cen\u00ed do vlasti roku 1919 jsem dva a p\u016fl roku nav\u0161t\u011bvoval u\u010ditelsk\u00fd \u00fastav. Od 1. \u0159\u00edjna 1940 jsem nyn\u00ed na celn\u00edm pracovi\u0161ti v Klobouk\u00e1ch. O\u017eenil jsem se s Bo\u017eenou Langrovou, na\u0161e man\u017eelstv\u00ed je bezd\u011btn\u00e9\u2026\u201c 10
V\u00fd\u0148atek z v\u00fdslechu 9. dubna 1942:
\u201eKux m\u011b po\u017e\u00e1dal, abych provedl seznam osob p\u0159\u00e1telsk\u00fdch s N\u011bmci. Bez p\u0159isp\u011bn\u00ed dal\u0161\u00edch osob p\u0159edal jsem mu \u017e\u00e1dan\u00fd seznam asi 25 osob.<\/p>\n\n\n\n
(sta\u017eeno 10. 9. 2016).<\/p>\n\n\n\n
Kux s t\u00edm seznamem ud\u011blal, nen\u00ed mi zn\u00e1mo.
Koncem srpna 1941 jsem byl slu\u017eebn\u011b u Tom\u00e1\u0161e Pa\u017eeb\u0159ucha p\u0159i p\u00e1len\u00ed alkoholu ve Velk\u00fdch Host\u011br\u00e1dk\u00e1ch. Pa\u017eeb\u0159uch mn\u011b \u0159ekl, \u017ee k n\u011bmu v noci
p\u0159i\u0161el n\u011bjak\u00fd mu\u017e, kter\u00fd podle \u0159e\u010di je Srb nebo Chorvat. Tento se nach\u00e1z\u00ed je\u0161t\u011b v dom\u011b a on mu \u0161patn\u011b rozum\u00ed. Pa\u017eeb\u0159uch dovedl tohoto mu\u017ee ke mn\u011b, abych ho vid\u011bl a sna\u017eil se s n\u00edm dorozum\u011bt. Rozum\u011bl jsem jen n\u011bkolika \u00fatr\u017ek\u016fm. Z jeho \u0159e\u010di jsem pochopil, \u017ee je srbsk\u00fd d\u016fstojn\u00edk, utekl z v\u011bzen\u00ed a je hledan\u00fd. D\u00e1le jsem pochopil, \u017ee je velice zasa\u017een rozd\u011blen\u00edm Srb\u016f a Chorvat\u016f.
M\u011bl strach, \u017ee bude dopaden a tvrd\u011b potrest\u00e1n. Vykon\u00e1val by svoji pr\u00e1ci za stravu a byt. Toto jsem Pa\u017eeb\u0159uchovi p\u0159elo\u017eil a ten s t\u00edm byl srozum\u011bn. Proto\u017ee Srb neum\u011bl \u010desky, dohodli jsme se s Pa\u017eeb\u0159uchem, \u017ee nebude chodit na ulici. Proto\u017ee m\u011bl na sob\u011b jako \u0161aty hn\u011bd\u00e9 prost\u011bradlo, a toto bylo n\u00e1padn\u00e9, sl\u00edbil jsem mu, \u017ee mu obstar\u00e1m oble\u010den\u00ed. Chci zde zd\u016fraznit, \u017ee jsem tuto pomoc nemyslel jako nen\u00e1vist k N\u011bmc\u016fm, ale jen ze soucitu
k Srbovi. Proto\u017ee jako b\u00fdval\u00fd zajatec v\u00edm, jak to bol\u00ed.
O n\u011bkolik dn\u016f pozd\u011bji jsem se setkal s u\u010ditelem Kuxem a tomu jsem cel\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh vypr\u00e1v\u011bl. Kux se divil, \u017ee se Srbovi poda\u0159ilo dostat a\u017e do protektor\u00e1tu, a sl\u00edbil mi, \u017ee mi s oble\u010den\u00edm vypom\u016f\u017ee.
O n\u011bco pozd\u011bji mi Kux p\u0159edal bal\u00edk, ve kter\u00e9m se nach\u00e1zelo n\u011bkolik kus\u016f spodn\u00edho pr\u00e1dla a pades\u00e1t korun, kter\u00e9 jsem mu m\u011bl p\u0159edat. Toto jsem ud\u011blal, krom\u011b toho jsem dal Srbovi sv\u00e9 star\u00e9 sako. Asi za t\u0159i t\u00fddny, bylo to v ned\u011bli, p\u0159i\u0161el tehdy syn Pa\u017eeb\u0159ucha se Srbem ke mn\u011b do bytu. Oba \u0159ekli, \u017ee byli na bohoslu\u017eb\u011b v evangelick\u00e9m kostele a \u017ee m\u011b p\u0159i\u0161li nav\u0161t\u00edvit. Proto jsem cht\u011bl
t\u00e9to p\u0159\u00edle\u017eitosti vyu\u017e\u00edt, pro setk\u00e1n\u00ed Srba s Kuxem. Tak jsem Kuxe p\u0159ivolal. Kux, kter\u00fd se \u0161patn\u011b se Srbem domlouval, mu \u0159ekl, \u017ee je velmi t\u011b\u017ek\u00e9 zdr\u017eovat se v ilegalit\u011b, a proto se mu bude sna\u017eit zaopat\u0159it ob\u010dansk\u00fd pr\u016fkaz. Proto jej po\u017e\u00e1dal, aby si opat\u0159il fotografii. O n\u011bkolik dn\u016f pozd\u011bji jsem od Kuxe dostal ob\u010dansk\u00fd pr\u016fkaz pro Srba na jm\u00e9no Dobroslav Nov\u00e1k, kter\u00fd jsem mu
v dom\u011b Pa\u017eeb\u0159ucha p\u0159edal.\u201c
Ot\u00e1zka: \u201eZn\u00e1te zat\u010den\u00e9 osoby z Klobouk: Pac\u00e1k, Wolf, Hercl\u00edk, Mrkvica, Trumpe\u0161, Nedbal a dal\u0161\u00ed?\u201c
Odpov\u011b\u010f: \u201eKrom\u011b Pac\u00e1ka a Wolfa nikoho nezn\u00e1m.\u201c
Ot\u00e1zka: \u201eV\u011bd\u011bl jste o jejich ileg\u00e1ln\u00ed \u010dinnosti?\u201c
Odpov\u011b\u010f: \u201eNe, nev\u011bd\u011bl.\u201c
U protokolu byla p\u0159ips\u00e1na pozn\u00e1mka: Pa\u017eeb\u0159uch p\u0159iznal, \u017ee ubytoval
a zam\u011bstnal v\u00e1le\u010dn\u00e9ho zajatce, kter\u00fd uprchl se zajateck\u00e9ho t\u00e1bora u V\u00eddn\u011b.
Dne 15. \u0159\u00edjna 1942 dal\u0161\u00ed v\u00fd\u0148atek z v\u00fdslechu podle pravdy uv\u00e1d\u00ed:
\u201eOdborn\u00fd u\u010ditel Jaroslav Kux, kter\u00e9ho od roku 1939 zn\u00e1m, m\u011b v l\u00e9t\u011b 1941 na n\u00e1m\u011bst\u00ed zastavil a po\u017e\u00e1dal m\u011b, abych pro n\u011bho v okoln\u00edch obc\u00edch kolem Klobouk vy\u0159izoval r\u016fzn\u00e9 v\u011bci. Kuxovi bylo zn\u00e1mo, \u017ee se jako financ hodn\u011b pohybuji po okol\u00ed. Kux, kter\u00fd m\u011b znal jako dobr\u00e9ho vlastence a \u010cecha, m\u011bl ke mn\u011b d\u016fv\u011bru, ale \u0159ekl, abych na\u0161i rozmluvu nikomu neprozradil. Kuxem
jsem byl vybr\u00e1n jako zpravodajec \u010di spojka, tak\u00e9 mi \u0159ekl, \u017ee pat\u0159\u00ed k tajn\u00e9 organizaci a \u017ee krom\u011b toho existuje tajn\u00e1 vojensk\u00e1 organizace, o kterou se nestar\u00e1. V\u00edce jsem od Kuxe o vojensk\u00e9 organizaci nesly\u0161el a tak\u00e9 nezn\u00e1m nikoho, kdo by k n\u00ed pat\u0159il. Jako \u010dlen tajn\u00e9 civiln\u00ed organizace zn\u00e1m je\u0161t\u011b krom\u011b Kuxe u\u010ditele Pt\u00e1\u010dn\u00edka ve Velk\u00fdch Pavlovic\u00edch a \u0159editele m\u011b\u0161\u0165ansk\u00e9 \u0161koly
v Ti\u0161nov\u011b. V\u00edce jsem zasv\u011bcen Kuxem do tajn\u00e9 organizace nebyl. P\u0159i dal\u0161\u00ed
p\u0159\u00edle\u017eitosti na ulici mi Kux dal b\u00edl\u00fd kalend\u00e1\u0159 jednoduch\u00e9ho form\u00e1tu, na kter\u00e9m byly vyti\u0161t\u011bny m\u011bs\u00edce roku. Tento kalend\u00e1\u0159 jsem po uplynut\u00ed roku 1941 sp\u00e1lil. Kux mi \u0159ekl, \u017ee kalend\u00e1\u0159 budu pot\u0159ebovat p\u0159i m\u00fdch j\u00edm na\u0159\u00edzen\u00fdch cest\u00e1ch jako pozn\u00e1vac\u00ed znamen\u00ed. Instrukce zn\u011bly, ka\u017ed\u00e9 jm\u00e9no svat\u00e9ho, kter\u00e9 p\u0159ipad\u00e1 na prvn\u00ed den v t\u00fddnu, plat\u00ed po cel\u00fd t\u00fdden jako heslo a pozn\u00e1vac\u00ed znamen\u00ed mezi \u010dleny organizace. 18
Byl jsem ve spojen\u00ed s odborn\u00fdm u\u010ditelem Pt\u00e1\u010dn\u00edkem z Velk\u00fdch
Pavlovic a \u0159editelem m\u011b\u0161\u0165ansk\u00e9 \u0161koly v Ti\u0161nov\u011b Pavl\u00ed\u010dkem, nebo
tak n\u011bjak. Pt\u00e1\u010dn\u00edk m\u011bl zajistit seznam spolehliv\u00fdch lid\u00ed a Pt\u00e1\u010dn\u00edk
obil\u00ed. Jm\u00e9no Pe\u0161ka nezn\u00e1m\u2026\u201c
Alfons Kavalec napsal n\u011bkolik dopis\u016f sv\u00e9 \u017een\u011b a ona mu na n\u011b odpov\u00eddala. Byl p\u0159evezen do Berl\u00edna a tam odsouzen s host\u011bradsk\u00fdmi (Pa\u017eeb\u0159uchov\u00e9, \u017danda) v p\u0159\u00edpadu Lupuljev a 20. \u0159\u00edjna 1942 popraven ve v\u011bznici Pl\u00f6tzensee.11
Dopln\u011bn\u00ed \u2013 JUDr. Josef Zavadil, bytem Bohum\u00edn, uvedl:
\u201eAsi 18. dubna 1945 byla pan\u00ed Bo\u017eena Kavalcov\u00e1 nucena opustit byt v Klobouk\u00e1ch a p\u0159enechati jej pro vojensk\u00e9 ubytovac\u00ed \u00fa\u010dely. Bydlela n\u011bkolik m\u011bs\u00edc\u016f se svou matkou a synovcem Milanem Sva\u010dinou v m\u00e9m byt\u011b, kter\u00fd byl ve vedlej\u0161\u00edm dom\u011b. Je mi zn\u00e1mo, \u017ee \u010d\u00e1st jejich svr\u0161k\u016f byla odcizena a za\u0159\u00edzen\u00ed bytu po\u0161kozeno.\u201c 12<\/p>\n\n\n\n![\"\"](\"http:\/\/www.symbivita.cz\/josefbabacek\/wp-content\/uploads\/2020\/08\/Bo\u017eena-Kavalcov\u00e1.jpg\")
www.mubruntal.cz.<\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n
11) www.mbruntal.cz\u2026.M\u011bsto Brunt\u00e1l\/historie Web.kronika M\u011bsta Brunt\u00e1lu.
(sta\u017eeno 10. 9. 2016).
12) St\u00e1tn\u00ed okresn\u00ed archiv Brunt\u00e1l, pracovi\u0161t\u011b Krnov, fond Okresn\u00ed soud Brunt\u00e1l, kar. \u010d. 4. (sta\u017eeno 10. 9. 2016).<\/p>\n\n\n\n
Alfonsi Kavalcovi byl in memoriam ud\u011blen V\u00e1le\u010dn\u00fd k\u0159\u00ed\u017e 1939.
Tak\u00e9 mu bylo ud\u011bleno \u010destn\u00e9 ob\u010danstv\u00ed m\u011bsta Brunt\u00e1lu a b\u00fdval\u00e1 ulice Parkgasse byla p\u0159ejmenov\u00e1na na ulici Alfonse Kavalce. Jeho jm\u00e9no je vytes\u00e1no na pam\u011btn\u00ed desce Obecn\u00edho \u00fa\u0159adu ve Velk\u00fdch Host\u011br\u00e1dk\u00e1ch.<\/p>\n\n\n\n
U\u010ditel. Narozen 12. \u0159\u00edjna 1904 v \u017dab\u010dic\u00edch. Zde vychodil obecnou \u0161kolu, m\u011b\u0161\u0165anskou \u0161kolu pak nav\u0161t\u011bvoval v Brn\u011b, kde n\u00e1sledn\u011b absolvoval u\u010ditelsk\u00fd \u00fastav. Pozd\u011bji doj\u00ed\u017ed\u011bl do Brna na vysokou \u0161kolu pedagogickou.
Ve vojensk\u00e9 z\u00e1kladn\u00ed slu\u017eb\u011b dos\u00e1hl hodnosti \u010deta\u0159e aspiranta a slou\u017eil u 6. jezdeck\u00e9ho pluku v Prost\u011bjov\u011b.<\/p>\n\n\n\n![\"\"](\"http:\/\/www.symbivita.cz\/josefbabacek\/wp-content\/uploads\/2020\/08\/Jaroslav-Kux.jpg\")
Jaroslav \u0160imandl: II. sv\u011btov\u00e1 v\u00e1lka p\u0159e\u0161la tak\u00e9 p\u0159es
Bo\u0161ovice, str.18.<\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n
(sta\u017eeno 10. 9. 2016).
14) Encyklopedie.brna.cz.home-mmb\/?accprofil-osobnosti\/load 1146 (sta\u017eeno 10. 9. 2016).<\/p>\n\n\n\n
u\u010diteli Franti\u0161kem Pac\u00e1kem a Ludv\u00edkem Wolfem a udr\u017eoval kontakty s dal\u0161\u00edmi organizacemi Obrany n\u00e1roda nejen po cel\u00e9m klobouck\u00e9m okol\u00ed.
V\u0161ichni t\u0159i byli Gestapem zat\u010deni 10. b\u0159ezna 1942 a odvezeni do
Kounicov\u00fdch kolej\u00ed.
V\u00fd\u0148atek z nedatovan\u00e9ho v\u00fdslechu obvin\u011bn\u00e9ho Kuxe:
\u201eAsi za\u010d\u00e1tkem \u010dervna 1941 jsem se radil s Pac\u00e1kem a Wolfem o tom, koho bychom mohli naj\u00edt a kdo by n\u00e1m mohl obstarat pen\u00edze pro p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edky t\u011bch rodin, jejich\u017e \u017eivitel\u00e9 byli zat\u010deni nebo popraveni. Pac\u00e1k navrhl Kavalce, \u00fa\u0159edn\u00edka celn\u00edho \u00fa\u0159adu v Klobouk\u00e1ch u Brna, kter\u00e9ho jsem d\u0159\u00edve neznal, a tomu jsem \u0159ekl, \u017ee to je na\u0161e povinnost starat se o rodiny zat\u010den\u00fdch \u010cech\u016f.
A zda on, kter\u00fd cestuje po mnoha m\u00edstech, mohl by \u017e\u00e1dat u zn\u00e1m\u00fdch podporu. Kavalec s t\u00edm byl srozum\u011bn a jednou mi p\u0159inesl pades\u00e1t korun, pak sto korun a na z\u00e1v\u011br t\u0159i sta korun. Odkud m\u011bl tyto pen\u00edze, nev\u00edm.
Kavalec nebyl informov\u00e1n o organizaci Obrana n\u00e1roda, krom\u011b toho jsem jej po\u017e\u00e1dal, aby mi ozn\u00e1mil jm\u00e9na fa\u0161ist\u016f a \u010cech\u016f, kte\u0159\u00ed se po p\u0159evratu p\u0159idali k n\u011bmectv\u00ed. Kavalec mi p\u0159inesl asi patn\u00e1ct jmen z Pavlovic a z dal\u0161\u00edch dvou m\u00edst asi po \u0161esti jm\u00e9nech. Jm\u00e9na mi donesl napsan\u00e1 na pap\u00edru, j\u00e1 si te\u010f nemohu vzpomenout. Tyto seznamy jsem sp\u00e1lil. Kavalec nebyl sezn\u00e1men se \u017e\u00e1dn\u00fdm \u010dlenem organizace a tak\u00e9 j\u00e1 jsem je neinformoval o Kavalcovi.\u201c
V\u00fd\u0148atek z nedatovan\u00e9ho v\u00fdslechu obvin\u011bn\u00e9ho Kuxe:
\u201eKoncem srpna 1941 ke mn\u011b p\u0159i\u0161el v sokolsk\u00e9 restauraci \u00fa\u0159edn\u00edk
Alfons Kavalec, kter\u00fd mn\u011b sd\u011blil, \u017ee mlad\u00fd Pa\u017eeb\u0159uch je\u0161t\u011b s jedn\u00edm \u010dlov\u011bkem, kter\u00fd je u n\u011bho, r\u00e1d by se mnou mluvil. Nato jsem \u0161el s Kavalcem do jeho bytu a tam jsem uvid\u011bl Srba, jak mi to Pa\u017eeb\u0159uchem bylo potvrzeno. Pod\u011bkoval mi za \u0161aty a pen\u00edze, co jsem mu poslal, a sl\u00edbil mi, \u017ee mi to po v\u00e1lce splat\u00ed. S\u00e1m mi \u0159ekl, \u017ee je z Ban\u00e1tu a \u017ee jeho otec vlastn\u00ed v\u011bt\u0161\u00ed statek. Tak\u00e9 mi \u0159ekl, \u017ee v sou\u010dasn\u00e9 v\u00e1lce byl d\u011blost\u0159eleck\u00fdm podd\u016fstojn\u00edkem.
Dostal se do zajet\u00ed, ale poda\u0159ilo se mu uprchnout ze zajateck\u00e9ho t\u00e1bora u V\u00eddn\u011b. M\u00e1 v \u00famyslu dostat se do Ruska, aby d\u00e1le bojoval proti N\u011bmc\u016fm. Srbovi bylo asi 23 let. Po\u017e\u00e1dal jsem ho, aby se nechal vyfotografovat. \u017de mu obstar\u00e1m ob\u010dansk\u00fd pr\u016fkaz, ale \u017ee dal\u0161\u00ed pomoc ode mne a\u0165 u\u017e neo\u010dek\u00e1v\u00e1. Byl spokojen, roze\u0161li jsme se. Cel\u00fd rozhovor sly\u0161el Kavalec.\u201c
Dal\u0161\u00ed nedatovan\u00fd v\u00fdslech:
\u201eO n\u011bkolik dn\u016f pozd\u011bji jsem obdr\u017eel ob\u010dansk\u00fd pr\u016fkaz od Trumpe\u0161e vystaven\u00fd na jm\u00e9no Dobroslav Nov\u00e1k. Jm\u00e9no a dal\u0161\u00ed \u00fadaje jsem si vymyslel a zaslal je Trumpe\u0161ovi, ale na to si u\u017e dnes nevzpom\u00edn\u00e1m. Tento ob\u010dansk\u00fd pr\u016fkaz jsem p\u0159edal Kavalcovi, kter\u00fd ho donesl k Pa\u017eeb\u0159uchovi. Kr\u00e1tce po vyhl\u00e1\u0161en\u00ed stann\u00e9ho pr\u00e1va p\u0159i\u0161el ke mn\u011b do \u0161koly Pa\u017eeb\u0159uch a \u0159ekl mi, \u017ee
Srb je st\u00e1le u n\u011bho a a\u0165 mu obstar\u00e1m pr\u00e1ci\u2026\u201c 15
Jaroslav Kux byl zat\u010den 10. b\u0159ezna 1942 a popraven o t\u0159i m\u011bs\u00edce pozd\u011bji v Kounicov\u00fdch kolej\u00edch 9. \u010dervna 1942. Ten den bylo popraveno patn\u00e1ct mu\u017e\u016f a dv\u011b \u017eeny. Kux byl z nich posledn\u00ed. Na rtech m\u011bl ironick\u00fd posm\u011b\u0161ek pro ty dva holomky, co ho vedli. Pevn\u011b a hrd\u011b se d\u00edval na rozlou\u010denou do oken.
Jm\u00e9no Jaroslava Kuxe je uvedeno na pam\u011btn\u00ed desce ob\u011bt\u00ed okupace na budov\u011b Obecn\u00edho \u00fa\u0159adu ve Velk\u00fdch Host\u011br\u00e1dk\u00e1ch, na pam\u00e1tn\u00edku ob\u011bt\u00ed druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky v \u017dab\u010dic\u00edch, na pam\u011btn\u00ed desce sokolovny v Klobouk\u00e1ch a tak\u00e9 na desce budovy Zemsk\u00e9 \u0161koly na Moravsk\u00e9m n\u00e1m\u011bst\u00ed 6 v Brn\u011b, kde jsou
jm\u00e9na uvedena abecedn\u011b, se stru\u010dn\u00fdm \u017eivotopisem. Je zde v \u010dern\u00e9 \u017eule vytes\u00e1no 528 jmen ob\u011bt\u00ed z \u0159ad u\u010ditel\u016f a profesor\u016f v zemi Moravsko-slezsk\u00e9 v obdob\u00ed let 1939\u20131945. Jaroslav Kux je nositelem V\u00e1le\u010dn\u00e9ho k\u0159\u00ed\u017ee 1939 in memoriam, ud\u011blen\u00e9ho \u0159\u00edjna 1946.<\/p>\n\n\n\n
U\u010ditel. Narozen 31. b\u0159ezna 1909 v Zaje\u010d\u00ed, obecnou \u0161kolu v\u0161ak vychodil v \u0160akvic\u00edch. Maturoval v roce 1928 v Hustope\u010d\u00edch. U\u010ditelskou zkou\u0161ku slo\u017eil v roce 1929 v Krom\u011b\u0159\u00ed\u017ei. Byl \u010dlenem Sokola, cvi\u010ditel t\u011blem i du\u0161\u00ed. Rodina Wolfova se brzy po narozen\u00ed Ludv\u00edka odst\u011bhovala do bl\u00edzk\u00fdch \u0160akvic, kde Ludv\u00edk pro\u017eil sv\u00e9 ml\u00e1d\u00ed. Jako voj\u00e1k aspirant slou\u017eil u 10. p\u011b\u0161\u00edho pluku Jana Sladk\u00e9ho Koziny v Brn\u011b a pozd\u011bji v B\u0159eclavi. Z aktivn\u00ed slu\u017eby ode\u0161el v hodnosti \u010deta\u0159e aspiranta. Dodate\u010dn\u011b byl pov\u00fd\u0161en na poru\u010d\u00edka p\u011bchoty v z\u00e1loze.<\/p>\n\n\n\n![\"\"](\"http:\/\/www.symbivita.cz\/josefbabacek\/wp-content\/uploads\/2020\/08\/Ludv\u00edk-Volf.jpg\")
v\u00e1lka p\u0159e\u0161la tak\u00e9 p\u0159es Bo\u0161ovice, str. 18.<\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n
u \u0161kol\u00e1k\u016f. Vyu\u010doval \u010desk\u00fd jazyk a t\u011blocvik. Byl cvi\u010denec i cvi\u010ditel Sokola, n\u011bkolik let zast\u00e1val funkci n\u00e1\u010deln\u00edka Sokola v Klobouk\u00e1ch, ale i okresn\u00edho n\u00e1\u010deln\u00edka a \u017eupn\u00edho m\u00edston\u00e1\u010deln\u00edka. Nejv\u00edce se v\u011bnoval v\u00fdchov\u011b \u017e\u00e1k\u016f a dorostu. Odm\u011bnou mu byla jejich oddanost. V Sokole i ve \u0161kole razil heslo: \u201eV zdrav\u00e9m t\u011ble zdrav\u00fd duch.\u201c16
V dob\u011b okupace se spolu s dal\u0161\u00edmi u\u010diteli zapojil do tajn\u00e9 civiln\u00ed organizace Obrana n\u00e1roda. Ludv\u00edk Wolf byl okrskov\u00fdm velitelem tajn\u00e9 vojensk\u00e9 organizace \u201eJindra\u201c a soust\u0159edil se rovn\u011b\u017e na ileg\u00e1ln\u00ed \u010dinnost m\u00edstn\u00ed sokolsk\u00e9 jednoty. V klobouck\u00e9m sborn\u00edku z roku 1969 p\u00ed\u0161e u\u010ditel Josef O\u0161mera o u\u010ditel\u00edch: \u201eV organizaci Obrana n\u00e1roda \u010dlenov\u00e9 shroma\u017e\u010fovali zbran\u011b, st\u0159elivo, pen\u00edze, potraviny pro rodiny v\u011bzn\u011bn\u00fdch a poz\u016fstal\u00e9 po popraven\u00fdch.
Sch\u016fze se konaly v\u017edy na jin\u00e9m m\u00edst\u011b, dokonce i v kostele\u2026\u201c 17
Do Wolfov\u00fdch rukou skl\u00e1dali slib v\u011brnosti v srpnu 1940 u\u010ditel\u00e9 ze \u0160akvic Ludv\u00edk Feigerle a Josef Pape\u017e, z Velk\u00fdch Pavlovic Anton\u00edn Pt\u00e1\u010dn\u00edk a Ji\u0159\u00ed Mich\u00e1lek.
Ve Velk\u00fdch Host\u011br\u00e1dk\u00e1ch vedl odboj \u0159\u00edd\u00edc\u00ed u\u010ditel Franti\u0161ek Srba z Bohumilic, v Bo\u0161ovic\u00edch Stanislav Zbo\u0159il, v Mork\u016fvk\u00e1ch nejd\u0159\u00edv Jan Herben (Augustinov) a pozd\u011bji Jakub (Jaroslav) Pe\u0159ina a v Brumovic\u00edch u\u010ditel Franti\u0161ek Novotn\u00fd (Morkov\u010d\u00e1k) [pozd\u011bj\u0161\u00ed kazatel \u010ceskoslovensk\u00e9 c\u00edrkve evangelick\u00e9, spisovatel, b\u00e1sn\u00edk a vz\u00e1cn\u00fd \u010dlov\u011bk \u2013 pozn. autora], v Brumovic\u00edch je\u0161t\u011b Anton\u00edn
Jakub\u010d\u00edk a listono\u0161 Tom\u00e1\u0161 Maz\u00e1nek. K dal\u0161\u00edm zat\u010den\u00edm na klobouck\u00e9 \u0161kole nedo\u0161lo pr\u00fd proto, \u017ee jeden z u\u010ditel\u016f [asi u\u010ditel Fojt, pozn. autora] bezprost\u0159edn\u011b zni\u010dil seznam ostatn\u00edch \u010dlen\u016f. Tu\u0161ilo se v\u0161ak, \u017ee k Obran\u011b n\u00e1roda pat\u0159ili je\u0161t\u011b dal\u0161\u00ed \u010dlenov\u00e9, jako nap\u0159\u00edklad obchodn\u00edk Slavom\u00edr Roznos, drogista pan \u0160t\u00e1k, krej\u010d\u00ed Emil Kordiovsk\u00fd a mnoho dal\u0161\u00edch.
16) http:\/\/encyklopedie.brna.cz\/home-mmb\/?acc=profil_osobnosti&load
=1367&qc=W&qa=0 (sta\u017eeno 7. 9. 2016).
17) O\u0161mera, Josef: Mrtv\u00fdm vlastenc\u016fm, Klobouky u Brna 1945.<\/p>\n\n\n\n
po v\u0161ech mo\u017en\u00fdch \u00fa\u0159adech, aby j\u00ed bylo vyplaceno od\u0161kodn\u00e9 za gestapem rozkraden\u00fd a zni\u010den\u00fd rodinn\u00fd majetek. Gestap\u00e1ci p\u0159i zat\u010den\u00ed Ludv\u00edka Wolfa odvezli motocykl, fotoapar\u00e1t, n\u00e1ramkov\u00e9 hodinky, knihy, o\u0161acen\u00ed, sokolsk\u00fd kroj, d\u016fstojnickou uniformu i koberec a dal\u0161\u00ed \u0161atn\u00ed sou\u010d\u00e1stky. Je a\u017e s podivem, jak z\u00e1porn\u011b se stav\u011bly na\u0161e \u00fa\u0159ady k takto posti\u017een\u00fdm ob\u010dan\u016fm.18
In memoriam byl Ludv\u00edku Wolfovi v \u0159\u00edjnu 1946 ud\u011blen V\u00e1le\u010dn\u00fd k\u0159\u00ed\u017e 1939, jeho jm\u00e9no je uvedeno na pam\u011btn\u00ed desce pobl\u00ed\u017e obecn\u00edho \u00fa\u0159adu a na pomn\u00edku ob\u011bt\u00ed druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky u kostela v \u0160akvic\u00edch, d\u00e1le na pam\u011btn\u00ed desce v sokolovn\u011b v Klobouk\u00e1ch, na desce Zemsk\u00e9 \u0161koly na Moravsk\u00e9m n\u00e1m\u011bst\u00ed 6 v Brn\u011b, a tak\u00e9 na pam\u011btn\u00ed desce Obecn\u00edho \u0159adu ve Velk\u00fdch Host\u011br\u00e1dk\u00e1ch. <\/p>\n\n\n\n![\"\"](\"http:\/\/www.symbivita.cz\/josefbabacek\/wp-content\/uploads\/2020\/08\/Pam\u011btn\u00ed-deska.jpg\")
Pochobradsk\u00e1, sta\u017eeno z port\u00e1lu www.vets.cz.<\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n
U\u010ditel. Narozen 11. listopadu 1901 ve Dvo\u0159e Kr\u00e1lov\u00e9 nad Labem, okres Trutnov, bytem H\u00e1jek 178 v Klobouk\u00e1ch u Brna. \u017denat\u00fd.
Po \u010dtrn\u00e1ctim\u011bs\u00ed\u010dn\u00ed prezen\u010dn\u00ed slu\u017eb\u011b v Trutnov\u011b u pluku \u010d. 254 vych\u00e1z\u00ed
v hodnosti \u010deta\u0159 aspirant \u2013 d\u011blost\u0159elec, pozd\u011bji byl pov\u00fd\u0161en do hodnosti
podporu\u010d\u00edka. V Klobouk\u00e1ch vyu\u010doval d\u00edtky od z\u00e1\u0159\u00ed 1922 nejd\u0159\u00edve na obecn\u00e9
\u0161kole a od 1. z\u00e1\u0159\u00ed 1929 na m\u011b\u0161\u0165ansk\u00e9 \u0161kole. Vyu\u010doval matematiku a geometrii. Klobouky se staly jeho jedin\u00fdm p\u016fsobi\u0161t\u011bm.19<\/p>\n\n\n\n![\"\"](\"http:\/\/www.symbivita.cz\/josefbabacek\/wp-content\/uploads\/2020\/08\/Franti\u0161ek-Pac\u00e1k.jpg\")
<\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n
\u010cerven\u00e9ho k\u0159\u00ed\u017ee. Za okupace se zapojil do \u010dinnosti tajn\u00e9 ileg\u00e1ln\u00ed organizace Obrana n\u00e1roda a Peti\u010dn\u00edho v\u00fdboru \u201eV\u011brni z\u016fstaneme\u201c, kde p\u016fsobil ve veden\u00ed
skupiny.
Zat\u010den byl ve \u0161kole p\u0159i vyu\u010dov\u00e1n\u00ed z\u00e1rove\u0148 s kolegy Jaroslavem Kuxem a Ludv\u00edkem Wolfem 10. b\u0159ezna 1942. V\u011bzn\u011bn i vysl\u00fdch\u00e1n byl v Kounicov\u00fdch kolej\u00edch v Brn\u011b.
19) Encyklopedie. brna. czhome-mmb\/?accprofilosobnosti\/load 1213 (sta\u017eeno 10. 9. 2016).
V\u00fd\u0148atek z v\u00fdslechu Franti\u0161ka Pac\u00e1ka ze dne 16. b\u0159ezna 1942:
\u201eV\u011bc: Kavalec\u2026, chci se je\u0161t\u011b zm\u00ednit, \u017ee Kux mi sd\u011blil, \u017ee nasadil do na\u0161\u00ed civiln\u00ed organizace v Klobouk\u00e1ch \u00fa\u0159edn\u00edka cenov\u00e9 kontroly Kavalce, kter\u00fd\u017e je v Klobouk\u00e1ch zam\u011bstn\u00e1n a rovn\u011b\u017e tam bydl\u00ed. Jak dalece Kux s Kavalcem spolupracuj\u00ed, nen\u00ed mi zn\u00e1mo.\u201c 20
Stann\u00fdm soudem byl odsouzen k trestu zast\u0159elen\u00edm. Exekuce byla provedena 11. \u010dervna 1942.
Jeho jm\u00e9no je uvedeno na pam\u011btn\u00ed desce ob\u011bt\u00ed okupace v budov\u011b
sokolovny v Klobouk\u00e1ch u Brna, na pam\u011btn\u00ed desce ob\u011bt\u00ed druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky na budov\u011b Obecn\u00edho \u00fa\u0159adu ve Velk\u00fdch Host\u011br\u00e1dk\u00e1ch a tak\u00e9 na desce popraven\u00fdch a zahynul\u00fdch p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk\u016f Svazu zam\u011bstnanc\u016f \u0161kol a osv\u011bty v Zemi moravsko-slezsk\u00e9, v Brn\u011b. V\u0161ichni t\u0159i pedagogov\u00e9 byli m\u00fdmi u\u010diteli,
jsem na n\u011b hrd\u00fd a s hlubokou \u00factou na n\u011b vzpom\u00edn\u00e1m [pozn. autora].<\/p>\n\n\n\n
U\u010ditel. Narozen 18. srpna 1905 v Mork\u016fvk\u00e1ch, bytem \u017dd\u00e1nice 450, okres Kyjov. Poch\u00e1zel z malorolnick\u00e9 rodiny, m\u011bl star\u0161\u00edho bratra Josefa, mlad\u0161\u00edho Ladislava a jednu sestru Libu\u0161i. Jeho otec byl \u0159\u00e1dn\u00fdm hospod\u00e1\u0159em, sv\u00e9 povinnosti v\u016f\u010di st\u00e1tu za doby protektor\u00e1tu plnil v odevzd\u00e1vk\u00e1ch obil\u00ed, ml\u00e9ka,
masa a vajec na sto procent. Pavel byl vychov\u00e1v\u00e1n v sokolsk\u00e9m duchu
a spravedliv\u00e9m po\u010d\u00edn\u00e1n\u00ed. V dob\u011b \u0161kolsk\u00fdch pr\u00e1zdnin r\u00e1d vypom\u00e1hal
poln\u00edmi pracemi sv\u00fdm rodi\u010d\u016fm.21<\/p>\n\n\n\n![\"\"](\"http:\/\/www.symbivita.cz\/josefbabacek\/wp-content\/uploads\/2020\/08\/Pavel-Krupi\u010dka.jpg\")
21) Encyklopedie.brna.cz.home-mmb\/?accprofil-osobnosti \/load 1113 (sta\u017eeno 10. 9. 2016).<\/p>\n\n\n\n
Pechalovi, prchaj\u00edc\u00edmu p\u0159ed gestapem a polici\u00ed, stravy, p\u0159evleku a hlavn\u011b na kr\u00e1tkou dobu i \u00fakrytu. \u017dd\u00e1nice jsou tak\u00e9 proslul\u00e9 rozs\u00e1hl\u00fdm muzeem, zalo\u017een\u00fdm panem Vrbasem, klobouck\u00fdm rod\u00e1kem, a tov\u00e1rnou na v\u00fdrobu spojovac\u00edho materi\u00e1lu.
Odborn\u00fd u\u010ditel Pavel Krupi\u010dka byl v \u00fazk\u00e9m spojen\u00ed s Jaroslavem Kuxem a byl \u010dlenem ileg\u00e1ln\u00ed m\u00edstn\u00ed skupiny Obrana n\u00e1roda ve \u017dd\u00e1nic\u00edch. Byl v\u0161ak zat\u010den hned na po\u010d\u00e1tku dubna (asi 2. dubna) 1942. Stann\u00fdm soudem byl odsouzen k trestu nejvy\u0161\u0161\u00edmu a po sedmdes\u00e1ti dnech v\u00fdslech\u016f a nejistoty byl v Kounicov\u00fdch kolej\u00edch v Brn\u011b 11. \u010dervna 1942 popraven.
Jeho jm\u00e9no je uvedeno na pam\u00e1tn\u00edku na h\u0159bitov\u011b ve \u017dd\u00e1nic\u00edch, spolu s P. V\u00e1clavem Kostihou, Franti\u0161kem Vone\u0161em \u2013 kaplanem, Josefou Kubat\u00edkovou, V\u00e1clavem Bumbou \u2013 odborn\u00fdm u\u010ditelem, Ladislavem Dvo\u0159\u00e1kem \u2013 roln\u00edkem, Jaroslavem Ledvinou \u2013 \u0159ezn\u00edkem, Josefem Hob\u017eou \u2013 d\u011bln\u00edkem. Na pomn\u00edku na star\u00e9m h\u0159bitov\u011b, s n\u00e1pisem \u201eKDO PRO VLAST ZEM\u0158EL, V\u011a\u010cN\u011a
BUDE \u017d\u00cdT\u201c. Jeho jm\u00e9no je rovn\u011b\u017e zaps\u00e1no na pam\u011btn\u00ed desce ob\u011bt\u00ed druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky z \u0159ad p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk\u016f Sokola v budov\u011b sokolovny.
Jeho jm\u00e9no je tak\u00e9 uvedeno na pam\u011btn\u00ed desce ob\u011bt\u00ed okupace na budov\u011b Obecn\u00edho \u00fa\u0159adu ve Velk\u00fdch Host\u011br\u00e1dk\u00e1ch spolu se t\u0159in\u00e1cti ostatn\u00edmi a rovn\u011b\u017e na \u017eulov\u00e9 \u010dern\u00e9 desce budovy Zemsk\u00e9 \u0161koly na Moravsk\u00e9m n\u00e1m\u011bst\u00ed v Brn\u011b.
V jeho rodi\u0161ti, v Mork\u016fvk\u00e1ch na h\u0159bitov\u011b a hrob\u011b \u010d. 61, byl mu
v pov\u00e1le\u010dn\u00e9 dob\u011b odhalen pomn\u00ed\u010dek s t\u00edmto textem:
\u201eV upom\u00ednku na Pavla Krupi\u010dku, odb. u\u010ditele ve \u017dd\u00e1nic\u00edch, kter\u00fd polo\u017eil sv\u016fj \u017eivot na olt\u00e1\u0159 vlasti 18. 6. 1942 v Kounicov\u00fdch kolej\u00edch.\u201c Tento n\u00e1rodn\u00ed hrdina z Mork\u016fvek byl prvn\u00edm i posledn\u00edm popraven\u00fdm z t\u00e9to mali\u010dk\u00e9 obce. O tom se v\u0161ak mosazn\u00e1 desti\u010dka na obecn\u00edm \u00fa\u0159ad\u011b v jeho rodi\u0161ti nezmi\u0148uje.<\/p>\n\n\n\n![\"\"](\"http:\/\/www.symbivita.cz\/josefbabacek\/wp-content\/uploads\/2020\/08\/Krupi\u010dk\u016fv-pomn\u00edk-v-MOrk\u016fvk\u00e1ch.jpg\")
<\/figure>\n\n\n\n
\u00da\u0159edn\u00edk. Narodil se v Bohuslavic\u00edch \u010d. p. 108 (u Kyjova) dne 7. \u00fanora 1894,
rodi\u010d\u016fm Augustinovi a Anastazii, rozen\u00e9 Strouhalov\u00e9. Do z\u00e1kladn\u00ed \u0161koly
chodil v Bohuslavic\u00edch a na gymn\u00e1zium do Kyjova. Stal se z n\u011bj voj\u00e1k
z povol\u00e1n\u00ed \u2013 major \u010ceskoslovensk\u00e9 arm\u00e1dy. D\u0159\u00edve, ne\u017e po z\u00e1boru republiky
N\u011bmci 15. b\u0159ezna 1939 ode\u0161el do civilu, tajn\u011b ukryl n\u011bkolik zbran\u00ed
s man\u017eelem sv\u00e9 sest\u0159enice Milanem Milnerem, bohu\u017eel si nezapamatovali
p\u0159esn\u011b m\u00edsto, a a\u017e zbran\u011b pot\u0159ebovali, nemohli je naj\u00edt.<\/p>\n\n\n\n![\"\"](\"http:\/\/www.symbivita.cz\/josefbabacek\/wp-content\/uploads\/2020\/08\/Franti\u0161ek-Hercl\u00edk.jpg\")
\u017didlochovice muzeum 1948, reprofoto P. Damborsk\u00fd.<\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n
Klobouky a \u017didlochovicemi v\u0161ak zaji\u0161\u0165oval m\u00edstn\u00ed u\u010ditel Josef Jakob, kapit\u00e1n v z\u00e1loze, v\u00fdborn\u00fd hudebn\u00edk a skromn\u00fd \u010dlov\u011bk.<\/p>\n\n\n\n![\"\"](\"http:\/\/www.symbivita.cz\/josefbabacek\/wp-content\/uploads\/2020\/08\/Josef-Jakob.jpg\")
\u017didlochovice muzeum 1948, reprofoto P. Damborsk\u00fd.<\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n
byl p\u0159elo\u017een do Velk\u00fdch N\u011bm\u010dic, kam denn\u011b doj\u00ed\u017ed\u011bl na kole vyu\u010dovat d\u011bti.
Po jednom z mnoha tvrd\u00fdch v\u00fdslech\u016f, p\u0159i nich\u017e nikoho neprozradil, byl odbojn\u00fd major Hercl\u00edk gestap\u00e1kem p\u0159i odv\u00e1d\u011bn\u00ed do cely zast\u0159elen po v\u00fdslechu, p\u0159\u00edmo v prostor\u00e1ch pr\u00e1vnick\u00e9 fakulty, \u010dervna 1942. Sd\u00edlel celu v Kouni\u010dk\u00e1ch \u010d. 41.23 <\/p>\n\n\n\n![\"\"](\"http:\/\/www.symbivita.cz\/josefbabacek\/wp-content\/uploads\/2020\/08\/Hercl\u00edk\u016fb-pomn\u00edk.jpg\")
Foto: Mgr. J. Ledvinkov\u00e1, archiv dtt<\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n
\u00da\u0159edn\u00edk. Narozen 16. ledna 1901 v Klobouk\u00e1ch u Brna. Otec Franti\u0161ek
Trumpe\u0161, domk\u00e1\u0159, matka v dom\u00e1cnosti. Jaroslav se narodil jako des\u00e1t\u00e9,
posledn\u00ed d\u00edt\u011b. Dva jeho sourozenci brzy po narozen\u00ed zem\u0159eli. Jeden z bratr\u016f
\u2013 Josef \u2013 ihned po prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce nastoupil slu\u017ebu u krimin\u00e1ln\u00ed
policie v Brn\u011b. Jedna jeho sestra, Roz\u00e1lie, byla provdan\u00e1 \u0160ediv\u00e1 (pozd\u011bji \u201epoh\u00e1dkov\u00e1 babi\u010dka\u201c) do Mork\u016fvek. Jaroslav v Klobouk\u00e1ch vychodil obecnou \u0161kolu i m\u011b\u0161\u0165anku. V Brn\u011b se vyu\u010dil z\u00e1me\u010dn\u00edkem a z\u00e1rove\u0148 vystudoval mistrovskou pr\u016fmyslovku. Po skon\u010den\u00ed prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky nastoupil jako dobrovoln\u00edk do arm\u00e1dy, \u201eSlov\u00e1ck\u00e1 brig\u00e1da\u201c, na potla\u010den\u00ed ma\u010farsk\u00e9 men\u0161iny. Potom byl jen na kr\u00e1tkou dobu zam\u011bstn\u00e1n ve st\u00e1tn\u00edch naftov\u00fdch dolech v Gbel\u00edch, ale v roce 1925 z\u00edskal m\u00edsto \u00fa\u0159edn\u00edka na univerzit\u011b v Bratislav\u011b, kam se i s rodinou p\u0159est\u011bhovali. Zde pak vystudoval gymn\u00e1zium, slo\u017eil maturitu a za\u010dal studovat na pr\u00e1vnick\u00e9 fakult\u011b, kde dokon\u010dil p\u011bt semestr\u016f. Je\u0161t\u011b
v Klobouk\u00e1ch se v\u0161ak v roce 1924 sta\u010dil o\u017eenit a rodina ob\u00fdvala mal\u00fd domek v Ohav\u011b. Byl to vesel\u00fd, up\u0159\u00edmn\u00fd \u010dlov\u011bk, miluj\u00edc\u00ed svou rodinu i vlast.24
Po Mnichovu 1938 museli Trumpe\u0161ovi opustit Bratislavu a odst\u011bhovali
se do Brna. Tady JUC. Jaroslav Trumpe\u0161 nastoupil na rektor\u00e1t pr\u00e1vnick\u00e9 fakulty, pokra\u010doval ve studiu pr\u00e1v a zde tak\u00e9 za\u010dal pracovat v odboji, s kryc\u00edm n\u00e1zvem Tr\u00e1vn\u00ed\u010dek.25 Tento v\u00fdznamn\u00fd odboj\u00e1\u0159 byl zat\u010den v kancel\u00e1\u0159i, jako tajemn\u00edk rektor\u00e1tu Masarykovy univerzity v Brn\u011b 1. \u0159\u00edjna 1941.<\/p>\n\n\n\n
25) Viz Sokolnick\u00fd zpravodaj zvl. vyd\u00e1n\u00ed 4. 5. 2013. Viz Va\u0161ek Franti\u0161ek \u2013 \u010cern\u00fd Vladim\u00edr \u2013 B\u0159e\u010dka Jan: M\u00edsta zkropen\u00e1 krv\u00ed. Kounicovy koleje v Brn\u011b v letech nacistick\u00e9 okupace 1940\u20131945. MZA v Brn\u011b 2015, str. 519\u2013520: Zachovala se tak\u00e9 \u201euniverzitn\u00ed pam\u011btn\u00ed kniha\u201c.
Byl to vz\u00e1cn\u00fd dokument, nebo\u0165 obsahoval z\u00e1pisy prezident\u016f T. G. Masaryka a Dr. Edvarda Bene\u0161e (z 15. \u010dervna 1936). Tuto knihu Jaroslav Trumpe\u0161 uschoval ve ml\u00fdn\u011b Vladim\u00edra a Lydie \u0160trofov\u00fdch v Klobouk\u00e1ch u Brna.<\/p>\n\n\n\n
Jaroslava zat\u00fdkal v \u00fa\u0159adu na pr\u00e1vnick\u00e9 fakult\u011b 1. \u0159\u00edjna 1941 gestap\u00e1k, krimin\u00e1ln\u00ed tajemn\u00edk Wilhelm Tremp. Jeho v\u00fdslech pak v Kounicov\u00fdch kolej\u00edch vedl krimin\u00e1ln\u00ed asistent Willi Braun, jen\u017e tvrd\u00fdmi v\u00fdslechy vynutil na Trumpe\u0161ovi dozn\u00e1n\u00ed k jeho \u010dinnosti v tajn\u00e9 organizaci. Gestap\u00e1ci v t\u011bchto tvrd\u00fdch v\u00fdsle\u0161\u00edch denn\u011b pokra\u010dovali a \u010dasem z\u00edskali p\u0159evahu.
Jaroslav Trumpe\u0161 st\u00e1l nejen v \u010dele brn\u011bnsk\u00e9, ale pozd\u011bji cel\u00e9 moravsk\u00e9 Obrany n\u00e1roda. Sv\u00fdmi styky ve vysoko\u0161kolsk\u00e9m prost\u0159ed\u00ed byl organizaci velmi prosp\u011b\u0161n\u00fd, hlavn\u011b v jej\u00edm dal\u0161\u00edm a hlub\u0161\u00edm pronik\u00e1n\u00ed. U\u017e na ja\u0159e roku 1941 byl \u010dlenem \u201emoravsk\u00e9 p\u011btky\u201c, v n\u00ed\u017e zast\u00e1val funkci z\u00e1stupce pro \u017eeleznice, po\u0161ty a vysok\u00e9 \u0161koly. Byl tak\u00e9 z\u00e1stupcem vedouc\u00edho (t\u00edm byl profesor Josef Gr\u0148a) \u201ebrn\u011bnsk\u00e9 p\u011btky\u201c odbojov\u00e9 organizace Peti\u010dn\u00ed v\u00fdbor \u201eV\u011brni z\u016fstaneme\u201c. V z\u00e1\u0159\u00ed 1941 kontaktoval n\u011bkter\u00e9 \u010dleny v\u00fdsadku ze Sov\u011btsk\u00e9ho svazu s ozna\u010den\u00edm S-1. Jeho \u010dinnost v\u0161ak neu\u0161la pozornosti brn\u011bnsk\u00e9ho gestapa, dlouho pak byl v jejich hled\u00e1\u010dku tajn\u011b sledov\u00e1n a ve sv\u00e9 kancel\u00e1\u0159i byl zat\u010den 1. \u0159\u00edjna 1941.
Podle pov\u00e1le\u010dn\u00fdch v\u00fdslech\u016f zadr\u017een\u00fdch brn\u011bnsk\u00fdch gestap\u00e1k\u016f Trumpe\u0161 (n\u00e1sledkem bit\u00ed a mu\u010den\u00ed) vyzradil mnoho osob gestapem hledan\u00fdch i \u00fazemn\u00ed rozd\u011blen\u00ed tajn\u00fdch organizac\u00ed. Policejn\u00edmu \u00fa\u0159edn\u00edkovi vyzradil Josefa Gr\u0148u, gener\u00e1la Lu\u017ee, profesora Va\u0148ka (vedouc\u00edho tajn\u00e9 organizace Sokol), Dr. Franti\u0161ka P\u00ed\u0161ka, podplukovn\u00edka Ka\u0161p\u00e1rka, Karla Bedn\u00e1\u0159e i sv\u00e9ho bratra Josefa a dal\u0161\u00ed, co\u017e po v\u00e1lce potvrdil gestap\u00e1k Karel Wochian, kter\u00e9mu byl p\u0159\u00edpad \u201eTrumpe\u0161\u201c p\u0159ed\u00e1n.26
Vyhladov\u011bl\u00fd, nervov\u011b zni\u010den\u00fd a utr\u00e1pen\u00fd Trumpe\u0161 byl popraven \u0159\u00edjna 1942 v Breslau (Vratislav).
26) Viz zn. 54 MZA Brno, fond c 141, kart. 256, inv. \u010d. 2949, spis Lsp43\/1947 Karel Wochian, pr\u00e1ce J. \u0160eve\u010dkova 2010.<\/p>\n\n\n\n
\u00da\u0159edn\u00edk a advok\u00e1t. Narozen 4. z\u00e1\u0159\u00ed 1894 v Roza\u0159\u00edn\u011b. Na gymn\u00e1zium
denn\u011b jezdil z Roza\u0159\u00edna do Brna. Od roku 1918 do roku 1928 nav\u0161t\u011bvoval
v Praze pr\u00e1vnickou fakultu. Zakotvil v \u017didlochovic\u00edch a zde platil za p\u0159edn\u00edho
vlastence, v\u00fdznamnou osobnost a lidumila. Zakoupil pro d\u011btskou \u0161kolku budovu, pro m\u00edstn\u00ed sokolskou organizaci sokolsk\u00e9 n\u00e1\u0159ad\u00ed a byl zakladatelem
\u017eidlochovick\u00fdch meru\u0148kov\u00fdch sad\u016f.<\/p>\n\n\n\n![\"\"](\"http:\/\/www.symbivita.cz\/josefbabacek\/wp-content\/uploads\/2020\/08\/Judr.-Franti\u0161ek-\u010cerm\u00e1k.jpg\")
Stal se vedouc\u00edm tajn\u00e9 organizace Obrana n\u00e1roda a m\u011bl \u00fazkou vazbu na odborn\u00e9ho u\u010ditele Jaroslava Kuxe. Podle z\u00e1pisu popraven\u00fdch z 20. \u010dervna 1942, protokol 2468\/d, byl zat\u010den 8. kv\u011btna 1942, kolem \u010dtrn\u00e1ct\u00e9 hodiny odpoledn\u00ed, zrovna kdy\u017e vych\u00e1zel z domu na n\u00e1m\u011bst\u00ed. Posadili jej do auta, kde ji\u017e byl dal\u0161\u00ed zat\u010den\u00fd, Anton\u00edn \u0160rol. Jen\u017ee gestap\u00e1ci hledali je\u0161t\u011b Josefa Jakoba, u\u010ditele ve Velk\u00fdch N\u011bm\u010dic\u00edch. Ten v\u0161ak nebyl doma, a tak mu tedy autem jeli naproti k Velk\u00fdm N\u011bm\u010dic\u00edm. U\u010ditele Jakoba potkali na silnici, a ten pak musel jet p\u0159ed nimi do sv\u00e9ho bytu. V\u0161echny potom odvezli do Kounicov\u00fdch kolej\u00ed k v\u00fdslechu. JUDr. \u010cerm\u00e1k byl pova\u017eov\u00e1n za vedouc\u00edho tajn\u00e9 organizace, proto vedli gestap\u00e1ci jeho v\u00fdslech obzvl\u00e1\u0161\u0165 tvrd\u011b. Tady sd\u00edlel celu \u010d\u00edslo 94.<\/p>\n\n\n\n
Finan\u010dn\u00ed \u00fa\u0159edn\u00edk. Narozen 15. prosince 1911 v Brumovic\u00edch, bytem \u010d. p.234. Jeho otec byl roln\u00edkem, tragicky zahynul p\u0159i j\u00edzd\u011b se sv\u00fdmi ko\u0148mi, kdy\u017e jel z \u010cej\u010de. Tehdy byl mal\u00e9mu Janovi pouze jeden rok. Do obecn\u00e9 \u0161koly chodil v Brumovic\u00edch a na gymn\u00e1zium jezdil do Hustope\u010d\u00ed. O\u017eenil se s Veronikou Strakovou z Mork\u016fvek a na sv\u00e9 prvn\u00ed m\u00edsto nastoupil jako finan\u010dn\u00ed \u00fa\u0159edn\u00edk v Chlumci u Da\u010dic, kde i bydleli. V roce 1939, po z\u00e1boru pohrani\u010d\u00ed N\u011bmci, se v\u0161ak vr\u00e1til op\u011bt do Brumovic na rodn\u00fd d\u016fm.<\/p>\n\n\n\n![\"\"](\"http:\/\/www.symbivita.cz\/josefbabacek\/wp-content\/uploads\/2020\/08\/Jan-\u0160krha.jpg\")
druh\u00e9ho stann\u00e9ho pr\u00e1va zast\u0159elen. Sv\u00e9ho syna Jana, kter\u00fd se narodil 1. prosince 1942, se bohu\u017eel nedo\u010dkal (ani se o jeho narozen\u00ed
nedozv\u011bd\u011bl). V Brumovic\u00edch na h\u0159bitov\u011b na hrob\u011b \u010d. 321 je na n\u011bj vzpom\u00ednka.
Jeho jm\u00e9no se nach\u00e1z\u00ed na pam\u011btn\u00ed desce v m\u00edstn\u00ed sokolovn\u011b a na
pam\u011btn\u00ed desce Obecn\u00edho \u00fa\u0159adu ve Velk\u00fdch Host\u011br\u00e1dk\u00e1ch. Jeho \u017eena Verunka pak \u017eila sama a na st\u00e1\u0159\u00ed se odst\u011bhovala do Mork\u016fvek, kde tak\u00e9 zem\u0159ela. Jejich syn Jan se po studi\u00edch na Vysok\u00e9 \u0161kole ekonomick\u00e9 v Praze o\u017eenil s Jarmilou Souchopovou z Mork\u016fvek a p\u0159est\u011bhovali se do Prahy. Kr\u00e1tce nato se rozvedli. \u017dil s\u00e1m, v roce 2005 t\u011b\u017ece onemocn\u011bl a zem\u0159el. Jan \u0160krha \u2013 hrdina n\u00e1rodn\u00edho odboje \u2013 byl jako druh\u00fd z Brumovic popraven fa\u0161isty. Tajn\u00e1 organizace Obrana n\u00e1roda se patrn\u011b vyskytovala v ka\u017ed\u00e9 obci. Byla i v Brumovic\u00edch a jej\u00ed \u010dinnost se projevila na 1. m\u00e1je 1942, kdy jeden z jej\u00edch \u010dlen\u016f (Anton\u00edn Jakub\u010d\u00edk) vyv\u011bsil na kom\u00edn cihelny \u010deskoslovenskou vlajku.28<\/p>\n\n\n\n
Narozen 23. \u00fanora 1893 v Hartv\u00edkovic\u00edch, okres T\u0159eb\u00ed\u010d. Jeho otec byl hajn\u00fdm a Josef poch\u00e1zel z p\u011bti d\u011bt\u00ed: Jan (1881), Berta (1883), Anastazie
(1885), Benedikt (1900). Po tomto roce se rodina z Hartv\u00edkovic odst\u011bhovala
do Sedlece. Do obecn\u00e9 \u0161koly chodil nejd\u0159\u00edve v Hartv\u00edkovic\u00edch a pak v Sedleci. Po vychozen\u00ed obecn\u00e9 \u0161koly jej rodi\u010de dali do u\u010den\u00ed na stola\u0159e. Postavy byl st\u0159edn\u00ed, ka\u0161tanov\u00fdch vlas\u016f, modr\u00e9 o\u010di. D\u00e1l historie ml\u010d\u00ed. V\u00edme, \u017ee byl od \u0159\u00edjna 1941 \u017eenat\u00fd s Ane\u017ekou Bure\u0161ovou, bytem Sladov\u00e1 4, Brno. Pracoval jako \u00fa\u0159edn\u00edk D\u016fchodkov\u00e9 kontroly v Klobouk\u00e1ch, v dubnu 1942 byl zat\u010den a v Kounicov\u00fdch kolej\u00edch byl 18. \u010dervna 1942 popraven.29
Dal\u0161\u00ed podrobnosti z jeho \u017eivota se i p\u0159es velik\u00e9 \u00fasil\u00ed nepoda\u0159ilo z\u00edskat. D\u00e1 se v\u0161ak p\u0159edpokl\u00e1dat, \u017ee slou\u017eil ve vojsku jako d\u00e9leslou\u017e\u00edc\u00ed a po zru\u0161en\u00ed \u010ceskoslovensk\u00e9 arm\u00e1dy byl do civilu p\u0159elo\u017een na okresn\u00ed d\u016fchodkov\u00fd \u00fa\u0159ad do \u017didlochovic a potom do Klobouk u Brna, kde se zapojil do organizace Obrana n\u00e1roda.<\/p>\n\n\n\n
Zem\u011bd\u011blec. Narozen 16. z\u00e1\u0159\u00ed 1895 ve Velk\u00fdch Host\u011br\u00e1dk\u00e1ch, bytem \u010d. p. 38. Zde chodil do obecn\u00e9 \u0161koly, m\u011b\u0161\u0165anskou \u0161kolu a rovn\u011b\u017e pokra\u010dovac\u00ed zimn\u00ed \u0161kolu nav\u0161t\u011bvoval v Klobouk\u00e1ch. Vojenskou slu\u017ebu vykon\u00e1val v c. k. arm\u00e1d\u011b.
Jeho otec Martin, tak\u00e9 zem\u011bd\u011blec, m\u011bl z prvn\u00edho man\u017eelstv\u00ed t\u0159i d\u011bti. Tom\u00e1\u0161 byl nejstar\u0161\u00ed z p\u011bti d\u011bt\u00ed. V roce 1918 se Tom\u00e1\u0161 \u017een\u00ed s Mari\u00ed Pacasovou, \u010d\u00edm\u017e se p\u0159i\u017eenil na d\u016fm \u010d. p. 38. Spolu m\u011bli Jitku, Dobromila, Marii a Jindru a obd\u011bl\u00e1vali asi sedm hektar\u016f pol\u00ed.<\/p>\n\n\n\n![\"\"](\"http:\/\/www.symbivita.cz\/josefbabacek\/wp-content\/uploads\/2020\/08\/Tom\u00e1\u0161-Pa\u017eeb\u0159uch.jpg\")
![\"\"](\"http:\/\/www.symbivita.cz\/josefbabacek\/wp-content\/uploads\/2020\/08\/Tom\u00e1\u0161-Pa\u0159eb\u0159uch-.d\u016fm.jpg\")
nejd\u00e9le p\u0159eb\u00fdval. Foto Pavel Damborsk\u00fd, archiv autor (4. 4. 2016).<\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n
\u201e\u2026p\u0159iznal se, \u017ee ubytoval a zam\u011bstnal v\u00e1le\u010dn\u00e9ho zajatce (Dobroslava Lupuljeva), kter\u00fd uprchl ze zajateck\u00e9ho t\u00e1bora od V\u00eddn\u011b. Je si v\u011bdom trestnosti sv\u00e9ho jedn\u00e1n\u00ed, av\u0161ak pop\u00edr\u00e1, \u017ee by t\u00edm sledoval n\u011bjak\u00e9 politick\u00e9 c\u00edle, n\u00fdbr\u017e se jen sna\u017eil splnit p\u0159\u00e1n\u00ed sv\u00e9ho zn\u00e1m\u00e9ho Kavalce.\u201c 31
Z Klobouck\u00e9ho policejn\u00edho z\u00e1pisu:
\u201eKolem p\u016fl osm\u00e9 r\u00e1no 11. b\u0159ezna 1942 byl Pa\u017eeb\u0159uch p\u0159i zat\u00fdk\u00e1n\u00ed siln\u011b opil\u00fd. A teprve kolem p\u016fl dev\u00e1t\u00e9, kdy\u017e byl dopraven na \u010detnickou stanici do Klobouk, po \u010d\u00e1ste\u010dn\u00fdch v\u00fdsle\u0161\u00edch p\u0159iznal, \u017ee d\u016fstojn\u00edk se nach\u00e1z\u00ed u sedl\u00e1ka \u017dandy. Kdy\u017e se okam\u017eit\u011b jelo k \u017dandovi, asi v 11.30 hodin, zjistilo se, \u017ee dcera Pa\u017eeb\u0159ucha, Jindra, okam\u017eit\u011b po zat\u010den\u00ed sv\u00e9ho otce b\u011b\u017eela k \u017dandovi a d\u016fstojn\u00edka vyzvala k \u00fat\u011bku. Ten nemohl b\u00fdt kv\u016fli \u010dty\u0159ap\u016flhodinov\u00e9mu
n\u00e1skoku dopaden.\u201c 32<\/p>\n\n\n\n
v\u00e1lky na Obecn\u00edm \u00fa\u0159ad\u011b ve Velk\u00fdch Host\u011br\u00e1dk\u00e1ch.<\/p>\n\n\n\n
30) Historie i sou\u010dasnost obce Velk\u00e9 Host\u011br\u00e1dky, F. R. Z. Agency Brno 2014, str. 10.
31) V\u00fdslech Kavalce: www.mbruntal.cz\u2026M\u011bsto Brunt\u00e1l-Historie. Webov\u00e1 kronika M\u011bsta Brunt\u00e1lu (sta\u017eeno 11. 9. 2016).<\/p>\n\n\n\n![\"\"](\"http:\/\/www.symbivita.cz\/josefbabacek\/wp-content\/uploads\/2020\/08\/Jind\u0159i\u0161ka-Pa\u017eeb\u0159uchov\u00e1.jpg\")
archiv Bla\u017eeny Pa\u017eeb\u0159uchov\u00e9.<\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n
Zem\u011bd\u011blec. Narozen v lednu 1894, bytem Velk\u00e9 Host\u011br\u00e1dky \u010d. p. 31, kde vychodil obecnou \u0161kolu a stal se zem\u011bd\u011blcem. Zat\u010den byl 11. b\u0159ezna 1942 \u00fa\u0159edn\u00edky brn\u011bnsk\u00e9ho gestapa, sou\u010dasn\u011b s Tom\u00e1\u0161em a Dobromilem
Pa\u017eeb\u0159uchov\u00fdmi. Nejd\u0159\u00edve byl vysl\u00fdch\u00e1n na policejn\u00edm \u0159editelstv\u00ed v Brn\u011b na Cejlu. Dne 4. kv\u011btna 1942 byl vyd\u00e1n p\u0159\u00edkaz k vazb\u011b. K lidov\u00e9mu soudu byl p\u0159evezen do Berl\u00edna a tam byl odsouzen k osmi let\u016fm t\u011b\u017ek\u00e9 k\u00e1znice v Kassellu. Zde pro t\u011b\u017ek\u00e9 \u00fatrapy a vys\u00edlen\u00ed zem\u0159el dne 5. kv\u011btna 1944,
tedy o \u010dty\u0159i m\u011bs\u00edce pozd\u011bji ne\u017e jeho \u0161vagr Tom\u00e1\u0161 Pa\u017eeb\u0159uch v Briegenu.
Jm\u00e9no Tom\u00e1\u0161e Pa\u017eeb\u0159ucha je vytes\u00e1no na desce ob\u011bt\u00ed druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9
v\u00e1lky na Obecn\u00edm \u00fa\u0159ad\u011b ve Velk\u00fdch Host\u011br\u00e1dk\u00e1ch.
32) V\u00fdslech A. Kavalce, www.mbruntal.cz\u2026M\u011bsto Brunt\u00e1l-Historie- Webov\u00e1 kronika m\u011bsta Brunt\u00e1lu.<\/p>\n\n\n\n![\"\"](\"http:\/\/www.symbivita.cz\/josefbabacek\/wp-content\/uploads\/2020\/08\/Ferdinand-\u017danda.jpg\")
![\"\"](\"http:\/\/www.symbivita.cz\/josefbabacek\/wp-content\/uploads\/2020\/08\/Ferdinand-\u017danda-rodina.jpg\")
\u201eSrbsk\u00e9mu d\u016fstojn\u00edkovi jsem poskytl ubytov\u00e1n\u00ed jen ze soucitu. Ke mn\u011b byl uprchl\u00edk p\u0159iveden \u0161vagrem Pa\u017eeb\u0159uchem. Tento mi \u0159ekl, \u017ee vlastn\u00ed ob\u010dansk\u00fd pr\u016fkaz, je \u010cech a poch\u00e1z\u00ed z Rumunska. T\u00edm jsem nem\u011bl \u017e\u00e1dn\u00e9 pochybnosti, \u017ee by nemohl b\u00fdt \u010cech, proto\u017ee vyr\u016fstal v Rumunsku. \u017de se jedn\u00e1 o srbsk\u00e9ho uprchl\u00edka (d\u016fstojn\u00edka), jsem se dov\u011bd\u011bl, teprve a\u017e byl uprchl\u00edk u n\u00e1s, od sv\u00e9ho \u0161vagra. T\u00edm, \u017ee jsem ubytoval uprchl\u00edka, jsem neposkytl v\u00fdhodu nep\u0159\u00e1telsk\u00e9 mocnosti, proto\u017ee jsem ho k sob\u011b vzal, jak jsem u\u017e vypov\u011bd\u011bl, pouze ze soucitu. V m\u00e9 p\u0159\u00edtomnosti d\u016fstojn\u00edk Lupuljev nikdy ne\u0159ekl, \u017ee by cht\u011bl do Ruska, aby bojoval proti N\u011bmecku. Nep\u0159i\u0161lo mi na mysl, \u017ee bych sv\u00fdm jedn\u00e1n\u00edm po\u0161kodil N\u011bmeckou \u0159\u00ed\u0161i nebo zv\u00fdhodnil nep\u0159\u00e1telskou mocnost.
Jak jsem u\u017e uvedl, vzal jsem Lupuljeva k sob\u011b jen ze soucitu a v dobr\u00e9 v\u00ed\u0159e.\u201c 33
33) V\u00fdslech A. Kavalce, www.mbruntal cz\u2026M\u011bsto Brunt\u00e1l-Historie-Webov\u00e1 kronika m\u011bsta Brunt\u00e1lu (sta\u017eeno 11. 9. 2016).<\/p>\n\n\n\n![\"\"](\"http:\/\/www.symbivita.cz\/josefbabacek\/wp-content\/uploads\/2020\/08\/Ferdinand-\u017danda-d\u016fm.jpg\")
Pot\u00e9 byl obvin\u011bn\u00fd odveden do cely. Jm\u00e9no Ferdinanda \u017dandy se nach\u00e1z\u00ed na pam\u011btn\u00ed desce ve Velk\u00fdch Host\u011br\u00e1dk\u00e1ch.34 Alfons Kavalec, Tom\u00e1\u0161 Pa\u017eeb\u0159uch, Dobromil Pa\u017eeb\u0159uch a Ferdinand \u017danda byli obvin\u011bni ze zlo\u010dinu podle \u00a7 91 b a \u00a7 47 trestn\u00edho z\u00e1kona a v Berl\u00edn\u011b byli odsouzeni.<\/p>\n\n\n\n
\u201eOrganizace Obrana n\u00e1roda byla p\u016fvodn\u011b vojensk\u00e1. Vznikla ze st\u0159edisek brann\u00e9 v\u00fdchovy. Na ji\u017en\u00ed Morav\u011b byla tato st\u0159ediska organizovan\u00e1 \u0161t\u00e1bn\u00edm kapit\u00e1nem Jansou z Hodon\u00edna. Kdy\u017e byla v \u00fanoru 1939 zru\u0161en\u00e1, byla po ofici\u00e1ln\u00ed likvida\u010dn\u00ed sch\u016fzi konan\u00e1 d\u016fv\u011brn\u00e1 sch\u016fzka n\u011bkter\u00fdch pracovn\u00edk\u016f v brann\u00e9 v\u00fdchov\u011b \u0161t. kpt. Karlem Jansou, a d\u00e1n tak z\u00e1klad k ileg\u00e1ln\u00ed vojensk\u00e9 organizaci Obrana n\u00e1roda. Klobouck\u00e1 skupina byla veden\u00e1 odborn\u00fdm u\u010ditelem Jaroslavem Kuxem, \u017didlochovick\u00e1 skupina byla soust\u0159ed\u011bn\u00e1 kolem Dr. Franti\u0161ka \u010cerm\u00e1ka a velmi \u00fazce spolupracovali.\u201c 35
V t\u00e9to knize nalezneme tak\u00e9 v\u00fdpov\u011b\u010f pan\u00ed Franti\u0161ky Zbo\u0159ilov\u00e9 z Bo\u0161ovic, tehdej\u0161\u00ed sou\u010dasnice, k p\u0159\u00edpadu \u201eLupuljev\u201c.
Poslechn\u011bme si, co \u0159\u00edk\u00e1 ona:
\u201eV \u010dervnu 1941 p\u0159i\u0161el do Klobouk uprchl\u00fd jugosl\u00e1vsk\u00fd zajat\u00fd d\u016fstojn\u00edk Dobroslav Lupuljev. M\u011bl doporu\u010den\u00ed n\u011bjak\u00e9 sokolsk\u00e9 jednoty. N\u011bjak\u00fd \u010das byl ubytovan\u00fd u odborn\u00e9ho u\u010ditele Jaroslava Kuxe, kter\u00fd mu hledal v okol\u00ed bezpe\u010dn\u00fd \u00fakryt. Asi \u010dtrn\u00e1ct dn\u00ed byl ubytovan\u00fd u \u00fa\u0159edn\u00edka Alfonse Kavalce a v \u010dervenci byl Lupuljev p\u0159evezen do Host\u011br\u00e1dek, kde se zdr\u017eoval u roln\u00edka Vladim\u00edra Prokopa, \u010d. p. 39. Pozd\u011bji byl p\u0159eveden k Tom\u00e1\u0161i Pa\u017eeb\u0159uchovi,
\u010d. p. 38.
U Tom\u00e1\u0161e Pa\u017eeb\u0159ucha se potom skr\u00fdval a\u017e do zimy a v zim\u011b se potom p\u0159est\u011bhoval k roln\u00edkovi Ferdinandu \u017dandovi. Tady se skr\u00fdval a\u017e do 10. b\u0159ezna 1942, kdy si pro n\u011bj p\u0159ijelo gestapo. Zahl\u00e9dl je oknem a poda\u0159ilo se mu zadn\u00edm vchodem ut\u00e9ct a zmizet. T\u00e9ho\u017e dne gestapo zatklo odborn\u00e9 u\u010ditele Jaroslava Kuxe, Franti\u0161ka Pac\u00e1ka a Ludv\u00edka Wolfa. T\u00edm bylo zapo\u010dato zat\u00fdk\u00e1n\u00ed \u010dlen\u016f Obrany n\u00e1roda na Kloboucku\u2026\u201c 36
35) Jaroslav \u0160imandl: II. sv\u011btov\u00e1 v\u00e1lka p\u0159e\u0161la tak\u00e9 p\u0159es Bo\u0161ovice. Bo\u0161ovice 2015.
36) Franti\u0161ka Zbo\u0159ilov\u00e1 v knize: II. sv\u011btov\u00e1 v\u00e1lka p\u0159e\u0161la tak\u00e9 p\u0159es Bo\u0161ovice, str. 18.<\/p>\n\n\n\n
P\u0159i likvidaci krajsk\u00fdch \u010di okresn\u00edch slo\u017eek tajn\u00fdch organizac\u00ed hled\u011blo gestapo nasadit agenty. Zda takovou slu\u017ebu sehr\u00e1l i Dobroslav Lupuljev, nelze dnes ji\u017e spolehliv\u011b objasnit. Jist\u00e9 v\u0161ak je, \u017ee se mu v\u017edy z\u00e1hadn\u00fdm zp\u016fsobem poda\u0159ilo uniknout zat\u010den\u00ed a \u017ee byli pozat\u00fdk\u00e1ni v\u0161ichni, kdo mu pom\u00e1hali. Celkem bylo v Klobouk\u00e1ch zat\u010deno dev\u011bt osob ve spojen\u00ed s Lupuljevem.
Ve\u0159ejn\u00e9 m\u00edn\u011bn\u00ed jej odsuzovalo jako zr\u00e1dce, d\u016fkazy v\u0161ak \u017e\u00e1dn\u00e9 neexistovaly a Lupuljev se vyd\u00e1val za velitele brig\u00e1dy partyz\u00e1n\u016f.
S\u00e1m jsem vid\u011bl Lupuljeva v roce 1946 na do\u017e\u00ednkov\u00e9 veselici v B\u0159ez\u00ed u Mikulova. Zaujala m\u011b jeho osobnost, byl v b\u00edl\u00e9 uniform\u011b a d\u016fle\u017eit\u00fd, s pistol\u00ed u pasu, a na mou ot\u00e1zku, o koho se jedn\u00e1, mi Jind\u0159ich Kadrnka (pozd\u011bj\u0161\u00ed p\u0159edseda MNV B\u0159ez\u00ed) odpov\u011bd\u011bl, \u017ee je u nich ve funkci komisa\u0159e. Tragick\u00e1 historie p\u0159edn\u00edch \u010dinitel\u016f Obrany n\u00e1roda na Kloboucku i \u017didlochovicku skon\u010dila. St\u00e1le v\u0161ak z\u016fst\u00e1vaj\u00ed nezodpov\u011bzen\u00e9 ot\u00e1zky: Kdo p\u0159ivedl gestapo na stopu? Jakou roli v tom sehr\u00e1l jugosl\u00e1vsk\u00fd uprchl\u00edk Dobroslav Lupuljev?<\/p>\n\n\n\n
\u00favahou: \u201eNen\u00ed mo\u017eno s ur\u010ditost\u00ed tvrdit, zda takovou \u00falohu (nastr\u010den\u00e9ho
agenta gestapa) sehr\u00e1l v odboji na\u0161eho kraje Dobroslav Lupuljev. Jisto je, \u017ee se mu poda\u0159ilo v\u017edy, skoro z\u00e1hadn\u00fdm zp\u016fsobem, uniknout zat\u010den\u00ed a \u017ee byli pozat\u00fdk\u00e1ni v\u0161ichni, kdo mu jak\u00fdmkoliv zp\u016fsobem pom\u00e1hali\u2026\u201c 37<\/p>\n\n\n\n![\"\"](\"http:\/\/www.symbivita.cz\/josefbabacek\/wp-content\/uploads\/2020\/08\/Dobromil-Pa\u0159ev\u0159uch.jpg\")
\u201eVe\u0159ejn\u00e9 m\u00edn\u011bn\u00ed tehdy ozna\u010dovalo Lupuljeva za zr\u00e1dce, ale d\u016fkazy
pro to nebyly.\u201c 38
Bylo za n\u00edm v\u0161ak \u010dtrn\u00e1ct ztracen\u00fdch \u017eivot\u016f a des\u00edtky rozvr\u00e1cen\u00fdch rodin. Dal\u0161\u00ed des\u00edtky lid\u00ed v t\u011b\u017ek\u00e9m stresu n\u011bkolik let v nejistot\u011b ul\u00e9haly s napjat\u00fdmi nervy, kdy pro n\u011b p\u0159ijde gestapo. Je v\u016fbec mo\u017en\u00e9 je\u0161t\u011b dnes zjistit, jak to tenkr\u00e1t bylo?
37) Miloslav Jur\u00e1k \u2013 Ivan Remunda: Devatero vypr\u00e1v\u011bn\u00ed o lidech ze slune\u010dn\u00e9ho m\u011bsta, \u017didlochovice 1992, str. 215\u2013216.
38) Tamt\u00e9\u017e.<\/p>\n\n\n\n
\u201eV\u00e1\u017een\u00fd pane, M\u00edstn\u00ed n\u00e1rodn\u00ed v\u00fdbor mn\u011b p\u0159edal V\u00e1\u0161 dopis. Mohu V\u00e1m podat v t\u00e9to v\u011bci pot\u0159ebn\u00e9 informace o cel\u00e9m p\u0159\u00edpadu. Jsem j e d i n \u00fd, kdo z t\u00e9to pozat\u00fdkan\u00e9 skupiny p\u0159e\u017eil. T\u011b\u0161\u00edm se na Va\u0161i n\u00e1v\u0161t\u011bvu. Dobromil Pa\u017eeb\u0159uch, Velk\u00e9 Host\u011br\u00e1dky, \u010d. p. 38.\u201c
Druh\u00e1 polovina ledna 1988 p\u0159ipom\u00ednala sv\u00fdm sychrav\u00fdm po\u010das\u00edm sp\u00ed\u0161e podzim. Po sn\u011bhu ani pam\u00e1tka, d\u00e9\u0161\u0165 a v\u0161ude bl\u00e1to. Neradostn\u00e9 po\u010das\u00ed, p\u016fsob\u00edc\u00ed na skl\u00ed\u010denou a pesimistickou n\u00e1ladu. V takov\u00fdto den se se\u0161li dva mu\u017ei a usedli ve vytopen\u00e9 sv\u00e1te\u010dn\u00ed sv\u011btnici ve Velk\u00fdch Host\u011br\u00e1dk\u00e1ch, \u010d. p. 38, v m\u00edstech, odkud se snad za\u010dala rozv\u00edjet trag\u00e9die, kter\u00e1 p\u0159ivedla p\u0159ed poprav\u010d\u00ed \u010detu dvan\u00e1ct mu\u017e\u016f v nejlep\u0161\u00edm v\u011bku. Hostitel, jemu\u017e by bylo t\u011b\u017eko
h\u00e1dat \u0161edes\u00e1t \u0161est let, \u00fazk\u00e9, ost\u0159e \u0159ezan\u00e9 tv\u00e1\u0159e, \u0161t\u00edhl\u00e9, prac\u00ed vyp\u011bstovan\u00e9,
st\u00e1le vzp\u0159\u00edmen\u00e9 postavy: Dobromil Pa\u017eeb\u0159uch, narozen 28. \u0159\u00edjna 1921.
\u201eN\u00e1\u0161 dne\u0161n\u00ed byt je zcela jin\u00fd, ne\u017e jak jsme bydleli za v\u00e1lky. Bar\u00e1k jsme v \u0161edes\u00e1t\u00fdch letech p\u0159estav\u011bli. Tenkr\u00e1t jsme m\u011bli jenom kuchy\u0148 a dva pokoje a otec m\u011bl k hospod\u00e1\u0159stv\u00ed je\u0161t\u011b p\u00e1lenici. Tak si p\u0159edstavte ten provoz.\u201c 39
Je t\u011b\u017ek\u00e9 si dnes p\u0159edstavit, jak mohli tito lid\u00e9 tak dlouho a v tak st\u00edsn\u011bn\u00fdch podm\u00ednk\u00e1ch ukr\u00fdvat Lupuljeva. Dost t\u011b\u017eko, ale \u0161lo to. Pokud to dnes je\u0161t\u011b n\u011bkoho zaj\u00edm\u00e1, cel\u00e1 ud\u00e1lost se \u010dasto vypr\u00e1v\u00ed jinak, ne\u017e jak se odehr\u00e1la ve skute\u010dnosti. N\u011bkdo si p\u0159id\u00e1v\u00e1 \u0159adu v\u011bc\u00ed, k nim\u017e nemohlo doj\u00edt, jin\u00ed zase celou ud\u00e1lost zleh\u010duj\u00ed. Ale tak u\u017e to v \u017eivot\u011b chod\u00ed.
Je sice po r\u00e1nu, ale v pokoji je zna\u010dn\u011b \u0161ero. Odm\u00edt\u00e1m rozsv\u00edtit. V p\u0159\u00edtm\u00ed se l\u00e9pe vzpom\u00edn\u00e1. Na stole von\u00ed k\u00e1va, kterou p\u0159inesla pozorn\u00e1 pan\u00ed Pa\u017eeb\u0159uchov\u00e1. Vyb\u00edz\u00edm hostitele, aby se dal do vypr\u00e1v\u011bn\u00ed.
39) Miloslav Jur\u00e1k \u2013 Ivan Remunda: Devatero vypr\u00e1v\u011bn\u00ed o lidech ze slune\u010dn\u00e9ho m\u011bsta,
\u017didlochovice 1992, str. 218.<\/p>\n\n\n\n![\"\"](\"http:\/\/www.symbivita.cz\/josefbabacek\/wp-content\/uploads\/2020\/08\/Dvorek-\u010d.-38.jpg\")
\u201eV\u0161echno, na\u010d si vzpomenete.\u201c Mu\u017e na prot\u011bj\u0161\u00ed stran\u011b stolu smutn\u011b pok\u00fdvne hlavou.
\u201eToho by bylo\u2026To tenkr\u00e1t v \u010dervenci 1941 pracoval n\u00e1\u0161 soused Mojm\u00edr Prokop je\u0161t\u011b s rodinou na poli. Byly \u017en\u011b, pr\u00e1ce nad hlavu. P\u0159i\u0161el za n\u00edm nezn\u00e1m\u00fd mlad\u00edk. Byl v takov\u00e9 polouniform\u011b a nab\u00eddl se, \u017ee jim bezplatn\u011b pom\u016f\u017ee, jenom za j\u00eddlo, a hned se chopil pr\u00e1ce. Teprve ve\u010der, a\u017e se vr\u00e1tili z pole dom\u016f, se uk\u00e1zalo, \u017e e je to uprchl\u00fd jugosl\u00e1vsk\u00fd zajatec.
Jak u\u017e jsem v\u00e1m \u0159ekl, my jsme tenkr\u00e1t m\u011bli doma p\u00e1lenici. Tu u\u017e vedl m\u016fj prad\u011bde\u010dek od roku 1860. A tak k n\u00e1m chod\u00edval na kontrolu z d\u016fchodkov\u00e9ho \u00fa\u0159adu z Klobouk, no, jak se \u0159\u00edk\u00e1valo, financ, pan Alfons Kavalec. Kontroloval p\u00e1len\u00ed. Tenkr\u00e1t v l\u00e9t\u011b to byly akor\u00e1t t\u0159e\u0161n\u011b. A ten pan Kavalec byl za prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky srbsk\u00fdm legion\u00e1\u0159em a samoz\u0159ejm\u011b znal srbsky. Ten den byl pr\u00e1v\u011b u n\u00e1s a Prokopovi ho zavolali, \u017ee maj\u00ed doma ,takov\u00fdho divn\u00fdho Jugosl\u00e1vca\u2018, aby se s n\u00edm \u0161el domluvit.
Kavalec si ho vzal stranou a zjistil, \u017ee je to nadporu\u010d\u00edk d\u011blost\u0159electva
Dobroslav Lupuljev a \u017ee utekl ze zajateck\u00e9ho l\u00e1gru v Rakousku. Jenom\u017ee kam ho d\u00e1t? U Prokop\u016f z\u016fstat nemohl. Na poli ho vid\u011blo hodn\u011b lid\u00ed a Prokopovi s t\u00edm nesouhlasili \u2026 Tak se Kavalec obr\u00e1til na m\u00e9ho otce: ,Tom\u00e1\u0161u, skov\u00e9 ho doma, ne\u017e se neco nande\u2026\u2018
Jenom\u017ee se nic nena\u0161lo. Snad m\u011bl j\u00edt do \u017didlochovic k n\u011bjak\u00e9mu klobou\u010dn\u00edkovi Svobodovi, ale po\u0159\u00e1d z toho nic nebylo.
U n\u00e1s byl asi m\u011bs\u00edc, pak byl u Majer\u016f, to byl otc\u016fv \u0161vagr, potom
u Dobromila Pa\u017eeb\u0159ucha, odtud u Pacas\u016f. To v\u0161echno byla na\u0161e rodina.
V Host\u011br\u00e1dk\u00e1ch o tom nikdo nev\u011bd\u011bl, proto\u017ee se \u0159eklo, \u017ee od Prokop\u016f ve\u010der zmizel a nikdo nev\u00ed kam. Potom byl zase u n\u00e1s. To v\u00edte, nebylo to lehk\u00e9. N\u00e1\u0161 byt byl mal\u00fd a st\u00e1le k n\u00e1m n\u011bkdo chodil, a tak se \u010dasto a\u017e na posledn\u00ed chv\u00edli soukal pod postel. V l\u00e9t\u011b to bylo jednodu\u0161\u0161\u00ed, to byl cel\u00fd den na p\u016fd\u011b. Sp\u00e1vali jsme tam spolu. Te\u010f si p\u0159edstavte, \u017ee do toho v jedna\u010dty\u0159ic\u00e1t\u00e9m p\u0159i\u0161lo prvn\u00ed
stann\u00e9 pr\u00e1vo. Dobroslav m\u011bl sice fale\u0161nou ob\u010danku, vystavil mu ji na okresn\u00edm \u00fa\u0159ad\u011b nadporu\u010d\u00edk Mrkvica na jm\u00e9no Dobroslav Nov\u00e1k z Brna-Sob\u011b\u0161ic, ale rad\u011bji jsme ho skr\u00fdvali. Nebylo to jednoduch\u00e9.
Lupuljev byl Srb, divoch, cht\u011bl jenom zbra\u0148 a \u017ee p\u016fjde na Germ\u00e1nce. Kdy\u017e jednou z\u016fstalo st\u00e1t p\u0159ed na\u0161\u00edm domem auto s n\u011bmeck\u00fdmi voj\u00e1ky, tehdy jsme ho m\u011bli co krotit. J\u00e1 jsem to tenkr\u00e1t nemohl pochopit, ale p\u0159ed n\u011bkolika lety jsme byli na dovolen\u00e9 v Jugosl\u00e1vii a tam jsem se p\u0159esv\u011bd\u010dil, \u017ee skoro v\u0161ichni
maj\u00ed takovou horkou n\u00e1turu. Jenom\u017ee tenkr\u00e1t jsme s t\u00edm m\u011bli velik\u00e9 starosti a obavy. Tak to \u0161lo a\u017e do b\u0159ezna 1942. Tehdy, to bylo 10. b\u0159ezna, p\u0159i\u0161la zpr\u00e1va, \u017ee gestapo zatklo u\u010ditele Kuxe a dal\u0161\u00ed dva u\u010ditele. V n\u00e1s \u0159\u00e1dn\u011b hrklo, ale ut\u011b\u0161ovali jsme se, \u017ee o Dobroslavovi nemohou nic v\u011bd\u011bt.
Druh\u00fd den, tedy 11. b\u0159ezna, vtrhli k n\u00e1m v sedm hodin r\u00e1no t\u0159i chlapi od gestapa s pistolemi v rukou a hledali Lupuljeva.
Na\u0161t\u011bst\u00ed byl n\u00e1hodou u soused\u016f, u str\u00fdce \u017dandy. Zat\u00edmco u n\u00e1s d\u011blali prohl\u00eddku, poda\u0159ilo se moj\u00ed nejmlad\u0161\u00ed sest\u0159e Jind\u0159e \u2013 Jindra tehdy m\u011bla sedmn\u00e1ct let \u2013 zadem vb\u011bhnout k \u017dand\u016fm a Dobroslav utekl humnama do Bo\u0161ovic. Tam byl u\u010ditel Fi\u0161er, kter\u00fd p\u016fsobil d\u0159\u00edve na men\u0161inov\u00e9 \u0161kole v Jugosl\u00e1vii. Ten za\u0159\u00eddil, \u017ee u\u010de\u0148 na \u0159eznictv\u00ed Vrzal svezl Lupuljeva na kole
na n\u00e1dra\u017e\u00ed do K\u0159enovic. Odtud se vlakem dostal a\u017e na Vala\u0161sko do Hov\u011bz\u00edho a poda\u0159ilo se mu p\u0159ej\u00edt slovensk\u00e9 hranice. Na Slovensku p\u0159e\u017eil zbytek v\u00e1lky a vr\u00e1til se v roce 1945 s Rudou arm\u00e1dou.
Gestap\u00e1ci zatkli m\u00e9ho otce, mne a str\u00fdce \u017dandu a odvezli n\u00e1s do Brna. Mn\u011b tehdy \u0161lo na jednadvac\u00e1t\u00fd rok, a tak jsem podle tehdej\u0161\u00edch z\u00e1kon\u016f nebyl plnolet\u00fdm. Trochu mn\u011b to pomohlo. Je\u0161t\u011b tent\u00fd\u017e den mne odvezli z Brna zase zp\u011bt a jezdili se mnou potom po okol\u00ed, zda Lupuljeva neuvid\u00edm. P\u0159edpokl\u00e1dali, \u017ee se n\u011bkde ukr\u00fdv\u00e1. Ale 13. dubna jsem se m\u011bl hl\u00e1sit v Brn\u011b v Kouni\u010dk\u00e1ch. Jindra byla vol\u00e1na k v\u00fdslechu na gestapo do Zl\u00edna, ale asi za t\u0159i dny se vr\u00e1tila. J\u00e1 jsem z\u016fstal v Kouni\u010dk\u00e1ch do p\u016fli dubna a potom n\u00e1s v\u0161echny \u010dty\u0159i \u2013 tedy n\u00e1s t\u0159i a Kavalce, kter\u00fd byl ji\u017e tak\u00e9 zat\u010den \u2013 p\u0159evezli na policejn\u00ed \u0159editelstv\u00ed. Tenkr\u00e1t bylo u n\u00e1dra\u017e\u00ed v Brn\u011b. Za n\u011bkolik dn\u00ed n\u00e1s vedli na Cejl k n\u011bmeck\u00e9mu soudu. Oba jsme se s otcem h\u00e1jili, \u017ee jsme nem\u011bli v \u00famyslu n\u011bkoho ileg\u00e1ln\u011b p\u0159echov\u00e1vat, \u017ee n\u00e1m \u0161lo o levnou pracovn\u00ed s\u00edlu v hospod\u00e1\u0159stv\u00ed\u2026 Soud se konal 4. kv\u011btna a mne jako mladistv\u00e9ho poslali dom\u016f. Pak p\u0159i\u0161la heydrichi\u00e1da a druh\u00e9 stann\u00e9 pr\u00e1vo. O t\u011bch jeden\u00e1cti poprav\u00e1ch jsem sly\u0161el v rozhlase, a to v\u00edte, jak mn\u011b bylo. Kr\u00e1tce nato, bylo to p\u0159esn\u011b 3. \u010dervence, jsem jel se st\u0159e\u0161\u0148ama \u2013 p\u00e1lit. To u\u017e u n\u00e1s p\u00e1lenice nebyla. Tam za mnou p\u0159i\u0161li klobou\u010dt\u00ed
\u010detn\u00edci: ,Dobromile, poj\u010f s nama do Klobouk. M\u00e1me tam je\u0161t\u011b n\u011bco z teb\u00f3 vy\u0159\u00eddit.\u2018
Ale u \u010caskovce \u2013 to je dv\u016fr za vesnic\u00ed sm\u011brem do Klobouk \u2013 \u010dekalo auto gestapa a znovu do Brna, na policejn\u00ed \u0159editelstv\u00ed, kde jsem se setkal s ostatn\u00edmi t\u0159emi. Druh\u00fd den ve\u010der n\u00e1s eskortovali na n\u00e1dra\u017e\u00ed a rychl\u00edkem do Berl\u00edna, kde se ji\u017e 6. \u010dervence konalo p\u0159el\u00ed\u010den\u00ed p\u0159ed Volksgerichtem (lidov\u00fdm soudem). Nikdy nezapomenu, jak jsme tehdy sed\u011bli a \u010dekali ve sklepn\u00edm
v\u011bzen\u00ed soudn\u00ed budovy na t\u0159\u00edd\u011b Unter den Linden. Na zdech jm\u00e9na a posledn\u00ed pozdravy t\u011bch, kte\u0159\u00ed se sem vr\u00e1tili od p\u0159el\u00ed\u010den\u00ed s rozsudkem smrti.
Ten soud, nev\u00edm pro\u010d, d\u011blali nacist\u00e9 s velikou par\u00e1dou. Plno uniforem SS, SA, HJ a kdo v\u00ed jak\u00e9 je\u0161t\u011b. Rozsudek byl stra\u0161n\u00fd:
Kavalec trest smrti, otec 12 let, \u017danda 8 let a j\u00e1 5 let \u017eal\u00e1\u0159e.
Kavalec byl po devaten\u00e1cti dnech s\u0165at v Pl\u00f6tzensee. N\u00e1s t\u0159i rozd\u011blili.
Otec \u0161el do Briegenu, to byla t\u011b\u017ek\u00e1 k\u00e1znice, b\u00fdval\u00fd kl\u00e1\u0161ter. Dnes je to v Polsku. Byli jsme se tam s man\u017eelkou p\u0159ed lety pod\u00edvat. Hrozn\u00fd objekt, vlhk\u00fd, studen\u00fd, vrcholn\u011b nezdrav\u00fd. Chud\u00e1k otec tam vydr\u017eel jenom sedmn\u00e1ct m\u011bs\u00edc\u016f. Zem\u0159el 31. prosince 1943. Str\u00fdc \u017danda byl v Kasselu. Oproti otci vydr\u017eel to utrpen\u00ed o \u010dty\u0159i m\u011bs\u00edce d\u00e9le. Zem\u0159el 5. kv\u011btna 1944. Mne poslali do
Gollnowa u \u0160t\u011bt\u00edna. D\u011blal jsem roho\u017eky. Ztratil jsem t\u0159etinu sv\u00e9 v\u00e1hy a u\u017e jsem pozb\u00fdval v\u016fli \u017e\u00edt. A tu m\u011b potkalo nenad\u00e1l\u00e9 \u0161t\u011bst\u00ed. V k\u00e1znici byl tak\u00e9 v\u011bzn\u011bn jeden brn\u011bnsk\u00fd mal\u00ed\u0159. Ten maloval dozorc\u016fm obrazy, portr\u00e9toval jejich rodiny i je a za to m\u011bl r\u016fzn\u00e9 v\u00fdhody. Kdy\u017e vid\u011bl, jak to se mnou vypad\u00e1, pokusil se za mne orodovat. Vy\u0161lo to \u2013 byl jsem p\u0159id\u011blen do komanda asi
t\u0159iceti v\u011bz\u0148\u016f, kte\u0159\u00ed chodili na zem\u011bd\u011blsk\u00e9 pr\u00e1ce ve dvo\u0159e. M\u011bl jsem mo\u017enost naj\u00edst se syrov\u00fdch brambor a postupn\u011b jsem p\u0159ibral a\u017e deset kilo.\u201c
Vyprav\u011b\u010d se odml\u010del a nastalo t\u00ed\u017eiv\u00e9, bolestn\u00e9 ticho. Po chv\u00edli
pokra\u010doval:
\u201eV\u011b\u0159\u00edte, \u017ee dnes, kdy\u017e vid\u00edm pohozen\u00e9 kusy j\u00eddla, chleba, m\u00edv\u00e1m
nepochopiteln\u00fd pocit \u2013 jak je to mo\u017en\u00e9?
No a kdy\u017e se v p\u011bta\u010dty\u0159ic\u00e1t\u00e9m bl\u00ed\u017eili Rusov\u00e9, u\u017e jsme sly\u0161eli jejich d\u011bla a t\u011b\u0161ili se, \u017ee n\u00e1m to tr\u00e1pen\u00ed skon\u010d\u00ed. Jen\u017ee p\u0159i\u0161el rozkaz k evakuaci k\u00e1znice. \u0160li jsme p\u011b\u0161ky na etapy dvacet jedna dn\u00ed, a\u017e do Hamburku. Na silnic\u00edch byl nehor\u00e1zn\u00fd zmatek, to si nedovede nikdo p\u0159edstavit. T\u00e1hly kolony v\u011bz\u0148\u016f, zajatc\u016f a mezi t\u00edm cel\u00e9 rodiny N\u011bmc\u016f prchaj\u00edc\u00edch ze strachu p\u0159ed Rusy. J\u00e1 v\u00edm, \u017ee si mysl\u00edte, pro\u010d jsem neutekl, kdy\u017e Rud\u00e1 arm\u00e1da byla skoro na dohled, ale nebylo to lehk\u00e9. Tam se v\u0161ude hned a bez vyzv\u00e1n\u00ed st\u0159\u00edlelo. V trestaneck\u00fdch \u0161atech bych se daleko nedostal. Je\u0161t\u011b po tolika letech se mn\u011b n\u011bkdy vybav\u00ed pocit \u00fazkosti, kter\u00fd jsme tenkr\u00e1t m\u00edvali, aby n\u00e1s znerv\u00f3zn\u011bl\u00ed dozorci nepost\u0159\u00edleli. V Hamburku byly v\u0161echny v\u011bznice p\u0159epln\u011bny, tak jsem se dostal
do Neum\u00fcnsteru na ra\u0161elinu. V ka\u017ed\u00e9m bar\u00e1ku bylo nama\u010dk\u00e1no sto dvacet v\u011bz\u0148\u016f a museli jsme ka\u017ed\u00fd z n\u00e1s denn\u011b vyt\u011b\u017eit t\u0159icet metr\u016f krychlov\u00fdch ra\u0161eliny. Kdo to nesplnil, tak nedostal j\u00edst. Tak je\u0161t\u011b 5. kv\u011btna 1945 zem\u0159el na na\u0161em bar\u00e1ku far\u00e1\u0159 z P\u0159\u00edboru. A\u017e teprve 9. kv\u011btna byl n\u00e1\u0161 l\u00e1gr osvobozen Angli\u010dany.
Op\u011bt nastal zmatek, jak se rychle dostat dom\u016f. Krom\u011b n\u00e1s trestanc\u016f tam byli i \u010de\u0161t\u00ed d\u011bln\u00edci p\u0159inucen\u00ed na pr\u00e1ci do \u0158\u00ed\u0161e. Ti se v\u0161ak um\u011bli o sebe l\u00e9pe postarat a brzo odj\u00ed\u017ed\u011bli. My jsme z toho dlouh\u00e9ho v\u011bzn\u011bn\u00ed byli v nastal\u00e9m m\u00edru jak zpitom\u011bl\u00ed. Ale i potom pro n\u00e1s p\u0159ijeli hasi\u010di z Nymburka a na Petra a Pavla, tedy 29. \u010dervna, jsem se vr\u00e1til zp\u011bt do republiky. V Praze jsem p\u0159espal u jednoho spoluv\u011bzn\u011b, ten mn\u011b tak\u00e9 dal pen\u00edze na vlak a ve\u010der jsem byl doma.\u201c
Nastala dlouh\u00e1 pauza. Sna\u017e\u00edm se tich\u00fdm hlasem obr\u00e1tit jeho pozornost
na d\u016fvod m\u00e9 n\u00e1v\u0161t\u011bvy. Pt\u00e1m se, zda byl Lupuljev provokat\u00e9rem?
M\u00e1 na sv\u011bdom\u00ed jeden\u00e1ct, vlastn\u011b \u010dtrn\u00e1ct mrtv\u00fdch!
M\u00edch\u00e1m v \u0161\u00e1lku ji\u017e zcela vystydlou k\u00e1vu.
\u201ePane Pa\u017eeb\u0159uchu, kdo v\u0161echno v Host\u011br\u00e1dk\u00e1ch v\u011bd\u011bl, \u017ee skr\u00fdv\u00e1te
Lupuljeva?\u201c
\u201eU n\u00e1s v Host\u011br\u00e1dk\u00e1ch krom\u011b vyjmenovan\u00fdch rodin nikdo. V Klobouk\u00e1ch Mrkvica, samoz\u0159ejm\u011b Kavalec a pravd\u011bpodobn\u011b na okrese taky pan Hercl\u00edk. To kdy\u017e Mrkvica vystavoval fale\u0161nou ob\u010danku. Pak o n\u00e1s v\u011bd\u011bli v Bo\u0161ovic\u00edch u\u010ditel Fi\u0161er a tamn\u00ed l\u00e9ka\u0159, j\u00e1 si te\u010f na jeho jm\u00e9no nem\u016f\u017eu vzpomn\u011bt [jedn\u00e1
se o MUDr. Tejrala \u2013 pozn. autora]. Poslal na zimu Dobroslavovi tepl\u00fd kab\u00e1t. Ale je mo\u017en\u00fd, \u017ee ti, co jsem jmenoval, to sv\u011b\u0159ili n\u011bkomu jin\u00e9mu. T\u0159eba zrovna v t\u011bch Klobouk\u00e1ch.\u201c<\/p>\n\n\n\n![\"\"](\"http:\/\/www.symbivita.cz\/josefbabacek\/wp-content\/uploads\/2020\/08\/Karel-Fi\u0161er.jpg\")
Jaroslav \u0160imandl: II sv\u011btov\u00e1 v\u00e1lka p\u0159e\u0161la
tak\u00e9 p\u0159es Bo\u0161ovice, str. 11.<\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n
\u201eNe, konfidentem nebyl. Takov\u00fd rapl a divoch to ano, ale jinak\u2026
M\u011bl dvacet \u010dty\u0159i rok\u016f, byl velik\u00fd tisovec, m\u011bl d\u016fstojnickou vojenskou kn\u00ed\u017eku. Tenkr\u00e1t ho Kavalec velice d\u016fkladn\u011b vysl\u00fdchal.
P\u0159\u00edsahal, \u017ee nen\u00ed konfident. Kdyby j\u00edm opravdu byl jenom proto, aby n\u00e1s vyprovokoval, tak by se neskr\u00fdval t\u0159i \u010dtvrt\u011b roku na p\u016fd\u011b.\u201c<\/p>\n\n\n\n
\u010dlov\u011bk ve zcela jin\u00e9 situaci \u2013 tam ub\u00edj\u00ed se jeho s\u00edly du\u0161evn\u00ed i t\u011blesn\u00e9.
A proto asi je schopen vid\u011bt mnoho v\u011bc\u00ed daleko poctiv\u011bji. My jsme to p\u0159ece ned\u011blali pro n\u011bjak\u00e9ho Lupuljeva. V\u017edy\u0165 jsme ho v\u016fbec neznali. M\u016fj otec a v\u0161ichni ostatn\u00ed to pova\u017eovali za vlasteneckou povinnost. Dnes se tomu mo\u017en\u00e1 n\u011bkte\u0159\u00ed mlad\u00ed div\u00ed a usm\u00edvaj\u00ed. My jsme necht\u011bli b\u00fdt hrdiny, ale c\u00edtili jsme to jako
v\u011brnost republice, ide\u00e1lu jej\u00ed demokracie.
Bylo to tvrd\u00e9, v\u0161ichni, co byli kolem mne, jsou mrtv\u00ed. Vzpom\u00edn\u00e1m si, jak jsme jednou st\u00e1li na gestapu p\u0159ed v\u00fdslechem na chodb\u011b, \u010delem ke st\u011bn\u011b, vedle mne st\u00e1l u\u010ditel Krupi\u010dka z Mork\u016fvek, kter\u00e9ho jsem si v\u017edy velice v\u00e1\u017eil, za\u0161eptal a povzbudil m\u011b: ,Dobromile, dr\u017e se.\u2018
A kdy\u017e jsem se vr\u00e1til dom\u016f, m\u011bl jsem u\u017e jin\u00e9 starosti. Na\u0161e hospod\u00e1\u0159stv\u00ed
propadlo ve prosp\u011bch \u0158\u00ed\u0161e a nev\u011b\u0159ili byste, kolik dalo b\u011bh\u00e1n\u00ed, ne\u017e se konfiskace zru\u0161ila. A je\u0161t\u011b, jen pro zaj\u00edmavost, kdy\u017e jsem se dlouho nevracel, nechali pro moje jm\u00e9no na pomn\u00edku ob\u011bt\u00ed v\u00e1lky voln\u00fd \u0159\u00e1dek.\u201c 40
Na stole p\u0159ede mnou le\u017e\u00ed n\u011bkolik za\u017eloutl\u00fdch pap\u00edr\u016f. Skrovn\u00ed, ale v\u00fdmluvn\u00ed sv\u011bdkov\u00e9 nelidsk\u00e9ho utrpen\u00ed. Prvn\u00edm z nich je sd\u011blen\u00ed JUDr. Oskara Fiebiga, pr\u00e1vn\u00edho z\u00e1stupce Dobromila Pa\u017eeb\u0159ucha u soudu v Berl\u00edn\u011b, str\u00fdci Josefu Majerovi, \u017ee Dobromil dostal p\u011bt let k\u00e1znice. To bylo jedin\u00e9 ozn\u00e1men\u00ed, \u017ee se konalo p\u0159el\u00ed\u010den\u00ed. Pak je zde \u201eSchreibschriftskarte N\u00b0. 145\u201c, k\u00e1znice Gollnow, na n\u00ed\u017e je uvedeno, \u017ee trestanec, jeho\u017e vazba m\u00e1 trvat od 6. \u010dervence 1942 do 5. \u010dervence 1947, odeslal posledn\u00ed dopis 17. prosince 1944.
40) Miloslav Jur\u00e1k \u2013 Ivan Remunda: Devatero vypr\u00e1v\u011bn\u00ed o lidech ze slune\u010dn\u00e9ho m\u011bsta. \u017didlochovice 1992, str. 222.<\/p>\n\n\n\n
Panu mlyn\u00e1\u0159i nic nepos\u00edlejte. Pozdravujte str\u00fdce Slaninu a Buchtu, Slivovici.\u201c
Dal\u0161\u00edm l\u00edstkem je blahop\u0159\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 synovi pos\u00edl\u00e1 maminka v roce 1943 k narozenin\u00e1m:
Dobro! A lze-li myslet bez vl\u00e1hy v oku t\u011bch Tv\u00fdch b\u00edl\u00fdch dvaadvacet rok\u016f.
Pozdrav Tv\u00fdch rodn\u00fdch pol\u00ed \u2026
Co Ti mohu p\u0159\u00e1t k narozenin\u00e1m?
A je zde je\u0161t\u011b jeden mal\u00fd l\u00edste\u010dek, jeho\u017e osud vyvol\u00e1v\u00e1 pohnut\u00ed. Koncem kv\u011btna 1942 poslal Tom\u00e1\u0161 Pa\u017eeb\u0159uch z brn\u011bnsk\u00e9ho v\u011bzen\u00ed dom\u016f kr\u00e1tk\u00fd pracovn\u00ed ko\u017e\u00ed\u0161ek, kter\u00fd si vzal p\u0159i zat\u010den\u00ed na sebe.
\u201eTo v\u00edte, maminka hned p\u00e1rala pod\u0161\u00edvku v nad\u011bji, \u017ee tam bude zpr\u00e1va. Marn\u011b. Necht\u011bli jsme jej vyhodit, byla to tak\u00e9 pam\u00e1tka na otce, a tak visel v komo\u0159e. Po v\u00e1lce jsem si jej n\u011bkdy obl\u00e9kal do pr\u00e1ce. Jednou, to u\u017e bylo po \u0159ad\u011b let, man\u017eelka zjistila, \u017ee se do l\u00edmce dali moli. Proto jej odp\u00e1rala a \u2013 vypadl mot\u00e1k. Chud\u00e1k maminka u\u017e ne\u017eila a tuto posledn\u00ed zpr\u00e1vu ne\u010detla:
,28. 5. 1942, drah\u00e1 Ma\u0159enko a d\u011bti. Pos\u00edl\u00e1m V\u00e1m posledn\u00ed pozdrav, m\u011bjte se r\u00e1di, j\u00e1 u\u017e v\u00edce V\u00e1s neuvid\u00edm. Jsem u\u017e s t\u00edm sm\u00ed\u0159en, nen\u00ed ji\u017e pomoci. Ji\u017e se nebudem m\u011bt r\u00e1di. Vzpom\u00edn\u00e1m na ty p\u011bkn\u00e9 chv\u00edle. S Bohem, Ma\u0159enko a d\u011bti. Na shledanou a\u017e u Boha.\u2018\u201c
Pot\u0159ebuji n\u011bjak p\u0159eru\u0161it dojet\u00ed, kter\u00e9 se mne zmocnilo, z\u00e1m\u011brn\u011b odv\u00e1d\u00edm \u0159e\u010d na jin\u00e9 t\u00e9ma. \u201eJak se v\u00e1m po n\u00e1vratu dom\u016f znova za\u010d\u00ednalo?\u201c
\u201eU\u017e jsem V\u00e1m to nazna\u010dil \u2013 dost t\u011b\u017eko. V\u011b\u0159\u00edte, \u017ee mn\u011b jeden \u010das necht\u011bli p\u0159iznat charakter politick\u00e9ho v\u011bzn\u011b? O\u017eenil jsem se, m\u011bli jsme dva kluky, a te\u010f p\u011bt vnuk\u016f, no zat\u00edm. Jsem poslancem ONV B\u0159eclav. \u017divot mnoho smazal, ale zapomenout se ned\u00e1.\u201c 41
Te\u010f v klidu domova rozmot\u00e1v\u00e1m klubko vypr\u00e1v\u011bn\u00ed.
Lupuljeva zachr\u00e1nila sedmn\u00e1ctilet\u00e1 Jindra, kter\u00e1 v t\u00e9 dob\u011b projevila
obrovskou duchap\u0159\u00edtomnost. Organiz\u00e1tor Obrany n\u00e1roda na Hodon\u00ednsku, Kloboucku a \u017didlochovicku kapit\u00e1n Jansa byl zat\u010den hned v prvn\u00ed vln\u011b likvidace t\u00e9to organizace v z\u00e1\u0159\u00ed 1941!!!
U\u017e v t\u00e9to dob\u011b mohlo m\u00edt gestapo pov\u011bdom\u00ed o slo\u017een\u00ed t\u00e9to organizace.
P\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk organizace Obrany n\u00e1roda a pracovn\u00edk d\u016fchodkov\u00e9 kontroly v Klobouk\u00e1ch u Brna Otakar Nedbal byl zat\u010den a\u017e 18. \u00fanora 1942! A podle z\u00e1pisu objeven\u00e9ho v cele \u010d. 41 Kounicov\u00fdch kolej\u00ed byl mimo jin\u00e9 Hercl\u00edk zat\u010den 6. b\u0159ezna, tedy \u010dty\u0159i dny p\u0159ed on\u011bmi t\u0159emi u\u010diteli. To by odpov\u00eddalo praxi gestapa, kter\u00e9 \u0161lo nejd\u0159\u00edve po vedouc\u00edch \u010dinitel\u00edch. U\u017e tady mohlo m\u00edt
gestapo pov\u011bdom\u00ed o obou skupin\u00e1ch.<\/p>\n\n\n\n![\"\"](\"http:\/\/www.symbivita.cz\/josefbabacek\/wp-content\/uploads\/2020\/08\/V\u00edt\u00e1n\u00ed-Dobromila-Pe\u017eeb\u0159ucha.jpg\")
Reprofoto P. Vrbov\u00e1. Jaroslav \u0160imandl: II. sv\u011btov\u00e1
v\u00e1lka p\u0159e\u0161la tak\u00e9 p\u0159es Bo\u0161ovice.<\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n
Co se t\u00fd\u010de ubytov\u00e1n\u00ed Lupuljeva v Klobouk\u00e1ch, prob\u011bhlo \u00fapln\u011b jinak, ne\u017e se l\u00ed\u010dilo. Krom\u011b Kavalce nem\u011bli s n\u00edm Klobou\u010dt\u00ed nic spole\u010dn\u00e9ho, krom\u011b Kuxe ho nikdo ani nevid\u011bl, i kdy\u017e se o n\u011bj starali, tajn\u011b hledali mo\u017enosti \u00fakrytu a sh\u00e1n\u011bli pro n\u011bj potravinov\u00e9 l\u00edstky.
A nakonec i soudy obvin\u011bn\u00fdch byly dva. Obran\u00e1\u0159i byli souzeni v Brn\u011b a akce Lupuljev v Berl\u00edn\u011b. I kdy\u017e se stejn\u011b tragick\u00fdm koncem. Nic v\u00edc k t\u011bmto smutn\u00fdm ud\u00e1lostem nelze dodat. Snad jen to, \u017ee pan Dobromil Pa\u017eeb\u0159uch, jedin\u00fd p\u0159e\u017eiv\u0161\u00ed klobouckou trag\u00e9dii, upracovan\u00fd, unaven\u00fd, ale hrd\u00fd n\u00e1s opou\u0161t\u00ed 17. srpna 1998.
Dobromile, pod\u011bkov\u00e1n\u00ed a \u010dest Tv\u00e9 sv\u011btl\u00e9 pam\u00e1tce!<\/p>\n\n\n\n
Narozen 26. \u010dervence 1919, Velikov. Po v\u00e1lce se vr\u00e1til na Moravu a v\u0161ude cht\u011bl hned d\u011blat radik\u00e1ln\u00ed po\u0159\u00e1dek. \u201eBoga mi zastrel\u00edm,\u201c chodil ve vojensk\u00e9
uniform\u011b a v\u0161ude byl st\u0159edem pozornosti. Tu si vynucoval i pistol\u00ed, kterou nosil po\u0159\u00e1d p\u0159i sob\u011b. Po v\u00e1lce se st\u00e1le v\u0161ude slavilo, konaly se tancova\u010dky
a na jedn\u00e9 z nich v Katolick\u00e9m dom\u011b v Bo\u0161ovic\u00edch si ho nikdo nev\u0161\u00edmal, proto vyprovokoval rva\u010dku, a kdy\u017e zjistil, \u017ee je v men\u0161in\u011b, vyst\u0159elil pistol\u00ed do
stropu.<\/p>\n\n\n\n![\"\"](\"http:\/\/www.symbivita.cz\/josefbabacek\/wp-content\/uploads\/2020\/08\/Dobroslav-Ljupulev.jpg\")
z archivu B. Pa\u017eeb\u0159uchov\u00e9.<\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n![\"\"](\"http:\/\/www.symbivita.cz\/josefbabacek\/wp-content\/uploads\/2020\/08\/Ljupulev-svatba.jpg\")
archiv B. Pa\u017eeb\u0159uchov\u00e1.<\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n![\"\"](\"http:\/\/www.symbivita.cz\/josefbabacek\/wp-content\/uploads\/2020\/08\/Ljupuljev-man\u017eel\u00e9.jpg\")
Jaroslav \u0160imandl: II. sv\u011btov\u00e1 v\u00e1lka p\u0159e\u0161la tak\u00e9 p\u0159es Bo\u0161ovice.<\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n![\"\"](\"http:\/\/www.symbivita.cz\/josefbabacek\/wp-content\/uploads\/2020\/08\/Kounicovy-koleje.jpg\")
Vladim\u00edr \u2013 B\u0159e\u010dka Jan: \u201eM\u00edsta zkropen\u00e1 krv\u00ed. Kounicovy koleje v letech
nacistick\u00e9 okupace 1940\u20131945\u201c. Brno 2015, str. 57.<\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n
U\u017e 10. \u010dervna 1945 vik\u00e1\u0159 \u010ceskoslovensk\u00e9 c\u00edrkve husitsk\u00e9 J. V\u00edtoslavsk\u00fd prohl\u00e1sil: \u201eSem budeme p\u0159ich\u00e1zet s \u00factou, sem budeme vodit d\u011bti, aby poznaly, jakou cenu jsme platili za svobodu.\u201c
V roce 1908 daroval \u010desk\u00fd mecen\u00e1\u0161 V\u00e1clav Robert Kounic sv\u016fj d\u016fm v Brn\u011b pro \u00fa\u010dely ubytov\u00e1n\u00ed \u010desk\u00fdch student\u016f a z\u0159\u00eddil nadaci pro v\u00fdstavbu studentsk\u00fdch kolej\u00ed. K jejich realizaci do\u0161lo a\u017e v roce 1922, na svahu Krav\u00ed hory v \u017dabov\u0159esk\u00e1ch. Prvn\u00ed studenti se nast\u011bhovali ji\u017e v roce 1923. Koleje m\u011bly kapacitu p\u011bti set student\u016f a sv\u00e9mu \u00fa\u010delu slou\u017eily a\u017e do 17. listopadu 1939 do p\u0159epaden\u00ed gestapem.44 Do koncentra\u010dn\u00edho t\u00e1bora Sachsenhausen bylo odvle\u010deno 173 jejich student\u016f, zbytek se musel vyst\u011bhovat. O t\u0159i
m\u011bs\u00edce pozd\u011bji byla okna zal\u00ed\u010dena na b\u00edlo a zam\u0159\u00ed\u017eov\u00e1na. Cel\u00fd komplex byl v noci ka\u017ed\u00fdch p\u011bt minut prosv\u011btlov\u00e1n reflektory.
Koleje nyn\u00ed slou\u017eily jako v\u011bznice a popravi\u0161t\u011b.<\/p>\n\n\n\n
44) http:\/\/cz.wikipedia.org.\/wiki\/Kounicovy koleje (sta\u017eeno 11. 9. 2016).<\/p>\n\n\n\n![\"\"](\"http:\/\/www.symbivita.cz\/josefbabacek\/wp-content\/uploads\/2020\/08\/Popravi\u0161t\u011b.jpg\")
Va\u0161ek Franti\u0161ek \u2013 \u010cern\u00fd Vladim\u00edr \u2013 B\u0159e\u010dka Jan: M\u00edsta zkropen\u00e1 krv\u00ed.
Kounicovy koleje v Brn\u011b v letech nacistick\u00e9 okupace 1940\u20131945, str. 452.<\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n
Ze sv\u011bdectv\u00ed \u017eidlochovick\u00e9ho ob\u010dana Klementa Filipovsk\u00e9ho, zat\u010den\u00e9ho gestapem a v\u011bzn\u011bn\u00e9ho v Kounicov\u00fdch kolej\u00edch:
\u201eDo v\u011bzen\u00ed jsem se dostal v z\u00e1\u0159\u00ed 1941, kdy\u017e byla vyb\u00edr\u00e1na druh\u00e1 skupina rukojm\u00edch. Tehdy mn\u011b bylo dvaadvacet let, pracoval jsem v Okresn\u00ed nemocensk\u00e9 poji\u0161\u0165ovn\u011b v Brn\u011b, kter\u00e1 byla je\u0161t\u011b ned\u00e1vno v \u017didlochovic\u00edch. Celkem n\u00e1s zat\u010den\u00fdch bylo dvan\u00e1ct, nev\u011bd\u011bli jsme pro\u010d. A\u017e tam jsem se dov\u011bd\u011bl, \u017ee n\u011bkdo dopisem vyhro\u017eoval m\u00edstn\u00edmu prominentovi Rudolfu Hanakovi. V tomto m\u011bs\u00edci bylo vyhl\u00e1\u0161eno stann\u00e9 pr\u00e1vo a dva ze \u017eidlochovick\u00fdch zadr\u017een\u00fdch museli je\u0161t\u011b s jin\u00fdmi postavit t\u0159i \u0161ibenice.
Jim bylo \u0159e\u010deno, \u017ee to je za\u0159\u00edzen\u00ed na v\u011b\u0161en\u00ed pr\u00e1dla.
Kr\u00e1tce nato za\u010daly prvn\u00ed popravy. Popravi\u0161t\u011b bylo rovnou pod
sgrafitem svat\u00e9ho V\u00e1clava, symbolu \u010desk\u00e9 st\u00e1tnosti. Od n\u00e1s
z pr\u00e1delny na n\u011b bylo vid\u011bt \u0161kv\u00edrou v zatemn\u011bn\u00ed okna. Na pond\u011bl\u00ed 1. z\u00e1\u0159\u00ed byl klid, ale zato 30. z\u00e1\u0159\u00ed bylo zast\u0159eleno 29 osob. Mezi odsouzen\u00fdmi jsem poznal univerzitn\u00edho profesora dr. Vladim\u00edra Groha. Z na\u0161\u00ed sv\u011btnice popravili dva \u017didy, bez soudu. Jednoho pro pom\u011br s N\u011bmkou a druh\u00e9ho pro nedodr\u017een\u00ed policejn\u00ed hodiny pro \u017didy. T\u011bch 29 poprav trvalo p\u0159es dv\u011b hodiny, v\u0161ude plno krve. Poprav\u010d\u00ed \u010deta m\u011bla dev\u011bt mu\u017e\u016f. St\u0159\u00eddali se. Tak to bylo skoro denn\u011b. Popravy za\u010d\u00ednaly kolem \u0161estn\u00e1ct\u00e9 hodiny. Po \u0161esti t\u00fddnech pobytu v l\u00e1gru jsme byli propu\u0161t\u011bni.\u201c 45
Kolik strachu, ho\u0159e, bolest\u00ed a utrpen\u00ed i bezesn\u00fdch noc\u00ed protrp\u011bli zde nejmenovan\u00e9 rodiny \u010di osoby v dob\u011b zat\u00fdk\u00e1n\u00ed, nen\u00ed zachyceno. Jist\u011b by jich bylo na dal\u0161\u00ed dv\u011b knihy, celou dobu \u017eili ve st\u00ednu \u0161ibenice.<\/p>\n\n\n\n
z h\u00e1jenky Kozlov u Proset\u00edna spolu s ob\u011bma rodi\u010di!!!<\/p>\n\n\n\n![\"\"](\"http:\/\/www.symbivita.cz\/josefbabacek\/wp-content\/uploads\/2020\/08\/Rodina-Prudilova.jpg\")
narozen zat\u010den popraven
NEDBAL Otakar 2. 7. 1915 18. 2. 1942 9. 6. 1942
MRKVICA Josef 25. 2. 1914 (?) 3. 1942 9. 6. 1942
KAVALEC Alfons 29. 7. 1898 2. 4. 1942 20. 10. 1942
KUX Jaroslav 12. 10. 1904 10. 3. 1942 9. 6. 1942
WOLF Ludv\u00edk 31. 3. 1909 10. 3. 1942 11. 6. 1942
PAC\u00c1K Franti\u0161ek 11. 11. 1901 10. 3. 1942 11. 6. 1942
KRUPI\u010cKA Pavel 18. 8. 1905 (?) 4. 1942 18. 6. 1942
HERCL\u00cdK Franti\u0161ek 7. 2. 1894 6. 3. 1942 23. 6. 1942
\u010cERM\u00c1K Franti\u0161ek JUDr. 4. 11. 1894 8. 5. 1942 23. 6. 1942
\u0160KRHA Jan 15. 12. 1911 (?) 22. 6. 1942
TRUMPE\u0160 Jaroslav 16. 1. 1901 1. 10. 1941 19. 10. 1944
RICHTER Josef 23. 2. 1893 (?) 4. 1942 18. 6. 1942
PA\u017dEB\u0158UCH Tom\u00e1\u0161 16. 9. 1895 11. 3. 1942 31.12. 1943 *)
\u017dANDA Ferdinand (?) 1. 1894 11. 3. 1942 5. 5. 1944 *)<\/p>\n\n\n\n
\u201eT\u011bm, kte\u0159\u00ed z bratrsk\u00e9 l\u00e1sky ob\u011btovali sv\u016fj \u017eivot za svobodu n\u00e1roda,
na v\u011b\u010dnou pam\u00e1tku v\u011bnuje Lupuljev.\u201c
Co n\u00e1m na dotaz o historii m\u00edstn\u00ed pam\u011btn\u00ed desky \u0159\u00edk\u00e1 Obecn\u00ed \u00fa\u0159ad a kronika ve Velk\u00fdch Host\u011br\u00e1dk\u00e1ch?
\u201eDobroslav Lupuljev p\u0159i\u0161el do obce Velk\u00e9 Host\u011br\u00e1dky po v\u00e1lce 1945 a nechal postavit na n\u00e1vsi pomn\u00edk ob\u011btem v\u00e1lky. V roce 1960 byl v souvislosti se stavbou silnice odstran\u011bn. V roce 1963 byla m\u00edstn\u00edm n\u00e1rodn\u00edm v\u00fdborem po\u0159\u00edzena deska s obdobn\u00fdm textem z pomn\u00edku a p\u0159ipevn\u011bna na budovu tehdej\u0161\u00edho MNV.\u201c Velk\u00e9 Host\u011br\u00e1dky, kronik\u00e1\u0159ka Marie \u010cechovsk\u00e1 2016.46
46) Internet, e-mail z 22. 8. 2016, archiv autor (sta\u017eeno 11. 9. 2016).<\/p>\n\n\n\n![\"\"](\"http:\/\/www.symbivita.cz\/josefbabacek\/wp-content\/uploads\/2020\/08\/Pam\u011btn\u00ed-deska-na-OU.jpg\")
sta\u017eeno z port\u00e1lu www. vets.cz .<\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n
Pe\u0161a Franti\u0161ek, policejn\u00ed str\u00e1\u017en\u00edk v Hodolanech, popraven 31. 8. 1942
Uh\u00fdrek Franti\u0161ek, stola\u0159, popraven 7. 8. 1944
Garmo\u0161ek Anton\u00edn, \u00fa\u0159edn\u00edk d\u016fchodkov\u00e9 kontroly v Klobouk\u00e1ch,
nen\u00ed rod\u00e1k, nebyl \u010dlenem ON, popraven 13. 8. 1942
Bezd\u011bk Anton\u00edn, krimin\u00e1ln\u00ed inspektor, popraven 26. 6. 1942
Chalupa Josef, zem\u0159el v koncentra\u010dn\u00edm t\u00e1bo\u0159e 1. 6. 1942
Svoboda Zden\u011bk, student medic\u00edny, zem\u0159el v koncentra\u010dn\u00edm
t\u00e1bo\u0159e 20. 4. 1941
Pil\u00e1t Emil, po\u0161tovn\u00ed kontrolor, popraven 31. 12. 1942
Novotn\u00fd Jan, p\u0159evor v Nov\u00e9 \u0158\u00ed\u0161i (nebyl sice Klobou\u010d\u00e1k, ale \u017eil tu
se sv\u00fdmi rodi\u010di), zem\u0159el po apelu v koncentra\u010dn\u00edm t\u00e1bo\u0159e 27.1. 1943.(47)
Z\u00fa\u010dastn\u011bn\u00fdm:
\u010cest a pod\u011bkov\u00e1n\u00ed va\u0161\u00ed pr\u00e1ci a tak\u00e9 sv\u011btl\u00e9 pam\u00e1tce, \u017ee jste pro
blaho budouc\u00edm pokolen\u00edm polo\u017eili sv\u00e9 mlad\u00e9 \u017eivoty. I po tak
dlouh\u00e9 dob\u011b si uv\u011bdomujeme, \u017ee jste tenkr\u00e1t ze v\u0161eho m\u011bli
jen pot, slzy a nad\u011bji. D\u011bkujeme. N e z a p o m \u00ed n \u00e1 m e. J. B.<\/p>\n\n\n\n
\u0159\u00eddili vysoc\u00ed d\u016fstojn\u00edci zanikl\u00e9 prvorepublikov\u00e9 \u010deskoslovensk\u00e9 arm\u00e1dy.48 \u00da\u010dast v odboji se tehdy pova\u017eovala za spole\u010denskou povinnost, hlavn\u011b mezi voj\u00e1ky a d\u016fstojn\u00edky. Obrana n\u00e1roda m\u011bla dv\u011b hlavn\u00ed velitelstv\u00ed, jedno bylo hned v Praze pro \u0159\u00edzen\u00fd odboj v \u010cech\u00e1ch a druh\u00e9 v Brn\u011b, pro celou Moravu. Brn\u011bnsk\u00e9mu zemsk\u00e9mu velitelstv\u00ed bylo pod\u0159\u00edzeno Brn\u011bnsko, Jihlavsko, Uherskohradi\u0161\u0165sko, Olomoucko a Ostravsko. Dal\u0161\u00ed opera\u010dn\u00ed \u00faseky tvo\u0159ily okresn\u00ed velitelstv\u00ed, m\u00edstn\u00ed skupiny, \u010dety a snad i dru\u017estva.
Odboj na Hodon\u00ednsku nav\u00e1zal na oby\u010dejn\u00fd lidsk\u00fd nesouhlas se vzniklou situac\u00ed, kter\u00e1 nastala po Mnichovu, a byl nam\u00ed\u0159en proti rozp\u00ednavosti fa\u0161istick\u00fdch sil v zemi. Do \u010dinnosti odbojov\u00fdch organizac\u00ed byli zapojeni lid\u00e9, kte\u0159\u00ed byli pozd\u011bji zat\u010deni. Odboj byl zpo\u010d\u00e1tku neorganizovan\u00fd, nebo\u0165 panovalo p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed, \u017ee lze bojovat jako za Rakouska-Uherska. Z toho d\u016fvodu padlo mnohem v\u00edce lid\u00ed, ne\u017e by bylo b\u00fdvalo nutn\u00e9. Na \u010dinnost Obrany n\u00e1roda v Hodon\u00edn\u011b m\u011blo velik\u00fd vliv krajsk\u00e9 m\u011bsto Uhersk\u00e9 Hradi\u0161t\u011b, v jeho\u017e \u010dele st\u00e1l podplukovn\u00edk Vladim\u00edr \u0160t\u011brba.
U zrodu Obrany n\u00e1roda v Hodon\u00edn\u011b st\u00e1l instruktor brann\u00e9 v\u00fdchovy \u0161t\u00e1bn\u00ed kapit\u00e1n Karel Jansa, kter\u00fd se stal tak\u00e9 prvn\u00edm jej\u00edm velitelem v Hodon\u00edn\u011b. \u0160t\u00e1bn\u00ed kapit\u00e1n Karel Jansa se narodil \u0159\u00edjna 1893 v B\u011bstovini, okres Chrudim. Maturoval v \u010c\u00e1slavi.
48) http:\/\/cs. Wikipedia.org.\/wiki\/Obrana n\u00e1roda (sta\u017eeno 10. 9. 2016).<\/p>\n\n\n\n
vzd\u011blavatelsk\u00e9m sboru. Po okupaci \u010desk\u00fdch zem\u00ed nacistick\u00fdmi brann\u00fdmi silami 15. b\u0159ezna 1939 byl ihned ur\u010den za prvn\u00edho velitele Obrany n\u00e1roda.49 Krom\u011b Sokola byla snaha zapojit do ileg\u00e1ln\u00ed organizace Obrana n\u00e1roda i t\u011blov\u00fdchovnou organizaci Orel.
Velikou \u00falohu sehr\u00e1li pr\u00e1v\u011b u\u010ditel\u00e9, kte\u0159\u00ed se tak stali nepostradateln\u00fdmi
prost\u0159edn\u00edky pro tyto \u00fa\u010dely.50 Po zru\u0161en\u00ed \u010ceskoslovensk\u00e9 arm\u00e1dy (15. b\u0159ezna 1939 p\u0159estala existovat) a nucen\u00e9m p\u0159evodu do civilu se vr\u00e1til znovu do Chrudimi jako obecn\u00ed tajemn\u00edk.
I zde v\u0161ak \u0161t\u00e1bn\u00ed kapit\u00e1n Karel Jansa v odbojov\u00e9 pr\u00e1ci pokra\u010doval.
Na zapracov\u00e1n\u00ed se v nov\u00e9 funkci byl vysl\u00e1n do kurzu v Praze a tam 8. \u00fanora 1940 zat\u010den. Za \u201evelezradu\u201c a napom\u00e1h\u00e1n\u00ed nep\u0159\u00edteli byl 2. \u00fanora 1942 odsouzen k trestu nejvy\u0161\u0161\u00edmu. V Berl\u00edn\u011b, Pl\u00f6tzensee, byl 7. srpna 1942 popraven. Kl\u00ed\u010dov\u00e1 byla sou\u010dinnost s t\u011blov\u00fdchovnou jednotou Sokol.
\u010clenov\u00e9 Sokola v Obran\u011b n\u00e1roda pracovali a\u017e do z\u00e1kazu \u010dinnosti sv\u00e9 organizace a do ilegality se st\u00e1hli a\u017e v dubnu 1941, pak p\u016fsobili v organizaci Jindra a prakticky se slou\u010dili s organizac\u00ed Obrana n\u00e1roda. Spousta \u010dlen\u016f Sokola z \u0159ad u\u010ditel\u016f byla d\u016fstojn\u00edky v z\u00e1loze, a proto se s nimi po\u010d\u00edtalo ve velitelsk\u00fdch funkc\u00edch.
Pro b\u00fdval\u00fd hodon\u00ednsk\u00fd a b\u0159eclavsk\u00fd okres (bez okupovan\u00fdch obc\u00ed) byl po \u0161t. kpt. Karlu Jansovi dosazen nadporu\u010d\u00edk v z\u00e1loze Josef P\u0159iv\u0159el. Narozen 28. \u00fanora 1902 v Prav\u010dic\u00edch, okres Krom\u011b\u0159\u00ed\u017e.
49) www.sokolhodon\u00edn.xcz.\/wp-content\/uploads \/\u2026Sokol-Hodon\u00edn-\u0161tkpt.Jansa
(sta\u017eeno 9. 9. 2016).
50) http:\/\/cs.wikipedia.org.\/wiki\/ Orel (sta\u017eeno 9. 9. 2016).<\/p>\n\n\n\n
na p\u0159ev\u00e1d\u011bn\u00ed osob do zahrani\u010d\u00ed speci\u00e1ln\u00ed linkou ze Sv. Sidonie v okrese Vala\u0161sk\u00e9 Klobouky do tren\u010diansk\u00e9ho okresu.51 Popraven byl 27.listopadu 1942 ve Vratislavi. Jeho jm\u00e9no je vytes\u00e1no na pam\u011btn\u00ed desce na Moravsk\u00e9m n\u00e1m\u011bst\u00ed 6\/1. Na jeho m\u00edsto nastoupil hodon\u00ednsk\u00fd knihkupec (co\u017e bylo velmi
v\u00fdhodn\u00e9) Franti\u0161ek Landgr\u00e1f. Ten ji\u017e d\u00e1vno p\u0159edt\u00edm nech\u00e1val p\u0159esp\u00e1vat na sv\u00e9 chat\u011b na Lopen\u00edku hledan\u00e9 osoby.
Landgr\u00e1fovo knihkupectv\u00ed na hlavn\u00ed t\u0159\u00edd\u011b v Hodon\u00edn\u011b se stalo st\u0159ediskem pro t\u0159\u00edd\u011bn\u00ed zpr\u00e1v. Zpravodajci nos\u00edc\u00ed zpr\u00e1vy se snadno vm\u00edsili do knihkupectv\u00ed jako z\u00e1kazn\u00edci nakupuj\u00edc\u00ed knihy. Landgr\u00e1f p\u0159ijat\u00e9 zpr\u00e1vy od zpravodajc\u016f t\u0159\u00eddil a podle z\u00e1va\u017enosti pos\u00edlal d\u00e1l.52
V srpnu 1941 klobouck\u00fd u\u010ditel Jaroslav Kux zajel na kole do Rajhradu na osobn\u00ed setk\u00e1n\u00ed s \u0159editelem m\u011b\u0161\u0165ansk\u00e9 \u0161koly (N\u011bmci \u0161kolu p\u0159ejmenovali z \u201eM\u011b\u0161\u0165ansk\u00e9\u201c na \u201e Hlavn\u00ed \u0161kolu\u201c) Janem Pe\u0161ka\u0159em, a ten pak organizoval hnut\u00ed v Rajhrad\u011b a byl spojkou mezi sokolsk\u00fdm odbojem Jindra a Obranou n\u00e1roda.53
Jak ji\u017e bylo \u0159e\u010deno, Obrana n\u00e1roda pova\u017eovala za sv\u016fj hlavn\u00ed \u00fakol p\u0159ipravit za pom\u011brn\u011b kr\u00e1tkou dobu masov\u00e9 vojensk\u00e9 povst\u00e1n\u00ed, veden\u00e9 d\u016fstojn\u00edky b\u00fdval\u00e9 \u010ceskoslovensk\u00e9 arm\u00e1dy. Krom\u011b toho byla nucena prov\u00e1d\u011bt je\u0161t\u011b dal\u0161\u00ed, nem\u00e9n\u011b z\u00e1va\u017enou \u010dinnost, nap\u0159\u00edklad organizovala p\u0159echody eskoslovensk\u00fdch politik\u016f a voj\u00e1k\u016f p\u0159es hranice. Nejv\u00edce se jich uskute\u010dnilo p\u0159es Ostravsko do
Polska, ale i na Slovensko.
51) http:\/\/is muni.cz.\/th\/263840\/\u2026Hodon\u00edn-v obdob\u00ed- nacistick\u00e9 okupace -1939-1945 (sta\u017eeno 10. 9. 2016).
52) http:\/\/is muni.cz\/th 263840\/Hodon\u00edn\/\u2026 v obdob\u00ed- nacistick\u00e9 okupace 1939-1945 (sta\u017eeno 10. 9. 2016).
53) Encyklopedie.brna.cz\/home-mmb\/?acc=profil_osobnosti&load=1228 (sta\u017eeno 10. 9. 2016).<\/p>\n\n\n\n
V\u00fdznamn\u00fdm posl\u00e1n\u00edm Obrany n\u00e1roda bylo zpravodajstv\u00ed, a to jak ofenzivn\u00ed, tak obrann\u00e9. Toto obrann\u00e9 zpravodajstv\u00ed bylo celkov\u011b m\u00e9n\u011b \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9, pr\u00e1v\u011b ve vybudov\u00e1n\u00ed ochrany proti pronik\u00e1n\u00ed konfident\u016f a agent\u016f gestapa do vlastn\u00edch \u0159ad. M\u00e9n\u011b pozornosti v\u011bnovala Obrana n\u00e1roda sabot\u00e1\u017en\u00edm akc\u00edm.
Organizace bujela a najednou m\u011bla moravsk\u00e1 \u010d\u00e1st p\u0159es tis\u00edc \u010dlen\u016f. Konspirace mezi jednotliv\u00fdmi \u010dleny v\u0161ak byla t\u00e9m\u011b\u0159 nulov\u00e1.
Prvn\u00ed zat\u00fdk\u00e1n\u00ed \u010dlen\u016f Obrany n\u00e1roda nastalo ji\u017e 16. z\u00e1\u0159\u00ed 1939!!!
V Brn\u011b-Kom\u00edn\u011b byl zat\u010den u\u010ditel Bed\u0159ich Bla\u017eek,54 a to jen proto, \u017ee ve\u0159ejn\u011b podporoval m\u011bstsk\u00e9ho komunistick\u00e9ho tajemn\u00edka Stanislava \u017divn\u00e9ho, tedy ne proto, \u017ee byl \u010dlenem Obrany n\u00e1roda.
U\u017e tady se pravd\u011bpodobn\u011b za\u010dala odv\u00edjet \u010dern\u00e1 historie t\u00e9to moravsk\u00e9 ileg\u00e1ln\u00ed organizace. \u00da\u0159edn\u00edci gestapa nebyli hloup\u00ed, jak jsou dnes zobrazov\u00e1ni ve filmech. Na gestapu p\u0159i v\u00fdslechu pak sta\u010dilo jen nazna\u010dit nebo \u0159\u00edct dal\u0161\u00ed jm\u00e9no. V t\u011bchto n\u011bkolika odstavc\u00edch je pouze nast\u00edn\u011bn hlavn\u00ed c\u00edl organizace
Obrana n\u00e1roda, av\u0161ak zam\u011b\u0159en\u00ed na\u0161eho vypr\u00e1v\u011bn\u00ed neumo\u017e\u0148uje podrobn\u00fd rozbor.
Listopad 1939
Rozs\u00e1hl\u00e1 a \u0161patn\u011b utajovan\u00e1 \u010dinnost Obrany n\u00e1roda nemohla uj\u00edt pozornosti gestapa (Geheime Staatspolizei). Za pomoci brn\u011bnsk\u00fdch N\u011bmc\u016f a agent\u016f-provokat\u00e9t\u016f i v\u00fdpov\u011bd\u00ed n\u011bkter\u00fdch zat\u010den\u00fdch \u010dlen\u016f hned v l\u00e9t\u011b roku 1939 m\u011bli brn\u011bn\u0161t\u00ed gestap\u00e1ci p\u0159ehled o z\u00e1m\u011brech t\u00e9to ileg\u00e1ln\u00ed organizace, a proto s \u00faderem vy\u010dk\u00e1vali na vhodn\u00fd okam\u017eik.
54) Diserta\u010dn\u00ed pr\u00e1ce Mgr. Jany \u0160eve\u010dkov\u00e9 2010 \/ \u010cinnost refer\u00e1tu IIBM brn\u011bnsk\u00e9 \u0159\u00edd\u00edc\u00ed \u00fa\u0159adovny Gestapa v letech 1939 \u20131945.<\/p>\n\n\n\n
Gestap\u00e1ky pe\u010dliv\u011b p\u0159ipraven\u00e1 akce proti Obran\u011b n\u00e1roda byla tak n\u00e1hl\u00e1 a rychl\u00e1, \u017ee v\u011bt\u0161ina vedouc\u00edch \u010dinitel\u016f nesta\u010dila zni\u010dit seznamy \u010dlen\u016f. Jeden z velitel\u016f, gener\u00e1l B\u00edl\u00fd, podle hodnov\u011brn\u00e9ho sd\u011blen\u00ed F. Mach\u00e1ta, byl varov\u00e1n, a tak ode\u0161el 14. listopadu 1939 do ilegality. Moc to nepomohlo.
Za \u201eonemocn\u011bl\u00e9ho\u201c \u0159\u00ed\u0161sk\u00e9ho protektora svobodn\u00e9ho p\u00e1na Konstantina von Neurath byl od 28. z\u00e1\u0159\u00ed 1941 samotn\u00fdm Hitlerem jmenov\u00e1n do t\u00e9to funkce SS-Obergruppenf\u00fchrer a gener\u00e1l policie Reinhard Heydrich. Do Prahy p\u0159ijel 27. z\u00e1\u0159\u00ed a hned nechal vyhl\u00e1sit obecn\u00e9 stann\u00e9 pr\u00e1vo. A tak\u00e9 byli hned prvn\u00ed den
jeho n\u00e1stupu popraveni arm\u00e1dn\u00ed gener\u00e1l Josef B\u00edl\u00fd, divizn\u00ed gener\u00e1l Hugo Vojta a dal\u0161\u00ed.
Dne 1. \u0159\u00edjna byl k smrti odsouzen ministersk\u00fd p\u0159edseda protektor\u00e1tn\u00ed
vl\u00e1dy, jednook\u00fd gener\u00e1l Alois Eli\u00e1\u0161 \u2013 rozsudek byl v\u0161ak vykon\u00e1n a\u017e o p\u016fl roku pozd\u011bji 19. \u010dervna 1942.(55)<\/p>\n\n\n\n
(vzpom\u00ednka Evy Vysko\u010dilov\u00e9 na jej\u00edho otce, \u010dlena odbojov\u00e9 organizace
Obrana n\u00e1roda z Moravsk\u00e9ho \u017di\u017ekova)
Po obsazen\u00ed \u010cech a Moravy byla na\u0161e zem pod vl\u00e1dou hitlerovsk\u00e9ho
N\u011bmecka. P\u0159estala existovat st\u00e1tn\u00ed suverenita. Dne 15. b\u0159ezna 1939 se zm\u011bnila struktura vnit\u0159n\u00edho i spole\u010densk\u00e9ho \u017eivota zem\u011b. Nezm\u011bnil se v\u0161ak a tak\u00e9 nezastavil \u017eivot i politick\u00fd boj. Okupanti se sna\u017eili potla\u010dit nar\u016fstaj\u00edc\u00ed odpor \u010desk\u00e9ho lidu. P\u0159es stup\u0148ovanou perzekuci \u0159\u00ed\u0161sk\u00fdch org\u00e1n\u016f i navzdory \u010dinnosti na\u0161ich zr\u00e1dc\u016f a kolaborant\u016f za\u010dalo r\u016fst uv\u011bdom\u011bl\u00e9 masov\u00e9 ileg\u00e1ln\u00ed hnut\u00ed proti okupant\u016fm.<\/p>\n\n\n\n
d\u016fstojn\u00edk\u016f \u010ds. arm\u00e1dy, finan\u010dn\u00ed str\u00e1\u017ee, \u010detnictva, sokolsk\u00fdch organizac\u00ed a jin\u00fdch uv\u011bdom\u011bl\u00fdch slo\u017eek a jednotlivc\u016f n\u00e1roda.
Obrana n\u00e1roda m\u011bla pevn\u00fd c\u00edl \u2013 skute\u010dn\u00fd boj proti okupant\u016fm. Rozs\u00e1hl\u00e1 s\u00ed\u0165 t\u00e9to organizace se rozprost\u00edrala od Ostravy p\u0159es Uhersk\u00e9 Hradi\u0161t\u011b a Hodon\u00edn a\u017e na jih Moravy. <\/p>\n\n\n\n
Vedouc\u00edm skupiny byl \u0159\u00edd\u00edc\u00ed u\u010ditel Valdemar Straka. \u010cleny t\u00e9to organizace byli: u\u010ditel Franti\u0161ek Fu\u010d\u00edk (m\u016fj tat\u00ednek), Martin Peterka, Jan P\u0159\u00edborsk\u00fd, funkcion\u00e1\u0159 Sokola Pavel Michalica \u2013 ti v\u0161ichni ze \u017di\u017ekova \u2013 a mlyn\u00e1\u0159 Stanislav Riedl z Velk\u00fdch Pavlovic. Tato skupina m\u011bla za \u00fakol vycvi\u010dit k\u00e1dry spolehliv\u00fdch lid\u00ed k boji proti nacist\u016fm \u2013 roz\u0161i\u0159ovat ileg\u00e1ln\u00ed let\u00e1ky, tajn\u011b ukr\u00fdvat zbran\u011b, munici, gran\u00e1ty, z\u00e1paln\u00e9 p\u00e1sky a jin\u00fd materi\u00e1l. V\u0161echen tento materi\u00e1l byl dopravov\u00e1n z Hodon\u00edna a ukryt v bytech a ve vinn\u00e9m sklep\u011b. Sch\u016fzky skupiny prob\u00edhaly ve sklep\u011b Pavla Michalici.
Dne 29. \u0159\u00edjna 1940 byl gestapem zat\u010den \u0159\u00edd\u00edc\u00ed u\u010ditel Valdemar Straka, kter\u00fd za pomoci Martina Peterky, Stanislava Riedla a b\u00edlovick\u00e9ho mlyn\u00e1\u0159e Roberta Vacul\u00edka ukryl ve sklep\u011b u Jana P\u0159\u00edborsk\u00e9ho ru\u010dn\u00ed gran\u00e1ty a pu\u0161ky. Po zat\u010den\u00ed byl \u0159\u00edd\u00edc\u00ed u\u010ditel Straka p\u0159evezen do \u00fa\u0159adovny hodon\u00ednsk\u00e9ho gestapa a asi po
\u010dty\u0159ech dnech odtransportov\u00e1n do Su\u0161ilov\u00fdch kolej\u00ed v Brn\u011b, kde byl vystaven hrub\u00e9mu nelidsk\u00e9mu mu\u010den\u00ed. Po t\u00fddenn\u00edm v\u00fdslechu do\u0161lo k jeho p\u0159evezen\u00ed zp\u011bt do obce, kde n\u00e1sledovaly domovn\u00ed prohl\u00eddky u n\u011bho v byt\u011b a i v dal\u0161\u00edch \u017ei\u017ekovsk\u00fdch domech.
Uschovan\u00e9 pu\u0161ky i gran\u00e1ty byly objeveny. A tak k Valdemaru Strakovi p\u0159ibyli dal\u0161\u00ed zat\u010den\u00ed \u017ei\u017ekov\u0161t\u00ed ob\u010dan\u00e9, mezi nimi i u\u010ditel Franti\u0161ek Fu\u010d\u00edk a ostatn\u00ed \u010dlenov\u00e9. Tat\u00ednek zanechal doma man\u017eelku s desetim\u011bs\u00ed\u010dn\u00edm synem, kter\u00e1 \u010dekala dal\u0161\u00ed d\u00edt\u011b \u2013 to jsem byla j\u00e1. Narodila jsem se 8. \u010dervence 1941 a tat\u00ednka jsem poprv\u00e9 uvid\u011bla a\u017e 5. kv\u011btna 1942.
Tat\u00ednka po zat\u010den\u00ed odvezli do Hodon\u00edna, odtud do Brna do Su\u0161ilov\u00fdch kolej\u00ed, kde byl v\u011bzn\u011bn a vysl\u00fdch\u00e1n. 19. prosince 1940 byli v\u0161ichni \u010dlenov\u00e9 skupiny transportov\u00e1ni do Wohlau, kde byli znovu n\u011bkolikr\u00e1t vysl\u00fdch\u00e1ni. Odtud byli
p\u0159evezeni do v\u011bznice v Breslau, kde byli a\u017e do prosince 1941. Z Breslau byli p\u0159evezeni do v\u011bznice na Cejlu, kde byli souzeni. Soud vynesl krut\u00e9 a nemilosrdn\u00e9 rozsudky.
Valdemar Straka, Stanislav Riedl a Robert Vacul\u00edk byli odsouzeni k trestu smrti a v dubnu 1943 popraveni. Ostatn\u00ed zat\u010den\u00ed byli odsouzeni k n\u011bkolikam\u011bs\u00ed\u010dn\u00edmu v\u011bzen\u00ed \u2013 Martin Peterka na 24 m\u011bs\u00edc\u016f, Jan P\u0159\u00edborsk\u00fd na 15 m\u011bs\u00edc\u016f, Franti\u0161ek Fu\u010d\u00edk na 12 m\u011bs\u00edc\u016f a Pavel Michalica na 6 m\u011bs\u00edc\u016f.
Tat\u00ednek byl v\u011bzn\u011bn a\u017e do 5. kv\u011btna 1942. Po n\u00e1vratu byl propu\u0161t\u011bn ze \u0161koln\u00ed slu\u017eby. Dostal zam\u011bstn\u00e1n\u00ed na Obecn\u00edm \u00fa\u0159ad\u011b v Moravsk\u00e9m \u017di\u017ekov\u011b jako \u00fa\u0159edn\u00edk hospod\u00e1\u0159sk\u00e9, z\u00e1sobovac\u00ed a eviden\u010dn\u00ed slu\u017eby. V t\u00e9to funkci mohl nen\u00e1padn\u011b pokra\u010dovat v odbojov\u00e9 \u010dinnosti r\u016fzn\u00fdmi sabot\u00e1\u017eemi na\u0159\u00edzen\u00ed
o dod\u00e1vk\u00e1ch a evidenci osob a\u017e do osvobozen\u00ed v roce 1945.
Po osvobozen\u00ed Moravsk\u00e9ho \u017di\u017ekova byli zast\u0159eleni vedouc\u00ed fa\u0161ist\u016f v Mor. \u017di\u017ekov\u011b Pavel Primus a Josef Hromek, kte\u0159\u00ed m\u011bli pod\u00edl na vyzrazen\u00ed odbojov\u00e9 skupiny. Eva Vysko\u010dilov\u00e1<\/p>\n\n\n\n![\"\"](\"http:\/\/www.symbivita.cz\/josefbabacek\/wp-content\/uploads\/2020\/08\/Obrana-n\u00e1roda.jpg\")
![\"\"](\"http:\/\/www.symbivita.cz\/josefbabacek\/wp-content\/uploads\/2020\/08\/Gestapo.png\")
Z Hitlerova na\u0159\u00edzen\u00ed m\u011bl ka\u017ed\u00fd p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk gestapa pr\u00e1vo nosit uniformu SS s ozna\u010den\u00edm odpov\u00eddaj\u00edc\u00edm jeho slu\u017eebn\u00edmu za\u0159azen\u00ed, a to i v p\u0159\u00edpad\u011b, \u017ee p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edkem SS nebyl. Ne ka\u017ed\u00fd p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk gestapa byl p\u0159ijat k SS, jednak pro vysok\u00fd v\u011bk, jednak pro h\u0159\u00edchy sp\u00e1chan\u00e9 p\u0159ed n\u00e1stupem nacist\u016f k moci, a n\u011bkte\u0159\u00ed tak\u00e9 nemohli prok\u00e1zat sv\u016fj rasov\u00fd \u00e1rijsk\u00fd p\u016fvod n\u011bkolik generac\u00ed
nazp\u011bt.
56) Encyklopedie.brna.cz\/home-mmb\/?acc=profil_osobnosti&load=2573 (sta\u017eeno 10. 9. 2016).<\/p>\n\n\n\n![\"\"](\"http:\/\/www.symbivita.cz\/josefbabacek\/wp-content\/uploads\/2020\/08\/Pr\u00e1vnick\u00e1-fakulta.png\")
pr\u00e1vnickou fakultu, kter\u00e1 st\u00e1la pom\u011brn\u011b bl\u00edzko Kounicov\u00fdch kolej\u00ed. Jako v\u011bznice pou\u017e\u00edvali Kounicovy a Su\u0161ilovy koleje, pevnost \u0160pilberk, Cejl a budovy za pr\u00e1vnickou fakultou Pod Ka\u0161tany, kde d\u0159\u00edve byly vojensk\u00e9 ubikace.
P\u0159\u00edpad Obrany n\u00e1roda na Kloboucku zpracov\u00e1val gestap\u00e1k krimin\u00e1ln\u00ed
tajemn\u00edk Ludv\u00edk P\u00f6hl ve spolupr\u00e1ci se Sonderkommandem. Organiza\u010dn\u00ed slo\u017een\u00ed brn\u011bnsk\u00e9ho policejn\u00edho apar\u00e1tu Osazenstvo jednotliv\u00fdch refer\u00e1t\u016f tvo\u0159ili N\u011bmci s\u00eddl\u00edc\u00ed v Brn\u011b a v jeho okol\u00ed. Mezi nimi byli Br\u0148an\u00e9, kte\u0159\u00ed slou\u017eili na refer\u00e1tu \u201eIIA\u201c: Ernst Florian, Karel Wochian, Anton Rosten, MUDr. B. Pilny, Johan Bauer, Hans Golda a jin\u00ed. <\/p>\n\n\n\n
Brunno Steckenbach
\u201eII\u201c odd\u011blen\u00ed pr\u00e1vn\u00ed, administrativn\u00ed, finan\u010dn\u00ed
\u201eIII\u201c odd\u011blen\u00ed vnit\u0159n\u00ed, bezpe\u010dnostn\u00ed slu\u017eby SD (Sicherheitsdienst)
\u201eIV\u201c odd\u011blen\u00ed tajn\u00e9 policie, gestapo
\u201eV\u201c odd\u011blen\u00ed tajn\u00e9 i uniformovan\u00e9 krimin\u00e1ln\u00ed policie, hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 delikty
\u201eVI\u201c odd\u011blen\u00ed tajn\u00fdch vn\u011bj\u0161\u00edch bezpe\u010dnostn\u00edch slo\u017eek
\u201eVII\u201c odd\u011blen\u00ed protin\u00e1bo\u017eensk\u00e9 a proti\u017eidovsk\u00e9 a odd\u011blen\u00ed propagandy
Ozna\u010den\u00ed v\u0161ech sekc\u00ed \u201eI\u201c, \u201eII\u201c \u010di \u201eIII\u201c se d\u011blily na dal\u0161\u00ed podsekce jako na \u201eIA\u201c a d\u00e1le na \u201eIA 1\u201c. Dokonale vymy\u0161len\u00e9 a snadno \u0159\u00edzen\u00e9.<\/p>\n\n\n\n![\"\"](\"http:\/\/www.symbivita.cz\/josefbabacek\/wp-content\/uploads\/2020\/08\/Gestapo-II.png\")
Tyto z\u00e1kladn\u00ed \u00fa\u0159ady se vnit\u0159n\u011b je\u0161t\u011b d\u011blily na odd\u011blen\u00ed se speci\u00e1ln\u00edm
zam\u011b\u0159en\u00edm, nap\u0159\u00edklad refer\u00e1t \u201eIIA\u201c, jeho\u017e vedouc\u00edm byl proslul\u00fd krimin\u00e1ln\u00ed rada Otto Koslowski, SS-Hauptsturmf\u00fchrer, jeden z jejich nejlep\u0161\u00edch kriminalist\u016f. Narodil se 17. dubna 1900 jako p\u00e1t\u00fd ze \u0161esti d\u011bt\u00ed. Brzy se stal vyhled\u00e1van\u00fdm odborn\u00edkem na boj s levic\u00ed a emigranty.58 Nap\u0159\u00edklad refer\u00e1t \u201eIII\u201c se d\u00e1le d\u011blil na odd\u011blen\u00ed Obrann\u00e9ho zpravodajstv\u00ed, s refer\u00e1ty \u201eIIIA\u201c
Kontrarozv\u011bdka, \u010ceskoslovensk\u00e9 jednotky v zahrani\u010d\u00ed, vyhodnocov\u00e1n\u00ed
\u010dinnosti \u0161pion\u016f, \u010cesk\u00e9 organizace MNO, MV a jin\u00e9.
Z d\u016fvod\u016f zv\u00fd\u0161en\u00ed \u00fa\u010dinnosti \u00fa\u0159adoven byly z\u0159\u00edzeny takzvan\u00e9 \u201eN\u201c refer\u00e1ty (Nachrichten), je\u017e slou\u017eily k zaznamen\u00e1v\u00e1n\u00ed podrobn\u00e9 evidence o konfidentech, k veden\u00ed kartot\u00e9k atd.59 Gestap\u00e1ci ke konci v\u00e1lky je\u0161t\u011b p\u0159ed sv\u00fdm \u00fat\u011bkem z Brna pe\u010dliv\u011b vyt\u0159\u00eddili sv\u016fj archiv, politick\u00e9 materi\u00e1ly a zpravodajsk\u00e9 spisy poslali po \u017eeleznici do Plavna v N\u011bmecku a v\u0161e nepodstatn\u00e9 skartovali.<\/p>\n\n\n\n
59) Text pr\u00e1ce Mgr. Jany \u0160eve\u010dkov\u00e9 2010 Muni-Is.Muni cz\/th104970\/ffm\/
(sta\u017eeno 10. 9. 2016).<\/p>\n\n\n\n
P\u0159ipomenu dva z mnoha takov\u00fdch \u201epomocn\u00edk\u016f\u201c, a to (vd\u011b\u010dn\u00e9ho i placen\u00e9ho) konfidenta Viktora Ry\u0161\u00e1nka a Jana Paprsk\u00e1\u0159e. Byly jich stovky!
Viktor Ry\u0161\u00e1nek, narozen 25. prosince 1902 v Juli\u00e1nov\u011b, d\u00e9leslou\u017e\u00edc\u00ed
v hodnosti rotmistr.60 Po z\u00e1boru republiky byl zapojen do ileg\u00e1ln\u00ed \u010dinnosti Obrana n\u00e1roda v Brn\u011b u\u017e v dubnu 1939. Byl spojkou ve vy\u0161\u0161\u00ed t\u0159\u00edd\u011b. Bohu\u017eel t\u00e9ho\u017e roku v polovin\u011b prosince 1939 byl zat\u010den gestapem a ihned po sv\u00e9m zat\u010den\u00ed vypov\u00eddal o \u0159\u00edd\u00edc\u00edch slo\u017ek\u00e1ch v brn\u011bnsk\u00e9 Obran\u011b n\u00e1roda i o sv\u00fdch spolupracovn\u00edc\u00edch v Brn\u011b-\u017didenic\u00edch. Spolupr\u00e1ci podepsal 13. ledna 1940 a brn\u011bnsk\u00fdm gestapem byl nasazen jako jeden z prvn\u00edch konfident\u016f v\u016f\u010di Obran\u011b n\u00e1roda. Ry\u0161\u00e1nek jako agent gestapa veden\u00fd pod zna\u010dkou N-13 s m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edm platem dva a p\u016fl a\u017e t\u0159i tis\u00edce korun. Sv\u00e9 p\u00edsemn\u00e1 hl\u00e1\u0161en\u00ed podepisoval \u201eSova\u201c. Zde na Morav\u011b vytvo\u0159il \u201evolav\u010d\u00ed s\u00ed\u0165\u201c, kter\u00e1 p\u0159edst\u00edrala odbojovou \u010dinnost, av\u0161ak ve skute\u010dnosti pracovala pro gestapo. Podobn\u00fdch konfidentsk\u00fdch s\u00edt\u00ed k nerozezn\u00e1n\u00ed od prav\u00fdch byly a\u017e k neuv\u011b\u0159en\u00ed cel\u00e9
stovky.
60) Encyklopedie.brna.cz\/home-mmb\/?acc=profil_osobnosti&load=10296
(sta\u017eeno 10. 9. 2016).<\/p>\n\n\n\n![\"\"](\"http:\/\/www.symbivita.cz\/josefbabacek\/wp-content\/uploads\/2020\/08\/Pechal.jpg\")
Pam\u011btn\u00ed deska Old\u0159icha Pechala na budov\u011b Gymn\u00e1zia v Kyjov\u011b. Zdroj:
http:\/\/www.hrbata.cz\/aktuality.php<\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n
Operace \u201eZinc\u201c byl kryc\u00ed n\u00e1zev paradesantn\u00edho v\u00fdsadku organizovan\u00e9ho
zpravodajsk\u00fdm odborem exilov\u00e9ho Ministerstva n\u00e1rodn\u00ed obrany v Lond\u00fdn\u011b. V\u00fdsadek byl tvo\u0159en npor. Old\u0159ichem Pechalem, nar. 12. kv\u011btna 1913 v Osv\u011btimanech u Kyjova, rtm. Arno\u0161tem Mik\u0161em \u201eMikola\u201c, nar. 27. \u010dervence 1913 v Janov\u011b u Rakovn\u00edka, a radistou svob. Viliamem Gerikem, nar. 28. prosince 1920 u Nov\u00fdch Z\u00e1mk\u016f na Slovensku. M\u011bli za \u00fakol pokr\u00fdt zpravodajsky radiostanic\u00ed s n\u00e1zvem \u201eL\u00edda\u201c Moravu.61 P\u0159i spole\u010dn\u00e9m letu je\u0161t\u011b s v\u00fdsadkem Out Distanc (vel. Adolf Op\u00e1lka, Ivan Kola\u0159\u00edk, Karel \u010curda) v noci 28. b\u0159ezna 1942 kv\u016fli naviga\u010dn\u00ed chyb\u011b byli vysazeni u Gbel na Slovensku62 m\u00edsto p\u016fvodn\u011b pl\u00e1novan\u00e9ho seskoku na Buchlovsku, kde m\u011bli t\u0159i z\u00e1chytn\u00e9
adresy: U Hejl\u016f v Uhersk\u00e9m Hradi\u0161ti, u Koz\u00e1k\u016f v Brn\u011b a u \u0160tokman\u016f v Buchlovic\u00edch.
61) https:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/Operace_Zinc (sta\u017eeno 10. 9. 2016).
62) https:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/Rudolf_Hrubec.<\/p>\n\n\n\n
do Prahy a tady z\u00edskal spojen\u00ed na Val\u010d\u00edka, Op\u00e1lku a Koubu.
S rtm. Bohuslavem Koubou se pak pokusil vyzvednout materi\u00e1l, ukryt\u00fd desanty Biscopu (vel. Boh. Kouba, Jos. Bubl\u00edk, Jan Hrub\u00fd) a Bivouac (velitel Franti\u0161ek Posp\u00ed\u0161il, Jind\u0159ich \u010coupek, Libor Zapletal) u obce Po\u017e\u00e1ry na K\u0159ivokl\u00e1tsku. Tady Mik\u0161 p\u0159i p\u0159est\u0159elce s \u010detn\u00edky, st\u0159e\u017e\u00edc\u00edmi tu\u0161en\u00fd prostor \u00fakrytu s materi\u00e1lem, byl velmi t\u011b\u017ece ran\u011bn. Arno\u0161t po vyhodnocen\u00ed sv\u00e9 situace
zjistil, \u017ee nem\u00e1 nad\u011bji na \u00fanik, a sp\u00e1chal sebevra\u017edu. Ukryt\u00fd materi\u00e1l gestapo skute\u010dn\u011b na\u0161lo podle pl\u00e1nku, kter\u00fd m\u011bl Mik\u0161 u sebe, i jeho den\u00edk se z\u00e1pisky. Tak se gestapo dostalo na stopu uprchnuv\u0161\u00edho velitele paraskupiny Biscopu a z\u00e1rove\u0148 pozat\u00fdkalo v\u0161echny pomocn\u00edky, jejich\u017e seznam m\u011bl tak\u00e9 u sebe.
Old\u0159ich Pechal s kuf\u0159\u00edkem pen\u011bz, obsahuj\u00edc\u00edmi t\u0159i miliony, byl p\u0159i p\u0159echodu hranic ze Slovenska zadr\u017een dv\u011bma n\u011bmeck\u00fdmi celn\u00edky, kter\u00e9 p\u0159i kontrole oba zast\u0159elil, ale v rozru\u0161en\u00ed u nich zapomn\u011bl sv\u00e9 doklady. Ty byly k neuv\u011b\u0159en\u00ed a k velik\u00e9 zpravodajsk\u00e9 chyb\u011b skoro jako prav\u00e9. Rozru\u0161en\u00fd z prvn\u00edho zabit\u00ed m\u00edsto
k hranic\u00edm ut\u00edkal zp\u011bt na Slovensko. Nane\u0161t\u011bst\u00ed se st\u0159elba odehr\u00e1la bl\u00edzko stanice, tak byl ihned pron\u00e1sledov\u00e1n, Pechal odhodil kuf\u0159\u00edk i s pen\u011bzi, ten v\u0161ak nalezli pron\u00e1sledovatel\u00e9.
Pozd\u011bji na druh\u00fd pokus o p\u0159ejit\u00ed hranic byl \u00fasp\u011b\u0161n\u00fd, ale to u\u017e bylo po n\u011bm zah\u00e1jeno p\u00e1tr\u00e1n\u00ed. Jeho p\u0159\u00edjmen\u00ed v ob\u010dansk\u00e9m pr\u016fkazu bylo zm\u011bn\u011bno jen na Pe\u0161ar a v\u0161e ostatn\u00ed bylo prav\u00e9!
Na Morav\u011b se ukr\u00fdval i na fa\u0159e ve \u017dd\u00e1nic\u00edch, kde mu P. V\u00e1clav Kostiha a kaplan Franti\u0161ek Vone\u0161 poskytli \u00fakryt. Sem pravd\u011bpodobn\u011b p\u0159i\u0161el ji\u017e koncem dubna a po cel\u00fd kv\u011bten se zde skr\u00fdval je\u0161t\u011b se sv\u00fdm p\u0159\u00edtelem Cyrilem \u017di\u017elavsk\u00fdm, tak\u00e9 gestapem hledan\u00fdm. Pozd\u011bji bohu\u017eel Pechal narazil na konfidenta63 a pod jeho sliby byl vyl\u00e1k\u00e1n k setk\u00e1n\u00ed na chat\u011b na Brn\u011bnsk\u00e9 (Kn\u00edni\u010dsk\u00e9) p\u0159ehrad\u011b.64 Tam byl za dramatick\u00fdch okolnost\u00ed 2. \u010dervna 1942 za
vydatn\u00e9 pomoci Ry\u0161\u00e1nka a Paprsk\u00e1\u0159e s p\u0159esilou \u0161esti gestap\u00e1k\u016f zat\u010den. Byl vysl\u00fdch\u00e1n a nelidsky mu\u010den. Nikoho v\u0161ak neprozradil, i kdy\u017e u\u017e v\u011bd\u011bl, \u017ee vyvra\u017edili celou jeho rodinu. Popraven byl 1.\u010dervna 1943 v koncentra\u010dn\u00edm t\u00e1bo\u0159e Mauthausen. Hrdina.
<\/p>\n\n\n\n![\"\"](\"http:\/\/www.symbivita.cz\/josefbabacek\/wp-content\/uploads\/2020\/08\/Rodina-Pechala.jpg\")
okupace 1939 \u20131945, str. 436.<\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n
Byl proto zat\u010den a p\u0159em\u00edst\u011bn do koncentra\u010dn\u00edho t\u00e1bora Dachau.
Tento p\u0159e\u017eil, ale po osvobozen\u00ed byl odsouzen.<\/p>\n\n\n\n
64) B\u0159e\u010dka Jan: Dopaden\u00ed npor. Old\u0159icha Pechala. Tajemstv\u00ed jedn\u00e9 chaty. Historie a vojenstv\u00ed 2006.<\/p>\n\n\n\n
Paprsk\u00e1\u0159 byl za svou ileg\u00e1ln\u00ed \u010dinnost na ud\u00e1n\u00ed zat\u010den 6. z\u00e1\u0159\u00ed 1940, a p\u0159i jednom z mu\u010d\u00edc\u00edch v\u00fdslech\u016f na gestapu zahl\u00e9dl na stole v kancel\u00e1\u0159i gestapa popsan\u00fd list pap\u00edru (ud\u00e1n\u00ed) podepsan\u00fd \u201eSova\u201c. Po tvrd\u00fdch v\u00fdsle\u0161\u00edch a zmo\u017een \u00fanavou po no\u010dn\u00edch buzen\u00edch, k nim\u017e doch\u00e1zelo ka\u017ed\u00e9 dv\u011b hodiny, nakonec podlehl a podepsal spolupr\u00e1ci. Byl veden jako agent N-9 a gestapem byl
pov\u011b\u0159en, aby podporoval \u201evolav\u010d\u00ed s\u00ed\u0165\u201c Viktora Ry\u0161\u00e1nka.
Paprsk\u00e1\u0159 se v nov\u00e9 funkci osv\u011bd\u010dil a velmi aktivn\u011b se pod\u00edlel mimo jin\u00e9 na zat\u010den\u00ed velitele desantu \u201eZinc\u201c Old\u0159icha Pechala, p\u0159i n\u011bm\u017e sehr\u00e1l kl\u00ed\u010dovou \u00falohu. P\u0159edstavoval p\u0159i n\u00ed vysok\u00e9ho \u010deskoslovensk\u00e9ho d\u016fstojn\u00edka. Pozd\u011bji se sna\u017eil aktivn\u011b, ale ji\u017e ne\u00fasp\u011b\u0161n\u011b p\u016fsobit i proti Rad\u011b t\u0159\u00ed.66 Ale od 20. kv\u011btna 1944 si Paprsk\u00e1\u0159 uv\u011bdomil, \u017ee to, co te\u010f p\u00e1ch\u00e1, nen\u00ed dobr\u00e9, a p\u0159e\u0161el na opa\u010dnou stranu. Prozradil \u010dlenu Obrany n\u00e1roda Josefu Robotkovi velmi d\u016fle\u017eit\u00e9 \u00fadaje o slo\u017een\u00ed volav\u010d\u00ed s\u00edt\u011b veden\u00e9 Viktorem Ry\u0161\u00e1nkem, kter\u00e9ho ozna\u010dil za dona\u0161e\u010de, o kter\u00e9m jist\u011b v\u011bd\u011bl, \u017ee jej tak\u00e9 udal. A nyn\u00ed se za\u010dal pod\u00edlet na n\u00e1ro\u010dn\u00e9 protih\u0159e Rady t\u0159\u00ed a brn\u011bnsk\u00e9ho gestapa. Ke konci v\u00e1lky m\u011bl sm\u016flu, byl op\u011bt gestapem zat\u010den, a jen d\u00edky velk\u00e9mu \u0161t\u011bst\u00ed toto zat\u010den\u00ed
p\u0159e\u017eil.<\/p>\n\n\n\n
66) Encyklopedie.brna.cz\/home-mmb\/?acc=profil_osobnosti&load=10300
(sta\u017eeno 9. 9. 2016).<\/p>\n\n\n\n
<\/p>\n\n\n\n
sv\u00fdm zp\u016fsobem bojkotoval nov\u00e9 z\u0159\u00edzen\u00ed a lid\u00e9 se mezi sebou vz\u00e1jemn\u011b podporovali. Na\u0161lo se dost t\u011bch, kte\u0159\u00ed se nacistick\u00e9 nadvl\u00e1d\u011b postavili \u010delem
na odpor a zapojili se do ileg\u00e1ln\u00edho odboje, spolupracovali s n\u00edm a podporovali jej. Av\u0161ak i mezi \u010cechy se na\u0161li kolaboranti a udava\u010di. N\u011bkte\u0159\u00ed z donucen\u00ed \u010di ze strachu, mnoz\u00ed v\u0161ak dobrovoln\u011b. Kv\u016fli jejich zrad\u011b mnoho odboj\u00e1\u0159\u016f bylo prozrazeno, \u017eal\u00e1\u0159ov\u00e1no a nem\u00e1lo z nich stanulo na popravi\u0161ti. Ob\u011btov\u00e1n\u00edm sv\u00e9ho \u017eivota p\u0159isp\u011bli k tomu, \u017ee zv\u00edt\u011bzila spravedlnost.
Nesm\u00edme zapom\u00ednat na jm\u00e9na hrdin\u016f a je pot\u0159ebn\u00e9 v\u0161emi zp\u016fsoby st\u00e1le p\u0159ipom\u00ednat nacistick\u00e9 zlo\u010diny hlavn\u011b mlad\u00e9 generaci, j\u00ed\u017e bychom m\u011bli v\u0161t\u011bpovat odpor k jak\u00e9mukoli zlu. To je rovn\u011b\u017e c\u00edlem t\u00e9to mal\u00e9 publikace, je\u017e zobrazuje neblah\u00e9 ud\u00e1losti, kter\u00e9 ovlivnily \u017eivoty na\u0161ich krajan\u016f. Region\u00e1ln\u00ed dokumenty maj\u00ed ten nejp\u0159\u00edm\u011bj\u0161\u00ed vypov\u00eddac\u00ed \u00fa\u010dinek a dovedou nejp\u0159esv\u011bd\u010div\u011bji
varovat i burcovat.
Jan Hor\u00e1k
<\/p>\n\n\n\n
Jur\u00e1k, Miroslav \u2013 Remunda, Ivan: Devatero vypr\u00e1v\u011bn\u00ed o lidech
ze slune\u010dn\u00e9ho m\u011bsta. \u017didlochovice 1992.
Kordiovsk\u00fd, Emil: \u201eSpr\u00e1vn\u00ed v\u00fdvoj okresu B\u0159eclav\u201c. In: Pap\u00edrn\u00edk,
Milo\u0161 \u2013 \u0160ul\u00e1kov\u00e1, Ladislava: Bibliografie okresu B\u0159eclav. Brno 2002.
Kordiovsk\u00fd, Emil: \u201eV\u00e1le\u010dn\u00e9 \u0161kody na teritoriu okresu B\u0159eclav
v letech 1938\u20131945\u201c. Ji\u017en\u00ed Morava, 2012, ro\u010d. 48, sv. 51, str. 134\u2013167.
O\u0161mera, Josef: Mrtv\u00fdm vlastenc\u016fm. Klobouky u Brna 1945.
\u0160imandl, Jaroslav: II. sv\u011btov\u00e1 v\u00e1lka p\u0159e\u0161la tak\u00e9 p\u0159es Bo\u0161ovice.
Bo\u0161ovice 2015.
Va\u0161ek, Franti\u0161ek \u2013 \u010cern\u00fd, Vladim\u00edr \u2013 B\u0159e\u010dka, Jan: M\u00edsta zkropen\u00e1
krv\u00ed. Kounicovy studentsk\u00e9 koleje v Brn\u011b v letech nacistick\u00e9
okupace 1940\u20131945. Brno 2015.
Jan Kux: \u201eJaroslav Kux\u201c. In: Rozmar\u00fdn, almanach, Jaro \u2013 l\u00e9to
1998, str. 45
Moravsk\u00fd zemsk\u00fd archiv Brno, v\u0161e v n\u011bm\u010din\u011b:
Dr. Franti\u0161ek \u010cerm\u00e1k, fond B340, kart. 344, sg. 100-344-7.
Franti\u0161ek Hercl\u00edk, fond B340, kart. 334, sg. 100-344-23.
Pavel Krupi\u010dka, fond B340, kart. 340, sg. 100-340-19.
Jaroslav Kux, fond B340, kart. 336, sg. 100-336-26.
Josef Mrkvica, fond B340, kart. 336, sg. 100-336-27.
Otokar Nedbal, fond B340, kart. 336, sg. 100 -336-28.
Franti\u0161ek Pac\u00e1k, fond B340, kart. 338, sg. 100-338-3.
Josef Richter, fond 340, kart. 340, sg. 100-340-17.
Jan \u0160krha, fond B340, kart. 342, sg. 100-342-22.
Ludv\u00edk Wolf, fond B340, kart. 338, sg. 100-338-2.<\/p>\n\n\n\n
\n\u00a9 Josef Bab\u00e1\u010dek
\n\u00davod a z\u00e1v\u011br: Jan Hor\u00e1k
\nJazykov\u00e1 korektura a odborn\u00e1 spolupr\u00e1ce: Mgr. Alena N\u011bmcov\u00e1,
\nPhDr. Emil Kordiovsk\u00fd
\nFoto: archiv Bla\u017eeny Pa\u017eeb\u0159uchov\u00e9, L. \u017dandy, Ing. Josefa \u0160ediv\u00e9ho,
\nPavla Damborsk\u00e9ho a Okresn\u00edho muzea \u017didlochovice
\nTisk: Halp Print, spol. s r.o., Hustope\u010de
\nOb\u00e1lka a sazba:
\nKate\u0159ina Zimmermannov\u00e1, Halp Print, spol. s r.o., Hustope\u010de
\nN\u00e1klad: 300 ks
\nVydavatel: Jan Kux Onufrius, Brno 2017, a Josef Bab\u00e1\u010dek
\ns laskavou sponzorskou pomoc\u00ed Oblastn\u00edho v\u00fdboru \u010cesk\u00e9ho svazu
\nbojovn\u00edk\u016f za svobodu a Obecn\u00edho \u00fa\u0159adu Velk\u00e9 Host\u011br\u00e1dky
\nISBN 978-80-87859-06-3<\/p>\n\n\n\n![\"\"](\"http:\/\/www.symbivita.cz\/josefbabacek\/wp-content\/uploads\/2020\/08\/Ob\u00e1lka-knihy.jpg\")