Člověk je vybaven adaptační schopností čelit stresům a rozličným změnám, ale tato schopnost má své hranice a nutně potřebuje čas pro odpočinek. Pokud ke změnám dochází rychle a často, projeví se to vznikem nemoci. Struna praskne.
Pokud je člověk mladý, může se mu zdát, že to není tak dramatické, nicméně když se podíváme drobnohledem na některá fakta, můžeme ty změny snadněji pozorovat.
Je kojení dobré, nebo je zbytečné?
Jako pediatr si ještě pamatuji proklamace výhod socializmu, zajišťujících mladým maminkám péči o kojence s tím, že matka může klidně nastoupit do práce, když její dítě dosáhlo věku 4 měsíců; dítě může umístit do jeslí, nemusí kojit, protože se o výživu postará Sunar.
Tento výdobytek socializmu se ukázal po mnoha letech jako blud a pamatuji se také, jak tehdejší hlavní pediatr republiky, prof. Švejcar, vystoupil veřejně v televizi, omluvil se veřejnosti za své někdejší proklamace a vyzval maminky, aby kojily co nejdéle a své dítě si nechaly doma minimálně do 3 let.
Chci tím ukázat, jak se během doby mění názory a jaké vlivy mohou existovat. Nekojení patří k faktorům, které adaptační schopnost zpomalují.
Prevenci prý nepotřebujeme, antibiotika to vyřeší
Po objevu penicilinu se lidstvo domnívalo, že má vyhráno a že získalo kontrolu nad škodlivými bacily. Ukázal se však opak; bacily se přizpůsobily, vytvořily si na penicilin odolnost (rezistenci) a dále škodí lidstvu.
Imunitní systém se od své přirozenosti dokáže s bacilem vypořádat sám a na situaci ohrožení se adaptovat, jen k tomu potřebuje vhodné podmínky, čas a klid.
Pokud je indikováno antibiotikum, je to známkou toho, že imunitní systém svou úlohu nezvládá, anebo (a to je časté) nedostal příležitost, aby se s bacilem vypořádal. Bacil je zničen antibiotikem, ono vykonalo práci
za imunitní systém. A ten místo aby se utužil v boji s bacilem, naopak upadl, jeho schopnost klesla… Dočasně se sice stav zlepšil, ale při dalším setkání s bacilem se situace opakuje, a tak člověk ztrácí přirozenou kvalitu obranyschopnosti, ztrácí adaptaci a stává se závislým na antibioticích.
Vzniká chronická nemoc.
Antibiotikum negativně mění střevní mikroflóru, zásadně zodpovědnou za vývoj imunity, podílející se na procesu vstřebávání živin do krve (v tenkém střevu) a na detoxikaci organizmu (v tlustém střevu). Symbióza střevních mikroorganizmů je totiž základním požadavkem pro zdraví. Opakovaná antibiotika a jiná chemická léčiva včetně užívané hormonální antikoncepce, nevhodné stravování, konzervované potraviny apod. uvedenou symbiózu narušují a lze ukázat, že dlouhotrvající nepoměry ve střevu jsou právě oním novodobým faktorem vedoucím ke zvýšené nemocnosti. Již mnoho let se věnuji systému SYMBI (SYMBI I, SYMBI II), který má být doplněn probiotiky (inulin, chlorela), s přispěním vyrovnané stravy. A tvrdím, že
takový systém si má každý člověk, i když je zdráv, využít alespoň 2 x do roka, protože způsob dnešního života a stravování přivádí poměry ve střevu k nerovnováze;
chronicky nemocný člověk by si měl tento systém využít minimálně 4 x ročně.
A v tomto případě doporučuji také butyrát.
Ozubená kola moderního způsobu života se otáčejí rychle dál. Adaptace je často nedostatečná. Systém SYMBI je jen malým krůčkem ke zmírnění následků.
Plánované rodičovství
Plánované rodičovství je prvkem moderní doby.
Podstatným faktem však je, že regulační mechanizmus ženy během dlouhodobého užívání hormonální antikoncepce zleniví a přestává spontánně pracovat.
Když se později žena cítí připravena k úloze mateřství, zjistí, že její reprodukční systém už nefunguje. Lékař se pak snaží dalším umělým hormonem pomoci… Domnívám se, že není pochyb o tom, že je to mocný faktor, zasahující do existence lidstva. Vždyť jde o program zaměřený proti rození dětí!! Problematiku jsem rozebíral již v jiných článcích. Přeji si, aby přirozená porodnost neklesala, aby naopak klesal počet umělých, asistovaných těhotenství.
Závislosti
Závislost na nikotinu není ničím jiným než velmi vážnou nemocí, dopadající na zdraví jedince i na sociální situaci jeho rodiny a potažmo společnosti. Patří do kategorie závislostí se všemi prvky a důsledky jako jiné známé závislosti – např. na alkohol, drogy, léky. Samozřejmě pozitivní adaptace při závislosti nefunguje.
Strava
Vědci zkoumají věci do detailů a povšimli si i poměru mezi omega 3 mastnými kyselinami a omega 6. Ukázalo se, že je pro zdraví výhodnější, je-li poměr omega 3
vyšší.
Přítomnost vyšší hladiny omega 6 totiž souvisí s civilizačními chorobami, vyšší hladinou cholesterolu, kardiovaskulárními chorobami, rakovinou a se záněty obecně.
V hlubší minulosti býval zmíněný poměr celkem v pořádku, ale v minulém století byl již radikálně změněn; spolu s nástupem rychlého, hromadného stravování a s rozvojem potravinářského průmyslu bylo jídlo konzervováno, převáděno do instantní formy, zaváděn řetězec rychle obslužných konzumačních míst s převahou smažených jídel, hranolků, syntetických omáček a nápojů „dávajících křídla“. Zvýšila se zejména celková spotřeba tuků a rafinovaných sacharidů. Ve stravě se navíc značně zmenšil obsah rozpustné i nerozpustné vlákniny a neustále roste závislost na alkoholu.
Takže k onomu poměru: Omega 6 nyní několikanásobně převyšuje omega 3 mastnou kyselinu. A to samozřejmě přispívá k vyšší nemocnosti a rozvoji civilizačních chorob.
Závěr: Je na každém jedinci, do jaké míry zvládne vyhýbat se stresům, jak nahlíží na prevenci, jaké má priority života, jak si uspořádá program adaptace, aby mu jeho struna nepraskla.
Pro konkrétní dotazy na dané téma je připravena poradna.
MUDr. P. Šácha