(v nářečí)
I Zvaní hostů
II Průvod vesnicí
III Zarážení hory
IV Otvírání hory
V Slavnost vinobraní
Dle starých pramenů
Vybral a sestavil
Jan Horák
Upravil Jos.Babáček
I. Pozvání na vinobraní – od policajta –(doma i v okolí)
/Po bubnování / – hlášení-
Všecí poslóchéte,co na vědomosť se vám dává, a děcka buďte ticho.
Já, policajt vobce so k vám poslané, vod slavnýho véboro, našé slavné dědine,abech vám vyřídil tento vzkaz a pozvání, šak pan pudmistr mně ho dávale tak poslochéte. Pan pudmistr a celé vinohradnické vébor, a počestní občané našé dědine, vás všeckých počestných občanů boleradských zvó na slavnosť vinobraní, kerá se bode odbévat tóto nedělo hu nás na placo ve 2 hodiny odpoledňa.Dondite všecí, šak se bodete mět na co dívat, protože vinobraní se bode odbévat podli všeckéch starodávnéch zvyků. Tož všecí vinohradníci a aji ostatní nezapomeňte přijít. Pan pudmistr budó sami všecko řídit, já, policajt se bodo starat o pořádek. Horní bodó horu zarážet aji otvírat,hotaři vinohrady hlídat,pan fiškál zloděje trestat. V průvodo pojedó všeci co ve vinohradech dělajó a o dobró hórodo se starajó. Ja, dojdó aji kandidáti vinařského cecho, keří po sklepech u beček vína kde bodó vebírání. Ja,aji zloději tam bodó ale keří, to vám nesmím pozradit. Ale ať víte,bode jich pět no a aji třeba víc. Vyhrávat bodó naši muzikanti.
Tož dondite se podívat, a včil už to všeci víte.
II. P r ů v o d v i n o h r a d n í k ů – řazení
1 / jezdci na koních v selském šatu
2 / děvče s motykou, chlapec s rýčem
3 / děvče s lýkem, chlapec s nůžkami
4 / děvče s hráběmi, chlapec s konvou
5 / děvče s košíkem, chlapec s putnou
6 / případně další pěší alegorie- kroj,pouze pracovně / sváteční/
7 / krojovaná dvojice s velikým hroznem
8 / krojovaná dvojice s s demižonkem a koštýřem
9 / krojovaná dvojice s kuchařkami
10 / h u d b a
11 / bryka s pudmistrem,hornými,a fiškálem
12 / na voze hotaři,ponocný, bouda, strašák a vých na zarážení hory
13 / vůz /traktor/s různými vinařskými potřebami, lis,bečky putny, kádě
14 / zloději, trestanci
15 / kandidáti vinařského cechu
16 / hasiči
Hlášení policajta při průvodu / krátká zastavení,kde je hodně lidí/
Od našeho rychtářského óřado všeckym počestnym občanom na vědomost se dává za první dondite všeci, za druhý aji s děckama, za třetí už ani nevím ale to nejdůležitější dnes odpoledňa no,teda za chvilko, bode se na placo odbévat slavnosť vinobraní na keró se mosí každé dojít podívat, dež né tak dondó zavřít do harešta.Ja včíl tož už to víte,tak dite tam.
III. Příchod na plac- místo konání.
Všichni účinkující zaujmou svá místa odkud budou vycházet,připraví vše potřebné. HUDBA– Fanfáry
Hlášení policajta: Na vědomost se dává,že včil to bode velká sláva,poněvadž bodeme slavit vinobraní jak se vod nepaměti slavívalo a jak se sluší a patří, ja podli staréch obyčejů.Tož nigde se neplancéte a děcka ticho!
Od jednoho sklepu se ozve zpěv, po chvilce se však ztlumí, neboť nastupuje
Průvodní text – hlavní organizátor:
Vážení přítomní, domácí i přespolní, vinohradníci i nevinohradníci, všechny vás co nejsrdečněji vítám u nás na této slavnosti vinobraní, dle starých zvyků. Vinobraní se od nepaměti slavívalo ve všech vinorodých krajích.a je nutné podotknout, že vždy vesele až rozpustile a proto my nechceme činit jinak. Slavnost vinobraní je starý zvyk upomínající zašlé doby vrchnostenské, kdy byly vinohrady pod ochranou artikulí, tj. zákonů jenž řídily práce na vinicích i ostatní záležitosti kolem vinic. Aby se vinobraní mohlo slavit vesele, museli se vinaři postarat o dobrou úrodu šťavnatých a sladkých hroznů, a to i dnes není jednoduché. Vinohrad se nikdy neobešel bez pilné práce, sotva první jarní paprsky sluníčka stačily osušit stráně, již první kroky vedly do hor, kde pilné ruce vinohradníků měly plno práce. A nejen při víně ale i při práci se tenkrát radostně, a bez nucení zpívalo.
Zatím ze sklepů vychází pracovníci mládež, a za zpěvu Vinohrady, vinohrady dobré vínko dáváte …. a hned další písničku…. Chodníček bělavý…..a jdou do imitovaného vinohradu.
O práci ve vinici nebylo nikdy nouze,od jara do zimy jedna střídá druhou,jedna ještě není skončená už čeká druhá.Uvědomujeme si vždy při skleničce dobrého vínka,kolik úkonů musí pečlivý a dbalý vinař vykonat aby nám chutnalo. Stará dobrá zásada platila ve vinicích a dnes by tomu nemělo býti jinak, že se zpívalo nejen při pohárku ve sklepech ale i při každé práci na vinici: Šak nám pěkně rostů naše vinohrady,dajů nám vínečka bude dobré tady…. Další-Keby nám vinohrady prestaly rodit.moseli by chlapci dávno žízňů pomrít…
Vinař v samé práci ani nestačí pozorovat jak letí čas. Ani se nenadá a už je tu sv.Markéta, ona jak víme hází srp do žita. Srpnové a i zářiové sluneční teplé dny i večery činí divy. Ze slunečních žhavých paprsků se přelévá síla a oheň zatím do zelených bobulek, v nichž se rodí sladká šťáva,budoucí to radost a pýcha vinařova. Při zelených prácích na vinicích už je radostnější, tu již je možné ochutnat zazrávající plody a těšit se jaká bude úroda. Je to čas blaženého očekávání.
V tomto radostném očekávání se upírají zraky všech k vinohradům nejen vinařů, ale i těch kteří dbají vinohradnického práva.
Vychází horný a jeden z nich nahlas volá: Tak co chaso jak vám to de?
Děvče: Ale dobře pane horný, a děkujeme za optání
Druhý horný: A jaká je ukážka,bode se čeho vo martinskéch napit?
Děvče: Dá-li pánbu a bodeli sluníčko pálit, tak ano
Horny: Tak ať ste s prácó brzo hotovi, ať možem zarazit hory.
Z vinice je slyšet slabý a hned zesilující zpěv.
Průvodní text hlavní organizátor: A čas na sebe nedá dlouho čekat, nastane září a vínečko vaří. Také práce na vinicích dospěly ke konci. A to jsou slavné chvíle pro každého vinaře, přichází odměna.. Jejich tužby se naplňují jen se modlí aby nepřišly při bouřce kroupy.
V dřívějších časech se sešla valná hromada vinohradníků a vinohrady přecházely do práva horných a hotařů. A hned nato vyrukovala pravá ruka Óřado aby vydala o tom svědectví. Jen žena v očekávání si mohla bez trestu hrozen utrhnout.
Policajt: pomalu přichází a bubnujea pak slavnostně a důležitě hlasitě hlásí /když si předtím notně přihnul/: Vod našiho rychtářskýho óřado se všeckém počestném občanům na vědomost dává za první: abe ste beli veselí, za drohý si nezavazéte. Ja a to hlavní to sem měl ohláset hneď zkraja, že se slavné óřad osnesl,že se hora bode dnes zarážet. Všeci chlape aji babe se na tóto slavnou zvó nebo dondó zavřít. Ja tož včil to víte odchází.
Průvodní text. hlavní organizátor: Proti tomuto rozhodnutí nebylo odvolání. K zarážení hory se sešla celá vesnice. Od té chvíle přešly vinohrady pod ochranu hotařů a horenského soudu. Vinohrady se chránily nejen proti škůdcům ale i zlodějům. Hotaři byli pod přísahou, na dodržování práva dohlíželi horní. Zloděje trestali velmi přísně – což se dovídáme o tom ze starých zápisů. Hory byly zaražené tedy uzavřené až do uzrání hroznů nikdo nesměl hroznů zklízeti než měly požadovanou sladkost. Jen žena v naději měla výjimku, ta si mohla hrozen beztrestně utrhnout A pak až horní se přesvědčili o patřičné sladkosti,hory se otevřely. Ze všech těchto dávných povinností,se do dnešních dob dochoval jen starý oblíbený zvyk zarážení hory se všemi figurkami, tehdejším humorem a šťavnatou mluvou a bujným jednáním.
Nikdy nesměl chybět humor, smích a zpěv, protože víno podněcuje k písni a veselí.
My bychom i v budoucnu neměli konat jinak.
Hudba: Hrají známou píseň
Policajt: Na vědomosť se vám všeckém dává abeste věděle,že tóto chvílo se hora zarážá jako to teda vidíte a só tade všeci jak jich take vidíte – pan pudmistr Hargas, já policajt Štrajcpán, horný Drnkota, a druhé Trajfůs, pan fiškál Cinkvajs tróbo, pan písař Škudlička,a hotaři Šéba a Šnéholec a take ponocný Hrózek. A včil nám pan pudmistr řeknó proč se tá hora zarážá,tak posloćhéte. jak to teda vidíte.
Pudmistr Haras: /odkašle si a důležitě/:
Vážení, milí, horní dolní a přespolní,ot této chvíle co zarážíme horo nesmí žádné do vinohrado chodit.Děcka tam vůbec nesmí chodit. V den sobotní se nesmí ve vinohradě pracuvat aji v nedělo, pod ztráto hrdla. Hrozny zrajó a nalévajó se,naša radosť, to vínečko se v nich vaří. Mosí se proto hlídat proti všelikýmo nescestí, rudě, červům, špačkům a krópám.
Tak a včil zarážíme horo podli starodávnýho zvyko. Horní máte všecko nachystaný?
Horný: /kontroluje a zjišťuje,že chybí ponocný/
Pane pudmistr,všecko je nachystany, enom chybí ponocné Hrózek.
Pudmistr: tak ho honem nandite a ať de tróbit.
Ponocný: během pudmistrovy řeči si šel lehnout ke zdi,teď spí. Horní k němu příjdou a budí jej,ten se však nedá.
Horní: Hrózko, vstávat, bode se zarážet hora, máte hit tróbit do zemi pan pudmistr vzkazujó. Když se jim ho podařilo vzbudit jdou to ohlásit. Pane pudmistr a slavná komis poslušně hlásíme, že ponocné Hrózek spí a nemožem ho zbudit,buď je tak zpité nebo má spavó nemoc.
Pudmistr: Štrajcbóne, běžte jim ho pomoct zbudit, a ať si napřed vezkóšá to tróbení lebo to dopadne jak lůni.
Policajt: /Zatřee s ponocným až se vzbudí/
Hrózko máš jít hneď tróbit,,pudmistr vzkazujó, jinak dondeš zavřít a máš si napřeď tó tróbo vezkóšat abe nebel zasik tyátr.
Ponocný: To sem tvrdo usnul, co?
Policajt: Protože sis moc přihnul, flašo máš prázdnó.
Ponocný: Kdepak,ve službě já nepijo, snáď troško na silo ale,tóto flašo sem našil,je vod vocta a pan pudmistr nemosijó mět strach vo tróbení, já si za svó práco ručím. Ale habe belo po jejich./ Chce troubit, ale marně se nafukuje./
Policajt: /čichá ke sklenici / To se ti podařilo, to je sakra vocet,smrdí to slivovicó jak palírňa./ Když vidí, že to Hrouzkovi netroubí /-To se ti take podařilo,dež tó tróbo máš plnó tráve a hline.To seš sakra nadrátované.
Ponocný: /čistí trubku od nečistoty/Keré čechman mi to tam nastrkal? Ták a už je to v richtiko.Možeme hít.
Policajt:/ Když přišli k ostatním /Pane pudmistr jož ho vedo, flaška ho zmohla, ha tróbo měl plnó blata jak sňó negde spadl do bahna. Tak včil só tade všeci, tak možem začat.
Z vinice přšli vinohradníci a mládež,přinesly hrozny a dávají je chutnat všem přítomným., ti přikyvují: – červeňajo´ so ´měký a sladky, ale šklebí se všichni, hrozny hodí zpátky do putny, horný tam dá hořící svíci. Hotaři pokleknou k putně a pískají do ní, rovněž tak i ponocný. Na povel horných: „ Tak trubte“.
Pudmistr: Tož já so pudmistr a zarážám horo.– Dá vích do jamky. Předtím na jeho konec mladí dali kytice polních květů a pěkný hrozen.
Zemi otevři se, a vydé úrodo, dobry a sladky vínečko,nechť se ho horodí bohatě a chrání ho sám pánbu a naši hotaři. / Hotaři zahrnou jamku, všichni odchází k stolům./
Policajt: Včil ešče všeci poslóchéte co nám řeknó pan pudmistr Haras.
Pudmistr: – Vod této chvíle je hora zaražená ! Vod včil se nesmí do vinohradů chodit, hrozne trhat a ať se žádné nevopováží hrozne kract. Tak je psany v našim horenskym právo, kery nám dale páni z Víckova, zákone se mosí dodržovat. A né abe se každé dělal jak se mo zamane.
Já vám je včil přečto tož dávéte pozor. Dávéte pozor abe se negdo nevemlóval.
/Vezme knihu, odkašle si a chystá se číst. Pak ji ale odloží, hlasitě volá: “ písařo Šudličko, přečti to te, ať také neco děláš, máš k temo lepši voči.
Písař: /důležitě se postaví,rozhlédne se,okřikne hotaře abe dávale taky potor a pak začne zvýšeným hlasem skoro zpívat:
Za první: Kdokoli by cestů šel do vinohrada – nejsůce jeho, pro hrozen aneb cokoli jiného rukú sáhl, ten a takový,pakli by tam vkročil i o nohu přijíti má, a jestli by celým životem do vinohradu vtúpil a z něho něco vzál a při tem přistižen byl, hrdlo tratí, leč by slavný súd ináč ustanoviti ráčil.
Za druhý: Výjimku tvoří jen nemocný člověk a požehnaná žena.
Za třetí:: Jestliže by nečí sviňa, tele, koza a bárjaké hovadío,nebo kůň do hory vešli a od hotaře zajati byli, má štyry groše zaplatit a škodu nahradit. Za psa pak deset grošů zaplatit.
Za štvrtý:: K do v hoře nic nemá, ten aby do ní nechodil, a nevstupoval.Pakli by negdo nalezen a chycen byl a přitom herbu majetku tam neměl, má tři dni v kamrlíku sedět a deset grošů zaplatit. To dyž sa u něj nic nenande. Kdyby sa u něhe něco našlo, on s tým na šibenicu pověšen bude, leda by súd ináč ustanovil.
Za pátý: Esli by, kerý kopáč súsedovi svýmu peň pod rúnu tahl z cizího vinohradu do svýho, žebro z jeho boku vytahnuto bude.
Za šestý: Kdo strom ovoce nesúcí ve vinohradě,blízko růny stojící má, z toho stromu obírati ovoce, třásti, a sbírati ano i co do růny padá, právo má.
Za sedmý:Vinobraní činiti a hrozny trhati,nesmí nikdo spěš,až zralé budú, horní a úřadé a slavná komis všeckých kopáčů a mužů starožitných ustanoví.+++++++++++++++++++
Pudmistr: Na toto přikázání si všeci dobré pozor déte, a né abeste hrozne casnuvale dež bodó pomale ešče zeleny Dočkéta až bodó od sluníčka sladký, a né říkat šak cukr to spraví.
Písař:Za osmý: Hotaři majú zloděje hledat, nic nikomu ve vinohradech ani hroznů ani ovoce domů odnášeti ani krásti., každýho keho ve vinohradech nachytají dyž krade ať by to čovek či hovado bylo, slavnýmu súdu předvésti mosí, a na to přísahu složit majú To je všecko.
Policajt: jak písař dočte zavíří bubnem a krátce hlásí: A včil hutaři složijó našimo slavnýmo hóřado přísaho. Hutaři, dondite včil sem a né abeste se o teho ščóřile.
Horny: vezme knihu a předčítá: Me hutaři před Pánem bohem a počestnó obcó pří- sáháme, že bodeme tóto horo aji všecka inný vinohrade dobře hlídati, před každém škůdníkem, a kdo nejakó škodo hodělá, bez milosti jé před slavnó komis dovedem.
TOTO PŘISAHÁME.
Pudmistr. A ešče neco,: Hutaři nemajó enom na škůdce dávat pozor, ale se im aji na ři- zuje,že nesmijó ve vinohradech pytlačit sami, a každýho, kdo be tak dělal
chytnót a dovíct před slavnó komis.Tož včil to víte tak dite hlídat.
Hotaři: zvednutím dvou prstů –opakováním textu-přísahali. A pak odejdou do vino- hradu ke své boudě
Policajt: bubnuje a potom hlásí: Ešče jednó se vám na vědomost dává, že od včilko je hora
Zaražená, šak ste to všeci čuli jaký treste, kdo neposlechne na něho čekajó. Proto né abe se negdo do vinohrado šmatlál, a tam něco nekalího dělal..Šak hutaři vijó co majó dělat a pan fiškál Cinkvajs hož se nemožó dočkat, až bodó muct nekomo pořádně napařit.
Zavdá si, rukávem otře hubu a dodá: Ja, a ešče neco, včil nám tade naši mu- zikanti něco pěknýho zahrajó, tak ve co nebodete poslóchat,běžte si kópit víno, voharke a kočko v měcho a všecko iný.A ve pane kapelníko ať to stojí zato.
Dechovka hraje: když hudba končí ozve se z vinohradu hotařů křík a píščalkový pís- kot.A přivádí před slavnou komis chyceného zloděje.
Hotaři: Pane pudmistr a slavná komiso,: Chytle sme zluděja,tak vám ho vedem, abeste
jak se patři podli horenskýho práva ho potrestale.Ničema, trhal hrozne,casnuval
rýví a cpál se jak nenažrané.
Horný: Tak se nám vokaž.Vidíte ho včil se třepe ale krac,t to ja. Tak kradls ja?
Zloděj: Pěkně prosim ich pane horné, šil sem vokolo, a tak mě veschlo v krko, a tak sem si enom u ždibnul pár zrníček a tade tí dvá nadělajó jako debe hořelo.
Hotaři: Co zrníčka! Casnuval vinohrad až se celé třásl.
Horný: Tak se na to pěkně podíváme, a kré ty vlastně seš? Vodkáť ? A … A … Hutaři pro- hledéte jé.
Hotaři: hledají u zloděje a najdou něco málo.Podívéte se co jich má !
Horný: Ja te seš pěkné huncůt, pré si utrhl jeden a zatím vono teho belo víc
Zloděj:. Pěkně jich prosím, já sem enom…
Pudmistr: Krucinálpatalión, bodeš ticho.
Fiškál: Pěknýho vizdohájka ste chatile hotaři, jenom co je pravda.Te neujde spravedlivémo tresto.
Zloděj: ˇAle deť vidite,že se sem enom,…
Horny: Bodeš ticho? Nebo ovidíš.
Zloděj: Pěkne jich prosím….
PudmistrTicho povídám.Bode tade ticho nebo né. Víš te vlastně kdo me sme?Dyš to co me sme nevíš? Me sme slavné hóřad! A víš te nač takové hóřad je ? Zas to nevíš. Toš já to to řekno.Takové hořad je tu na to abe tu bel!! Rozumíš?!!!
Horny: Tak, tak. Slavné sóde. Co pak zaslóží tento zluděj? No pane fiškál,tade máte zluděja Tak mo déte co mo patří.
Fiškál:. Se ukloní na všechny strany a pak začne zvýšeným hlasem:Podli zákona-/spad nou mu brýle / pardon- hneď to bode jen co jé nando… Podli artikule e é é jede- nást odsuzuje se tento zloděj a škůdce,jak to tade stojí./ čte fistulkou, kde kradl a zalhal a byly hrozny u něho nalezeny/ ten do kamrlíka po sedum dní a nocí uvržen býti má.. zavře knihu a důležitě se na všechny podívá. Tak policajt Štrajcpán do kamrlíka s ním, a zavřete jé tam.
Policajt:chytne zloděje,odvádí jej do kamrlíku, ale zapomene jej zavřít.. Jak odejde,
Zloděj, výjde ven a na všecky volá ůůůůůů…… Hudba hraje a hotaři přivádějí dalšího zloděje z vinohradu. Páni Véboři, a slavná komis zasik sme chetle dalšího zluděja,tak vám ho vedem
Pudmistr:Šudličko vemte to za mě.Já mám žížeň pudo si na decinko.
Písař: Samozřémě pane pudmistr tuze rád to za vás vemo./klaní se veledůležitě.
Ták…./prohlíží si zloděje. Nejprve řekneš odkuď seš Tak odkud přišels?
Zloděj: mlčí-nic neříká.
Písař: zařve. Odkuď seš?
Zloděj: lekne se a potom začne pískat na píšťalku
Písař: tak nám tady řekneš cos tady dělál?
Zloděj: píská dál.
Písař: to je divný, řekni nám proč jsi trhal hrozne?
Zloděj: stále píská a podupává si do noty.
Písař: Ale di do borkuvan, dyť ti nic nerozumím ! Páni véboři a slavná komis co s ním hoděláme, já mo nerozumím.
Horný: Ať rozhodnó pan fiškál Cinkvajs
Fiškál: Vážené vébore, ať sem hledal sebevíc, nenašel jsem vůbec nic, co by se na toto individuum, karé nemluví, hodilo. Na němé se v našich artikulích ale dočista zapomnělo. A tak bych Vám slavná komis navrhl ho propustit.
( všichni souhlasí).
Tak možete jíst s pánembohem a vícekrát sem nechoďte.
Zloděj: odchází od výboru a až je dál / volá/ To sem na vás vezrál slavná komiso – Hola pane Šudličko, čau Cinkvajs, Drnkoto, Trajfus, pote si mě chytnut!
/Ti všichni se divají na sebe a nikdo není schopen údivem něco dělat. Až po chvíli začnou jeden po druhým: Štrajcpán- policajt konéte svó povinnost- chyťte jé a doveďte jé sem.
Zloděj: vesele odchází a píská si do pochodu
Pudmistr: ke konci přichází, pozoruje co se zde stalo a pokyvuje:To ste temo dále.Jen co jé pravda. Jak já tade néso tak je celé hóřad hore nohe.
Hotaři: Nic se z teho neděléte pane pudmistr,vedeme vám novýho zluděja a možete si to včil venahradit. A néni sám.
Pudmistr: Z kerýho pak hnízda tebe vepustile?
Horny: Trhals hrozne??
Zloděj: Co vás nevede pane Trajfus,enom kozenka mi hotekla do vinohrado.
Hotař: Lžeš!!! A namíří na zloděje.
Horny: Tak co trhals? A nelži n e b o …
Zlodějka: … ále enom tři zrnka
Fiškál: To nám stačí slávná komis. Podli horenského práva se táto ženská odsuzuje: Artikul třetí praví: Kdo v hoře nic nemá a ten ať tam nechodí. Ano a tady… jestliže by nečí sviňa, koza, tele, a bár jaké hovado, do vinohrado vešli, a od hotařů zajati byli, čtyři groše zaplatit mají. Výjimku činí enom nemocný a požehnaná žena.
Zlodějka: Šak já so, copak nevidíte ?
Horný: Lže !!
Písař: Jak besme to pznale ?
Horny: Lže ! potrestat jo jak se patři.
Fiškál: Tato žena odsuzuje se 14 grošů zaplati
Zloděj: Já vám to zaplatím tade to máte / ke stolu uvazuje kozu/a ešče mně doplatíte.
Pudmistr: Kdepák, to nemože bet. Co bechme s kozó dělale.Deť hu nás jo jož, neumí ani nikdo podojit
Horny: kdebechme vzale kozla,- aco s kozó bez kozla
Fiškál: Vezmete se kozo zpátke, a nám vesolíte 14 grošů.
Zloděj: A víte ve co?,ani kozo, ani platit., a adió.- poď malá.Pomalu odchází.
Hudba: Cimbálka a zpěv.
Zloděj – hluchý: Klidně si kráčí od vinohradu a pochutnává si na pěkném hroznu.Hotaři jej chytí a zloděj jim podává ruku. Tož vítajte, vítám vás.
Hotař: To se smí trhat cizí hrozne? A dyž je hora zaražená?
Hluchý: Tak vodku ? Také vohutnat? Už zrajo a sládno.Brzo bode vinobrani. Tváří se jako jelimánek.
Hotař: Enom se moc neuščuřuj, Fiškál Cinkvajs ti poví, že bodeš hináč zpívat.Přivádí zloděje před tribunál. Pane pudmistr, chytile sme toto individuum, a on se ešče znás dělá tróbe. Tak mo jich hodně nasolte haji za nás.
Pudmistr: Jak si dovolujete chodit do vinohrada a trhat hrozne ?
Zloděj: / podává mu ruku / Vétám vás, tak zrajó bode brzo vinobrani.
Pudmistr: Člověče co se to dovolujete, Víte kdo me sme ? Moc se snama nezahrávéte, nebo vám fiškál pěkně zazpívá.
Zloděj: Tož já zas pudo, měte se tu dobře,
Pudmistr: Počkat, povídám stůjte /chytí jej za rukáv / von bode hluché jak peň, co sněm uděláme pane fiškál? Drnkoto vezkóšéte ho esli nás tade nebalamutí.
Horny: mu do ucha, To se smi tade trhat hrozne?
Zloděj: podává mu ruku- Jé ve ste tade také, a keré ve ste?
Horny: To snáď néni možný, von bode vopravdo hluché.
Fiškál: Policajt, zavřite jé do kamrliko,kdo se má sním tade votravuvat
Zloděj: podá policajtovi ruku.Tak už ve dete take ?to je dobře aspoň mně nebode smutno.
Policajt: vede zloděje do kamrlíku, a když otevře branku, zloděj jej tam strčí a zavře.
Zloděj: Směje se: To sem ale vezrál nad tém hóřadem To só hale mudrlanti Pane pudmistr máte hit otevřít policajtovi. Směje se a odchází.
Hudba: Cimbálka – všichni zpívají. Po zpěvu
Hotař: přivádí z vinohradu ženu ta má však šátkem zahalenou tvář.Pane pudmistr, tak sem ve vinohradě chytl nejakó ženskó a skovává se abe jo nebylo vidět.
Pudmistr: Copak se stema zludějama roztrhl žoch, nebo co ? Nikdá se tolik nekradlo jako včil.To je hrůza.
Hotař: Také to říkám, lidi só čímdál víc chamtivější
Pudmistr: Co je to zač, kdo je to?
Hotař: Nevím pane pudmistr, neznám jo.
Žena: Začne lamentovat. Ježišikriste, von mě nezná,no to je špatny, pane pudmistr /odkryje si tvář/ vlastní ženo, a mamo jeho děcek nepozná, to je chlapisko…
Pudmistr: Drnkota, deť je to tvá stará a te jo neznáš?
Hotař: No už to vidíte, ale já co sem měl dělat. Kradla hrozne a já so pod přísahó.
Pudmistr: Správněs Šébo udělal. Zákon je zákon a zludějství se mosí trestat Kde bechme došle debe všeci lidi kradle, to včil mužó enom ministři.Víš, Majdaléno palagraf je paragraf
Žena: Vlastní ženo tahne k sódo, žensky viděly ste to nekdy ? Jako nejakó tento. Šak inačí páni kradó a né enom pár hroznů …
Pudmistr: / vpadne jí do řeči /Ticho, Majdaléno, to ti može enom přetížit., násobilka ti nejak nevešla.
Žena: /lamentuje a utrhla se na hotaře./
Pudmistr: Sósedi, zahajujo trestní jednání se ženó našeho věrnýho hutaře Vendelína Šebeho, keré jo přestihl na hroznách. Pane písař, přečtite nám co říká na takové přestupek Horenský právo.
Písař: Tak tede, v tem našim horenskym zákoníko na straně třicáté třetí, je psáno:/ čte zvýšeným hlasem/. Stane-li se, že hotař svoji vlastní ženo, nebo nekeho z vlastního příbuzenstva, přistihne při krádeži hroznů, bude mu před celó obcó pochvala dána,a všem
za vzor bude dán.
Přistžený, bodeli to vérostek, nebo muž, na pranýři den a noc státi bode k posměcho všem kolem jdoucím, druhého dne mu pak pravá ruka bode uťata. Bode -li to žena, na pranýři bode veřejně zmrskána, a do pytle zašita, a na mrchovišti pro výstraho zakopána zaživa bode. Ledaže by slavné sód hináč ustanovit ráčil.
Žena: jéžišmarja v měcho mě chcete pochovat? A ani křesťanské pohřeb mně nehoděláte?
Pudmistr: Ali počké Majdaléno, nelamentuj, sód má právo ináč ustanovit a třeba nejakó polehčující okolnosť na tebe nandem.
Horny: já bech ani neradil nejaké ohlede. Krade se čím dál víc a tak se mosí tvrdo trestat
2 Horny: Moja řeč. Kam bechme došle. Krade se čím dál víc.Zákon je zákon a basta.
Žena: Ali potem mosí zákon platit pro každýho. A né jen pro nekeho a pro chudého. A dež ve na mě tak zhurta, tak já se nedám. Mě tak levko do teho měcha nestrčíte.
Pudmistr: Majdaléno s takovó hubó na nás nechoď, enom si pohoršíš.
Žena: Mně už je to jedno, ale svezete se semnó aji tém mým Vendelínkem. A dež ste tak chetří tak mně včil nandite zákon na hotařa,keré z kradených hroznů ha tech néskořéšich u nás se každém rokem odělá néprvněši burčák.
Hotař: Pane pudmistr …
Pudmistr: Počké, neskáké do řeči.Začíná to bet zajímavý
Žena: Ha ešče bode,pane pudmistr to hovidíte.
1 Horny: Vendelíne šibenica ti nemine.
2 Horny: To bech do tebe neřekl A já sem pořád marně pátral kam se ten Moravský muškát každé rok ztrácí.
Písař: – pro obžaluvanó je to polehčující okolnost,ale jak praví staré horenské právo /nasazuje brýle a chce číst /.
Žena: -nechte zákoník zákoníkem,sténě nic rozumného v něm néni.
Fiškál: – Obžaluvaná tak nemluvte, tento zákon …
Žena: / mu vpadne do řeči / Je dobré bič na chudé lid.
Fiškál: Pane pudmistr, žádám pro tóto ženo nepřísnější trest..Jedna z artikul praví,staré horenské právo praví/ nasazuje brýle a chce číst/, že ten kdož by utrhačně mluvil o horenském právu, tomu má býti vytržen jazyk a plamenem spálen.
Hotař: Sakra to ste měle udělat už dávno.
Žena: /se na něho oboří a potom pokračuje / A co říká zákon na teho kdo jé porušuje ešče víc, vepučí si milióne ha nic nevrací a ešče je ministrem.
1 Horny: Co stém tade pletete,to beste mosela dokázat.
Žena: Šak já bech o svědkovi věděla a né enom o jedném.
2 Horny: Je vidět sósedi, že táto ženská je nebezpečná.Pěknó rodino sme si nasadile do vinohrado..Jen co je pravda. Na pranýř s ňó.
Žena: Ali,potem tam půjde ešče jeden, nemyslíte slavná obecní komiso? Bém hutratil miliarde za S karte a nic se mo nestlo.Ha ečše mo povolile pro auta dělat tunele.
1 Horny.: Co to má s tém společnýho ? toto sem nepatří!
Žena: Bela teho plná dědina. Enom poslóchéte.
Pudmistr: Safra, sósedi, co já se tade všecko nedozvím ?.
2 Horny: Snáď bez pudmistře nedál na takove ženske řeče. +++++++++++++++++++
Pudmistr: Né nadarmo se říká, že není šprocho abe na tém nebelo pravde trocho, ali esli ses Majdaléno myslela, že. tě bodo za to šanuvat, tak to ses přepočítala.
Žena: Já se také nebodo šanuvat, ali ešče uvidíme kamo, násobilka vende.
Pudmistr: Ha – mně stracho nenaženeš, to se marně namaháš.
Žena: Co bech se nenamahala, šak už se teho haji lidi všimle, že se kolem tebe točí jedna ženská osoba a, že se te temo vůbec nebráníš, ba naopak. Až se to doví tvá stará nevím,nevím.
Pudmistr: / se ošívá / Tak to stačí Majdaleno ! nemyslíš??
.Žena: Nemeslím nic. Ale vím….!!
Pudmistr: /rovněž vpadne do řeči/ To vopravdo Majdaléno stačí./ důrazně / Tehoto už necháme. To…. Só…… samé řeči….To k ničemo nevede. To nechme tade muhli sedět dva dni. Já meslím sósedi, že dež se to tak veme jedno s druhým, tak Vendelín Šéba dobře plnil svó povinnosť, nó dež tam za ňém došla jeho žena, bodéť be se neochutnala té letoší úrode. Šak se jí orodilo dosť a na nejakém střapečko nesende. Tak jak to oděláme ??
1 Horny: Ba je to tak, deť se nic strašnýho nestalo a na nejakým střapečko nesende.
2 Horny: Aji debe, tak každé z nás može jednó zakopnót.
Pudmistr: Ja, takové už je ten náš zatrolené život. No a nekdy neškodí jedno to oko přivřít. Co říkáte pane fiškál?
Fiškál: Zákonům mosí bét po právu. Ale i soud só lidé chybující.
2 Horny: Písmo svatý praví: Kdo z vás je bez viny, vezmi kameň a kamenuj ji.
Písař: To je moudrá řeč.
1 Horny: Písmo také praví: Co nechceš aby jiní tobě činili, nečiň ty jim. Z křesťanské láske sem proto abechme je voba vomilostile.
2 Horny: Já sem se take vobměkčil a zrovna včil se mi tak ulevilo.
Pudmistr: Ulevi.o se aji mně.Řekno vám včil, že se s takovémé rozumnéme předtasvenéme se to dobře dělá, pro blaho dědine. Tož Vendelíne, běž zasik poctivě hlídat svěřené majetek. A od prvního dostaneš přidané grécar na platě. A te Majdaléno, běž si ešče utrhnót pár sladkých hroznů, a o tem co se tade mluvilo, nic nevíš.
Žena: Na to se pane pudmistr možete spolehnót. Ná… tož…. Sósedi, vešla mně tá násobilka nebo né ?/ k mužovi / me dvá si to duma ešče spočítáme…./ pomalu odchází /.
Hotař: Špatně ste to rozsódile. Doživotí ste jí měle dat. Grécar ste mi přidale, ale očstec na zemi až do mí smrti / pomalu také odchází k vinohradu /.
Pudmistr. Chvála boho, máme to za sebó.Ale zapotile sme se. Bel to sakra, zatrolené kósek. Dáme si skleničko burčáko.
1 Horny: Ani nemám jaksi chuť,ale pudo, abe se neřeklo.
2 Horny: Deť já také so takové….. suché, taky pudo
Pudmistr: Dime a muzikanti hréte.
Hudba zahraje jeden kousek.
Policajt bubnuje a potom hlásí
Na vědomost se dává všeckém co só tade, to teda jako ve všecí. Tó tí všecí co tade majó vokolová bóde a sklepe, mě požádale abech oznámil radostnó novino, že podávajó supliko,tade horenskýmo óřado,keré tade sedí.Tož všeci dávéte pozor a´t to dobře víte.
Vinaři: /jeden jejich zástupce/: Pane pudmistr a slavný horenský právo. Me tade, jak nás vidíte,co tade te sklepe máme,dež se nám dostalo takové slavné cti,že váš slavné óřad tu sedí, chceme na počesť této veliké události vás požádat abe toto místo se vod včilka menuvalo „ Sklepe V Cihelně „ a né hináč.
Pudmistr: Podli zákona a horenského práva sme se ve véboro usnesle, že název Sklepe V Cihelně je zaprotokulované a nikdo jé nesmí nigdá změnit.Ledaže byste čepuvale patuke.
Hudba: hraje a všichni zpívají.
IV. O T E V Í R Á N Í H O R Y
Pudmistr: Tak včil to horo votevřem a bode vinobraní.Štrajcpáne vehlas to abe to všeci věděli
Policajt: -bubnuje krátce a pak hlásí: Vod naše horenského hóřado se všeckém občanům na vědomost se dává,/najednou začne hledat lejstro po kapsáchsnáˇse mně to lejstro nestratilo. Aha tade to mám. Tak poslóchéte. Slavné hóřad se usnesl, že hora se bode votvírat hneď, teda včil. Tak nikdo nikem nechoďte a dávéte pozor tade naši Hutaře vám to řeknó.
Hotaři:Milé pane pudmistr a slavné horenské óřado. Me hutaři vám oznamujeme, že my hutaři sme vinuhrade dobře hlídale, zloděje chytale, škubáke, špačke a všelijakó jinó havěť zaháněle, a tak všeckém vinohradníkům dobró órodo dochuvale. A že už je só hrozne zraly, tade sme vám doneslu ukáško a vokuštovat. Tak uznáte esli už se muže hora otevřít./podávají hrozny./
Pudmistr: / si odkašle/Já vám voběma,za náš slavné vébor, aji za všecke vinaře děkujo, že ste své povinost dobře konale, podli samého horenského veko..No a tém pro letoší rok pro vás vaša služba končí. Protože sme tade me – jako horenské óřad uznale, že hrozne só zralý tak otevřeme horo./Jde a vytáhne vích/ Já včil cobe pudmistr horo votevírám a vinobraní se může začít./dá vích hotařům./Páni hutaři,skováte jé na rok a děkunjo vám ešče jednó za věrnó službo.
Policajt: Sósedi,horní,dolní, aji přespolní,po starým zvyko sme se tade sešle a než se rozédeme do hor tak nám tade pan pudmistr řeknó pro našo doró paměť všecke předpise a artikule,vod keréch se vod nepaměti vinobraní řídilo. Tak všeci dobře poslóchéte abe se zasik nekeří nevemlóvale jako vlůni. Letos to trpěny nebode, a pan fiškál to každýmo nasolijó podli artikul co se do ňé vleze.
Pudmistr: Tak poslóchéte co nám horensky právo vo vinobraní říká. Tde pan fiškál to přečte za mě.
V. Slavnost vinobraní
Písař-fiškál: /čte z velké knihy artikule/:
Čl. 1.: Vinobraní se začne jak pan pudmistr rozkáže. Spíš ne, nebo hutaři ho vyprovodí čaganem.
Čl. 2: Kdo sem dneska na vinobraní došel, každý mosí pomáhat trhat hrozne, a má se plácat enom sem tam,nebo se sebere a stojí enom u véčepo.
Čl. 3: Kdo se přistihne,že hrozne trhal, tož se přdvede,a pan fiškál mo napaří jak se patří.
Čl. 4: Kdo při práci ve vinohradě zpívá písničku né o víně,tož ten se sebere a zavře se a tam si može zpívat bárjakó,než se naučí písničku o víně.
Čl. 5: Kdo be se ve vinohradě hináč posilňoval než chlebem a vínem,tož ten bode dané do hladomorně, ha tam dostane enom chleba a vodo a bode tam tak dloho než se naučí víno pít.
Čl. 6: Vinobraní se mosí dnes skončit. Hináč se žádné dom nepustí.
Pudmistr: Meslím teda,že ste to všece sležele ha dobře temo rozuměle.Proto já co be pudmistr nařizujo abeste vinobraní začale. A kdo chce može se tade v bódě posilnit.Tož ať žije naše vinobraní.A páni muzikanti nám k temo zahrajó pěknó vod podlahe.
Muzika hraje: při hudbě se tančí, hotaři chytají zloděje jež trhají hrozny,a v přestávkách je předvádí k tribunálu,který po tento čas zasedá. Hotaři,ponocný, přivádí provinilce a obžalovávají je že: se plancal po vinohradě, neplandal, trhal hrozny,netrhal, pil pivo a né víno, že nezpíval písničku o víně, musí se vína napít a písničku o víně zazpívat, že nepočastoval tanečnici,že se přecpál hroznama, že nejedl hrozny, musí hrozen koupit. atd. Tady může být obviněn každý, který však rozumí špásu a veselí.
Při jedné pauze přistoupí kandidáti cechu vinařského, a jejich zástupce přednese za ně jejich žádost.
Kandidát:Pane pudmistr a slavná horenská komis,. Dávno sme se už snažile dostat mezi vás do vinařského cecho Veužíváme proto dnešní příležitosti a obracíme se na vás s prosbó abe ste nás přijale. Mužo vás ujistit,že s techto kandidátu, kery sem sám po nocích ve sklepách při bečkách vebírál, vás žádné nezklame ha vinařskémo cecho ostudo a ani haňbo neudělá. –
/ Sešlost kandidátů by měla být opravdu pestrá a toto číslo by mělo být ozdobou a vrchol humoru celé slavnosti. Někteří jsou už opravdu „sešlí „ a musí být ostatními podpíráni,jiní se ščúří a jsou jak měsíček,ale jsou mezi nimi i vážní sousedé./
Pudmistr: Milí kandidáti, so až k slzám dojaté ja se na vás dívám. Pravda váš stárek nelhal,nekerém se víno nejen líbilo ale jich už aji zmuhlo. Ale než vás do našiho cecho vezmeme, mosí každé z vás prokázat, že si to zaslóží, a plnit úkol, keré mo dáme, a také nám dá sedmičko svýho vína abe sme muhle se přesvědčit, že je vinař. Tak a včil jeden po druhým.
Kandidáti: – pomalu přistupují a podávají sedmičku vína – tribunál ochutnává a kritizuje, málo kvalitní, hodně sladké –málo sladké – přesířené- cítit jakási pachuť-dobré – výborné, má to hnědku – atd. Zároveň každý dostane nějaký úkol z vinařství npř. Zazpívá píseň o víně, ukázat jak se víno správně pije, a že se necochá,odkud k nám přišla vinná réva, kdo v obci se jí první vysadil, kdo mívá nejlepší víno, báseň o víně, kdo dal obci horenské právo, kde byl vykonán nejtěžší horenský trest. atd. Může se napovídat ale tak aby so soud neviděl, ten některé odmítne, ale může se smlouvat. Jde o to aby byla legrace a veselí.Aby však veselí neupadlo ve stupidnost.
Pak se každý přijatý na rameno poklepe hotařským čaganem a pronese se: „ Přijímám tě do cecho vinařského“. –Po skončení tohoto obřadu –
Policajt: – bubnuje a hlásí:- A včil ešče všeci dávéte chvilko pozor,co vám pan pudmistr chcó říct.
Pudmistr: Milí rozmilí, domácí aji přespolní já vám všeckém co ste došle děkujo. Hrozne sme všecke v pořádko sebrale, proto všeckém vinařům přejo,abe z nich dobré víno nadělale, moc ho nepřecukrovaváte, a vodó nedolívéte,abe jim nechytlo hnědko, nebo křís, či co jinýho nedobrýho, abechme na naše martinské hode muhle vesele zazpívat. A všeckém vám přijo,abe se vám dobře tancovalo, abe tade belo veselo, jako vo pořádným vinobraní. A včil jak se patří, než muzikanti zahrajó sólo hutařům, policajtovi a tade slavné komisi a všeckém keří při slavnosti pomuhale se společně zazpíváme. Začne a všichni se přidávají. Víno červené a bílé,červené a bílé, to je, to je ze všech potěšení, potěšení moje……… Píseň z Fidlovačky.
Tento text má být jen vodítkem, a lze jej upravovat dle místních podmínek a hlavně možností.
Hustopeče- Boleradice 2013